Skip to content

Blog

Jak se staví dům, část 8: Rychleji znamená levněji

Předchozí část seriálu najdete zde.

Trvání stavby se diametrálně liší v závislosti na zvolené technologii. V tradičním zděném domě budete bydlet v průměru za 15 až 18 měsíců od položení základové desky, výjimkou však není čekání na vytoužené stěhování i dva roky a více. Pokud se rozhodnete pro některý z montovaných systémů, bude to již za pár týdnů. Vynaložíte tedy méně peněz za bydlení během doby výstavby, za platy řemeslníků a budete bydlet ve svém mnohem dříve.

Pro orientaci jsme pro vás připravili přibližný přehled, s jakými časovými lhůtami musíte počítat.

Přípravné práce

Vytvoření projektu zabere řadu měsíců. A zcela určitě více času, než byste si přáli, je třeba rezervovat také na úředně procesní formality – vyřizování hypotéky, územní a stavební řízení apod. V průměru trvá přípravná fáze asi pět až šest měsíců a je u všech způsobů výstavby zhruba shodná. U atypických staveb či ve složitých podmínkách může trvat i výrazně déle.

Vlastní realizace stavby

Klíčem k efektivní výstavbě je rychlost realizace hrubé stavby. Zde má rozhodující vliv vybraná technologie – hrubá stavba může trvat od několika dnů (u montované výstavby z dílců) až po několik měsíců (domy zděné z cihel či tvárnic, monolitické betonové konstrukce apod.).

Úspora času během výstavby montovaných domů vyplývá ze samotného technologického postupu – velké stěnové či stropní díly se mohou vyrábět již během přípravného období, montují se včetně již připravených rozvodů instalací, jsou využívány inovativní spojovací systémy. Hrubá stavba tedy někdy doslova vyroste před očima třeba i za jeden dva dny.

Dokončovací práce a kolaudace

Rozhodně nejsou jen formalitou. Až zde se projeví opravdová profesionalita firem. Méně kvalitní stavební společnosti dokonce dodávají jen hrubé stavby bez dokončení.

Zejména u staveb s velkým podílem ruční řemeslné práce (atypické zděné domy) bývá dokončení stavby pracné, zdlouhavé, neobejde se bez opravování řady chyb a nepřesností apod. U hrubé stavby z cihel či tvárnic se musí realizovat instalace do zdí (eleketrorozvody, voda, topení, odpady, voda atd.), což přináší kolizi řemeslníků. U moderních montovaných konstrukcí jsou rozvody integrovány ve stěnách a žádné sekání se nekoná. Domy montované z předem vyrobených dílů přinášejí v tomto směru jednoznačnou výhodu – rychlost, přesnost, jednoduchost – všechno je předem připraveno a na stavbě prostě už téměř „není co zkazit“.

V každém případě počítejte na dokončení stavby s několika týdny. Alespoň za předpokladu, že jste realizaci svěřili spolehlivému dodavateli a ohlídali si dodržení všech pracovních postupů.

Časová náročnost výstavby domu (CANABA)

Hrubá stavba za 4 dny?

Moderní systémy výstavby šetří lidskou práci

Není třeba složitých počtů, abyste si ověřili, že nejvyšší položku při stavbě domu představují mzdy řemeslníků. Vznik hrubé stavby při volbě klasické zděné technologie trvá řádově měsíce, ještě delší časový úsek musíte vyčlenit na montáž rozvodů, instalaci zařizovacích předmětů, provádění finálních povrchů a další dokončovací práce. Za předpokladu, že se na stavbě budou podílet kvalifikovaní zaměstnanci, se mzdové náklady u zděného domu vyšplhají na 50 % celkové ceny, což se výrazně projeví v celkovém rozpočtu. Položkový rozpočet, zahrnující pouze cenu materiálu, tedy uvádí stavebníky při plánování nákladů ve velký omyl. Je třeba trvat na dodávce na klíč.

Naproti tomu u montované produkce se náročnost lidské práce výrazně snižuje, a proto je cena montovaných domů vždy výrazně nižší než u běžné cesty stavby zděného domu. Rozdíl činí min. 25–30 %, což je u středně velkého domu úspora v řádech statisíců korun. To už stojí za zamyšlení.

Více informací najdete na webu Centra vzorových domů.

Text: Jitka Pálková, Foto: Archiv

Nevyhazujte peníze oknem aneb několik tipů pro úsporu vody a energie

(Komerční prezentace)

Podle nezávislých studií využije čtyřčlenná domácnost denně přes 200 litrů teplé vody, na jejíž ohřev je potřeba přibližně 25 % z celkových nákladů na energie. Společnost Družstevní závody Dražice, největší český výrobce ohřívačů vody, vás proto seznámí s tipy, díky kterým můžete začít šetřit téměř okamžitě. 

Zvolte si kvalitní a úsporný ohřívač vody

V prvé řadě se zaměřte na výběr a správné umístění kvalitního ohřívače vody, který bude plně odpovídat potřebám vaší domácnosti. Instalujte ho co nejblíže k místu odběru v zateplené části domu, aby se voda nadměrně neochlazovala v nedostatečně zaizolovaných rozvodech. Zbytečným tepelným ztrátám v potrubí rovněž zamezíte, pokud si opatříte ohřívač, který lze díky vysokému elektrickému krytí namontovat do blízkosti sprchového koutu nebo nad vanu, či dodatečnou izolací rozvodů.

„Nejpečlivější však buďte již při samotném výběru ohřívače vody. Řiďte se při něm několika podstatnými parametry jednotlivých bojlerů, které mají největší vliv na spotřebu vody a energie – objemem a typem, jež musí odpovídat velikosti vaší domácnosti, kvalitou provedení a energetickou náročností, kterou výrazně snižuje především moderní polyuretanová izolace.

Za příklad může sloužit dražický ohřívač vody OKHE SMART 3. generace, který dosahuje na českém trhu nadstandardní energetické třídy B, a to díky chytré řídící elektronice, vylepšenému režimu připojení k odběru elektrické energie a ekologickým materiálům, z nichž je vyrobený. Tento model dokáže předvídat spotřebu vody a efektivně ji ohřívat, a proto s ním lze ušetřit až 15 % ročních nákladů na ohřev vody,“ vysvětluje výhody energeticky úsporného bojleru Lukáš Formánek, technický ředitel Družstevních závodů Dražice, a dodává: „Pokud nechcete zbytečně zatížit rodinný rozpočet, dbejte rovněž na optimální nastavení teploty vody do 60 0C a správnou funkci pojistného ventilu, který slouží k odpouštění vody během ohřevu, kdy přirozeně narůstá její objem. Únikům vody lze zabránit instalací expanzní nádoby mezi ohřívač a ventil.“

Úspora vody často závisí na detailech

K úspoře vody a energie výrazně napomáhá také kontrola vybavení vaší domácnosti a drobné změny každodenních návyků. Díky nim však můžete přispět i k řešení problémů souvisejících s klimatickými změnami. Nadbytečné plýtvání s vodou totiž neohrožuje pouze rodinný rozpočet, ale také životní prostředí v některých částech České republiky, které se potýkají s nedostatkem podzemní vody a se suchem.

Lukáš Formánek na závěr radí: „S některými důležitými pravidly by se tak měl seznámit každý z nás. Např. netěsnící kohoutek vás dokáže připravit o 160 litrů vody za měsíc, ale pokud ho dáte opravit a doplníte termostatickou baterií, uspoříte až 50 % vody potřebné k mytí rukou nebo sprchování. Velmi efektivní je rovněž rychlé sprchování místo koupele ve vaně, použití úsporné myčky nádobí nebo zalévání pomocí dešťové vody. Právě na její využití navíc můžete získat příspěvek v programu Dešťovka poskytovaném Státním fondem životního prostředí a Ministerstvem životního prostředí.

8 snadných tipů, jak šetřit vodou:

1. Zvolte si úsporný a ekologický ohřívač vody, který nainstalujte blízko odběrného místa.

2. Nezapomínejte na pravidelný servis bojleru, pojistného ventilu a instalaci expanzní nádoby.

3. Nahraďte pravidelnou koupel krátkým sprchováním, při kterém dosáhnete až 3x menší spotřeby teplé vody než při koupání ve vaně.

4. Prádlo perte, až když se vám podaří zcela naplnit pračku, a dbejte na nastavení správné teploty – jejím snížením z 90 0C na 60 0C ušetříte více než 30 % energie.

5. Používejte záchod s duálním splachováním, díky němuž ušetříte až 8 litrů vody na jedno spláchnutí.

6. Nenechte kapat kohoutky ani protékat záchod – zbytečně se tak připravujete o tisíce litrů vody ročně.

7. Myjte nádobí v úsporné myčce – oproti mytí pod tekoucí vodou tak ušetříte až 60 % vody a stejně tolik energie.

8. Zahradu nebo květiny zalévejte dešťovou vodou.

Další informace najdete na stránkách DZD.cz

Zdroj: Inzertní sdělení

Jak naložit s dešťovou vodou

Nejběžnějším a pohodlným zdrojem vody je ve většině případů veřejný vodovodní řad, v mnoha rodinných domech k zásobování vodou slouží studna. Pohodlí první možnosti výrazně determinuje závislost na dodavateli, řešení pomocí vlastního zdroje závisí na vydatnosti pramene a jeho kvalitě. Alternativní řešení pak nabízí sama příroda. O možnosti využití srážkové vody hovoříme s Ing. Ondřejem Samkem ze společnosti Nicoll Česká republika.

Dešťovka a její využití v domě i kolem něj je v současnosti možná mnohem aktuálnějším tématem než kdykoli v minulosti. Nesporně k tomu přispěla i státní dotační akce, nicméně hospodaření s vodou se v podstatě stává (nebo už stalo) životní nutností. Zaznamenali jste zvýšený zájem ze strany veřejnosti? A jak jste na něj reagovali?

„Zájem o naše řešení využívání srážkové vody byl a je i bez dotací. Architekti a projektanti k novostavbám navrhují dešťové nádrže standardně. Mnohým z nich pomáháme navrhovat akumulační nádrže, filtraci, čerpadla. S příchodem dotací MŽP se samozřejmě zájem výrazně zvýšil. Nutno ale říci, že většina lidí o využití srážkové vody ví velmi málo a mnohé překvapilo, že např. využití na splachování WC není vůbec jednoduché a obnáší určité stavební úpravy. Zhruba 70–80 % tazatelů navíc zjistilo, že na dotaci nedosáhne, nebo mělo jinou představu o finanční náročnosti.“

Jímání dešťové vody spousta lidí stále velmi zjednodušeně chápe jako svedení okapového systému do nějaké sběrné „nádoby“, a když zkrátka naprší… V nabídce je ovšem spousta sofistikovanějších řešení…

„Jak pro využití srážkové vody na zálivku, tak ke splachování WC je třeba nejprve vodu před vstupem do podzemní nádrže filtrovat a následně ji čerpat na místo určení. Pro celoroční využití srážkové vody je třeba zajistit relativně stálou teplotu vody (asi 10 °C) i její kvalitu. Toho dosáhnete v podzemních nádržích, které v zimě nepromrzají a v létě se v nich voda nekazí.

Systémy pro využití na zálivku a na splachování se ovšem liší, jednodušší sestava je určitě pro využití na zálivku. Užitková voda musí mít v domě samostatný okruh, oddělený od pitné.

Zároveň je ale třeba doplňovat pitnou vodu do rozvodu užitkové pro případ, že dešťová voda v podzemní nádrži dojde. Dle norem musí doplňování splňovat poměrně přísná kritéria, aby nemohlo dojít ke kontaminaci vodovodního řadu. Lze to řešit např. domácí vodárnou, která pitnou vodu doplňuje přes 15litrovou oddělovací nádržku s bezpečnostními přelivy.“

Co všechno tedy pořízení některé z nabízených sestav obsahuje a jaké jsou celkové náklady na kompletní zařízení + související práce?

„Ukážeme si to na příkladu sestavy pro využití srážkové vody na splachování toalet a zálivku pro novostavbu s půdorysem střechy kolem 100 m2. Potřebujete filtrační šachtu, akumulační nádrž 4,5 m3 s kopulí a pochozím poklopem, jemný filtr, domácí vodárnu s plovoucím sáním. To vše asi za 60 tisíc Kč včetně DPH. Za předpokladu minimálních nákladů na rozdělení vnitřních rozvodů, jejichž trasy se nebudou příliš lišit od rozvodů pitné vody.

Další náklady ovšem představuje výkop, zásypový materiál (štěrk), bezpečnostní přeliv, instalace nádrže, okapových svodů (včetně potrubí), odborná instalace čerpadla a filtrů a expanzní nádoby. Zhruba dalších 50 000 Kč. Celkem tedy kolem 110 tis. Kč vč. DPH. S dotací to nyní vychází většinou tak, že zákazník investuje 60 % ze svého a 40 % činí dotace.“ 

Někteří naši čtenáři se obávají zemních prací a poškození toho, co léta pracně na svých pozemcích budovali. Jsou tyto obavy oprávněné? 

„Hodně záleží na tom, jak jsou u stávajících domů v zemi vedeny okapové svody. Pokud nejsou svedeny do jednoho místa, mohou být zemní práce hodně komplikované a obavy jsou celkem na místě. Je proto důležité vybrat si osvědčenou a specializovanou firmu. Rýhy pro vedení dešťové kanalizace lze kopat i ručně, ovšem výkop pro nádrž a zásyp štěrkem se bez větší techniky zpravidla neobejde. Každopádně je třeba práce provádět za suchého počasí.“

Prognózy na příštích dvacet pětadvacet let hovoří o období sucha, extrémních teplot a nedostatku přirozených srážek. Nebude-li co „chytat“, není investice do sběrného zařízení tak trochu sázkou do loterie? 

„To si nemyslím. Na věc je třeba dívat se tak, že když už nějaké srážky spadnou, tak je zachytíte a využijete. A pokud to bude se srážkami tak zlé, určitě se nebude smět zalévat pitnou vodou a budete rádi za každou kapku, která spadne na vaši střechu. Splachování pitnou vodou např. mně osobně zní dost nelogicky. Proč bychom měli tak vzácnou vodou splachovat toalety. Řekl bych to asi tak, že kdo přemýšlí trochu ekologicky a má rád přírodu, je pro něj využívání dešťové vody zajímavé. Kdo myslí pouze ekonomicky a řeší, zda se mu to na příštích 20 let vyplatí, ten do toho nepůjde.“

Poraďte zájemcům o toto zařízení, co musí udělat, zjistit, zařídit, vybavit…

„Je třeba znát půdorysné plochy, které budete odvodňovat, pro využití v domě to bývají nejčastěji pouze střechy. Plochu zahrady pro zálivku, počet osob žijících v domě, lokalitu. Zvážit, kam instalovat čerpadlo – zda do technické místnosti, garáže nebo použít ponorné přímo do nádrže. U využití na splachování toalet je třeba kromě odděleného okruhu užitkové vody ještě provést prostupy (ze sklepa nebo základovou deskou) pro vedení vody v nezámrzné hloubce (min. 800 mm pod terénem). Naše společnost ráda poradí, připraví zdarma návrh i cenovou kalkulaci. Nebo mohou zájemci využít kalkulátor na našem webu.“

Profesionál

Ing. Ondřej Samek, produktový manažer – dešťová voda, Nicoll Česká republika, s. r. o.Ing. Ondřej Samek, produktový manažer – dešťová voda, Nicoll Česká republika, s. r. o.

Vystudoval ČVUT v Praze – Vodní hospodářství. Vsakování a využití srážkové vody řešil už ve své diplomové práci. Po škole pracoval jako projektový manažer v oboru fotovoltaických elektráren, poté přešel ke společnosti ­GLYNWED (nyní Nicoll Česká republika) na pozici produktového manažera pro produkty hospodaření s dešťovou vodou.

Text: Petr Saulich, Foto: Archiv firem a redakce

Projekty pro život, domy pro radost

(Komerční prezetentace)

Jaká je hlavní úloha konzultanta ve společnosti, která se věnuje prodeji projektů rodinných domů?

Honza Korejtko, konzultant a projektant rodinných domů společnosti G SERVIS CZV podstatě je to takový průvodce. S klienty procházíme celým procesem počínaje výběrem pozemku, přes výběr domu, jeho technologické vybavení až po proces vyřízení stavebního povolení a výstavby i financování.

Liší se nějak klienti, kteří dříve bydleli v rodinném domě, od těch z paneláku?

Těžko říct, my se většinou nedozvíme, kde bydlí naši klienti. Jediná věc, kterou jsem vypozoroval, je, že ti, kteří pocházejí z domků, mají větší nároky na prostory.

Co by mělo být prvním krokem, pokud se rozhodnu stavět? A jaké jsou navazující fáze?

Ideální je mít kde, tzn. vlastnit stavební pozemek. Dále také vědět, jaká jsou regulativa výstavby v dané lokalitě. Pak už si stačí jen rozmyslet, jaký chci dům, a s tím dokážeme klientům velice dobře poradit.

Kdy by měly kroky zájemce o rodinný dům vést přímo k projektantovi? Nebo je naopak lepší domluvit si nejdříve schůzku s architektem?

K projektantovi bych doporučil vydat se v případě, že máte přesnou představu o tom, co chcete stavět. Pokud máte jen nápady, myšlenky, vize a víte, že vyžadujete něco atypického, doporučil bych návštěvu architekta a zpracování architektonické studie. Toto však neznamená, že šikovný projektant nedokáže do určité míry roli architekta nahradit.

Stavebník se nejspíš nejčastěji dostaví na schůzku s obecným zadáním. Má představu o velikosti domu, počtu místností a stylu, v jakém chce dům postavit. Na co většina klientů zapomíná a z jakých omylů je nejčastěji vyvádíte?

Myslím, že naši klienti většinou vědí, co chtějí. My je spíše jen korigujeme a většinou také objasňujeme fámy, které se dočetli na internetu. Mnohdy si také budoucí stavebníci nedokáží představit finanční náročnost toho, co požadují, a proto také na schůzkách často děláme orientační rozpočty jejich staveb.

Jaký vliv na podobu domu má regulační plán? 

Regulace určuje především velikost domu, respektive plochu pozemku, kterou je možno zastavit (udává maximální míru zastavěnosti pozemku v %), většinou také omezuje výšku výstavby a často určuje i tvar střechy. Další omezení se mohou vztahovat ke způsobu parkování atd.

Od čeho nejčastěji stavebníky odrazujete?

Nemyslím, že bychom klienty od něčeho přímo odrazovali, snažíme se je spíše směrovat. Občas něco i rozmlouváme – jedná se především o případy, kdy si klienti vymyslí nějaké vlastní, většinou přetechnizované řešení. Snažíme se vždy o to, aby byla výstavba domu jednoduchá, stejně jako její následný provoz a údržba.

Kam se architektonicky a materiálově posunuly a posouvají projekty rodinných domů?

Architektonicky se snažíme zachytit současné trendy, tudíž nově vznikající projekty jsou moderní nejen svým venkovním vzezřením, ale samozřejmě i dispozicemi. Dnes si již novostavby např. bez technické místnosti nebo bez šatny téměř nelze představit. Co se týče materiálů, jako konstrukční systém jsou vždy použity aktuálně ty nejlepší materiály od daného dodavatele. A totéž platí třeba i u systému vytápění.

Dům Face je určen až pro 5člennou rodinu. Zaujme moderním pojetím venkovské architektury a novými stavebními prvky, jako jsou prosklené stěny a minimální přesahy střechy.

Které domy patří typově mezi českou klientelou k nejoblíbenějším? Možná je to zdání, ale nešíří se možná až příliš vlna bungalovů?

Bungalovy jsou opravdu na vzestupu, a to jak ty úplně miniaturní, tak i ty velké. Většina zájemců o tento druh bydlení považuje za hlavní přednost absenci schodiště. Zároveň se také obávají možného přehřívání podkroví. Na druhou stranu je fakt, že cena za m3 obestavěného prostoru je u patrového domu o něco příznivější než u přízemního.

Patří mezi oblíbené části projektů ještě stále prosklená plocha orientovaná směrem do zahrady, nebo už tento trend postupně mizí?

Ano, je to tak a věřím, že tento trend jen tak nevymizí, protože mi to přijde logické. Samozřejmě vždy také záleží na orientaci domu na světové strany.

Jaký dům z G SERVIS nabídky by, dle vašeho mínění, zapadl nejlépe do českých luhů a hájů?

Na toto asi neexistuje univerzální odpověď, je to lokalita od lokality. Dům by měl zapadnout do okolní zástavby a zároveň být vhodně umístěn na pozemku. Moji favorité jsou kombinace tradičního s moderním, např. rodinný dům Face nebo třeba bungalov Orlando 5.

Pokud se rozhodnu pro výběr projektu od G SERVISu, jaké výhody to s sebou nese a co mě celkově čeká? 

Zásadní výhody typového projektu jsou rychlost jeho zpracování, cena, jeho rozpracovanost a vzhledem k tomu, že se jedná o opakovaný prodej, pak i možnost jeho postupného odladění.

Je možné tyto projekty upravovat?

Typové projekty je samozřejmě možné upravovat. Většinou se vše řeší formou klientských změn. Někdy, pokud se jedná o opravdu drobné změny, je lze řešit až během výstavby změnou stavby před dokončením. Někdy jsou naopak požadavky klientů na změny velmi individuální nebo tak velké, že již nedává smysl upravovat typový projekt a nakreslí se dokumentace celá znovu. Navíc, co je pro někoho bizarní, může být pro jiného normální. Občas se vyskytnou požadavky na atomový kryt, stropy vysoké osm metrů, druhý obývací pokoj pouze pro kočky…

Jak dlouho si na typový projekt počkám?

Stavební část typové projektové dokumentace je většinou k dodání do 10 dnů. U částí, které se pro klienta vytvářejí na míru, je to o něco déle. Pokud navrhujeme individuální projektovou dokumentaci na míru, doba tvorby se prodlužuje třeba na dva až tři měsíce.

Liší se požadavky na projektování od lidí, kteří realizují stavbu svépomocí, nebo se stavební firmou? Jakým způsobem?

Ano, lidé, kteří se chystají stavět svépomocí, jsou většinou výrazně lépe informováni o stavebních materiálech, technologiích atd. Někdy dokonce až moc, z čehož často vznikají nesmyslně překombinované požadavky, které se klientům následně snažíme rozmlouvat. Přece jen v jednoduchosti je krása, a to platí dvojnásob, pokud si plánujete stavbu realizovat sami.

Stavebníkům většinou doporučujete stavební dozor. Proč?

Stavebník má povinnost zajistit si technický dozor. Když dům staví odborná firma, stavební dozor silně doporučujeme vzhledem k celému mechanismu fungování stavebnictví. Kvalitní dozor musí být absolutně nezávislý na stavební firmě, neboť kontroluje postup prací, dodržování termínů, dohlíží na dodržování dohodnutých podmínek, technologických předpisů, přejímá jednotlivé části díla, které budou v dalším postupu zakryty atd.

Co by nemělo chybět všem budoucím stavebníkům vyjma povinné dokumentace? Máte pro ně nějaký vzkaz? 

Tak hlavně pevné nervy a hodně energie, jak do jednání s úřady, tak do následné výstavby. Přece jen, projektem to teprve začíná. A kvalitním, racionálně zpracovaným projektem lze do budoucna nervy i finance výrazně ušetřit…

Více informací a nejširší výběr projektů ro-dinných domů naleznete na www.gservis.cz

Text: Jitka Pálková, Foto: Archiv, Zdroj: G SERVIS CZ

Typový dům Polux 124: Jak se vám líbí?

Zajímavý dům poskytne pohodlné bydlení například pro starší manžele. Kuchyň s ostrůvkem a varnou deskou sousedí s velkorysým obývacím pokojem s velkými prosklenými okny. Majitelé domu mají k dispozici spíž a menší skladový prostor…

(Komerční prezentace)

…V domě jsou dvě ložnice, které mají společnou koupelnu a WC. Poutavým architektonickým prvkem je zastřešená terasa u obývacího pokoje, která dotváří příjemný a elegantní vzhled domu a na níž si můžete vychutnat třeba sklenku vína nejen za slunečných dní.

Jak se bydlí v dřevostavbě?

Dřevostavby vytopíte velmi rychle a s minimálními náklady. Díky patentované difuzně otevřené konstrukci DifuTech®, která udržuje v interiéru po celý rok příjemné klima, majitelé ušetří ročně na vytápění tisíce korun. Domy od firmy ATRIUM zbořily mýty o tom, že jsou dřevostavby náchylné na přenos zvuku z extriéru do interiéru.

Dům má obdélníkový půdorys o rozměrech 8,4 x 19,5 m. Interiér má promyšlené dispoziční rozdělení domu na zónu společenskou a klidovou.

Další informace získáte na www.atrium.cz.

Technické údaje

Technické údaje:

Počet místností: 3 + 1

Zastavěná plocha: 145,27 m2

Užitná plocha přízemí: 124,48 m2

Užitná plocha celkem: 124,48 m2

Typ střechy: sedlová, sklon střechy: 25°

Další informace najdete na www.atrium.cz.

Střechy: Jakou barvu má Česko z ptačí perspektivy?

Většina majitelů domů stále upřednostňuje skládanou krytinu z pálené hlíny. Tašky se vyrábějí v mnoha barevných odstínech a v různém designu, výhodou je i široká škála doplňků. K nejžádanějším barvám patří už tradičně červená (přesněji řečeno památkově červená) na taškách v „základním“ režném provedení. Zejména na střechách novostaveb si však místo našly i glazované tašky nebo engoby, neboť oba typy povrchových úprav jsou podstatně hladší než povrch běžných režných tašek, takže se tolik nešpiní.

Největší konkurenci pro pálené tašky představují tašky betonové, a to rovněž díky široké škále barev i použití. Lze je použít pro střechy už se sklonem 7 stupňů a více, jsou hloubkově chráněny a povrchově upraveny před extrémními vlivy okolního prostředí. Zástupců známých značek střešních krytin jsme se tedy zeptali: jak „barevné“ je Česko shora a proč je tomu právě tak, o co je největší zájem a proč a kdo v tomto smyslu rozhoduje?

Velkoformátová posuvná taška Tondach Samba11 – zde engoba černá – se může klást v poměrně nízkých sklonech už od 22°, s pojistnou hydroizolací pak od 12° (TONDACH)

Ing. Vít Jirkovský, Tondach Česká republika:

„Česká republika byla z ptačí perspektivy až do roku 2000 téměř 100% ve třech barvách – zelená (lesy, louky), modrá (vodní plochy) a červená (střechy tvořené pálenými taškami nebo jejich imitacemi z betonu). Výjimkou byly jen horské oblasti, kde převládá černá/hnědá, což je dáno použitím břidlic, dřevěných šindelů a dnes i eternitů či plechů. Barevnost se výrazně mění vlivem trendů západní Evropy a zavedením technologií glazování, engobování. Patrný je příklon k tmavým tónům, dokonce ke kdysi nemyslitelné šedé. Ve výstavbě bez regulace stavebním úřadem určuje barevnost střechy projektant/architekt většinou s ohledem na barevnost fasády a oken.

V ČR není tak patrný vliv tradice jako třeba v sousedním Rakousku či Bavorsku, což je znát v barevné a tvarové roztříštěnosti zejména v satelitní výstavbě. Tradiční barva střech (a nejen střech) je vnímána ve městech jako cosi zastaralého, přežitého, naopak například na jižní Moravě, v menších městech a na vesnicích se tradice až unikátně dodržují. A tam, kde výstavba nebo rekonstrukce podléhají dozoru památkářů (Unesco, historická jádra měst apod.), je logicky rozšířena zejména pálená taška v přírodní červené barvě, případně tzv. patinované engoby, což dává páleným taškám vzhled původní, staré krytiny.

Tradiční červenou pálenou tašku také vyžadují majitelé rekreačních objektů. Uvedení statků a chalup do původního stavu evokuje klid, jistotu, kontinuitu a styl. Obecně však střechy ‚tmavnou‘ (někde je až 90 % střech černých), což odporuje fyzikálním zákonům. Odraz slunečního záření v závislosti na barvě je přece ale každému jasný… rozdíl v teplotě na střeše může být v závislosti na barvě i více než 10 °C. Nejprodávanější a nejoblíbenější jsou posuvné tašky Stodo 12, Brněnka 14, Samba 11, ale i Figaro 11 či Hranice 11. Stálicí je bobrovka.“

Ing. Petra Sinkulová, vedoucí marketingového oddělení Bramac střešní systémy, spol. s r. o.:

„Co se týče barevnosti, dochází k jistému odklonu od červených barev k tmavým odstínům. K nejprodávanějším betonovým taškám tedy patří ebenově černá a u keramických antracitová a černá. Ale podrobnější průzkum, jak je tomu ve městech a na vesnicích, jsme nedělali. Pokud jde o trendy, mezi zákazníky vedou čisté linie, tmavší odstíny a exkluzivní povrchy s vysokým leskem. Na trhu se ujaly třeba střešní tašky Star v moderních, metalických odstínech, skvěle ladící s konstrukčními prvky ze skla nebo ze dřeva.

Paletu barev doplňují i zemité odstíny jako terracotta či kaštanová, které dokonale harmonizují s fasádami v přírodních tónech. Poněkud konzervativnější jsou klienti při výběru profilů. Nejoblíbenějším zůstává model Classic se symetrickým zvlněním, vycházející z architektonické tradice středoevropského regionu.“

Rodinný dům v Hříšicích, pokrytý moderní tmavou (v daném případě konkrétně ebenově černou) betonovou taškou Bramac Tegalit (BRAMAC)

Ing. Martin Jurkovič, KM Beta:

„Obecně výběr krytiny samozřejmě ovlivňuje urbanistický ráz krajiny či nové výstavby. Jedná se o různé stavební záměry atd., kdy je často v podstatě přesně definována i výška či barva plotu. Stále platí, že v minulosti byla k mání samozřejmě pouze ‚cihlová‘ barva, takže v lidech je nějakým způsobem zakořeněno, že taška zkrátka má být červená. Pochopitelně ale vždy záleží na motivaci, vkusu zákazníka atd.“

Rodinný dům ze stavebního systému Sendwix se střešní krytinou KM Beta. Oba produkty se vzájemně dobře doplňují, oba totiž pocházejí z linek stejného výrobce (Foto: Markéta Černá)

Magdalena Tvrdoňová, MBA, Röben CZ:

„Jako výrobci bohužel nevidíme, na jaké místo střešní krytina dorazí, protože dodávku na konkrétní objekt realizuje prodejce. Z praxe ale mohu říci, že o barevnosti rozhoduje nebo ji ovlivňuje – v pořadí podle důležitosti – regulace území města/obce, v případě volnosti volby pak architekt/projektant podle pokynů investora (většinou rozhoduje partnerka). Vzhled významně ovlivňuje cena a samozřejmě životnost. Třetím aspektem je projektant/architekt, kde většinou záleží na individualitě a citlivosti přístupu k projektu.

Moderní objekt = všechny odstíny šedé/černé + rovné tašky, v městské zástavbě šedá a černá. U tradičních forem rodinných domů na vesnici se většinou snaží doporučit tradiční červené, režné provedení. Investor pak zpravidla volí povrchovou úpravu alespoň v engobě. Individuální řešení, například rekonstrukce ve městě nebo obydlí na vesnici, roubenka blízko lesa apod., to bývají melírované tašky (Röben, podzimní list, rustikální). Přestože je současným trendem šedá a černá, stále převládá tradiční režný/načervenalý odstín, charakteristický pro cihlářskou výrobu.“

Text: Petr Saulich, Foto: Archiv firem a redakce

3 dětské pokoje – pro princeznu, fotbalistu a kreslířku

Pokoj pro princeznu

Textilní puf Diam, bavlna, výplň pěnové kuličky, Ø 52 cm, výška 31 cm, www.space4kids.czPětiletá Rozárka si přála patrovou postel se skluzavkou, aby mohla každé ráno s plyšáky klouzat z postele. V rámci patrové postele je i dostatek úložného prostoru včetně zmíněné výklopné klouzačky. Rozárka má ráda růžovou barvu, ale aby pokojík nepůsobil přeslazeným dojmem, zkombinovala ji designérka se světle šedou, se kterou si růžová výborně rozumí.

V pokojíčku pro malou princeznu, na kterou si Rozárka ráda hraje, nesmí chybět toaletní stolek se zrcadlem. Hned vedle stojí šatní skříň pro princeznovské šaty, která je výškově přizpůsobená malé slečně. Maminka si pro dceru přála velký pracovní stůl, protože Rozárka ráda tvoří a zanedlouho půjde do školy.

Základní korpusy nábytku v bílé barvě příjemně doplňuje šedá a růžová, kterou má Rozárka moc ráda.

Pokoj pro fotbalistu

Indiánské dřevěné teepee do domu i na zahradu, kombinace masivního dřeva a džínoviny, design Nathalie Lété, Ø 100 cm, výška 170 cm, www.space4kids.czDruhý pokoj patří šestiletému Tobiášovi, který si přál velkou postel a fotbalovou branku. Dostal tedy postel širokou 140 cm, která má dvě řady hlubokých zásuvek na uložení lůžkovin a hraček. Pokoj má velké rohové okno s krásným výhledem do krajiny, proto místo, kam přijde psací stůl, bylo od začátku jasné.

Tobiáš má hodně stavebnic a knih, proto je na celou stěnu proti posteli situovaná velká knihovna s otevřenými i zavřenými barevnými policemi. V pokoji je navíc vestavěná šatna. Modrozelenou kombinaci, kterou si Tobiáš sám vybral, doplnila designérka šedým odstínem. To pokoj povyšuje na dětsko-studentský.

Pokoj pro kreslířku

Nejstarší ze sourozenců osmiletá Laura si ze všeho nejvíc přála velkou postel, aby u ní čas od času mohla přespat kamarádka. Vybrala si postel s výklopným roštem a úložným prostorem, která má navíc po straně další tři úložné boxy. Stejně jako v pokojích sourozenců nechybí praktická knihovna, která nabízí využití jak pro knihy, tak spoustu hraček, které se dají ukrýt za dvířka.

Velká postel z lamina s lůžkem 140 x 200 cm a hydraulickým roštem pro snadné vyklápění. Boční úložný prostor je také výklopný. Postel se nabízí v různých rozměrech a barevných variantách.

Velký pracovní stůl s kontejnerem a kvalitní anatomickou židlí je v pokoji školačky samozřejmostí. Na stěnu si Laura přála tapetu, kterou by si sama mohla dokreslit. Speciální tapeta s názvem Děvčátko v zahradě s krásným motivem poetických květů je do dívčího pokoje ideální.

Designérka Martina Konštiaková 

• Studio Space4kids nabízí 3D návrhy a realizace dětských pokojů, ale navíc pod značkou Onespace dodává nábytek do obývacích pokojů, jídelen, ložnic, šaten a pracoven

• V showroomu Space4kids najdete vystavený nábytek, dekorace a doplňky nejen do dětských pokojů, designové hračky, hry a chytrou literaturu

Kontakty: www.space4kids.czwww.onespace.cz

Text: Edita Erbsová, Foto: Lukáš Hausenblas, Zdroj: Časopis BYDLENÍ

Český projekt soběstačných domů získal Ekologického Oskara

Projekt nyní směřuje do světového finále cen Energy Globe a zároveň už na příští rok plánuje u Vyššího Brodu v jižních Čechách zbudování dvou jedinečných rodinných domů, které mají za cíl představit jednu z možností rodinného bydlení budoucnosti v praxi. Jejich výjimečnost bude spočívat v úplné nezávislosti na inženýrských sítích. Kromě jiného budou sloužit jako veřejně přístupná laboratoř nápadů a technických řešení soběstačnosti.

Zakladatelé projektu Český ostrovní dům Pavel Podruh (vlevo) a Jakub Hořický

Česká stopa ve světě

Energy Globe Award je největší světové ekologické ocenění, jenž se ve více než 170 zemích uděluje projektům, které se svou podstatou zaměřují na efektivnější využívání energií a inovativní metody hospodaření s přírodními zdroji. Český ostrovní dům byl odbornou porotou složenou ze zástupců Akademie věd České republiky vybrán do nejužšího výběru v nabité konkurenci téměř 300 českých projektů. Zbytek zařídily hlasy veřejnosti a tak zakladatelé projektu Pavel Podruh a Jakub Hořický ve Fóru Karlín v Praze převzali českou Energy Globe Award v kategorii mládež. „Již dva roky říkáme, že lpět na uhlí jako zdroji energie je přežitkem a rozvíjení decentralizace výroby energie nutnou cestou vpřed. To bylo také hlavním sdělením, jenž jsme zmínili při přebírání ceny divákům či například zástupcům Úřadu vlády ČR, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zemědělství či Akademie věd ČR.“ popisuje průběh večera Pavel Podruh. Český ostrovní dům nyní čeká celosvětové finále, které se koná v lednu 2018 v iránském Teheránu.

Chystané České ostrovní domy, autoři: Ing. arch. Vojtěch Lichý, Ing. Petr Pávek, Ing. arch. Jana Hořická (Vizualizace: Studio vdvrk.com)

S vlastní fotovoltaickou elektrárnou a LiFePO4 bateriemi

Rodinný dům pro čtyřčlennou rodinu, ovšem zcela nezávislý na inženýrských sítích. Tak znělo zadání projektu Český ostrovní dům nejprve pro studenty ČVUT v Praze, VUT v Brně a VŠTE v Českých Budějovicích, a poté pro tým technických expertů. Jedním z hlavních úkolů tak byla potřeba vyřešení dodávky elektrické energie, jejíž spotřeba je u takzvaných ostrovních systémů klíčová. Hlavním zdrojem energie po zvažování několika variant nakonec bude vlastní fotovoltaická elektrárna od GWL Power o instalovaném výkonu 10 kWp, doplněná bateriovým úložištěm na bázi LiFePO4 (lithium-železo) s kapacitou 20 kWh. „Fotovoltaické panely budou zabudované v celé ploše jižní části sedlové střechy, kde nahradí střešní krytinu. Jako záložní zdroj jsme zvolili poměrně zajímavou variantu automatického kotle na pelety se zabudovaným Stirlingovým motorem, který z tepla vyrábí elektřinu,“ říká Pavel Podruh, autor projektu Český ostrovní dům.

Chystané České ostrovní domy, autoři: Ing. arch. Vojtěch Lichý, Ing. Petr Pávek, Ing. arch. Jana Hořická (Vizualizace: Studio vdvrk.com)

Vodu vyčistí bakterie, čerstvý vzduch přivede rekuperace

Jako zdroj pitné vody bude sloužit vrtaná studna, zatímco dešťová voda ze střech obou objektů bude zadržována ve společné osmikubíkové podzemní nádrži. Odpadní vody budou čištěny aerobní bakteriální technologií. Do procesu čištění je zapojeno také okrasné jezírko, kudy voda projde ještě před tím, než se na pozemku vsákne do země. Tím se koloběh vody uzavře. Nutné samozřejmě bylo řešení vytápění a ohřevu teplé užitkové vody. To bude v zimních měsících zajišťovat zmiňovaný kotel na pelety o výkonu 8 kW. Za příznivých slunečných dnů k ohřevu vody poslouží solární elektrická energie. Čerstvý vzduch do budov budou samozřejmě přivádět otevřená okna v kombinaci s chytrým systém větrání s rekuperací tepla.

Chystané České ostrovní domy, autoři: Ing. arch. Vojtěch Lichý, Ing. Petr Pávek, Ing. arch. Jana Hořická (Vizualizace: Studio vdvrk.com)

Projekt Český ostrovní dům a pohled do budoucnosti

Po více než roce intenzivní práce týmu Českého ostrovního domu vedeného architektkou Janou Hořickou z Fakulty stavební ČVUT je projekt v podobě, který dovoluje jeho prezentaci, a především vyřizování žádostí potřebných k jeho realizaci. Než se všechny tyto náležitosti podaří obstarat, v hale GWL Power poblíž Prahy budou probíhat testy navržených řešení. Speciálně kvůli tomuto účelu byla postavena zkušební kopie technické místnosti, která se poté objeví ve skutečných stavbách. „Umožní nám to vyřešit co nejvíc problémů ještě před tím, než začneme skutečně stavět,“ dodává Podruh.

Autor projektu Pavel Podruh počítá s tím, že pokud nenastanou komplikace z pohledu administrativy, oba domy by měly být dokončeny do konce příštího roku. Poté bude probíhat zhruba půlroční testování, na které naváže zpřístupnění domů veřejnosti. „České ostrovní domy pak budou sloužit jako veřejná ukázka, kterou si bude možné po provedení rezervace vyzkoušet na vlastní kůži. Naším cílem je ukázat, že baterie, chytré řízení či šetrné nakládání s vodou má dnes již místo téměř v jakékoliv budově a nemusí se zdaleka jednat o extrém kompletně odpojeného domu,“ říká Podruh.

Chystané České ostrovní domy, autoři: Ing. arch. Vojtěch Lichý, Ing. Petr Pávek, Ing. arch. Jana Hořická (Vizualizace: Studio vdvrk.com)

Velcí hráči spoluurčují nové trendy

Vysoká finanční náročnost projektu Ostrovní dům, která se řádově pohybuje v milionech korun, by se neobešla bez podpory partnerů. Kromě financí je ale důležité i vnitřní souznění všech, kteří se na projektu podílí. „Žijeme v době, kdy zásadní aspekty naší společnosti ovlivňuje nemnoho největších firem či jejich uskupení. Snahy o zlepšení stavu věcí proto musí nutně vést skrze evoluci těchto velkých hráčů. Právě oni totiž mají v rukou reálnou možnost věci zlepšit ve velkém měřítku. Proto jsem rád, že se na projektu jako jeden ze dvou hlavních partnerů aktivně podílí i Hypoteční banka, jednička na hypotečním trhu v České republice,“ uvádí Pavel Podruh, který oceňuje především ochotu Hypoteční banky nestát na místě a podporovat vývoj v oblasti udržitelného bydlení. Mezi další partnery patří špičky technologických odvětví a to konkrétně hlavní partner GWL Power pro energetický systém a baterie, Teco a Elpramo v oblasti řízení domácnosti či Envi-Pur, lídr v moderním vodním hospodářství.

Více informací najdete na stránkách projektu Český ostrovní dům.

Domácí finská sauna poskytuje relax ve skandinávském stylu

(Komerční prezentace)

V první řadě se sauna postará o vaše svalové i psychické uvolnění. Pravidelné saunování podporuje také funkci kardiovaskulárního systému, posiluje imunitu organismu a tělo se pocením zároveň detoxikuje. Stejně tak může být sauna velmi dobrým pomocníkem při hubnutí nebo případných bolestech, především pohybového ústrojí. Pokožka se pročišťuje a zpevňuje.

Domácí finská sauna poskytuje uvolnění a pečuje o zdraví celé rodiny. Na fotografii model Farin. (Foto: Mountfield)

Přemýšlíte o vybavení domácnosti vlastní saunou? Takové uvolnění a zážitek si můžete opravdu dopřávat pravidelně přímo ve své domácnosti. Odložit starosti přede dveřmi a relaxovat o samotě, s partnerem, nebo u prostornějších modelů třeba s přáteli nebo rodinou. Možná dojíždíte za saunováním do veřejných wellness center. Kromě toho, že riskujete prochladnutí organismu při návratu, vlastní wellness zázemí v takovém případě šetří čas a poskytuje zároveň soukromí a pohodlí domácího prostředí.

Pro svůj interiér jistě najdete vhodný model i z hlediska designu. Na fotografii model Variado. (Foto: Mountfield)

Rodinné finské sauny jsou koncipovány pro proceduru tradiční skandinávskou metodou. Během saunování se oddáváte uvolnění v teplotách mezi 60 a více než 100 °C. Na rozdíl od infrasaun, kde vzduch na výrazně nižší teploty ohřívá infračervené záření, ve finských saunách rozpalují elektrická kamna náplň saunovacích kamenů. Jejich poléváním vzniká následně pára, která vzduch v interiéru kabiny zvlhčuje. Vhodným doplňkem jsou vonné esenciální oleje a řada přípravků wellness kosmetiky. V rámci domácích wellness zařízení se mezi uživateli vedle saun těší oblibě také například vířivé vany.

Zdroj: Inzertní sdělení

Sklo koupelnám sluší

Už dávno neplatí, že v koupelně musí na stěnách nutně kralovat keramika. Velkou výhodou skleněných obkladů je, že se dobře udržují – na rozdíl od klasického keramického obkladu nemají žádné spáry a nerovnosti, které čištění podstatně ztěžují. Novodobé nanotechnologie je navíc ošetří proti usazování vodního kamene, zasychání a tvorbě nevzhledných kapek vody.

Výhody skla zdůrazňuje i pan Petr Paksi, výkonný ředitel společnosti J.A.P., která je výrobcem interiérových skleněných prvků: „Doslova rajskou hudbou pro uši uživatelů koupelen je fakt, že pokud je váš stávající obklad v koupelně dostatečně pevný, můžete na něj celoskleněný obklad jednoduše nalepit. Samozřejmě je k tomu zapotřebí speciální lepidlo a hodí se i výpomoc další osoby, která s vámi sklo nalepí – po dobu 15 minut podrží a řádně přitlačí ke zdi. Po 24 hodinách můžete obklad normálně používat. Důležité je oslovit s realizací renomovanou firmu. Zaměření velikosti skla není úplně snadné, navíc je třeba počítat s každým otvorem pro zásuvku či vypínač, protože sklo už po kalení nelze nijak upravovat.“

Pozor! Sklo vždy kalené!

Díky novým technologickým postupům – mluvíme o tzv. kalení nebo také tvrzení, získává sklo vysokou pevnost, odolnost a je takřka nerozbitné. Kalené sklo spadá do kategorie skel bezpečnostních. Při případném silném nárazu do rohu skla vzniknou tupoúhlé střepy, o které se nepořežete. Zajímavou variantou je také Grafosklo se zataveným dekorativním motivem a speciální bezpečnostní fólií, která zachytí střepy při případném prudkém nárazu.

Ochrana skla

Usazování vodního kamene zabráníte přípravkem Anti calc, který ochrání skleněné plochy v koupelně a pomáhá s údržbou skla. Vytvoří na povrchu tenkou vrstvu laku, který sráží vodní kapky a páru do větších kapek. Voda tak rychle steče ze skla a nikde neulpívá vodní kámen ani nečistoty.

Skříňky se sklem

Hned druhou nejčastější variantou využití skla jsou čelní plochy nábytku. Pro tento účel se používá sklo zrcadlové nebo dekorativní. Skleněná tabule je pevně spojena s čelními dvířky. „Mnozí se ptají, proč nábytek – třeba i ten koupelnový, opatřovat sklem?

Odpověď je jednoduchá. Sklo může být nosičem grafického motivu, ale také LED diodového pásku – speciálně určeného do vlhkého prostředí. Opět jde o designové záležitosti, které rozzáří každou koupelnu,“ říká Ing. Petr Blažek, generální ředitel Dřevojasu, tradičního českého výrobce koupelnového nábytku.

Sprchový kout

Velice efektně také působí skleněná sprchová či vanová zástěna. Zástěnu zpravidla tvoří jednolitá tabule bezpečnostního skla o tloušťce cca 8 mm i více. „In“ jsou zejména designová řešení se subtilními kovovými rámečky nebo bez rámů, dveře do sprchového koutu mohou být posuvné či se otvírat různými způsoby. Nutností je odborná montáž, aby sklo pevně drželo a pustilo vodu tam, kam není třeba…

Čištění skla 

U čirého skla si vystačíte s horkou vodou a utěrkou z mikrovlákna, která zachytí špínu i bakterie. Do vody můžete přidat některý z přípravků na mytí skel a potom lešticím přípravkem sklo pěkně nablýskat. Když bude leštěnka obsahovat alkohol, ulehčíte si práci a efekt bude stát za to.

Pískovaná skla (celoplošná i pískované ornamenty) umývejte pouze čistou teplou vodou, případně můžete použít malé množství běžně používaného prostředku na nádobí.

Sklo umývejte celoplošně, a to i tehdy, pokud je znečištěná pouze malá část. Volte hadřík, který nepouští barvu ani vlákna. Pracujte krouživým pohybem a s minimálním množstvím vody – v opačném případě sklo dlouho schne a tvoří se na něm mapy. Po umytí otřete sklo do sucha.

Naše rada

Zcela nevhodné jsou abrazivní čisticí prostředky, jako různé čisticí písky nebo jiné hrubé mycí prostředky nebo látky s vetkanými ocelovými vlákny. Stažení nečistot ze skla pomocí nástrojů s ostrými hranami může vést k poškrábání skla.

Text: Adam Krejčík, Foto: Archiv

PARTNEŘI WEBU

MUJDUM MUJDUM STAVBAWEB IMATERIALY RODINYDOM BMONE
Copyright © BUSINESS MEDIA ONE, s. r. o. 2006–2026