Skip to content

Blog

12 tipů pro jídelnu

6 tipů pro samostatnou jídelnu

1. Ani v jídelně nesmí chybět úložné prostory. Oživte staré kousky, které používaly naše babičky, a pořiďte si na nádobí a doplňky, které chcete mít po ruce, příborník nebo komodu.

2. Kdo říká, že se jídelní sestava musí řídit diktátem jednotného designu? Vsadíte-li na kombinaci židlí různých barev a tvarů, nabídnete každému spolustolovníkovi možnost výběru sezení podle jeho gusta.

3. Stojací kovová lampa Bow, provedení Copper, maximální výška 190 x 204 cm, Zuiver, www.bonami.cz3. Po opulentních hodech by měla přijít chvilka zklidnění. Podpořte ji intimnějším osvětlením, které vám zajistí oblouková stojací lampa.

4. Nebojte se kulatého stolu ani v malém prostoru. Jídelní kout se vám otevře, zbavíte se nepříjemných rohů a žádný z vašich hostů se nebude cítit opuštěně.

5. Myslete multifunkčně. Zapojte do jídelny zařizovací prvky, které můžete využít k různým účelům. Například regálový systém, který bude sloužit zároveň jako knihovna a odkládací prostor na pěkné nádobí a doplňky.

6. Stohujte a skládejte! V malé jídelně oceníte pomocníky, kteří se dají složit do kompaktních tvarů a zaberou minimum místa.

7. Bílá kuchyňská sestava Line z řady Premium s integrovaným jídelním stolem z dýhy selského dubu, Hanák, www.hanak-nabytek.cz

6 tipů pro jídelnu v kuchyni

7. Pokud nemáte prostor na samostatný jídelní kout, poohlédněte se v nabídce kuchyňských sestav. U některých výrobců najdete modely s integrovaným jídelním stolem.

8. Éra striktně daných menu dávno minula. Pořiďte si raclette grill nebo set na fondue, hromadu kvalitních surovin a dopřejte své rodině a hostům možnost „vařit“ a stolovat zároveň.

9. Buďte mobilní. Zvlášť ve stísněných prostorech se vám bude hodit pomocník při servírování nebo provizorní odkládací plocha na špinavé nádobí.

10. Usedejte ke stolu pravidelně a společně. Podle výzkumu Endokrinologického ústavu obézních dětí ubývá, ale se stravovacími návyky jsou prý stále na štíru.

11. Miřte výš! Stolička vám pomůže dostat se k vysoko umístěným kuchyňským skříňkám a zároveň poslouží jako nouzové sezení, když přijde o strávníka víc.

12. Pořizujete-li si nádobí, vsaďte na kvalitní jednobarevný servis. Využijete jej při každé příležitosti a snadno jej zkombinujete s doplňky v různých stylech, které můžete podle nálady obměňovat.

Rychlý start Pokud vám to prostor dovolí, pořiďte si do kuchyně ostrůvek a servírujte přímo na něm. Ušetříte si kroky při každodenním ranním startu u snídaně.

Text: Anna Martinková, Foto: Archiv firem a redakce

Uvažujete o vybudování akustické příčky?

(Komerční prezentace)

Konstrukčně jsou lehké příčky tvořeny nosnou konstrukcí ze dřeva nebo kovu, opláštěnou z obou stran deskovými materiály. Mezera mezi plášti je zpravidla (pokud má příčka plnit co nejlepší akustickou funkci) vyplněna minerálními vláknitými materiály ISOVER.

Zvukově-izolační vlastnosti svislých i vodorovných stavebních prvků pro přenos zvuku vzduchem (vzduchová neprůzvučnost) jsou určeny zvukově izolačními vlastnostmi jednotlivých částí konstrukce, jejich upevněním na konstrukci i ohraničujícími prvky, těsností, vzdáleností desek, výplní mezery mezi deskami a dalšími vlivy. Výsledná vzduchová neprůzvučnost je tedy výslednicí poměrně složitých jevů.

Pro zjednodušení: každá dvojitá konstrukce je složená ze dvou stěn jednoduchých. Neprůzvučnost této jednoduché stěny je určena hlavně její plošnou hmotností v kg·m-2 – názorně: čím je jednoduchá stěna „těžší“, tím má větší neprůzvučnost. Obecně platí, že při zdvojnásobení plošné hmotnosti stěny (tj. zdvojnásobení tloušťky) je narůst vzduchové neprůzvučnosti až 6 dB. Proto, chceme-li u jednoduchých stěn dosáhnout vyšší neprůzvučnosti, používáme příčky větších tlouštěk. Je však třeba upozornit, že hledisko hmotnosti není jediné, a některé další vlivy (např. kritický kmitočet) mohou tento nárůst výrazně omezit.

Zlepšování neprůzvučnosti zvyšováním počtu desek (zvyšováním hmotnosti) je omezeno, proto používáme jiný princip, a to dvojitých konstrukcí s dutinou pro vložení lehkého a pružného izolantu.

Izolace příčky (ISOVER)Dvojitá konstrukce se skládá ze dvou jednoduchých stěn, oddělených vzduchovou mezerou vhodnou pro vyplnění izolantem. Výhodou dvojitých konstrukcí je vyšší zvukově izolační schopnost, než by odpovídala plošné hmotnosti dvou jednoduchých stěn. Zlepšení RW v dB je závislé na vzdálenosti plášťů, jejich spojeni a výplní této mezery.

Jako výplň je nejvhodnější měkký vláknitý materiál. Do dutiny doporučujeme vložit minimálně 40 mm silnou izolaci, přičemž je nutné zdůraznit, že vyplnění celé dutiny je akusticky účinnější. Účinnost takové výplně je vyjadřovaná měrným odporem proti proudění vzduchu, který úzce souvisí s útlumem zvukových vln mezi opláštěním příčky. Jako účinná byla stanovena min. hodnota 5 kPa·s-1·m-2, kterou dosahují všechny doporučované materiály ISOVER. Vyšší hustota vláknitých izolaci se v těchto konstrukcích projevuje pozitivně v případě, že se jedná o konstrukci, která je součástí lehké stavby. Hodnota 40 kg・m-3 je obvyklou horní hranicí pro hustotu vláknitých izolaci používaných u takových konstrukcí.

Moderní sádrokartonové příčky opatřeny tepelnou izolací dosahují akusticky lepších parametrů než příčky se stejnou tloušťkou z homogenního materiálu. Navíc při stejných akustických požadavcích na příčku jsou i úspornější co do tloušťky, a tedy zabírání prostoru v bytě. Samotná sádrokartonová příčka bez výplně z minerální izolace ztrácí až 10 dB, což je vzhledem k logaritmické závislosti velmi vysoká hodnota. Zvýšení hladiny hluku o 10 dB člověk vnímá jako dvojnásobnou hlasitost. Pravě díky takto vysoké hodnotě je vhodné v konstrukci izolaci mít. Příčka pak funguje jako jeden celek. Sádrokartonové desky funguji na obou stranách příčky jako odrazivé a rezonanční plochy, které brání pronikání velké části hluku do vnitřku konstrukce. Nicméně část hluku projde dále, a proto je zde právě minerální izolace, která díky své struktuře vláken omezuje přenos zvuku z jedné stany na druhou – brání přenosu energie z jedné molekuly vzduchu na druhou, takže díky své zvukové pohltivosti výrazně přispívá k celkové vzduchové neprůzvučnosti konstrukce.

Důležité je si ale uvědomit, že řešení detailů příčky může celkovou konstrukci výrazně ovlivnit, a bohužel často negativně. Největší škody způsobují netěsnosti výplní otvorů (oken, dveří atd.), ale například i volba roštu příčky, kde v místě roštu vzniká akusticky most, a pokud se použijí dřevěné hranoly místo dnes již běžných C profilů, tak je možno ztratit na cele příčce i 5 dB. Přidáme-li k této hodnotě ještě špatně napojení příčky na okolní konstrukce, montážní chyby atd., může byt celková ztráta 10 i vice dB. Takové hodnoty pak znehodnotí veškeré akustické parametry příčky.

Proto je třeba řešeným detailům věnovat maximální pozornost. V ideálním případě je vhodné si najít již vyřešené detaily (např. www.rigips.cz).

Akustika podhledů často nesouvisí ani tak s neprůzvučností, jako s pohltivostí. To je důležité hlavně z důvodu srozumitelnosti v místnosti. Velkou důležitost pak má pohltivost v prostorách divadel, kin, ale třeba i ve velkoprostorových kancelářích, školách a školkách atd. Absorpce hluku úzce souvisí s akustikou vlastní konstrukce. Dá se říci, že je to schopnost materiálu přeměnit zvukovou energii na jinou formu energie (nejčastěji tepelnou). Každý materiál absorbuje alespoň část této energie. Beton či sklo jen minimálně, vážený činitel zvukové pohltivosti – αw – je zde často jen 0,05, naopak minerální izolace mohou mít až hodnoty blízké 1,00. Samozřejmě vždy zaleží na vlastní frekvenci hluku, frekvence pod 250 Hz se tlumí obtížněji (dunivé zvuky), naopak vysoké frekvence nad 2000 Hz (křik, pískání) se tlumí velmi dobře. Běžná lidská řeč se pohybuje okolo 1000 Hz, takže je na škále někde uprostřed, a proto se snažíme co nejvíce tlumit právě tuto frekvenci.

Materiály ISOVER toho docilují především díky těmto faktorům:

– Materiály mají velmi dlouhá vlákna s pružnou strukturou.

– Optimální uložení vláken umožňuje vysokou pružnost, a tím i zlepšení pohltivých vlastností.

– Ideální průřez a průměr vlastních vláken zvyšuje pohltivost materiálu.

– Stálost fyzikálních vlastností a dlouhá životnost materiálu zaručuje stejné parametry zvukové pohltivosti po celou dobu životnosti stavby.

Návrhy vhodných řešení, konstrukční detaily, montážní postupy i profesionální tipy a rady najdete v prospektu Příčky, předstěny a podhledy, který je k dispozici zdarma ke stažení.

Zdroj: Tisková zpráva

Okna, dveře, garážová vrata: Krásné výplně stavebních otvorů

Vchodové dveře už dnes mohou nejenom dobře vypadat, ale i dobře tepelně izolovat, vpouštět dostatek světla do předsíně a navíc vás i chránit jako v trezoru. Podobné je to i s dalším čím dál využívanějším vstupem do domu – garážovými vraty. I ty už dnes musí plnit mnohem širší paletu funkcí než prosté otevření a zavření. Měly by být účinnou tepelnou i bezpečnostní ochranou domu, bývají vybaveny sofistikovaným dálkovým ovládáním a mohou být i součástí širšího systému inteligentního domu. Také okna zvládnou hned několik rolí najednou a všechny tyto prvky mohou navíc dobře ladit dohromady s estetickou funkcí ostatních komponent.

Když vchod lícuje

Netradičního vzhledu lze i u vchodových dveří do domu dosáhnout bez masivních zárubní. Tuto možnost nabízejí plošně lícující, tzv. bezfalcové dveře. Dveřní komplet je tvořen zárubní a dveřním křídlem, které vytvářejí téměř jednolitou hladkou plochu, přechod mezi rámem a křídlem tvoří jen neznatelná spára. Tyto vchodové dveře mohou být v různém barevném provedení v lesklé i matné úpravě, ale lze zvolit i strukturované povrchy či dřevodekory. Vybrat si lze buď z klasického, typového provedení, anebo je zde možnost navolit si originální vchodové dveře s variabilním členěním a pozičním uspořádáním dveří a bočních a vrchních světlíků.

Bezrámová okna

Co je dnes trendy? Především volný výhled z interiéru nijak nerušený viditelným obvodovým rámem okna a dělicími prvky. Dnešní výrobci totiž dovedou zbavit rámů i velkoformátová okna (a dveře) takových rozměrů, u kterých to bylo až donedávna nepředstavitelné. Jde to ale i u dveří.

Například bezrámové zasklení Dafe Perspective má hliníkový rám zcela skryt v ostění. Díky tomu lze u okenního otvoru dosáhnout maximální prosklené plochy. Velkoformátový bezrámový design přitom nijak nesnižuje úroveň tepelné izolace okna, takže nemusíte mít obavy, že by došlo k omezení výborných izolačních vlastností použitých skel. Pokud zvolíte do svého rodinného domu bezrámové zasklení, nezapomínejte, že tento návrh je ideální řešit už ve fázi přípravy projektu.

Bezrámově zasklít lze už i prosklené plochy sahající od podlahy až ke stropu. Uvidíte jen téměř neznatelný hliníkový rámeček a budete mít pocit, že jste „skoro venku“. Bezrámově zasklené plochy lze bez problémů kombinovat s posuvnými i klasickými otočnými dveřmi.

Bezrámová vrata neubírají nic z výšky ani šířky otvoru. Tento efektní typ vrat bez krycího boxu je možné umístit pouze uvnitř objektu (MINIROL)

Skrytá garážová vrata 

Trend se nezastavil ani u vjezdu do garáže, který nemusí být při pohledu z exteriéru rušen rámem rolovacích garážových vrat. Stačí schovat vodicí lišty a krycí box, do kterého se lamely navíjejí, za otvor. V takovém případě směřují garážová vrata dovnitř garáže a krycí box je umístěn pod stropem. Na rozdíl od varianty s boxem umístěným přímo v otvoru nedochází ke snížení světlé výšky vjezdu, což je nejen hezké, ale i praktické. Bez problémů vjedete do garáže i s dodávkou a krycí box navíc uchráníte před poškozením.

Montáž rolovacích vrat nevyžaduje zásadní úpravy otvoru. Předem jen zkontrolujte, zda jsou ostění, nadpraží i podlaha v rovině. Pokud podlaha v rovině není, může docházet k automatickému spouštění optoelektrické lišty a zpětnému navíjení vrat ještě předtím, než se dorazí koncová lamela k podlaze. Pokud je křivé ostění nebo nadpraží, je třeba ho vypodložit tvrzeným polystyrenem nebo dřevem, aby byly vodicí lišty i krycí box v rovině.

Text: Stojan Černodrinski, Foto: Archiv

Tipy: Úložné prostory v interiéru

Šatní skříně

Vybrat si můžete skříně volně stojící nebo vestavěné. Velkou výhodou první varianty je možnost snadného přemístění, ať už v rámci pokoje, bytu nebo stěhování.

V případě vestavěné skříně takovou možnost nemáte, protože při výrobě i montáži jsou zohledněny rozměry prostoru, do kterého je určena, a to včetně každé drobné nerovnosti stropu a podlahy. Takové řešení má ale samozřejmě obrovskou výhodu využití každého centimetru, což oceníte zejména v malém bytě.

Většina výrobců proto kromě volně stojících skříní nabízí také produktové řady vestavěných úložných systémů, které přizpůsobí na míru vašemu prostoru. Důležité je přitom myslet na dodržení optimální hloubky skříně, která je 60 až 70 cm.

Pokud zvolíte posuvné dveře, nezapomeňte počítat s 8 až 10 cm navíc, v případě dveří s klasickým závěsem je to 2 až 5 cm. Pro zavěšení ramínek musí zbýt alespoň 55 cm a hloubka vnitřního prostoru na složené oděvy by měla být cca 40 až 45 cm.

Šatny na míru

Pokud se chystáte vybudovat šatnu při výstavbě nového domu nebo v případě, že vám to umožní rekonstrukce bytu, umístěte ji mezi koupelnu a ložnici. Tato strategická pozice zaručí plynulý provoz, což oceníte především ráno, kdy po sprše budete moci rychle vklouznout do čistého. Místnost vhodná pro zhotovení šatny by měla mít rozlohu alespoň čtyři metry čtvereční.

Vnitřní uspořádání si samozřejmě můžete kompletně sestavit podle svých představ, ale neuděláte chybu, když si necháte poradit od výrobce nebo prodejce, kterého kvůli zhotovení šatny oslovíte. Součástí jejich nabídky bývá kompletní poradenství vycházející ze znalosti příslušných norem a především praxe.

Dřevěná stolička s výsuvným schůdkem, nášlapná plocha je otočná o 180°, celková výška 49 cm, jádro z přírodního buku, produkt získal dvě ocenění za design, vyrábí Hailo, www.hlinikoveschudky.cz (1)Zvolit můžete také variabilní uspořádání a v průběhu let ho měnit podle aktuální potřeby. Ideální je, pokud se do šatny vejde také zrcadlo, němý sluha a křesílko nebo alespoň stolička. Optimálním osvětlením je denní světlo, ale pokud není v místnosti okno, postačí i klasické stropní nebo nástěnné přisazené svítidlo, které nebude překážet při manipulaci s uloženými věcmi.

Pro pořádek…

Obecné zásady ukládání jsou stále stejné – boty by měly být společně se zásuvkami v nejnižší části, oblečení, které nosíte nejčastěji, patří do střední výšky a příležitostně nošené oděvy do polic umístěných nejvýše.

Prostorově úsporné ramínko na čtyři sukně, www.tchibo.czZákladní vybavení tvoří pevné nebo výsuvné police, šatní tyče pro zavěšení oděvů na ramínkách a zásuvky nejčastěji využívané pro ukládání spodního prádla. Dostupná je však také řada doplňků, které ukládání zpřehlední (například výsuvné rámy na kalhoty nebo rozřazovače do zásuvek) i ušetří místo – třeba ramínka určená pro zavěšení více kusů oděvů nebo speciální věšáky na kravaty a šátky, díky kterým je můžete mít všechny pohromadě a zároveň v nich mít dokonalý pořádek. Všechny otevíratelné nebo výsuvné části přitom opatřete tlumiči nárazu.

Obuv je vhodné ukládat do textilních nebo papírových krabic. Pomoci může i vnitřní osvětlení zásuvek, které zajistí LED pásky. Stejně jako v případě vestavěných skříní od země ke stropu i v šatně jistě využijete přenosné schůdky.

Text: Jana Polomová, Foto: Archiv firem a redakce časopisu BYDLENÍ

Správná volba povrchové úpravy u střešní krytiny

(Komerční prezentace)

…Pálené střešní tašky, které se budou díky vhodné volbě modelu, povrchové úpravy a barvy skvěle hodit k dané stavbě a samotné střeše, zajistí unikátní vzhled, z kterého se budou moci těšit i další generace. A jaké jsou hlavní rozdíly v povrchových úpravách a současné trendy?

Pravá pálená taška je zárukou kvality po staletí

V rámci střední Evropy je dlouhodobě nejpopulárnější střešní krytinou pravá pálená taška. Tradiční pálená taška je vysoce odolná, mrazuvzdorná a může se pochlubit také dlouhodobou barevnou stálostí. TONDACH, největší český dodavatel pálené střešní krytiny, nabízí každý model tašky ve třech povrchových úpravách – v klasickém režném provedení, engobě a glazuře.

Historie si žádá klasiku

Režné provedení tradičních pálených tašek je čistě přírodním produktem, který skvěle doplní každou historickou stavbu. Příjemný tradiční dojem dokreslí stylová patina, která se na krytině časem vytvoří. Barva režné tašky je dána pouze skladbou původních pigmentů obsažených v hlíně, z které se taška vyrábí.

Engobované pálené tašky nabízí řešení pro každou moderní stavbu

Taška Stodo 12, Engoba, černá (TONDACH)Polomatná engoba je vždy směsí konkrétních barevných jílů a oxidů železa, která je v tekuté formě nástřikem nanesena na tašku po vyražení její formy a vysušení. Taška následně putuje do pece, kde dochází k jejímu vypálení a zároveň natavení jílové směsi přímo na povrch tašek při teplotách přesahující 1000 °C.  Výsledkem výroby je taška v určitém barevném provedení a s povrchovou úpravou engoba, která se může pochlubit nejen zajímavým vzhledem. Výsledný hladký povrch brání usazování nečistot a tašky si tak zachovávají svoji barevnou stálost.

Černá glazura oslní výraznou barvou a dokonalým leskem

Taška Stodo 12, glazura, Amadeus, černá (TONDACH)Pokud jsou na střeše už z dálky vidět charakteristicky lesklé tašky, s největší pravděpodobností se jedná o glazuru. Ta vzniká podobně jako engoba. Tekutá směs, obsahuje ale větší podíl sklovitých příměsí, které taškám dodávají vysoký lesk. Glazované tašky disponují minimální porézností, dokonale hladkým povrchem, velmi dobře odolávají všem druhům nečistot a jejich vzhled se s časem nemění. Glazura stejně jako engoba nabízí různá barevná provedení tašky. V posledních letech jsou tmavé odstíny na střechách stále oblíbenějšími. V případě černé glazury je výsledkem krásná a opravdu nepřehlédnutelná střecha. Glazura danou barvu ještě podtrhne.

Všechny tašky s povrchovou úpravou umožňují rychlé odtávaní sněhu, které může vést k sesuvu většího množství sněhu. Proto stejně jako v případě všech šikmých střech, je vždy třeba pro zajištění bezpečí v okolí domu i samotné nemovitosti instalovat protisněhová opatření (protisněhové háky, zábrany, tašky apod.).

Výběr povrchové úpravy – jak se rozhodnout?

– Pokud si přejete výraznou lesklou a moderní střechu, která poskytuje nejlepší ochranu proti nečistotám a vlhkosti, je pro vás glazura jasná volba.

– Nevyžadujete-li vysoký lesk, ale oceníte-li zušlechtění tašky a možnost barevného výběru, pak je ideálním a nejčastěji žádaným kompromisem matná až pololesklá engoba.

– Jste-li staromilec či majitel historické budovy, rozhodnete se pravděpodobně pro původní režnou tašku, která bude vypadat přirozeně.

Není ale nijak neobvyklé, že stavitelé i na starší objekty volí záměrně moderní tašky s povrchovou úpravou – např. Figaro 11 engoba hnědá nebo Stodo 12 glazura Amadeus černá. Pokud budete konzultovat svůj záměr s odborníkem, jistě docílíte zajímavého propojení a velmi atraktivního výsledku.

Více informací o tradičních pálených taškách TONDACH a jejich povrchových úpravách najdete na www.tondach.cz.

Zdroj: Tisková zpráva

Vše o taškách z pálené hlíny a stavění domů z cihel

najdete na našem partnerském webu

Stavbadomu.net


Dobře zateplená střecha ochrání teplo i chlad domova

Nezateplenou střechou uniká v průměru 25 % tepla vyprodukovaného v domě. Navíc dnes při zateplení nejde jen o snížení nákladů na vytápění, ale i o ochranu před přehříváním interiéru a úspory nákladů na chlazení.

Možnosti zateplování

Izolant i s těmi nejlepšími parametry, má-li dobře fungovat, musí být součástí jasně definovaného systému. V ČR tradičně převažují šikmé střechy a k jejich zateplování se používají tři základní způsoby aplikace tepelné izolace. Obvyklejší je způsob, při kterém je tepelná izolace z minerálních vláken vkládána do prostoru mezi krokve. V současné době se ale na stále větším množství střech objevuje tepelná izolace ve formě tuhých desek umístěná nad krokvemi. Pokud je pod krokvemi dostatek prostoru anebo nelze zateplit některým z nadkrokevních systémů, lze instalovat izolaci i pod krokvemi.

Dalším, stále více prosazovaným druhem jsou izolace foukané. Jejich výhodami jsou rychlá aplikace, minimum stavebních úprav, dokonalá přilnavost, vyplnění členitého i špatně dosažitelného prostoru, eliminace tepelných mostů atd. Kompletní soubor těchto izolací je obsažen v systému Compri od firmy Ciur. Celulózová izolace navíc vytváří příznivé mikroklima a má mimořádně velkou tepelnou setrvačnost (fázový posun) – izolant vydrží v létě až sedm hodin akumulovat sluneční paprsky, takže podkroví se nepřehřívá. Při změně podmínek pak teplo pozvolna uvolňuje tam, odkud přišlo. V zimních měsících tento fázový posun funguje zevnitř směrem ven.

Obecně tedy platí, že při návrhu skladby zateplené šikmé střechy je nutné zohledňovat nejen šíření tepla vedením (kondukcí), ale také šíření tepla prouděním vzduchu (konvekcí). Tepelněizolační materiály zpravidla zabraňují úniku tepla z interiéru vedením. Skladba střechy však musí obsahovat také vrstvu, která účinně brání proudění vzduchu mezi interiérem a exteriérem. Věnovat se různým variantám skladby střech, jejich výhodnosti a případným nástrahám je ale tématem pro samostatný článek.

Nadkrokevní systémy 

Řešení nadkrokevního zateplení. Práce se může provádět z exteriérové strany s minimálními zásahy do interiéru (ISOVER)Nároky na větší vrstvu tepelné izolace lze řešit také tím, že se část nebo celá izolační vrstva přenese nad krokve a na rošt nad izolací se přímo kladou střešní tašky. Tato varianta se používá zejména tam, kde není jiná možnost, anebo chcete zvětšit obytný prostor v podkroví (pozor, nelze ji použít tam, kde místní regulace nedovoluje zvýšit výšku hřebene střechy!).

Tato technologie, podobně jako izolace foukaná či stříkaná, účinně zabraňuje tepelným mostům a je v mnoha případech ekonomicky výhodná. Navíc umožňuje v interiéru ponechat viditelné dřevěné prvky krovu pro estetické účely. Dalšími výhodami tohoto systému jsou jednoduchá montáž, zvuková izolace a ochrana před požárem.

Jako izolanty pro skladbu šikmé střechy s tepelnou izolací nad krokvemi se převážně používají tuhé tepelněizolační desky, například z expandovaného polystyrenu (EPS), z minerálních vláken, na bázi polyuretanu (PUR) nebo polyisokyanurátu (PIR). Desky na bázi PIR vynikají malou tloušťkou (nízkou tepelnou vodivostí). Skládají se z jádra na bázi PIR a z oboustranné povrchové úpravy – sendvičové hliníkové fólie, adhezně spojené s jádrem. Jádro desky je vyrobeno ekologickou technologií. Doporučuje se používat desky, které mají hrany upraveny ve tvaru pera a drážky nebo alespoň polodrážky. Taková úprava zvyšuje spojitost tepelněizolační vrstvy střechy a zabraňuje únikům tepla.

Dalším moderním materiálem se zajímavými vlastnostmi je kamenná izolace Isover TRAM MW, která je určena jako součást systému zateplení nad krokvemi a nabízí výborné akustické vlastnostmi a eliminaci tepelných mostů.

Při výběru zateplení šikmé střechy nad krokvemi je vhodné zvolit takový systém, který dokáže zajistit maximální vzduchotěsnost skladby střechy v celé ploše i v detailech.

Zajímavé foukané izolace

V obtížně dostupných či velmi členitých dutinách je výhodné použít izolace z minerální vlny, která se zafoukává pod tlakem do zateplovaných prostor. Ještě originálnějším řešením je, jak už bylo výše naznačeno, foukaná izolace ze sběrného papíru Climatizer Plus. Tato tepelná a akustická izolace na bázi celulózových vláken je obohacena boritými solemi, odpuzujícími hlodavce a hmyz. Díky rozvodu hadicí není při zafoukávání žádný kout nepřístupný a aplikační stroj může zůstat mimo budovu.

Zateplovat lze i pěnovými izolacemi, které se stříkají jako souvislá vrstva pěny připomínající sprej na vlasy. Tato vrstva po nastříkání mnohonásobně zvětší svůj objem, utěsní zateplovaný prostor a zamezí tepelným mostům. Oproti foukané celulóze nemají stříkané izolace takovou tepelnou setrvačnost (fázový posun) a neporadí si s distribucí vlhkosti, ať už vzdušné či zatečením. Celulózová izolace v tomto smyslu funguje jako obousměrný piják. Využívat se ale dají i další přírodní materiály, například ovčí vlna, která nepotřebuje parotěsnou zábranu a je schopna se vypořádat s vlhkostí velmi dobře. Díky vynikajícím izolačním vlastnostem stačí ve srovnání s klasickými izolanty také tenčí vrstva.

Aplikace celulózové foukané izolace Climatizer Plus za vysoce účinnou parobrzdnou fólii Intello Plus, která je v zimním období difuzně nepropustná (poskytuje vyšší ochranu proti vlhkosti), v létě je naopak difuzně propustnější (CIUR)

Závěrem

Ať už sáhnete po kterémkoli izolantu, je vždy potřeba si uvědomit nejenom tabulkové kvality materiálu, ale i širší souvislosti, které složitý systém střechy spoluvytvářejí. Řada firem dnes nabízí zdarma odborné poradenství. Důležitá je také otázka záruk, které výrobní a realizační firmy poskytují. Pokud si zateplíte sami, můžete počítat se zárukou na materiál, ale při realizaci certifikovanou firmou získáte záruku na celý systém, což představuje mnohonásobně vyšší hodnotu.

Text: Stojan Černodrinski, Foto: Archiv firem

Nenápadný dům s nápadem

Manželé se dvěma odrůstajícími dětmi se rozhodli vyměnit bydlení ve městě za rodinný dům se zahradou. Zadáním bylo vytvořit spíše předměstskou formu bydlení – byt usazený do zahrady – a podkroví využít k prostoru pro bydlení dětí.

Majitelé bydleli v prostorném bytě v nedalekém městě. Původně plánovali stavbu domu na dobu, kdy jim ubudou pracovní povinnosti, nakonec ji ale zrealizovali dříve. Stavět se začalo na volné parcele v rozvojové části obce, která se nachází v chráněné krajinné oblasti.

„Zadání požadavků CHKO na stavbu domu sice evokovalo vzhled téměř jako v tradiční podhorské obci, realitou byla však práce v kontextu běžného nově budovaného předměstí s uliční hranou pozemku při jakémsi kruhovém poloobjezdu,“ říká Jan Klempíř, architekt, který koncept domu a zahrady navrhl. Základním omezením byl podle něj požadavek na zastřešení sedlovou střechou.

„Výtvarnou koncepcí návrhu bylo formování zalamovaného objemu vytvořeného protažením tradičního profilu štítu domu se sedlovou střechou. Výsledný tvar domu je na dvakrát zalomený a poskládaný do šířky pozemku,“ popisuje návrh stavby architekt s tím, že hlavní hmota domu je položena souběžně s uliční hranicí pozemku, charakteristické štítové stěny se však nabízejí pohledům ze zahrady i ulice. „Zlomená hmota tak přidává soukromí venkovním prostorům při vstupu do domu a výstupu na zahradu.“

Dům je postaven z betonových tvarovek, vybaven hliníkovými okny s trojskly, vnějším systémovým zateplením a dřevěným krovem s falcovanou plechovou střešní krytinou. Řemeslně promyšlené je zvláště provedení krovu. Hřeben střechy i hrana okapu totiž plynule klesají od západu (od ulice) směrem k východu – do zahrady. Ze strany ulice jsou pod krovem umístěny dva pokoje. Klesající střecha je natolik vysoká, aby poskytla obývacímu pokoji příjemnou proporci a v zahradním křídle již není výšky třeba. Tradiční „domeček“ je protažen nad celým zalamovaným půdorysem – a v hlavních místnostech, které se rozkládají v prostoru mezi delšími fasádami, je symetrie tradiční sedlové střechy zřetelná i v interiéru.

Výhledy místo dekorací

„Srdcem domu je společný prostor o rozloze 50 m2, který zahrnuje kuchyň, jídelnu a obývací pokoj, v němž trávíme nejvíce času,“ vyprávějí manželé. Prosklenou stěnou a posuvnými dveřmi je propojen s terasou a průhledy na navazující zahradu vytvářejí krásné kulisy měnící se přírody. Místnost tak nepotřebuje žádné dekorace. Takřka jediným ozdobným prvkem jsou zde stěny imitující pomocí stěrky velké betonové desky, které pokračují i v ložnici.

Na toto těžiště života rodiny navazuje na východní straně ložnice rodičů s vlastní koupelnou a šatnou, na západní straně vstupní partie, zázemí a malá pracovna. V patře se nacházejí dva pokoje a koupelna pro dnes již dospělé dcery. Majitelé je občas využívají i jako hostinské pokoje. Kromě pokojů v patře je strop pod půdou i otevřený krov opatřen sádrokartonovým podhledem, který ovšem není záměrně zdůrazněn.

Střídmé, strohé a čisté

Interiér architekt navrhl v souladu s vkusem majitelů ve střídmém až strohém pojetí, s použitím převážně standardních, nepříliš nákladných stavebních a nábytkových materiálů v šedobílých odstínech. V domě není prakticky žádný kusový nábytek, kromě sedacího, dále jídelního stolu a dvou pracovních stolů. Vše ostatní bylo navrženo jako stavební součást domu.

„Architekta Jana Klempíře jsme zvolili na základě doporučení jiného architekta a doufali jsme v minimalistické ztvárnění našich představ, což se podařilo,“ popisují průběh událostí manželé. Jelikož se jim líbí průmyslový design, ustoupili jsme od původního návrhu dubových podlah a zvolili jsme vinylovou krytinu. V hlavním obytném prostoru je položena v dekoru rezavého plechu a v ložnicích v čistém a elegantním šedostříbrném odstínu, který působí jako protiváha technicistnímu stylu v obývací místnosti.

„Nejsme příznivci okázalého nábytku, proto možná působí náš obytný prostor nezabydleně, my se tu ale cítíme volně a spokojeně,“ uvádějí majitelé. „Ani to minimum nábytku nejsou žádné vybrané designové kousky, jsme fanoušci praktičnosti a časté obměny podle konkrétních potřeb. Veškerý nábytek byl vybrán v běžných obchodních řetězcích. Při výběru jsme se snažili striktně dodržet pouze několik zvolených odstínů barev, které tvoří úžasný celek.“

Této koncepci odpovídají i úložné prostory, které jsou řešeny jako samostatné prostory opatřené posuvnými dveřmi. Za souvislou plochou podél nejdelší stěny ve vstupní chodbě se tak nachází komora, šatna, WC a prádelna s malou vaničkou pro umytí např. psa. Nevelká šatna přiléhá i k hlavní ložnici. Vše vyrobil truhlář na míru. Veškeré vybavení je tak zabudované, tvoří dokonalý celek působící čistě a elegantně a po uzavření jednotlivých dveří je uklizeno. Podobně funguje i kuchyň, opět vyrobená na míru.

Slovo architekta

„Návrh rodinného domu je vždy dlouhodobou spoluprací. Zde to bylo s nadmíru vlídnými investory, kteří nechtěli oslňovat drahými materiály či rozpoznatelnými designérskými doplňky. Přesto si však přáli vytvořit reprezentativní prostor a tomuto cíli věnovali nemalé úsilí, a to jak ve spolupráci se mnou, tak při realizaci stavby,“ říká architekt domu Jan Klempíř. „Z mé strany šlo o realizaci neobvyklých možností při práci se sedlovou střechou a zamyšlení nad posouváním formy tradičního domu. Podstatná byla i konfrontace s přístupem okolních stavebníků a developera k prostředí v podhorské obci a potřeba nevydělit se okázale, spíše nenápadně posunout kontext do pozitivnějšího vyznění.“

Zvlněný terén s malou nádrží

„Hned od počátku jsme se zamilovali do architektova návrhu zvlnit pozemek do mírných svahů a zbavit se tak nudné roviny,“ říkají svorně majitelé. Pozvolné, nyní již zatravněné kopečky s keříky, borovicemi a smrky jsou spíše vesnického rázu, žádná okázalost s anglickým trávníkem a kultivované rostliny. „Naše přání bylo jasné – nechceme být otroky zahrady se záhony, ovocnými stromy a opečovávaným trávníkem, ale spíše si v klidu užívat volného času a relaxovat obklopeni zelení, která je rok od roku bujnější a vytváří tak různá intimní zákoutí.“

Některé věci se na zahradě nerealizovaly, jako například biotopické jezírko. Majitelé zatím nemají čas a možnost se mu věnovat. Jako náhradní řešení zvolili malou betonovou nádrž, jejíž součástí je zajímavě řešená sprcha vedená v „obyčejné“ ohnuté trubce.

„Nám to připadá krásné, na někoho to ale může působit omšele a nehezky, záleží na vkusu,“ říkají manželé. Součástí nádrže je vestavěná betonová lavička, která v létě chladí a může sloužit jako místo k relaxaci nebo k umytí čehokoli, plnění konve apod. Péče o vodu tak odpadá, stačí ji pomocí přenosného čerpadla odčerpat a vyměnit. „Toto řešení nám plně vyhovuje. Jsme si vědomi toho, že v luxusním bazénu pro nás dostupné velikosti si jen stěží zaplaveme, a začlenění bazénu do zahrady se nám prostě nelíbí.“

Ze zkušeností majitelů

„Dům funguje bez problémů, je čistý a lehce se udržuje. Některé věci se realizovaly až po našem přestěhování, což bylo nakonec ale přínosné, protože jsme si již vše ‚osahali‘ a věděli, co nám bude nejvíce vyhovovat,“ říkají manželé. „Vše jsme volili spíše pomalu a s důkladným rozmyslem a snažili jsme se maximálně dodržet předepsaný celkový kontext, ať už jde o barevné odstíny, realizaci terasy a jejího vybavení nebo stání pro auta, začlenění venkovních úložných prostor, včetně zdánlivých maličkostí, jako je například číselné označení domu. Vše zde spolu nějakým způsobem souvisí, souzní a vychází z pevně daného návrhu, od kterého jsme se snažili neuhýbat. Jediné, co bychom zpětně změnili, je přemístění pokojů z patra do přízemí kvůli větší pospolitosti.“

Text: Zdeňka Zienertová, Foto: Robert Žákovič

Technické údaje

Technické údaje:

Zastavěná a užitná plocha: 150 m2

Konstrukce: betonové základové pasy a základová deska, zdivo z betonových tvárnic, zateplení minerální vata, polystyren, dřevěný krov, střešní krytina plechová

Okna: hliníková s izolačními dvojskly, dveře atypické vyrobené na míru, lakované

Vytápění: tepelné čerpadlo vzduch/voda, podlahové vytápění + radiátory

Realizace: 2013

Autor:

Ing. arch. mgA. Jan Klempíř (*1976)

Autorizovaný architekt České komory architektů (2007) absolvoval Fakultu architektury ČVUT v Praze (2000) a katedru scénografie Divadelní fakulty AMU v Praze (2004). V letech 1998–9 studoval architekturu a urbanismus na TUT Tampere ve Finsku. Spolupracoval s ateliérem Bílek Associates a studiem Mimolimit (B. Škorpilová, J. Nedvěd) a působil na středočeském památkovém ústavu. Poté společně s Kryštofem Štulcem založil Atelier… Od roku 2007 pracuje samostatně. Věnuje se převážně návrhům obytné architektury s důrazem na její prostorové pojetí. Kromě obytných staveb je autorem řady realizací interiérů či nábytku.

Kontakt: jan@jkla.cz

Z čeho stavět zahradní plot

(Komerční prezentace)

Zahradní oplocení má chránit pozemek. Na rozdíl od zdi je jednodušší na konstrukci a také vzhledově nenápadný. Plot okolo domku má totiž i dekorativní funkci, dotváří celkový vzhled domu, zahrady nebo krajiny. Při výběru bychom tedy měli brát v úvahu, zda zapadne do okolního panoramatu. Mezi nejoblíbenější zahradní ploty patří kovové z pletiva, dřevěné nebo přírodní. Objevte velkou nabídku všech plotů, zástěn, plotových dílců a veškerého příslušenství v e-shopu Hornbach se zárukou trvale nejnižších cen.

Plotový prvek Girona, tlakově impregnovaný (Hornbach)

Dřevěný plot

Dřevo je přírodní a velmi estetický materiál, snadno splyne se zahradou i okolní přírodou. Dřevěné ploty jsou oblíbené díky rozmanité nabídce vzorů a odstínů. Vybírat můžete například ploty z lamel, latěk nebo dřevěných mříží. Nevýhodou je nutnost pravidelné péče, se správným ošetřením totiž roste i jeho životnost.

Stavba dřevěného plotu je snadná, protože ho můžete smontovat z hotových plotových dílů. Pro postavení jsou důležité zabetonované sloupky do země, alternativou jsou základové patky, které se kovářským kladivem zatlučou do země. Na tyto sloupky upevněte plotové držáky, a to minimálně tři kusy na každou stranu. Na ně nerezovými šrouby našroubujte prvky pohledové zábrany.

Kovový plot z pletiva

Zahradní pletivo je většinou vyrobené z ocelových drátů. Důležitá je povrchová úprava, může být buď pozinkovaná, nebo potažená umělou hmotou – PVC. Pozinkované pletivo by se mělo každé dva roky natírat, aby neztratilo svou barevnost. PVC pletivo je zcela bezúdržbové a výborně odolává povětrnostním vlivům. Nejrozšířenější barvou je tmavozelená, protože splývá s okolní přírodou a plot je tak nenápadný. Nevýhodou plotů z pletiva je omezená mechanická odolnost. Větší váha nebo síla může oplocení deformovat anebo nezvaný host pomocí speciálních kleští může přestřihnout drátové pletivo.

K montáži kovového plotu je doporučeno použít kulaté sloupky stejné povrchové úpravy a typu, jako je pletivo. Dále budete potřebovat napínací a vázací dráty, které plotu přidávají potřebnou stabilitu. Především střední napínací drát slouží k upevnění plotového pletiva na více místech, tím je vyloučeno prohnutí nebo zvlnění plotu.

Přírodní ploty

Jako živý plot můžete použít různé opadavé nebo stálezelené dřeviny. Pro pestře kvetoucí živý plot se dobře hodí např. kanadský muchovník, dřišťál bradavčitý, šeřík nebo třezalka.

Rostliny můžete sázet v době od listopadu do března. Pro stálezelené dřeviny se nejlépe hodí raný podzim a pro opadavé keře pozdní podzim. Před sázením si v daném místě napněte provázek a podle něj vykopejte jamky nebo příkop, tím dosáhnete rovnoměrné linie. Při stříhání živých plotů byste měli postupovat tak, aby se keře zmlazovaly směrem nahoru. Tak se dostane dostatek světla i na spodní části rostlin a nezakrní. 

Vrbový plotový díl, naolejovaný (Hornbach)

Zdroj: Tisková zpráva

3 řešení pro koupelnu: Příroda – romantika – extravagance

Suky a léta

Keramický obklad Barn Wood imitující dřevo, 35 x 37,5 cm, Dom Ceramice, www.siko.czKeramika imitující dřevo koupelnu pocitově zahřeje, a to nejen ve formě velkoformátové dlažby, která připomíná stará masivní prkna a dokáže zmást propracovanými detaily, jako jsou jemný reliéf­ní povrch, patina nebo stopy po práci řemeslníků, ale také v menších formátech, které si našly cestu i na stěny. Mezi nejžhavější trendy patří obklady napodobující parketovou skladbu a mozaiky podobné včelím plástvím.

Kámen a beton

Keramická dlažba Re-Work Single v imitaci kamene a s potiskem, FAP Ceramiche, www.svitava.czObkladem připomínajícím kámen jak svou nepravidelnou kresbou, tak porézností přivedete místnost až k zenovému klidu. Záleží samozřejmě na typu kamene, který má obklad imitovat.

Vybírat můžete z luxusního mramorového, zvětralého pískovcového či strukturovaného břidlicového dezénu, ale i z obkladů a dlažeb evokujících říční břeh posetý oblázky. Zemitý ráz propůjčují koupelnám také obklady imitující betonové či cementové stěrky, udusanou hlínu nebo rezavý plech. Baví nás, že designéři u nich v poslední době narušují jejich prvoplánově surový vzhled plastickými reliéfy a potisky, které jako by byly upaličkované z křehkých krajek.

Kousky a skládanky

Mozaika Azul z kolekce Patchwork, 25,8 x 29,8 cm, Fineza, www.siko.czMozaika je skvělým řešením pro atypické koupelny a běžným obkladem pro nezušlechtitelná místa, jako jsou zaoblené rohy místnosti nebo vyklenuté „břicho“ rohové vany.

Rastr složený z drobných kousků zároveň dokáže příjemně oživit hladké plochy velkoformátového obkladu. Mozaiku můžete zvolit nejen z klasických čtverečků či obdélníčků, ale i trojúhelníků, oválků nebo plastických pásků.

Podobně si můžete pohrát i s materiály, kterým vévodí keramika, sklo a kamenné úlomky. Rozhodně také nesáhnete vedle, pokud vsadíte na mozaiku s metalickým či opalizujícím efektem, která se po letech opět vrací do hry.

Barvy a vzory

Drobné kostičky mozaik mají tu výhodu, že vypadají perfektně i na malé ploše. Některé ale přímo volají po tom, aby se mohly rozběhnout po celé stěně. Řeč je o typech, které snadno zaměníte za tapetu, nebo velkoplošné umělecké dílo. Poskládáním panelů nebo sítí, na nichž jsou kostičky nalepeny, získáte pro svou stěnu originální motiv tvořený abstraktními vzory nebo celý obraz připomínající mozaiky secesních a dalších historických interiérů.

Pestrobarevná mozaika ze série Trinity s hladkým lesklým povrchem, 30 x 30 cm, Rako, www.rako.cz

Staré a nové 

Pokud nám éra sterilního designu přinesla vůbec nějaké poselství, pak to, že nám přísně geometrické linie a hygienická čistota moc štěstí do domova nepřinesou. Stále více lidí oceňuje hodnotu věcí, které je dokážou provázet životem a které je spojují s rodinnými a kulturními kořeny. Důkazem toho jsou i patchworkové obklady a dlažby, které představují nekonečnou škálu vzorů a barev i jejich vzájemných kombinací.

Dekorační obklad Creta, 20 x 20 cm, Cas Cerámica, www.sapho.czVybírat můžete z geometrických vzorů, které byly na výsluní v období secese, či z bujarých florálních a ornamentálních motivů jakoby přenesených z perských koberců nebo drobnějších dekorů, jejichž kombinace vás převedou do starých venkovských sídel.

Krása těchto obkladů spočívá v nedokonalosti, které se dosahuje (pokud nesáhnete po staré recyklované dlažbě) nejmodernější technologií HD tisku. Ta umí přenést na povrch dlaždic škrábance i ošoupaný vzhled. U některých typů se také můžete setkat se speciální glazurou, díky níž mají obklady popraskaný povrch.

Text: Anna Martinková, Foto: Archiv firem a redakce, Zdroj: BYDLENÍ

Síla centrálních vysavačů

V oblasti vysavačové techniky jde vývoj neuvěřitelně dopředu. Každý rok nám jsou předkládány nové modely domácích vysavačů nejrůznějších barev, tvarů a schopností. Dalo by se zde dlouze diskutovat o tom, nakolik jsou informace o schopnostech domácích vysavačů pravdivé a nakolik jde jen o marketingové „kejkle“. Ale jedno je jisté: co se výkonu domácích vysavačů týče, zřejmě jste zaznamenali omezování vysavačů ze strany Evropské komise, která v posledních letech postupně snižuje povolený maximální příkon u domácích spotřebičů.

Centrální vs. přenosný

Nemá smysl rozebírat konkrétní dopady „bruselského mozkového trustu“ na stav prachu v evropských kobercích, ale pojďme se na celou záležitost podívat pozitivně: není to jasný signál začít se vážněji zajímat o centrální vysavače? Vždyť na rozdíl od těch stále slabších přenosných vysavačů jsou centrální vysavače naprosto jednoduchá a spolehlivá zařízení.

Je to logické, protože vměstnat vše potřebné do malé plastové krabice na kolečkách je komplikované a bez kompromisů v podobě tloušťky a hmotnosti použitých materiálů se výrobci zkrátka neobejdou. Centrální vysavač se takto omezovat rozhodně nemusí – motor je velký, těžký a robustní, což zaručuje, že vám bude sloužit bez problémů desítky let, pak už zbývá jen rozvodná trubka a zásuvka, na kterou připojíte hadici (pokud zrovna nemáte systém „hadice ve zdi“).

Věk imitací

Centrální vysavače tak velmi silně vzdorují nešvaru, který se stal trendem posledních let a který na nás dotírá ze všech stran. Mám na mysli výrobu spotřebičů, jejichž životnost je záměrně snižována nekvalitními materiály. Místo kovu se zejména u mechanicky namáhaných částí používá méně kvalitní levný plast nebo tlakově lité „pěněné“ kovové kompozity, takže za tři roky výrobek doslouží a vy si musíte koupit nový. Výrobci centrálních vysavačů vyznávají opačnou filozofii a na materiálech nešetří. Proto si mohou bez obav dovolit dát na centrální vysavač záruku 25 let. Přísloví „nejsem tak bohatý, abych si mohl dovolit kupovat levné věci“ zde platí bez výhrad.

Hygiena především

Každý z nás chce žít v čistém prostředí a pro alergiky je to doslova a do písmene životní nutnost. Jenomže lehce se řekne, ale hůř udělá. Zbavit obytný prostor alergenů pomocí přenosného či robotického vysavače totiž není prakticky možné, většinou částice prachu jen rozvíříte a prach po chvíli usedne nazpět.

Podstatný rozdíl mezi centrálním a přenosným vysavačem je, že mobilní vysavač vás nezbaví ani jemných prachových částic a roztočů, protože se po projití vysavačem vracejí netěsnostmi zpět do vysávaného prostoru, zatímco u centrálního vysávání se vysátý prach spolu se všemi patogeny a alergeny odvádí mimo obytné prostory do zásobníku, nebo je rovnou splachován do odpadu. (Vyčištěný vzduch je po přefiltrování vyfukován mimo dům, což dává každému uživateli 100% jistotu, že se ani ty nejmenší škodlivé částečky po vysátí nedostanou zpět do domu.) Do interiéru se tak nevrací ani sebemenší smítko.

Jednoduché, ale účinné

Každý centrální vysavač se skládá z agregátu, rozvodů, vysavačových zásuvek a hadice. Nejdůležitějším prvkem systému je agregát s masivním a nezničitelným motorem. Příkon motorů se u centrálních vysavačů pohybuje kolem 1 800 W, takže spotřeba elektřiny není o mnoho vyšší než u běžných přenosných vysavačů. Důležitými veličinami u centrálních vysavačů je sací výkon počítaný v airwattech a sací podtlak, který je definován výškou vodního sloupce, kterou nasaje potrubí o průměru 5 cm (jednotka m/H2O).

Dalšími důležitými kritérii výběru jsou maximální velikost vysávané plochy, počet zásuvek a délka potrubního rozvodu. Jednomotorové agregáty jsou určeny pro uklízenou plochu do 400 m2, 10 zásuvek a 70 m potrubí, dvoumotorové agregáty se používají pro vysávání ploch nad 400 m2, pro více než 10 zásuvek a maximální délku rozvodů 150 m.

Sběrná nádoba vysavače bývá obvykle umístěna v garáži, ve sklepě, v technické místnosti, pod schody v suterénu, ale vždy mimo obytný prostor. V současnosti se v agregátech centrálních vysavačů používá tzv. permanentní filtr obsahující Silpure, což je přírodní látka s antibakteriální úpravou nové generace, která využívá stříbra k zastavení růstu bakterií a zabraňuje šíření bakterií způsobujících zápach. Filtry lze vyprat v pračce a také manipulace s nimi probíhá bez problémů.

Princip a funkčnost centrálního vysavače

Cena? Zbytečné obavy

Mnoho majitelů rodinných domů či bytů sice o centrálních vysavačích ví, ale neoprávněně je řadí do kategorie luxusních a cenově nedostupných výrobků, určených pro sídla boháčů. O centrálních vysavačích uvažují v cenových intencích luxusního automobilu, přitom není nic vzdálenějšího pravdě než podobné představy: kvalitní centrální vysavač včetně motoru a trubek, zásuvek a instalace na klíč stojí kolem čtyřiceti tisíc korun včetně DPH. To vzhledem k celkovým nákladům na stavbu domu je pouze zlomkem v rozpočtu; navíc tuto částku není nutné investovat okamžitě. Centrální vysavač totiž lze instalovat ve dvou fázích. Nejprve si necháte nainstalovat rozvody potrubí, což vás bude stát kolem deseti tisíc korun, a až to vaše finanční situace dovolí, můžete systém osadit motorem.

Stačí jedna zásuvka

Otázku ceny centrálního vysavače jsme si vyjasnili, další mylné představy se zpravidla týkají velkého počtu zásuvek pro připojení vysávací hadice a složitosti rozvodů. Lidé se opět zcela zbytečně obávají, že pořízení centrálního vysavače bude znamenat to, že jejich dům nebo byt bude prošpikován potrubím a z každé místnosti bude trčet zásuvka – tak tomu ale opravdu není. Pro běžný půdorys domu 10 x 10 m postačí pouze jedna zásuvka.

Konkrétně to může vypadat tak, že do zásuvky na chodbě zasunete hadici a pohodlně vysajete a uklidíte všechny místnosti v domě. Velmi lehkou 9 m dlouhou hadicí tak dosáhnete do všech koutů a ani s rozvodným potrubím to nebude nijak dramatické – postačí jedna stoupačka z patra do patra a kus trubky například v podlaze ke štěrbinové zásuvce v kuchyňské lince a kus trubky vedoucí do garáže nebo do sklepa k agregátu. Zkrátka, centrální vysavač je natolik jednoduchý a funkční systém, že by byla škoda ho nevyužít.

Text: Adam Krejčík, Foto: archiv firem

PARTNEŘI WEBU

MUJDUM MUJDUM STAVBAWEB IMATERIALY RODINYDOM BMONE
Copyright © BUSINESS MEDIA ONE, s. r. o. 2006–2026