Skip to content

Blog

Schiedel: Novinka KingFire Grande S získala zlatou medaili za design

(Komerční prezentace)

Společnost Schiedel, s.r.o., která se zabývá vývojem a výrobou komínových systémů již více než 70 let, představila na letošním Stavebním veletrhu v Brně novinku Kingfire Grande S. Na veletrhu získal tento produkt ocenění za design.

Vizuálně působivý krb ocenila porota letošního Stavebního veletrhu v Brně, která udělila produktu Kingfire Grande S zlatou medaili za design.

Jedná se o zcela unikátní monolitický komínový systém se zabudovanou třístrannou krbovou vložkou, která splňuje ty nejnáročnější technické požadavky a je zcela nezávislá na vzduchu z interiéru. 

Produktová řada Kingfire byla vyvinuta  speciálně pro ty, kteří bojují ve svém projektu o každý metr. Monolitický komínový systém se zabudovaným krbem zabírá plochu cca 45×45 cm, což představuje zhruba polovinu než klasický komín, na který jsou napojena krbová kamna.

Letošní novinka Kingfire Grande S maximálně splňuje současné technické standardy. Zabudovaná krbová vložka je zcela nezávislá na vzduchu z interiéru. Vzduch potřebný ke spalování je přiváděn samostatnou šachtou vedenou komínem. Tento systém je tak plně kompatibilní s řízeným větráním, které je nezbytné zejména v nízkoenergetických domech.  Třístranný krb plně nezávislý na přívodu vzduchu z interiéru je světovou novinkou. Společnosti Schiedel se tak  opět podařilo připsat si světové prvenství. Vysoká účinnost spalování a nízké emise jsou v případě produktu Grande S samozřejmostí.

Unikátem jsou do prostoru vedená prosklená dvířka, která nabízí pohled na plápolající oheň ze tří stran. Tato kamna vyniknou zejména v otevřených obytných kuchyních. Plášť krbových kamen je v elegantní černé kovové nebo keramické variantě.

Zdroj: Tisková zpráva

Atypické bydlení pro tvůrčího ducha

Návrh domu v malé slovenské obci přesahuje obzor dnešní standardní rodinné zástavby, a to jak vnější formou, tak vnitřním uspořádáním. Jeho cílem bylo vytvořit atypické bydlení s inspirativním prostředím pro kreativní práci. 

Nestandardní byly už výchozí podmínky – samotným investorem je jeden z autorů projektu, dům bude sloužit jemu a jeho partnerce. Je součástí komplexu šesti rodinných domů, seřazených podél společné přístupové cesty na dlouhém úzkém pozemku v pravidelném rytmu dům–zahrada–dům–zahrada…

Skupina tvoří malou intimní enklávu ve starší zahradní čtvrti s domy z počátku a z osmdesátých let 20. století. Snahou bylo využít potenciál tohoto prostředí, zejména výhled do okolní krajiny, a přitom zachovat maximální soukromí.

Stavba je umístěna při severním okraji parcely, při vstupu na pozemek je ještě místo pro venkovní automobilové stání. Atypický tvar je parafrází na sedlovou střechu, jejíž hřeben je orientován diagonálně a stoupá od severozápadu až po nejvyšší bod stavby na jihovýchodním nároží. Jižní průčelí tak získalo výrazný lichoběžníkový profil, který spolu s hladkou bílou fasádou a velkým prosklením určuje tvář domu. Dům se nechce uzavírat do sebe, ale komunikovat s okolím. Byl navržen jako maximálně otevřený, s volnými průhledy do patra a ven do zeleně.

Významným, spíše sociálním než architektonickým počinem byla eliminace plotů. S některými sousedy stavebníci plot vůbec nepostavili, s některými jej snižovali na poloviční výšku, což je důkaz dobrých mezilidských vztahů.

Na otevřené scéně

Významným architektonickým prvkem je – z hlediska funkčního i estetického – osvětlení. Přináší nejen dostatek světla ve správném množství a intenzitě, ale také emoce, a je šperkem domu. V celém interiéru jde o autorské řešení, všechna svítidla byla navržena a vyrobena na míru.Diagonální linie, čisté hladké plochy a co nejjednodušší tvary přecházejí i do interiéru. Hned od vstupních dveří je přes malé zádveří vidět do velké společné obývací části, vybavené sezením, krbem a na zakázku vyrobeným tělesem, které spojuje kuchyňskou linku a jídelní stůl. Je tu jen nezbytně nutný nábytek a celý prostor má charakter divadelní scény, kde dominuje záplava bílé barvy a atmosféra, utvářená především hrou světla přicházejícího okny z několika stran.

Večer hlavní roli předává osvětlovacímu tělesu, navrženému speciálně pro tento prostor. Do konceptu dramatické scény zapadá i otevřené schodiště, které vede na galerii s pracovnou, ložnicemi a koupelnami. Ložnice uzavřené příčkami mají intimnější charakter, i zde ale zůstává vybavení střídmé a jejich největším půvabem je hezký výhled ven.

Napohled se to zdá neuvěřitelné, ale dům byl plánován pro výstavbu převážně svépomocí, proto má jednoduchou zděnou konstrukci, železobetonový strop a dřevěnou střešní konstrukci, která využívá dobře dostupné materiály a technologie. Aby byl dodržen kompaktní čistý tvar i v interiéru, bez viditelného krovu, byly použity příhradové střešní vazníky přizpůsobené atypickému tvaru střechy. Jedinečný design domu potvrzuje i střešní krytina z bílé tekuté membrány, poprvé na Slovensku realizovaná na sedlové střeše. Sjednocení povrchu střechy a fasády vytváří napohled monolitickou formu, která dává architektuře výrazný charakter.

Text: Jitka Pálková, Foto: Matej Hakár

Technické údaje

Technické údaje:

Zastavěná plocha: 117 m2

Užitná plocha: 173 m2

Konstrukce: železobetonové základové pasy a základová deska, zdicí systém Heluz, obvodové stěny zateplené šedým polystyrenem, fasáda bílá akrylátová omítka, černý lepený keramický obklad, příčky zděné se sádrokartonovým a dřevěným obložením, zastřešení – kombinace příhradových vazníků a příčných vaznic, schodiště železobetonové

Výplně otvorů: prosklené plochy s izolačními trojskly, pevně zasklené, otevíravé a posuvné, hliníkové rámy s černou povrch. úpravou, zastínění vnitřními textilními roletami, bezfalcové dveře atypické otevíravé a posuvné bílé (povrchově upravené interiérovou barvou na stěny)

Vytápění, technologie: zdroj energie aktivní rekuperace vzduch/vzduch, vzduch/voda s ohřevem teplé vody, vytápěním a chlazením, doplňkové topení: elektrické podlahové vytápění, krb s krbovou vložkou

Autoři:

Peter Gonda (1981)

Absolvent Fakulty architektury STU v ateliéru Mária Žitňanského, po dokončení studia s ním autorsky spolupracoval. Získal několik ocenění ve studentských a profesionálních architektonických soutěžích.

Márius Žitňanský (1952)

Významný slovenský architekt a pedagog na Fakultě architektury STU, je autorem nebo spoluautorem mnoha oceňovaných děl, k nejúspěšnějším patří administrativní budova Montex v obci Rovinka (spolupráce Peter Gonda).

Kontakt: Žitňanský Gonda Architects, www.zgarchitects.com

Krásné kamélie, sestry asijských čajovníků

Kamélie, jedna z nejstarších okrasných rostlin, se v Japonsku a Číně pěstuje již od vzniku starověkých kultur a staré stromy v zahradách patří ke skutečným pokladům zahradnického světa. Pro mnohé z nás je tajným snem mít tuto rostlinu doma, někdo to zkusí jednou, jiný se marně pokouší o úspěch každým rokem.

Rod kamélie (latinsky Camellia) je rozšířen ve východní Asii, od Thajska a Vietnamu po Čínu, Koreu a Japonsko. Věda rozeznává kolem 80 druhů. Jsou to stálezelené keře a menší stromky dorůstající výšky 2 až 20 metrů. Listy bývají dosti pevné až kožovité, temně zelené, lesklé, vejčité, často s pilovitým okrajem. Květy mohou být jak jednoduché, tak i plné, v barevné škále odstínů od bílé, krémové, růžové až po sytě červenou, kultivary mohou být i dvoubarevné a žíhané. Podle druhu a odrůdy rozkvétají od začátku zimy do konce dubna, plodem je zdřevnatělá tobolka s velkými semeny.

Camellia japonica ´Grand Prix´ je obzvlášť velkokvětá odrůda, květ dosahuje téměř dvojnásobné velikosti než u plané původní formy.

Kráska, která dobyla svět

Kamélie se pěstují všude, kde je vhodné klima – v zahradách Kalifornie, Floridy, Austrálie, jižní Afriky a samozřejmě i na jihu Anglie. Z více než 2 000 kultivarů se nejčastěji pěstují hybridy Camellia japonica. Původní druh je stromek dorůstající výšky až 15 metrů se světle šedou hladkou kůrou. Květy mívá až 12 centimetrů široké, s pěti kališními a pěti až sedmi korunními lístky. Japonské dělení kultivarových skupin zahrnuje asi 15 forem, z nichž některé jsou pro Evropana vzájemně téměř nerozlišitelné.

Z těch nejkrásnějších a méně obvyklých je třeba zmínit kamélie leknínovité, jejichž vzhled vyplývá z pojmenování, a star-typy, tedy hvězdovité, s plnými květy, s okvětními lístky rozbíhajícími se ze středu květu. Velmi pěkné jsou také pivoňkokvěté formy. Střed květu s věncem velkých plochých lístků je vyplněn nahloučenými zkadeřenými lístky. Kromě hybridů C. japonica se pěstují i kříženci C. sasanqua, C. reticulata, C. oleifera a několika dalších.

Nápadně dvoubarevná Camellia japonica ´Contessa Lavinia Maggi´

Jak kamélie správně pěstovat 

Tyto dřeviny pocházejí převážně z deštných lesů podhorských a horských oblastí, rostou v údolích podél menších říček nebo na zalesněných skalnatých severních svazích, kde je stín a trvale vyšší vzdušná vlhkost. Většina druhů roste v oblastech se stabilním podnebím, kde sice v zimě teploty klesají, ale výkyvy vzdušné vlhkosti ani teplot nebývají prudké. Z přírodních podmínek vyplývá i problematika pěstování.

Kamélie jsou náročné a příliš se nehodí do moderních vytápěných interiérů. Dříve bývaly součástí zámeckých oranžérií a jen málo vytápěných obytných prostor. Dnes se vracejí do prosklených vstupů do domů, zimních zahrad a domácích skleníků. Jsou citlivé na všechny prudší výkyvy teploty, vlhkosti a světla, všechny změny musí být pozvolné. V zimě jim vyhovují teploty mezi 5 až 10 °C, krátkodobě jim nevadí ochlazení na nulu, zvládnou i pozvolný pokles na -6 °C.

Potřebují vyšší vzdušnou vlhkost, kyselejší rašelinný substrát a zálivku měkkou vodou. Ideální přezimování představuje světlý prostor s ranním sluncem a teplotami nad nulou. Poněkud stoupnout mohou až po vývinu květů.

Na léto přemístěte kamélie do zahrady na chráněné polostinné místo (mají rády rozptýlené světlo, ale ne hluboký stín). Chraňte je před slunečním úpalem. Nevyhovují jim žhavé letní dny, ideální je pravé anglické počasí. Přesazujte každé dva roky po odkvětu do směsi zeminy pro pokojové rostliny s pískem a rašelinou, snažte se neporušit kořenový bal. Na dno květináče dejte drenážní vrstvu štěrku (pozor, nesmí obsahovat vápník). Hojně zalévejte, rostliny nesmějí nikdy zcela vyschnout. Hnojení je nejlepší granulemi nebo rozpustnými tyčinkami. V letních měsících je nutné zálivku omezit – podporuje nasazení poupat.

V bytě je třeba rostliny často rosit, zvyšovat vzdušnou vlhkost, nesvědčí jim blízkost radiátorů ani okna, kterým v zimě větráte. Prudké změny, přenášení i otáčení rostliny, přehnojení a suchý vzduch způsobují poruchy růstu a kvetení, rostliny pak nenasazují poupata nebo kvetou jen krátce. Ze škůdců je nejvíc ohrožují puklice a černě.

Camellia saluenensis je keřík z vysokých hor jižní Číny, kde roste až do 3 200 metrů nad mořem. Ve své domovině patří k ohroženým druhům.

Množení 

Výsev kamélií má smysl, pokud jde o původní druhy a čerstvá semena dovezená z tropů. Kultivary se běžně množí řízkováním. Řízky koření velmi pomalu a v domácích podmínkách obtížně, nutný je perlit, stabilní teplota a vysoká vzdušná vlhkost v uzavřeném prostoru. Lepší způsob je naříznout větvičku přímo na matečné rostlině, obalit ji vlhkým mechem a mikrotenem, počkat, až se vytvoří kořeny, a pak ji odříznout.

Výlet za nejstarší evropskou kamélií

Ačkoliv se v květinářstvích a zahradách setkáte téměř výhradně s kultivary, přece jen existuje možnost, kde se lze vrátit do historie. V Německu, jen pár kilometrů od Drážďan, na zámku Pillnitz, se dodnes zachovala jedna ze čtyř rostlin Camellia japonica, které byly poprvé dovezeny do Evropy v roce 1776. Skupina švédských botaniků je dopravila do londýnské královské zahrady a v roce 1780 byla jedna z nich darována do oranžérie zámku Pillnitz v Německu. Jako jediná z nich přežila dodnes, navzdory mrazům, požárům dřevěných konstrukcí skleníků i povodním nedalekého Labe.

Dnes roste v zámecké zahradě a v zimě ji chrání pojízdný skleník na kolejnicích – na podzim přijede a uzavře slavnou kamélii do bezpečí skla a moderních technologií, na jaře odjede a dopřeje jí půlroční volnost. Tato podívaná rozhodně stojí za to. Prastará kamélie měří 8,5 metru na výšku, skoro 12 metrů na šířku a údajně na ní zámečtí zahradníci napočítali až 35 000 květů. Každým rokem rozkvétá v dubnu, pokud je teplé jaro a příznivá předpověď, lze ji v plném rozkvětu spatřit už bez skleníku – a to rozhodně za výlet stojí. Komu se nechce za hranice, může si prohlédnout krásné staré keře kamélií v zámku v Rájci nad Svitavou, kde je nejlepší sbírka u nás.

Kvetoucí nejstarší rostlina Camellia japonica v zámku Pillnitz

Co takhle odvar z kamélií?

Kamélie neslouží jen jako ozdoba. V Japonsku a Číně se keře pěstovaly nejprve pro semena, druhy C. japonica, C. oleifera a C. sasanqua poskytovaly olej, jímž na Dálném východě upravovali účesy a přidávali ho do mýdla, dnes má využití i v kuchyni. Až později byla objevena chuť a povzbuzující účinky čajovníku čínského neboli Camellia sinensis. Na plantážích se nesklízejí samotné listy, ale takzvané fleše – terminální části výhonů s vrcholovým pupenem a jedním až třemi listy pod ním. Po sklizni se ihned zpracovává, sušením se získává čaj zelený, fermentací a dosušením čaj černý.Kamélie neslouží jen jako ozdoba. V Japonsku a Číně se keře pěstovaly nejprve pro semena, druhy C. japonica, C. oleifera a C. sasanqua poskytovaly olej, jímž na Dálném východě upravovali účesy a přidávali ho do mýdla, dnes má využití i v kuchyni. Až později byla objevena chuť a povzbuzující účinky čajovníku čínského neboli Camellia sinensis. Na plantážích se nesklízejí samotné listy, ale takzvané fleše – terminální části výhonů s vrcholovým pupenem a jedním až třemi listy pod ním. Po sklizni se ihned zpracovává, sušením se získává čaj zelený, fermentací a dosušením čaj černý.

Text a foto: Romana Rybková

Energeticky úsporné výrobky FAKRO

(Komerční prezentace)

Hodnota součinitele prostupu tepla střešního okna FTP-V U4 je Uw = 1,1 W/m².K. Jedná se o okno s kyvnou konstrukcí se závěsy umístěnými v polovině výšky okna. Pojistka blokující křídlo v poloze pootočené o 180 ° umožňuje pohodlné a bezpečné umytí vnější strany zasklení. Výrobek je vybaven automatickou ventilační klapkou V40P, která zajišťuje přísun optimálního množství vzduchu. Ve standardu je okno lakováno transparentním akrylátovým lakem, ale nabízíme možnost provedení okna v atypické barvě. Klika Elegant, umístěná v dolní části křídla, přináší pohodlnou obsluhu a možnost spárového větrání ve dvou polohách.

Střešní okno kyvné FTP-V (Zdroj: FAKRO)

Střešní okno FTT U6 má inovativní konstrukci zaručující velkou úsporu energie. Jeho zasklení je osazeno ve speciálně vyprojektovaném rámu křídla, konstruovaném ze širších dřevěných profilů. Tato konstrukce minimalizuje vznik tepelných mostů a zajišťuje celkově lepší izolační vlastnosti okna. Okno FTT U6 je vybaveno super energeticky úsporným zasklením U6 (trojsklo s vnitřním laminovaným bezpečnostním sklem tř. P2A). Součinitel prostupu tepla je Uw = 0,71 W/ m².K pro okno s těsnicím lemováním EHV-AT Thermo. Toto okno získalo certifikát Kvalitní okna pro pasivní stavby, vydaný Výzkumným a vývojovým ústavem dřevařským v Praze.

Okno do plochých střech D_F DU8 má díky své konstrukci velmi dobré termoizolační vlastnosti. Rám okna je vyroben z vícekomorových PVC profilů, které jsou vyplněny termoizolačním materiálem (polystyren). Okno je vybaveno čtyřsklem a je vhodné pro nízkoenergetické a pasivní stavby. Okna D_F vybavené pasivním zasklením DU8 mají součinitel prostupu tepla pro celé okno Uw = 0,76 W/ m².K dle EN 12567-2.

Do skupiny půdních schodů se speciálním určením patří termoizolační schody LTK Energy, které jsou určené pro zákazníky kladoucí důraz na co nejnižší součinitel prostupu tepla (hodnota U = 0,68 W/ m².K). Speciálně pro potřeby nízkoenergetického stavebnictví byly navrženy super termoizolační schody LWT, které jsou vybaveny trojitým těsněním, zaručujícím dokonalou těsnost, se součinitelem prostupu tepla U = 0,51 W/ m².K. Díky termoizolačním parametrům mají značný vliv na úspory tepelné energie v budovách.

Zdroj: Tisková zpráva společnosti FAKRO CZECH

Centrální vysavač: Dobrý tip na skvělý typ

(Komerční prezentace)

Nicméně předtím, než se do maximálně pohodlného a stoprocentně účinného úklidu kdokoli pustí, je nezbytné analyzovat vlastní specifické požadavky a vybrat si správný typ centrálního vysavače tak, aby přesně splňoval kladené nároky. Pokud dospějeme k závěru, že potřebujeme prvořadě přístroj vysoce výkonný, přitom hospodárný, tichý, komfortně obsluhovatelný a pochopitelně všestranně účinný, je stále po ruce více možností. Podívejme se tedy nejdříve na obecně platné klíčové vlastnosti dobrého centrálního vysavače a pak se zastavme u zcela konkrétní produktové řady globálně respektované značky Electrolux.

Klíčem kvality je výkon a filtrace

Tak jako dodavatelé klasických vysavačů předkládají modely pracující na principu zachycování nečistot vodou, existuje podobná verze i pro centrální vysávání, kdy po každém cyklu jsou veškeré nečistoty odvedeny do kanalizace.Základní požadavky kladené na skutečně dobrý centrální vysávací systém vycházejí z principu jeho práce. Zopakujme tedy alespoň stručně, že slovo centrální v tomto případě vyjadřuje samu podstatu systému. Vše, co vysajeme, se potrubním systémem shromažďuje v kanystru vysávacího agregátu, umístěného třeba i ve vzdálené technické místnosti, ve sklepě, v garáži a podobně. Výhodou tedy je skutečnost, že velké i malé nečistoty, prach, pyl a všechno ostatní, okamžitě po nasátí do hadice opouští prostor, v němž uklízíme. V prachovém kanystru se pak nečistoty oddělí a zůstávají ve filtračním zařízení až do jeho občasného vyčištění. Přičemž znečištěný vzduch se škodlivými mikročásticemi a bakteriemi objekt opouští. Zatímco u vysavače konvenčního vlastně dochází jen k neustálému víření nečistot v interiéru…

Z uvedené podstaty činnosti centrálního vysavače jednoznačně vyplývá, že klíčovými kvalitativními parametry tedy jsou jeho vysoký sací výkon a velmi účinná filtrace. Právě vysoký výkon centrálního vysavače v porovnání s jakýmkoli přenosným, umožňuje využití opravdu efektivního hloubkového čištění. A účinná filtrace se prvořadě stará o to, aby i ty nejmenší mikroskopické částice byly spolehlivě zachyceny, byť vysávaný vzduch je vyváděn mimo obytné prostředí. Výrazně se tak snižuje prašnost v domácnosti, ovzduší interiéru zůstává čistší a vysávání se stává pohodlnější.

Pokud tedy hledáme opravdu dobrý tip na skvělý konkrétní typ centrálního vysávacího systému, přidejme k výše uvedeným přednostem rozhodně ještě dlouhodobě osvědčené konstrukční řešení a garantovaný servis. A pak už jednoznačně postavené pořadí v míře tržního rozšíření nám určí v tomto segmentu nejen suverénního lídra, ale také pořadí nejprodávanějších značek. Více než třetinu světového trhu s centrálními vysavači dnes drží Electrolux!

Tlačítka na rukojeti hadice umožňují elektronickou regulaci vysávání a vypnutí či sepnutí celého systému. U centrálních vysavačů BEAM a Electrolux monitorovací systém komunikuje s LCD umístěným rovněž na rukojeti hadice a informuje o stavu centrálního vysávacího systému během činnosti.

Spolehlivě ověřená klasika

Společnost Electrolux vyvíjí a prodává vysavače již od roku 1912, centrální systémy pak posledních šedesát let. Electrolux Group tak má v této oblasti zkušenosti jako nikdo druhý a s přehledem je v oboru vysávací techniky uznávanou světovou jedničkou. Vždy klade největší důraz na to, aby produkty vyhověly nejen samozřejmým technickým a provozním nárokům, ale rovněž nejvyšším ekologickým standardům a požadavkům zákazníků na komfort i pohodlí. Centrální vysávací systémy Electrolux, a pod Electrolux Group rovněž patřící značku BEAM, v České republice prodávají a instalují společnosti SMART-VAC a BEAM ČR.

Jaký je tedy ten dobrý tip na skvělý typ centrálního vysavače? Za zamyšlení rozhodně stojí například produktová řada sacích agregátů Electrolux Zephyr, Stratos a také nová řada agregátů Beam  Alliance. Je vybavena nejmodernější technologií s bohatou škálou funkcí, zaručujících efektivní využití schopností agregátu. Nabízí snadný úklid za všech okolností a hospodárný provoz, prakticky bez nároků na údržbu. 

Více informací najdete na Beam.cz a Smartvac.cz.

Zdroj: Tisková zpráva

FOTOVOLTAIKA V PRAXI, část 2.: Elektrárny na střeše

Předchozí část seriálu najdete zde.

Každému je známo, že základem solární výroby elektřiny jsou solární panely, které vyrábějí elektrický proud. Mezi lidmi pak panuje představa, že se koupí panely, instalační firma je připevní na střechu, zapojí je a pak už se těšíte z vyrobeného vlastního proudu. Takto by to probíhat mohlo, ale nemusí, protože věc je mnohem složitější.

Pečlivě vybírat 

Chleba se začíná lámat při výběru firmy, která vám fotovoltaický systém instaluje a dimenzuje. Do hry totiž může zasáhnout jeden velmi nepříjemný fenomén, který známe ze stavebnictví a dalších řemesel, a tím je nemístné kutilství. Můžete totiž natrefit na partu řemeslníků, kteří se před dvěma roky zabývali například zateplováním nebo pokládkou asfaltových šindelů a pak si řekli, že zkusí instalovat fotovoltaické panely. Výsledek práce takových „odborníků“ však bývá žalostný a zmínění „vykukové“ hřeší na to, že obor fotovoltaiky je poměrně nový a většina lidí má o něm jen mlhavé představy.

Na zapojení panelů záleží

Pro fungování fotovoltaických panelů je velmi důležité, jak a jaké panely budou mezi sebou propojeny. Panely na střeše nebo na fasádě se instalují do sériového zapojení, do tzv. stringů, a to tak, aby se v panelech zvyšovalo napětí. Každý jednotlivý panel vyrobí průměrně napětí 35 až 40 voltů a proud o velikosti zhruba 6 ampérů. Když se tyto panely zapojí za sebe do řetězu, jejich napětí se sčítá. (Napohled jsou panely na střeše umístěny vedle sebe, ale řetězové je jejich zapojení.) A na konci propojek, na plusu a mínusu, se tzv. stringovými kabely vyrobený stejnosměrný proud odvádí k dalšímu prvku fotovoltaického systému – tím je střídač.

Pečlivá sestava 

Každý střídač počítá s tzv. efektivním napětím, se kterým je schopen pracovat – např. od 150 do 800 voltů, nebo od 300 V do 1 000 voltů – záleží na výrobci. Aby fotovoltaický systém co nejlépe pracoval, panely je třeba sestavit právě do takového řetězce, aby bylo dosaženo napětí (voltáže), které střídač potřebuje.

Každý panel kromě napětí vyrábí také proud, který je však v každém řetězci panelů stejný.
Ale protože řetězců máme na střeše několik, např. tři, vyrobený proud se sčítá. Díky tomu je do střídače přiváděn proud např. 18 či 20 ampérů a ve střídači se tento stejnosměrný proud mění na proud střídavý.

Každý panel je originál 

Každý panel musí mít tzv. flash list, což je jeho „rodný list“. V něm je zaznamenáno (v %), jaké má konkrétní panel naměřené hodnoty výkonu oproti tomu, co deklaruje výrobce (např. + 4 %). Každý hotový panel by měl projít tzv. flash testem, kdy je na jednu sekundu vystaven působení světla a takto získaný výkon je zaznamenán do flash listu. Tyto hodnoty jsou zároveň pomocí počítače zapsány do excelové tabulky a každý instalátor fotovoltaiky tento flash list k panelu obdrží. Zde se tedy kromě výrobního čísla dozvíte, kolik elektřiny při továrním testu panel skutečně vyrobil.

U kvalitních výrobců jsou tyto hodnoty pouze plusové, tedy nad uvedenými parametry, s nimiž se panel prodává, zatímco méně seriózní výrobci dodávají i panely s tolerancí zápornou, to znamená, že panel může dosahovat menšího výkonu, než je deklarováno (například minus tři procenta). Co to znamená v praxi? Představíte-li si panel o výkonu 250 wattů, po odečtení tří procent v záporné toleranci zůstává jen 242 wattů.

A ve výsledku tak v řetězovém zapojení na střeše přesně podle pravidla, že řetěz je silný jako jeho nejslabší článek, instalace takového panelu způsobí znehodnocení celého fotovoltaického systému. Tím se však kutilští instalátoři nezabývají, a možná to ani nevědí.

Na druhé straně u osvědčených výrobců, kteří vyrábějí panely pouze v plusové toleranci, se může stát, že nezískáte jenom 250 wattů, ale např. 257 wattů, což je výrazný rozdíl.

Pozor na ochranu!

Mnoho instalátorů fotovoltaiky nepoužívá přepěťové ochrany, což je velmi důležitý prvek správně instalovaného systému. Důvodem bývá snaha ušetřit peníze, ovšem v tomto případě na velmi špatném místě. Pokud si fotovoltaiku necháte nainstalovat, investujete spoustu peněz, o které nakonec můžete přijít, protože existují přírodní vlivy, které dokážou celou vaši střešní elektrárnu spolehlivě a trvale zničit.

Tato ochrana musí být dvojí. Na jedné straně vás chrání v situaci, kdyby přišlo přepětí z distribuční sítě, což je reálný problém, který se nedá nijak jinak eliminovat.

Nebo do hromosvodu na domě souseda udeří blesk a sjede do jeho jímací soustavy. Bude-li země po dešti dostatečně promáčená, může se dostat přes jímací soustavu vašeho domu do vašeho elektrorozvodu a váš systém totálně zničit.

Na panelech se také při bouřce může indukovat statické napětí, které je třeba odvést. Jakmile by přesáhlo určitou mez, přejde po kabelech do střídače a spálí ho. Nemluvě o přímém úderu blesku, kdy je ohrožen celý systém včetně panelů, které pak nenávratně degradují.

Na přepěťové ochraně zkrátka nešetřete, jde sice o částku kolem deseti tisíc korun, ale to je vzhledem k celkové ceně systému minimální investice. Navíc je třeba vzít v potaz i pojišťovnu, která by se v případě plnění pojistné události na takto neochráněném systému mohla zdráhat vyplatit vám plné pojistné.

Třetí část seriálu najdete v této rubrice příští týden.

Text: Adam Krejčík, Foto: Archiv, Shutterstock.com

Krásné, voňavé a nenáročné šeříky

Rod šeřík (Syringa) obsahuje 28 až 30 druhů a řadí se do čeledi olivovité (Oleaceae). Doma je ve světlých lesích jihovýchodní Evropy a západní až střední Asie, proto tak dobře snáší i naše klima a málokdy ho poškodí mráz. Šeříky jsou opadavé keře nebo malé stromy, dorůstající podle druhu do výšky 2 až 10 metrů o průměru kmene 20 až 30 centimetrů. V České republice není původní žádný druh, ale leckde se najdou šeříky zplanělé nebo pozůstalé po starých zaniklých zahradách.

Šeříky v našich zahradách

Syringa x prestoniae ´Isabella´. První rostliny vyšlechtila Isabella Preston z Ottawy ve dvacátých letech minulého století a po ní následovali další šlechtitelé.U nás se nejčastěji pěstují šeřík obecný (S. vulgaris), šeřík karpatský (S. josikaea) nebo kříženec šeřík čínský (Syringa x chinensis). Šeřík obecný se v Evropě jako okrasný vysazuje už několik set let, od konce 16. století. Že patří k nejoblíbenějším dřevinám, prozradí množství jeho kultivarů, celkově je uznaných kolem 800 odrůd.

Barevná škála květů je opravdu široká, od sněhově bílé přes slonově nažloutlou, smetanovou, růžovou, fialkovou, karmínovou po temně purpurovou. Dále se pěstují odrůdy dvoubarevné, jednoduché i plnokvěté, řídké i husté, rané i pozdní, speciální odrůdy jsou k řezu a k rychlení květenství. Zahradní školky nabízejí kultivary drobné i mohutné, do každé zahrady se nějaký najde.

Šeřík obecný je zcela mrazuvzdorný, odolává suchu, výborně snáší městské znečištění imisemi. Vadí mu jen kyselá a trvale mokrá těžká půda. Nepříjemný může být v okolí záhonů a skalek, protože vytváří kořenové výmladky, kterými se „rozlézá“ i tam, kde si přejeme jemné skalničky nebo květiny.

Šeřík čínský je křížencem šeříku perského (S. persica) a šeříku obecného. Tento hybrid vznikl v botanické zahradě v Rouenu ve Francii v roce 1777, v Čechách byl poprvé vysazen v zámecké zahradě na Sychrově o sto let později. Květy jsou nejčastěji světle fialové, bývá 2 až 3 metry vysoký. Pěstuje se poměrně často, ale početnosti šeříku obecného zdaleka nedosahuje.

Šeřík karpatský s růžově fialovými květy dorůstá výšky 3 až 5 metrů, je také zcela mrazuvzdorný a hodně odolný k suchu. Nevytváří kořenové výmladky. Poměrně často se pěstuje šeřík Prestonové (Syringa x prestonae), což je kříženec šeříku přepadavého (S. reflexa) a šeříku vlnatého (S. villosa). Má převislá květenství velmi hezkého tvaru a pestré škály barev, nabízí se přibližně 50 kultivarů. Patří také k nenáročným a odolným keřům.

Syringa x chinensis. Šeřík čínský je hustě a jemně větvený rozložitý keř s větvemi obloukovitě převisajícími, tenkými a letorosty hranatými, pokrytými výraznými lenticelami.

Pěstování a množení

Syringa oblata. Šeřík širokolistý rozkvétá o jeden až dva týdny dříve než šeřík obecný. Roste bujně, je odolný a zdravý, květy jsou světlejší a drobné.Aby šeříky krásně rostly a bohatě kvetly, je nutné splnit alespoň základní požadavky. Tím hlavním je slunečné stanoviště – šeřík obecný sice vydrží i ve stínu, ale pokvete velmi špatně nebo vůbec. Důležitá je půda, šeříkům vyhovuje zásaditá, vápnitá, lehčí, ale bohatá na živiny a spíše vysychavá. Těžké, mokré a kyselé půdy nesnáší. Bohaté kvetení podpoří přihnojování, jak organické, tak i minerální – uvítá pár lopat kompostové zeminy i granulované hnojivo.

Keře se vysazují na podzim, protože zakořeňují při dostatku podzimní vláhy až do zamrznutí půdy. Při jarní výsadbě je nutné zakrátit výhony na 3 až 5 pupenů a dbát na časté zalévání. Po odkvětu odřežte květenství, protože tvorba semen keř zbytečně vysiluje a snižuje bohatství kvetení v příštím roce.

Šeříky lze množit vegetativně několika způsoby – hřížením, dělením keřů, kořenovými oddenky, dřevitými řízky a roubováním na podnož, nejlépe na ptačí zob (Ligustrum). Hřížení znamená vybrat jednu nebo několik vhodných větví (jen jednoleté, dlouhé a silné výhony), zapustit je do země, přichytit háčky a zahrnout zeminou, aby vyčníval pouze konec výhonu. Po zakořenění se výhony odříznou od matečného keře.

Množení bylinnými řízky se provádí v první polovině června. Řízky by měly mít 3 až 5 párů oček, po odříznutí je hned zapusťte do substrátu. Ze dvou až tří nejnižších párů oček odstraňte listy, pro lepší zakořenění můžete použít gelové stimulátory. Řízkování je nejlepší do truhlíků. Zakryjte je fólií, aby nevysychaly, a umístěte do stínu do pařeniště nebo do skleníku. Podle potřeby roste a zalévejte. Doba zakořenění bývá podle druhu a odrůdy mezi 3 až 8 týdny, na jaře dalšího roku mladé sazeničky vysaďte ven na vybrané stanoviště. Není to těžké a vypěstovat si své sazenice jistě zvládne i úplný zahradnický začátečník.

Správný řez pro bohatý květ

Hlavní tvarovací řez se dělá v únoru až březnu, kdy můžete vyřezat všechny překážející větve hluboko až ke kmeni. Při řezu šetřete mladé silné výhony s velkými terminálními pupeny, které jsou květní. Po hlubokém řezu vyrůstá více nových silnějších výhonů, které je třeba zredukovat na několik, tím se podpoří kvalita květenství. Přerostlé starší keře, zespodu vyholené, můžete zkrátit až o polovinu do starého dřeva, větve lze seříznout až na výšku 30 cm od země. Řez je možné rozvrhnout i do více let, aby seříznutý keř nehyzdil zahradu, než narostou mladé květu schopné výhony.

Text a foto: Romana Rybková

Martina Sáblíková finišuje stavbu rodinného domu

(Komerční prezentace)

Martina Sáblíková finišuje stavbu rodinného domu (Zdroj: Bramac)Naše sportovní legenda přiznává, že skloubit nabitý sportovní program s plánováním stavby nebylo vždy jednoduché. „Zejména projektová fáze se neobešla bez mé účasti. Dlouze jsme ladili vnitřní dispozice, jejich využití, řešení úložných prostor. Za dobu, co cestuji, jsem viděla celou řadu prakticky řešených interiérů a měla jsem díky tomu konkrétní představu, co bych si u sebe doma přála,“ vysvětluje rychlobruslařka.

Stejně jako interiér, i exteriér stavby vznikal na základě dialogu mezi investorem a projektantem. Celkové ladění domu se nese v duchu black & white. Černobílou variaci rozehrává spojení bílé fasády a tmavé střešní krytiny.

Martinu na první pohled zaujal moderní design betonové tašky Tegalit STAR od Bramacu. Tento model se vyrábí v netradičním tmavém odstínu granit metallic, který má lehce metalický nádech. Granitově černá krytina je doplněna černými fasádními palubkami ve štítech domu a černým podbitím u přesahů střechy. Tmavé akcenty se na fasádě zopakují i díky kamenným obkladům v některých detailech stavby.

Pro zvolený model betonové tašky je charakteristický minimalismus: rovný povrch s čistými liniemi bez žlábků. Takový profil zdůrazňuje elegantní styl střechy.  „Při pokládce krytiny je důležitá precizní realizace krovu a laťování. Podklad musí být absolutně rovný, jinak by se všechny nerovnosti ve vazbě střešních tašek projevily,“ komentuje pokládku prémiové krytiny Karel Petrů ze společnosti Stavbyprofi.

Martina Sáblíková finišuje stavbu rodinného domu (Zdroj: Bramac)

Střešní taška Bramac Tegalit Granite Metalic TextureKromě rozměrové přesnosti má střešní krytina Tegalit STAR i řadu praktických výhod. Krytina se vyznačuje velmi hladkým povrchem, který spolu s vysokou pevností zvyšuje odolnost střechy vůči povětrnostním vlivům, usazováním nečistot, mechů a lišejníků. Speciální, do povrchu integrované pigmenty navíc odráží část infračerveného záření a tím omezují přehřívání střechy a podkrovních místností v horkých letních měsících.

Česká sportovkyně vsadila na projekt domu s klasickou šikmou střechou s obytným podkrovím. S bydlením pod šikminami má už ostatně vlastní zkušenosti, neboť se do nového domu stěhuje právě z podkrovního bytu. Díky použití nadkrokevní tepelné izolace si navíc Martina může v interiérech nechat přiznané dřevěné konstrukce krovů a vytvořit tak výjimečnou atmosféru.

Všechny interiéry ale teprve čekají na dořešení. A má už v tomto ohledu Martina nějaké představy? „Mám ráda hodně prostoru a každá věc by měla mít své dané místo. Interiér by měl být moderní, ale musí působit útulně a domácky. Nic přehnaného. Mám určitou vizi, ale uvidíme, jaká bude nakonec realizace,“ prozrazuje na závěr čerstvá olympijská medailistka z Koreje.

Martina Sáblíková finišuje stavbu rodinného domu (Zdroj: Bramac)

Zdroj: Tisková zpráva

Dům z betonu a modřínu: Víkend s přehledem

Ve vstupní hale se kříží dvě podélné osy domu svírající pravý úhel. Pokud stojíte v jejich průsečíku, snadno přehlédnete logicky členěnou denní i noční zónu stavby určené k relaxaci po náročných pracovních dnech strávených v hlavním městě.

Přízemní stavba striktně využívá menší pozemek nedaleko Prahy – severovýchodní stěna bez otvorů chrání majitele před zvídavými pohledy, vnitřní strana písmene L cele využívá výhody jihozápadní orientace: „Celý dům se otevírá do zahrady terasou a prosklenou plochou pobytových prostorů, zeď ho uzavírá ulici a sousedům. První skici naznačovaly, že se jedná o skořápku, která vytváří soukromí. Minimalistické fasády bez otvorů nechávají vyznít dva základní materiály stavby – dřevo a pohledový beton,“ říká architekt Peter Hričovec, autor projektu.

Světlo shůry

Přestože se dům z vnější strany zcela uzavírá světu, není v něm místa pro temné kouty. Osvětlení místností přilehlých k severní zdi je řešeno světlíky. Malá i velká koupelna nočního traktu skýtají výhled na oblohu a netrpí nedostatkem přirozeného světla. Obytný prostor denní zóny je prosvětlen horizontálním světlíkem podél fasády k sousedům. Namísto tmavých prostorů vzniká hra světla pod úhlem zkoseného prosklení, vybočeného z rovné střechy kvůli stékání vody.

„Společně s majitelkou domu, v jejíž režii stavba probíhala, jsme dospěli k jednoduchosti s nádechem vzdušného a otevřeného prostoru. Maximálně střízlivá dispozice dělí stavbu na část s ložnicemi, koupelnami a šatnou a na druhou zónu k dennímu využití, tvořenou velkým propojeným prostorem obývacího pokoje, jídelny a kuchyně,“ říká architekt. „Pro víkendové využití stavby bylo navíc důležité spojit interiér s letní i zimní zahradou.“

Aby bylo spojení s exteriérem co nejcitelnější, nesou prosklenou fasádu subtilní ocelové sloupky a stejně jako jemné ocelové prvky, jimiž je překlenut podélný světlík, nechávají dovnitř proudit maximální objem denního světla. Strop s minimální podpěrou tak působí, jako by levitoval.

Propojení celku podporuje i přirozený přechod materiálů mezi externí fasádou a vnitřním prostorem – dřevěný obklad stěny prochází stavbou zevnitř ven a naplňuje základní vizi domu, kde se hranice mezi prostory stírá, kde pocit tady a tam dělí jen lehká tenká stěna ze skla.

Žhavé srdce domu

Dominantou exteriéru i interiéru domu je masivní těleso oboustranného krbu, obložené plechovými šablonami.Srdcem stavby je krb, který jako součást výhledu do zahrady vytváří v zimních měsících vřelou atmosféru ve znamení ohně. „Je zároveň jediným vertikálním prvkem objektu, kde je vše členěno a koncipováno jako horizontály – dům je tvořen z horizontálních desek, částečně obložen horizontálními palubkami, vše se snaží maximálně splývat s krajinou. Jediným vertikálním elementem, který jednotnou linii narušuje, je právě krb,“ vypráví architekt.

„Jednou z výzev stavby bylo docílit, aby pohledový strop zůstával v jedné úrovni s přesahem terasy, aby výhled nerušil žádný masivní přechod. Na první pohled vypadá jednoduchá linka stropu přirozeně, ale technické řešení muselo počítat s rozdílem zateplených a nezateplených částí.

Setkávají se zde dvě odlišné skladby stropů, z nichž jedna odpovídá tepelným podmínkám exteriéru a druhá interiéru. Přesto mají působit kompaktně jako jediný celek, lehce předělený skleněnou plochou příčky.“

Záměrem stavby bylo vytvořit objekt co nejjednodušší, což přesouvá velkou zátěž na detail. Péče o přesné zpracování technických detailů je v takovém případě nezbytná a povyšuje celek na novou kvalitativní úroveň.

Příznivé prostředí 

Barevné ladění domu v neutrálních tónech šedé a béžové protepluje dřevěný prvek opakující se na stropním bednění i stěnách obývací zóny a fasády. Jemné drapérie závěsů pomáhají izolovat prosklené stěny od pohledů zvenčí i nežádoucích paprsků slunce. V rámci propojeného celku hraje roli také jednotící povrch podlah – velkoplošné keramické dlaždice prolínají celým prostorem, jen v ložnicích je položen měkký koberec ve stejném barevném odstínu jako dlažba.

O teplo v domě se stará tepelné čerpadlo vzduch/voda, které pro domácnost zajišťuje také ohřev užitkové vody. „Nízkoenergetický koncept domu maximálně pracuje s prostředím – co se týče využití energie, jde vstříc pasivitě. Příznivé prostředí tvoří už samotná orientace stavby. Plná severní fasáda má silnou tepelněizolační obálku, jižní prosklená část naproti tomu dokáže výborně kumulovat energii,“ dodává ke koncepci domu Peter Hričovec.

Text: Daniela Rígrová, Foto: Robert Žákovič

Technické údaje

Technické údaje:

Dispozice: 4 + kk

Užitná plocha: 174 m2

Konstrukce: obvodové stěny z tvárnic ztraceného bednění (zateplené z vnější strany tepelnou izolací z minerální vlny), resp. monolitické pohledové stěny; železobetonový monolitický strop, fasáda – modřínové lamely v kombinaci s pohledovým betonem

Střecha: rovná; střešní plášť sestaven z pojistné hydroizolace a parozábrany s vrstvou tepelné izolace ve spádu, dále opatřena hydroizolační fólií z PVC jako krycí vrstvou.

Výplně otvorů: okna hliníková s izolačními trojskly, dveře dýhované do obložkových zárubní
Vytápění: tepelné čerpadlo typ vzduch/voda, podlahové topení v celém objektu, krb s krbovou vložkou

Autoři:

Ing. arch. Ian Bryan (1961), Ing. arch. Peter Hričovec (1974), spolupráce: Ing Michal Němec, David Hruška 

Ateliér Ian Bryan Architects (IBA) se soustředí na služby na poli architektury, interiérového designu a poradenství v oblasti stavebnictví. Využívá dvacetiletých zkušeností s projektováním, designem a řízením projektů ve všech fázích navrhování a stavebního procesu, skloubených s důkladným pochopením obvyklých postupů v místních podmínkách a znalostí legislativy. Cílem práce je sladit představivost s pragmatičností a tím vytvořit řešení, která jsou promyšlená, inspirující a praktická zároveň. Ateliér realizoval řadu projektů po celé České republice, na Slovensku, Maďarsku a na Ukrajině.

Kontakt: Ateliér IBA, www.ibarch.cz

Renovační program Roto: Využijte akční nabídky!

(Komerční prezentace)

Využijte zvýhodněnou nabídku na nákup vnějších nebo vnitřních doplňků RotoQ při výběru jednoho ze tří renovačních setů!

Akce platí do 8. 6. 2018.

Jsou vaše střešní okna zastaralá a potřebují výměnu? Roto má pro vás profesionální a moderní řešení. Výsledek? Rychle a jednoduše více pohodlí a méně nákladů. To je chytrá renovace se střešními okny RotoQ.

TIP: Nová dimenze pro výsuvně-kyvné střešní okno Designo R7

Uživatelsky nejoblíbenější výrobek firmy Roto výsuvně-kyvné střešní okno R7 patří do konstrukční řady Designo s ovládáním klikou umístěnou na spodní hraně křídla, tedy ve většině případů v nejsnáze dosažitelné poloze ovládacího prvku.

Výsuvně-kyvné otevírání, ve zjednodušeném principu funguje tak, že se střed otáčení vysouvá pomocí pístů nad rovinu střechy a mění tak výškovou polohu křídla, které se tím z poloviny rámu posouvá výše do jeho cca horní čtvrtiny. Křídlo se tak nachází ve větší výšce a současně se vysouvá ven ze střechy. Horní část křídla při sjíždění dolů nezavazí v interiéru, jak je tomu často u otevírání klasického kyvného křídla, většinou zůstává zcela schováno v ostění.

Síly zdvihu pístů lze nastavit podle sklonu střechy a usnadnit tak uživateli manipulaci s křídlem. Mycí poloha je rovněž plně k dispozici. Použití střešního okna Designo R7 je určeno pro sklony střech 20-65⁰, maximální úhel otevření křídla je 38⁰. 

Do nové dimenze vstupuje tento výrobek díky nově nabízenému zasklení v trojskle, které díky svým parametrům posouvá oblast jeho použití do střech s větším množstvím izolantu. Trojsklo s označení BlueTec Standard je složeno z vnějšího bezpečnostního kaleného skla ESG 4 mm, prostředního skla rovněž bezpečnostního kaleného ESG 3 mm a vnitřního plaveného skla FLOAT 4 mm. Oba meziskelní prostory jsou tvořeny teplými nerezovými rámečky TGI-Spacer 7 mm a jsou plněny Kryptonem, který patří mezi nejstabilnější plyny používané v okenní technice.

S hodnotou součinitele tepelného prostupu zasklení Ug = 0,7 W/m2K dosahuje součinitele tepelného prostupu celého okna Uw = 1,1 W/m2K, při současné vzduchové neprůzvučnosti Rw = 32 dB. Pokud půjdeme ještě dále a okno doplníme venkovní lamelovou roletou ZRO, dostaneme prvek s celkovou hodnotou součinitele prostupu tepla Uws = 0,94 W/m2K. Pomůžeme si tak v zimním období z hlediska úniku tepla ven, ale také v létě snížením přehřívání podkroví. 

TIP: Nová dimenze pro výsuvně-kyvné střešní okno Designo R7 (Zdroj: Roto)

Více informací najdete na webu Roto.cz.

Zdroj: Tisková zpráva

PARTNEŘI WEBU

MUJDUM MUJDUM STAVBAWEB IMATERIALY RODINYDOM BMONE
Copyright © BUSINESS MEDIA ONE, s. r. o. 2006–2026