Skip to content

Blog

Malý dům s promyšlenou koncepcí

Menší rodinný dům, který si nechala na Českobudějovicku postavit paní Helena, nás příjemně překvapil svou promyšlenou koncepcí.

Každý dům má svůj osobitý příběh. Poté, co děti dospěly a odešly z rodného domu, paní Helena se svým přítelem Petrem zůstali sami v ohromném dvoupodlažním domě. V této chvíli se rozhodli začít psát nový „příběh“ a pustili se do stavby nového, malého a útulného domku.

Od nápadu k projektu

Nejprve oslovili pana Ing. Vostrackého, majitele stejnojmenného ateliéru, a dali se do hledání ideální formy. Zadání znělo jasně – malý domek, který by umožňoval příjemný život i ve stáří. Po sedmi měsících byl projekt hotov a do roka byl dům postaven a zkolaudován.

Parcelu objevili díky svému známému developerovi, a přestože jsou v současné době dál od dětí a vnoučat, dům na klidném místě, blízko přírody si nemohou vynachválit. Spokojeni jsou i se „svým“ projektantem. A jak ho našli? Cestou na chatu zahlédli v jedné obci dům, který je oslovil, a zjistili si, kdo ho projektoval. Poté pana inženýra Vostrackého a jeho stejnojmenný ateliér zkontaktovali. Padli si do noty a dali mu volnou ruku ke zhotovení projektu. Celý dům je až na malé korektury jeho nápad, upravena byla pouze dispozice předsíně a přidáno okno ve druhé koupelně pro hosty.

Na projektu společně pracovali tři čtvrtě roku. „Věděli jsme, co chceme,“ popisují paní Helena se svým přítelem okolnosti vzniku projektu a následnou výstavbu striktně bezbariérového domu, který je koncipován tak, aby byl příjemný k obývání v každém věku.

Dispozice 

Hlavními dveřmi vstoupíte do předsíně a navazující chodby. Z chodby se pak vchází do pokoje pro hosty, do obýváku spojeného s kuchyní a do koupelny. Přes šatnu se dostanete do ložnice a do koupelny, což je čistě osobní zóna, kterou jednoduše uzavřete dveřmi do šatny. Z hlavního obytného pokoje vede výstup na zastřešenou terasu s grilem, posezením a letní kuchyní. Majitelé do budoucna zvažují umístit na terasu vířivku. Dům je uspořádán tak, aby vše bylo snadno dostupné, ale zároveň bylo zaručeno maximální soukromí.

Úsporné teplo

O teplo se stará tepelné čerpadlo Stiebel systému voda/vzduch, instalované firmou Agro Ipnos CZ, provoz domu je maximálně úsporný. Čerpadlo pracuje až do venkovní teploty –20 °C, teprve poté se spouští elektrický ohřev. Měsíční provoz (vytápění, ohřev vody a ostatní elektrospotřebiče a osvětlení) vyjde cca na 1 500 Kč. Dům je postaven jako energeticky pasivní a je zateplen foukanou izolací. Protože nemá rekuperaci, je veden jako nízkoenergetický. Svou funkci dobře plní i přesah střechy, který v létě izoluje interiér od slunečních paprsků. Díky tomu není třeba pouštět klimatizaci, přestože klimatizační funkci má i tepelné čerpadlo.

Exteriér a zahrada

Zahradu navrhoval na základě představy paní Heleny a jejího přítele zahradní architekt, později ji ještě doplnili o osvětlení v osázené části. Původně uvažovali o zahradním jezírku, ale realizační firma jí to rozmluvila, protože by museli rozkopat celou, již hotovou zahradu.

Dům působí velmi příjemně a útulně, což v kombinaci s přírodou na dosah zaručuje skvělé bydlení. Paní Helena a její přítel se často kochají okolními vzrostlými stromy a pozorováním srnek pohybujících se nedaleko u domu. Závěrem mi nezbývá než potvrdit slova paní Heleny a pana Petra, že tento dům se opravdu vydařil.

Slovo architekta Ing. Josefa Vistrackého

„Dům pro paní Helenu a jejího přítele vznikl spontánně a domnívám se, že se vymyká tomu, co se u nás staví. Je malý, ale všechno je na něm funkční a promyšlené. Moc mě ten dům baví. Například to, že z obýváku a kuchyně máte jen dva kroky na terasu s letní kuchyňkou, nebo sklad, který v rámci kompozice domu všechno kryje před pohledy zvenčí a zároveň slouží ke vstupu a vjezdu. Architektura jižní fasády je navržená tak, aby vytvářela atrium, zároveň dům díky tomu vypadá větší. Takže sklad a přístřešek tvoří dominantní jižní fasádu, jakási „záda“, která chrání soukromí obyvatel domu.

Šlo mi o smysluplné proporce a mým záměrem bylo vytvořit podvědomě organický útvar v zahradě. Používám tvary a úhly, které spontánně vznikají v přírodě. Rozhodně nikoho nechci obtěžovat pravoúhlými kompozicemi a kvádry. Doma by se měl člověk cítit přirozeně a dobře a my mu dáváme prostor se stabilním mikroklimatem a stabilními povrchy, které člověku vyhovují, kterých se může dotknout. Snažím se nepoužívat žádné umělé materiály, často volím dřevo v přírodní podobě nebo masiv s dýhou. Vybavení domu by mělo být jednoduché a nekomplikované, opět pro dobrý pocit obyvatel.“

Text: Adam krejčík, Foto: Jiří Hurt

Technické údaje

Technické údaje:

Zastavěná plocha: 130,6 m2

Konstrukční systém: zdicí systém Heluz, obvodové stěny jednovrstvé zdivo Heluz Family 2in1

Krov: dřevěné KVH profily, střecha je tepelně izolována foukanou celulózou do komor, v tloušťce 400 mm

Fasáda: provětrávané obložení z cementovláknitých fasádních desek, modřínové palubky

Střecha: plochá provětrávaná střecha s krytinou z hydroizolační fólie Sika tl. 1,5 mm

Kontakt: HELUZ cihlářský průmysl, v. o. s., Dolní Bukovsko 295, www.heluz.cz

Designové tipy: Beton, jak ho neznáte

Pár tipů pro radost z betonu (všechny najdete ve FOTOGALERII):

1. Závěsné svítidlo Qie, velikost M, beton/bambusové dřevo, Ø 95 mm, výška 185 mm, Bentu, www.claro.cz

2. Betonové stínidlo Shang Claro, beton a bambusové dřevo, Ø 22 cm, vyrábí Bentu, www.claro.cz

2. Betonové stínidlo Shang Claro, beton a bambusové dřevo, Ø 22 cm, vyrábí Bentu, www.claro.cz

3. Podložka pod svíčky Concrete plate M, 18 x 26 cm, design Doreen Westphal, Mensch Made, www.4pure.com

4. Betonový stojánek na tužky Penna, 30 x 30 x 28 mm, Bentu, www.claro.cz

5. Nástěnný věšák, vyrobeno ze speciální betonové směsi a bukových kolíků, 30 x 9,3 x 2,4 cm, design Jakub Velinský, www.jakubvelinsky.cz

6.  Stojací věšák Tee, kombinace betonu s dubem natural, výška 170 cm, design Jan Padrnos, Ton, www.ton.eu

7. Svícen pro čajovou svíčku CANDLEcrete Pillow, www.concrete-design.cz

7. Svícen pro čajovou svíčku CANDLEcrete Pillow, www.concrete-design.cz

8. Betonové mísy v barevném provedení šedá, antracit a černá, ruční výroba, Ø 19, 27 a 35 cm, Gravelli, www.gravelli.com

Připravila: Edita Erbsová, Veronika Mannová, Foto: Archiv

Pálená taška TONDACH: Vynikající střešní krytina pro každý dům

(Komerční prezentace)

V mnoha případech rozhoduje také fakt, že se mohou spolehnout na velký výběr jednotlivých variant modelů, povrchových úprav a barevných provedení. Díky tomu je možné pálenou tašku použít prakticky na kterémkoli typu stavby. Stále častěji si však uživatelé cení také dalších doplňkových služeb, které jsou při tak náročném projektu, jakým realizace střechy je, často zásadní.

Komplexní řešení pro vaši střechu od A do Z

Volba pálené střešní krytiny TONDACH nepředstavuje pouze pořízení střešních tašek, jak tomu může být zvykem u jiných výrobců. TONDACH jako největší výrobce poskytuje ucelené řešení garantující 100% funkčnost střešního systému společně se zákaznickým servisem a dalšími službami, které  mají možnost stavitelé i pokrývači využít. Pokud například na stavbě chybí najednou nějaký prvek či taška, je snadné je okamžitě on-line objednat k rychlému dodání, aniž by se realizace nějak zpožďovala. Vše je dostupné a skladem.

Co se týče doplňků, které mají vliv na bezvadnou funkci celého systému, poslední novinkou jsou velmi kvalitní hydroizolační fólie TONDACH Fol, které byly koncernem zdokonaleny v mnoha parametrech. K rozeznání jsou tyto originální folie dle výrazné červené barvy. Záměrem bylo jasně odlišit dané fólie od fólií jiných dodavatelů, které mohou mít nejasný původ a zcela odlišnou kvalitu materiálu.

Co se týče doplňků, které mají vliv na bezvadnou funkci celého systému, poslední novinkou jsou velmi kvalitní hydroizolační fólie TONDACH Fol, které byly koncernem zdokonaleny v mnoha parametrech.

Levnější varianty střešní krytiny se nemusí vždy vyplatit

U některých výrobců může za cenu zdánlivě nižší finanční náročnosti dojít k tomu, že si zákazník  v okamžiku rozhodování neuvědomí některé skryté nevýhody a jejich následky. Například tehdy,  když krytina není standardně skladem a na její dodání se čeká několik týdnů nebo některé doplňky nejsou k dispozici vůbec a realizátor střechy objedná jako náhradu prvky od jiných výrobců. To z hlediska kompatibility ani estetického výsledku není zrovna ideální řešení.

Největší problém ale nastává v okamžiku, kdy se zákazník pokusí krytinu reklamovat. Někteří výrobci totiž sice nabídnou výhodnější cenu, na druhou stranu často nedostatečné obchodní zastoupení se projeví v neuspokojivém zákaznickém servisu či jeho absenci. Proto je dobré rozhodnutí neuspěchat a vsadit na kvalitní produkty stabilního tuzemského výrobce, na kterého je možné se přímo obrátit a dohodnout se vždy na nejvhodnějším řešení.

Přichází čas na rekonstrukce starých nejen eternitových střech

Mnoho uživatelů, kteří mají na střechách svých domů, chalup a chat nejrůznější lehké střešní krytiny, jako je například kdysi tolik oblíbený eternit, žijí v přesvědčení, že si na svůj dům „těžší“ střešní krytinu dovolit nemohou a nejlepší alternativou je střešní krytina plechová, popřípadě jiná lehká alternativa. Velmi často to však není pravda. O vhodnosti dané střešní krytiny pro konkrétní střechu dokáže erudovaně rozhodnout statik. Ten spočítá přesně, jakou zátěž si může dovolit stávající střešní konstrukce a zda je možné použití jiné odolnější krytiny.

Pokud si necháme poradit od odborníka, nepřipravíme se předčasně a třeba také zbytečně o komfort, který pálená krytina přináší.

Černá střecha z keramických tašek nadchne svou elegantností

Co se týče moderněji laděných staveb, zde je obecně trendem poslední doby černá barva. Lidé černou barvu střechy volí čím dál častěji, a to zejména právě v podobě povrchových úpravách glazura a engoba. Jde o vyhledávané řešení pro moderně řešené domy a v nabídce TONDACH je nyní o několik typů tašek s černou vysoce kvalitní glazurou Amadeus víc.

Lidé černou barvu střechy volí čím dál častěji, a to zejména právě v podobě povrchových úpravách glazura a engoba. Jde o vyhledávané řešení pro moderně řešené domy a v nabídce TONDACH je nyní o několik typů tašek s černou vysoce kvalitní glazurou Amadeus víc.

Uvažujete o pálené střešní tašce pro svou stavbu nebo rekonstrukci? Navštivte webové stránky www.tondach.cz.

Zdroj: Tisková zpráva

Vše o taškách z pálené hlíny a stavění domů z cihel

najdete na našem partnerském webu

Stavbadomu.net


Protiklady na stejných základech: Bydlení pro dvě rodiny

Protiklady se údajně přitahují, ale jejich soužití nebývá vždy ideální. Dva rodinné domy v bratislavské Kolibě vyrostly prakticky ze stejného základu, ve výsledku jsou ale každý jako z jiného světa. A přesto spolu skvěle ladí. 

Architekti Matej Grébert a Juraj Benetin z bratislavského ateliéru Compass Architekti stáli před úkolem navrhnout bydlení pro dvě rodiny na pozemku u lesa s krásným výhledem na Bratislavu. Zdánlivě ideální zadání, jaké by si každý architekt mohl jen přát, ale celková velikost parcely pouhých 660 m2 a různý životní styl a vkus obou rodin znamenaly velkou výzvu.

„Pozemek jsme rozdělili na dvě stejně velké části po 330 m2. Oba dva domy mají podobný základní půdorys a dispoziční logiku, ale přesto jsou úplně jiné. Majitelé mají rozdílné priority, což se odrazilo ve výsledné architektuře každého domu,“ vysvětluje Matej Grébert, spoluautor návrhu.

Společný základ: 60 m2

Oba dva domy mají zhruba čtvercovou dispozici o stejné zastavěné ploše a stejnou celkovou užitnou plochu zhruba 180 m2. Oba vstupy vedou přímo z ulice, bez předzahrádky, severní fasády se shodují s uliční čarou, která se více méně kryje s hranicí pozemku. Tím se uvolnilo místo pro rekreační část zahrady. Dispozice jsou v obou případech řešeny maximálně úsporně.

Uspořádání s centrálním schodištěm a otevřeným prostorem, bez chodeb a dalších nevyužitých ploch, umožnilo vytvořit velkou společnou obývací část propojenou se zahradou. Čistě funkčně jsou řešeny také ložnice, koupelny a další místnosti. I na minimální ploše se v každém domě podařilo najít dost místa pro setkávání, relaxaci a individuální koníčky a záliby, aniž by bylo omezeno potřebné zázemí.

Elegantní geometrie 

Majitelé „bílého domu“ si přáli účelné bydlení pro čtyřčlennou rodinu, které nebude vyžadovat náročnou údržbu. Mají rádi moderní styl, vyspělou techniku, přehledná řešení. Střízlivý design, založený na působivě jednoduché geometrii, reprezentuje hladká bílá fasáda s pravidelným rastrem vláknocementových obkladových desek.

Vzhledem k mírné svažitosti pozemku je přízemí prvního domu situováno zhruba o 1,2 metru níže oproti svému sousedovi. Výškového rozdílu bylo využito k vybudování polozapuštěného suterénu s pokojem pro hosty a garáží. Za zádveřím se rozléhá společný obývací prostor s rohovou kuchyní a velkou prosklenou stěnou, která otevírá celé přízemí do zahrady.

Účelnému interiéru dominuje velké sezení uspořádané do čtverce a zapuštěný krb s krbovou vložkou. Interiér bez příček působí větší a vyšší, i když má standardní výšku stropu 2,7 m. Promyšlenému, maximálně jednoduchému uspořádání se tu na ploše o velikosti dvougarsonky podařilo vybudovat velkorysý obývák pro čtyřčlennou rodinu, dobře přizpůsobený i malým dětem. Zde se mohou všichni společně dobře bavit nebo přijímat návštěvy.

V patře se nacházejí 3 ložnice, koupelna a velká šatna, schodiště pokračuje na střechu na terasu s impozantním výhledem na město.

Vůně dřeva a exotiky

Druhá rodina, rovněž manželé se dvěma dětmi, má ráda přírodu, obdivuje bohatství jejích tvarů a materiálů, především krásu dřeva. Věnují hodně prostoru svým koníčkům, rádi cestují, především do Asie. Proto zvolili dům s přírodním dřevěným obložením a zařídili jej na míru vyrobeným nábytkem, velká část jsou originální kusy dovezené z dalekého ostrova Bali.

Oproti prvnímu domu je trochu užší, vedle přízemí je umístěna garáž přímo propojená s domem. Přízemí opět tvoří jeden společný obývací prostor s centrálním schodištěm a plně prosklenou jižní stěnou. Funkční zóny jsou však uspořádány trochu jiným způsobem než u sousedů – předsíň je přímou součástí obytného prostoru, směrem do zahrady se půdorys rozšiřuje o zimní zahradu. Je tu hodně nábytku a doplňků, květin, z interiéru dýchají vzpomínky na společné zážitky, útulnost a rozmanitost přírody.

V patře se nachází rodičovská ložnice, velký dětský pokoj a dvě koupelny, na střeše domu architekti navrhli lehkou plně prosklenou dřevěnou nástavbu – pracovnu s panoramatickým výhledem a velkou střešní terasou. Dům je plně podsklepený, v suterénu se nachází pokoj pro hosty, technické zázemí a hobby místnost.

Text: Jitka Pálková, Foto: Pavel Meluš

Technické údaje

Technické údaje:

Zastavěná plocha: 62 m2 (dům A) /60 m2 (dům B)

Užitná plocha: 180 m2

Konstrukce: betonové základové pasy a základová deska, zdicí systém z tvárnic Heluz, fasády s vnějším zateplením, stropy železobetonové monolitické, fasádní obklad vláknocementové desky Equitone (dům A) a sibiřský modřín (dům B), okna hliníková s izol. dvojskly, předokenní žaluzie na elektrický pohon, dveře vyrobené na zakázku – dýhované do obložkových zárubní a atypické posuvné

Vytápění: ústřední, podlahové vytápění + radiátory 

Generální dodavatel: Merstako, s. r. o.

Autoři:

Ing. arch. Matej Grébert, Ing. arch. Juraj Benetin

Kontakt: Compass Atelier, s. r. o., www.compassatelier.com

Zahrada: Dokonalá iluze horské přírody

Dobrý výběr je vždy základem úspěchu. Skalničky jsou sice poměrně odolné, ale nemusí se jim líbit všude. Zvláště pak přivezete-li je ze zemí s teplejším klimatem. Vždy je dobré konzultovat své záměry s odborníky. Romana Rybková z pražské botanické zahrady dokonce varuje i před informacemi na internetu a v knihách: „Vždy si dejte pozor na autory – pokud je to Angličan nebo Holanďan, rady osvědčené v teplejším klimatu nebudou na vaší zahrádce fungovat. Nicméně Česko je velmocí skalničkářů, takže příslušné literatury určitě seženete dostatek,“ dodává. Také u kombinace skalky a vřesoviště doporučuje promyšlený postup, chcete-li se opravdu těšit z krásné domácí horské krajiny.

Co lze doporučit k pěstování 

Zejména drobné nízké plamenky, které se rychle rozrůstají do šířky a vytvářejí rozlehlé polštářovité porosty. Kvetou bohatě v dubnu až červnu, v barevné škále od bílé a světle růžové přes sytou růžovočervenou a modrofialovou až po temně purpurovou, některé odrůdy bývají dvoubarevné s očkem.

Rod pochází ze Severní Ameriky, kde roste řada druhů, ve skalkách se nejčastěji pěstují dva: plamenka šídlolistá (Phlox subulata) a plamenka Douglasova (Phlox douglasii). Vyžadují dostatek slunce a písčitou nebo kamenitou půdu, která dobře odvádí vodu z kořenů: „Podobné požadavky má domácí tařice skalní (Aurinia saxatilis). Její zlaté trsy jsou viditelné na dálku a v dubnu ozdobí i skály kolem Vltavy, půjdete-li na procházku na Vyšehrad, nemůžete ji přehlédnout,“ pokračuje Romana Rybková.

Keříky s dřevnatým kmínkem dorůstají asi půlmetrové výšky. Kořeny se zachytávají ve skalních spárách mezi kameny a kromě plného slunce nemají dalších nároků. Je to ideální druh do suchých zdí a skalek ve svahu, ale na rovinatém terénu je třeba kontrolovat vlhkost půdy. Pěstuje se i zakrslý kompaktní kultivar, který se hodí do skalek v keramických nádobách na oknech a balkonech.

Tařice se kombinuje s blízce příbuznou, modrofialově kvetoucí tařičkou (Aubrieta) a mnoha různými druhy a odrůdami lomikamenů (Saxifraga). Existuje více než 300 druhů (a kultivarů ještě více) a všechny jsou pěkné. V přírodě se s nimi můžete setkat v nížině i v horách, obývají Pyreneje, Alpy, Apeniny i Karpaty, několik druhů roste i u nás.

K nejoblíbenějším patří drobné lomikameny skupiny Porophyllum. Jejich stálezelené listové růžice se rozrůstají do hustých bochánků s mimořádně velkými barevnými květy. V přírodě obývají vápencové skály, a proto se nejlépe pěstují na travertinových kamenech. Jsou to vynikající skalničky do nádob, přestože jejich pěstování není úplně jednoduché, nemají rády plné slunce, ale spíše mírný polostín a jejich kořeny nesmí zcela vyschnout (samozřejmě škodí i přílišné vlhko). Kultivary bývají odolnější než původní botanické druhy.

Trsy nenáročné tařičky (Aubrieta) se časem rozrostou do rozsáhlých porostů, které v dubnu skalku změní na barevný koberec.

Ploché skalky v rovném terénu

V rovině se bude dařit trávničce přímořské (Armeria maritima). Patří k nejskromnějším druhům, nevyžaduje téměř žádnou péči a ochotně kvete. Vyhovuje jí chudá, štěrkovitá vysychavá půda na prudkém slunci. Více vynikne nápadnější hllaváček jarní nebo některý z hořců, jejichž velké, výrazně barevné květy nelze přehlédnout. Hlaváček jarní (Adonis vernalis) je naším domácím druhem, zlatě kvetoucí trsy lze obdivovat například na Pálavě nebo v Českém středohoří. Pokud mu vyberete vhodné místo, rozhodně vám udělá radost a ochotně pokvete.

S hořci je to dle Romany Rybkové trochu složitější, je to rozsáhlý rod obsahující něco mezi 700 až 800 druhy. Jsou mezi nimi hořce jednoleté i vytrvalé, různé velikosti (od 5 cm až po dvoumetrové) a různých nároků (od nížinných druhů až po velehorské, od suchomilných až po bažinné). Většina kvete modře, ale existují i hořce kvetoucí bíle, žlutě nebo fialově.

Kombinace skalky a vřesoviště 

Skalky a vřesoviště se staly módním hitem. Romana Rybková však varuje, že se mohou vhodně doplňovat pouze za určitých podmínek: „Vřesy a vřesovištní rostliny nejsou skalničky, mají úplně jiné požadavky,“ upozorňuje a nabízí možná řešení: Je třeba pracovat s propustnou půdou s kyselou reakcí a pro osázení vybrat pouze druhy milující takováto stanoviště. Mezi kyselomilné rostliny patří všechny druhy vřesů a vřesovců, například kalmie, libavky, brusnice, pierisy a pěnišníky, které lze doplnit vhodnými jehličnany, trávami a trvalkami. Důležité je, aby vřesy a vřesovce nebyly zastíněné, pokud možno bez přímého opadu listí. V kompozici se hodí na volná, slunná místa, teprve pak v pozadí umístěte vyšší dřeviny.

Různé odrůdy vřesovců kvetou v rozdílnou dobu, výsadba tak během sezony několikrát změní barvu.

Důležitý je celkový koncept i samotná stavba skalky a vřesoviště. Pomoci může zahradní architekt či vlastní fantazie. Krásné kompozice vznikají většinou velkorysou výsadbou vřesů nebo vřesovců v jednolitých plochách nebo ve skupinkách mezi kameny. Tak nejlépe vyniknou barvy květů či listů. Aby se vřesoviště více podobalo přirozenému společenstvu, lze oživit kompozici sloupovitými jalovci či přidat trsy okrasných trav.

V pozadí lze chránit výsadbu vyššími jehličnany a celou kompozici uzavřít břízami s bílými kmeny, stromovitými hlohy nebo jeřáby ptačími. Vřesovištní skalky se dále zdobí zakrslými borovicemi a smrčky, kručinkami, janovci, čilimníky, stálezelenými dřišťály a také trávničkou, kociánkem, mateřídouškou, rozchodníkem, ožankou nebo pavincem vytrvalým.

Pokud toužíte po specifickém vzhledu vřesovištního společenstva v oblastech se zásaditými půdami, radí zkušení zahradníci vysadit vřesy a vřesovce spolu s malými vřesovištními rostlinami, například dabéciemi, pernétyemi, kasiopemi do nádob s upraveným substrátem. Na zahradách s přirozeně kyselými půdami vylepšíte budoucí záhon či skalku pískem, rašelinou, listovkou a jejich povrch kůrou. O malé vřesovištní keříky je nutné pečovat každoročním sestřihem. Hluboký střih u druhů kvetoucích v létě se provádí od poloviny března do poloviny dubna, u druhů kvetoucích na jaře se střihem počkejte na polovinu května.

Náš tip

Do zahrad lze vysadit odrůdy vřesovce pleťového, vřesovce čtyřřadého a také méně mrazuvzdorného vřesovce těkavého nebo vřesovce popelavého a jejich křížence. Teplomilné subtropické vřesovce lze také koupit jako podzimní okrasu do truhlíků. Z obrovského množství druhů se pěstují nejčastěji kultivary druhu Erica gracilis. Jsou nízké, pokryté stovkami drobných květů v růžových a fialových odstínech. V posledních letech se začaly dovážet půvabné odrůdy E. longifolia s trubkovitými korunami o délce přes 2 cm, barevně neobyčejně variabilní – od čistě bílé, světle růžové, lososové a žluté po purpurovou a zelenou. 

Text: Vlastimil Růžička, Foto: Autor a Romana Rybková, Botanická zahrada Praha

OHŘEV VODY: Přírodní energie

Předchozí část seriálu najdete zde.

Nejvýhodnější je použití tepelného čerpadla všude tam, kde máte vysokou spotřebu energie na vytápění a ohřev vody. To se týká nejen rodinného domu, ale také zahradního (i vnitřního) bazénu. Náklady na ohřev vody může až o 60 % za jistých podmínek snížit rovněž instalace solárních kolektorů. V tom případě ovšem potřebujete větší zásobník, aby dokázal naakumulovat teplo v době, kdy svítí slunce.

Tepelná čerpadla a jejich využití 

Tepelné čerpadlo vzduch/voda Vitocal 350 využívá bezplatné teplo z okolního vzduchu. I při venkovní teplotě 2 °C dodává vodu 35 °C teplou (VIESSMANN)Tepelná čerpadla umí získávat energii jak ze vzduchu, tak ze země nebo spodní vody. Jsou vybavena výparníkem, kondenzátorem, expanzním ventilem a kompresorem. „Hlavním důvodem, proč si lidé tepelná čerpadla pořizují, jsou úspory nákladů na chod rodinného domu,“ připomíná inženýr Václav Helebrant ze společnosti Stiebel Eltron. „Pořizovací cena zásobníku je sice poněkud vyšší (více než 40 000 Kč), ale díky provozním úsporám se ve vícečlenné domácnosti spolehlivě vrátí přibližně do deseti let, při vyšší spotřebě energie pak ještě dříve.“

Klasická tepelná čerpadla (TČ) dokážou topit i ohřívat vodu, ovšem kvůli efektivnímu provozu se tak nikdy neděje současně. Pokud tedy potřebujete mít ohřev vody nezávislý na vytápění nebo nechcete zbytečně zatěžovat topné TČ, řešením může být čerpadlo určené výhradně k ohřevu vody. Je to vlastně zásobník vody s malým TČ (např. Bosch, Master Therm, Junkers, Mountfield), kde zdrojem tepla může být i vnitřní znehodnocený (odpadní) vzduch. Tato tepelná čerpadla využívají podobně jako rekuperace odváděný vzduch, jen s tím rozdílem, že jeho teplo nepředávají čerstvému příchozímu vzduchu, ale vodě v nádrži a čerpadlo pak zásobuje teplou vodou centrálně celý dům. Objem zásobníku může být od 200 do 300 litrů. Zařízení lze nastavit na trvalé větrání nebo větrání jen při potřebě ohřevu vody.

Maximální teplota vody je 60 °C. Některé typy čerpadel dokonce umožňují tzv. kombinovaný ohřev vody a lze je propojit např. se solárním systémem. Kromě toho lze tepelný výměník připojit také na kotel na tuhá paliva, elektrický či plynový kotel.

Jaké jsou výhody tohoto typu vytápění?

Ing. Marek Bláha, Tepelná čerpadla, IVT, s. r. o.: „Moderní japonská technologie EcoCute umožňuje vysokoteplotnímu tepelnému čerpadlu SANDEN AquaEco o výkonu 3,5–4,5 kW, využívajícímu venkovní nebo odpadní vzduch, efektivně vyrábět teplou vodu o teplotě 65 °C i při venkovních teplotách –15 °C. Tepelné čerpadlo je vhodné pro rodinné domy s velkou spotřebou teplé vody, ve větších objektech lze tato čerpadla zapojit do kaskády pro získání vyššího výkonu, nebo připravovat teplou vodu decentrálně přímo v místě spotřeby.“

Ing. Petr Novotný, Stiebel Eltron: „Potřeba tepla na přípravu teplé vody je u všech ohřívačů stejná, provozní náklady jsou však pro různé typy ohřívačů odlišné. Novým trendem jsou speciální tepelná čerpadla, využívající teplo z okolního vzduchu v místě instalace. Pomocí chladicího okruhu připraví ve vestavěné nádrži teplou vodu. Nejčastěji jsou tyto ohřívače nabízeny ve stacionárním provedení o objemu 220 nebo 300 l (např. Tatramat TEC 220 nebo 300). Pořizovací cena zařízení je sice vyšší, ale návratnost investice je třeba u 220litrové verze v porovnání s elektrickým zásobníkovým ohřívačem necelých šest let.

Vyplatí se, nevyplatí? 

Pokud si za nemalé prostředky pořizujete tepelné čerpadlo pro vytápění domu, bylo by chybou nevyužít plně jeho možností a neohřívat s ním i vodu, neboť úspora se oproti běžnému ohřevu v přímotopném bojleru u běžné 4členné domácnosti pohybuje při současných cenách okolo 7–8 tis. Kč/rok. Důležité je ovšem ohřívat vodu pomocí tepelného čerpadla celoročně, neboť v letních měsících má TČ vzduch/voda nejvyšší topný faktor a ohřev vody (případně i bazénové vody) je vysoce efektivní. Není pravda, že tepelné čerpadlo umí teplou vodu pouze předehřívat, naopak dnes je již obvyklé takové zapojení do systému, které zajistí plný ohřev až na teploty běžně okolo 60 °C. Některé typy TČ navíc umožňují ohřev vody i v režimu chlazení.

Venkovní bazén 

Soukromé „plovárny“ tvoří zcela běžnou součást většiny zahrad rodinných domů. K nevýhodám tohoto komfortu však až donedávna patřila příliš krátká provozní sezona. Dnes lze bazénovou vodu ohřívat pomocí elektrického přímotopu nebo skoro zadarmo solárními panely či právě tepelným čerpadlem. Elektrické přímotopy jsou sice výkonné, nezávislé na slunci, ale jejich provoz je drahý (za 1 kW elektrické energie získáte pouze 1 kW tepelné energie). Solární panely jsou naopak nejlevnějším způsobem ohřevu vody, jejich účinnost je ovšem závislá na intenzitě slunečního svitu.

A tepelné čerpadlo? Kombinuje výhody solárního a elektrického ohřevu – je velmi efektivní a slunce nepotřebuje vůbec. Chcete-li kupříkladu vyhřát vodu v bazénu na 30 °C, pak vstupní elektrická energie představuje pouze 20 % z celkové hodnoty získaného tepla, zbylých 80 % je zcela zdarma. Prakticky to znamená, že k zisku potřebných 5 kW energie potřebujete jen 1 kW energie ze zásuvky a zbylé 4 kW dodá zcela zdarma okolní vzduch. To žádný jiný typ ohřevu nedokáže.

Nejefektivnějším způsobem, jak ohřát vodu v bazénu, je použití tepelného čerpadla, které získává teplo z okolního vzduchu. V parném létě umí i ochlazovat (ALBIXON)

Práce pro sluneční paprsky

Z přímo dopadajícího slunečního záření voda v bazénu pohltí až 70 % energie. Požadavky na její teplotu jsou relativně nízké, optimální hodnoty pro rekreační plavání se pohybují v rozmezí 24 až 28 °C. Energetické ztráty bazénu závisí především na požadované teplotě vody. Zvýšení teploty vody o 5 °C může zvýšit spotřebu energie až o 100 %.

Existují dva základní způsoby solárního ohřevu. O něco levnější je varianta solárních absorbérů, nákladnější (ale výkonnější) je alternativa pomocí solárních kolektorů. Pro teplo nutné k ohřevu vody (na mytí, ale i jako topné vody do radiátorů) je nutno použít tzv. aktivní systémy k celoroční přípravě teplé vody (TV), ohřevu bazénové vody a k přitápění budov pomocí teplovodního či teplovzdušného vytápění.

Získanou energii je možné i dlouhodobě akumulovat v zásobnících (vodních, štěrkových aj.). Čím je delší doba akumulace, tím je systém dražší a méně ekonomický. Proto se nejčastěji používá krátkodobá, několikadenní akumulace s tzv. pružným topným systémem, umožňující automaticky snížit výkon, jsou-li solární zisky dostatečné. Průměrný počet hodin solárního svitu (bez oblačnosti) se v ČR pohybuje kolem 1 460 h/rok. V oblastech se silně znečištěnou atmosférou je nutné počítat s poklesem globálního záření o 5–10 %, někdy dokonce 15–20 %. Pro oblasti s nadmořskou výškou od 700 do 2 000 m n. m. lze počítat naopak s 5% nárůstem globálního záření.

Technické podmínky

V ČR dopadá na zemský povrch za rok průměrně 1 100 kWh/m2 energie. Pomocí kapalinových kolektorů se dá získat 300–800 kWh/m2 za rok, zisk se však v jednotlivých měsících výrazně liší (v zimě často nepokrývá potřebu, pro letní přebytky někdy není praktické využití). V průměrných solárních zařízeních lze v podmínkách ČR uvažovat s průměrnou roční výrobou 380–420 kWh/m2 kolektorové plochy za rok. U vakuových kolektorů se účinnost mění jen málo, takže uspokojivě pracují i v mrazivých dnech. Naopak u jednoduchých plochých kolektorů účinnost klesá s rozdílem teplot velmi prudce, takže je téměř nemožné ohřívat v nich vodu v zimě na více než 80 °C. Toto teplo je možné využívat jak pro předehřev topné vody, tak pro ohřev užitkové vody nebo ohřev bazénů.

Text: Petr Saulich, Foto: Archiv firem a redakce

Rekonstrukce ve znamení invence

Každoročně se u nás provádí velké množství rekonstrukcí starších nemovitostí, ovšem jen málo z nich je tak koncepčně i technicky zvládnutých jako rekonstrukce historického domu v klidné části moravské metropole.

Všechny stavebně cenné prvky v domě zůstaly zachovány a byly pečlivě zrestaurovány či repasovány, ať už se jedná o původní okna a členění okenních rámů nebo teracové schodiště. Investor kladl důraz na kvalitní přírodní materiály, jako je dřevo či pálená cihla.Rekonstrukce se dá pojímat několika způsoby. Jednou z možností je obnova do stavu, jaký panoval v době, kdy vznikla. To má smysl u památek, ale v takovém domě se nemusí žít zcela pohodlně. Druhý způsob je radikální přestavba, kdy prakticky vznikne úplně nová stavba. A někde uprostřed mezi těmito krajnostmi leží přístup, kdy zachováte to cenné a zajímavé z původní stavby, ale stavbu doplníte tak, aby umožňovala splnění současných požadavků na komfortní užívání.

Tento přístup je ovšem nejobtížnější a vyžaduje invenčního a empatického architekta na straně jedné a osvíceného investora na straně druhé. Takových citlivých rekonstrukcí je ale bohužel málo, proto nás vždy potěší, když takovou stavbu objevíme.

Rekonstruovat, či zbourat?

Na počátku příběhu této rekonstrukce byla mladá rodina se dvěma dětmi, která se rozhodla opustit byt a bydlet ve vlastním domě. Pořídili si dům v řadové zástavbě ze třicátých let minulého století, v klidné části města. Nejprve uvažovali o možnosti starý dům zbourat a na jeho místě postavit novostavbu, ale nakonec se vydali cestou rekonstrukce.

Hlavním impulzem pro toto řešení bylo setkání s architekty ze studia AEIOU. Investoři totiž oslovili několik architektonických kanceláří, a právě návrh tohoto studia je nejvíce zaujal. Spolupráce byla nakonec velmi široká, protože zahrnovala celý proces od prvních skic přes autorský dozor při stavbě až po realizaci a dozor při tvorbě interiérů.

„Na začátku měli investoři zcela jinou představu, než jsme jim předložili, byli i trochu překvapeni, protože o takovém řešení neuvažovali, ale nakonec se jim naše řešení zalíbilo a sžili se s ním,“ vzpomíná jeden z autorů rekonstrukce, Ing. arch. Jan Vojtíšek.

V celku i v detailech

Proměna historického domu zahrnovala stavební úpravy a celkovou modernizaci. Výsledkem je nové dispoziční uspořádání vyhovující požadavkům moderní čtyřčlenné rodiny, navíc s možností vícegeneračního uspořádání v budoucnosti.

Nejvýraznější stavební změny se odehrály v zadní části. Dům zde byl rozšířen o velkorysou přístavbu, která vznikla v prostoru po zbouraných kůlnách. Další rozšíření prostoru architekti navrhli v partiích střechy, kde vyrostl vikýř. I čelní strana z ulice doznala změn. Původní plot byl odstraněn, takže se prostor do ulice odhalil v podobě otevřené předzahrádky, jaké známe z Anglie či Nizozemska. Tím se zároveň odkryl nejcennější historický prvek domu – původní fasáda v secesním eklektickém slohu z 30. let.

Změny v dispozici

Zásadní změna nastala spojením dvou obytných místností v jeden velkorysý prostor s kuchyní, jídelním koutem, relaxačním respiriem a obývacím pokojem, a to napříč celým domem. Byl doplněn o novou kubickou vestavbu s hygienickým a technickým zázemím, která navazuje svým materiálovým pojetím na fasádu přístavku. Výrazným zásahem do původního uspořádání bylo také přemístění ložnice do přístavku domu v klidném zahradním vnitrobloku.

Druhá ložnice a další dvě místnosti vznikly nahoře v patře. Díky tomu se dá dům snadno přeměnit na dvougenerační. Podlaží se oddělí a schodiště převezme funkci domovního schodiště. Dole zůstane ložnice, pracovna a pokoj, v patře vznikne bytová jednotka 3 + kk. Dnes rodina s malými dětmi obývá patro a ložnice v přízemí zatím slouží jako pokoj pro hosty. Jakmile děti povyrostou, zůstanou nahoře a rodiče se odstěhují do přízemí.

Rekonstrukce i tvorba nového

Záměrem architektů bylo, aby propojení nového a původního bylo kontrastní a patrné na první pohled. Tento koncept vizuálního „přiznání“ nových prvků je patrný i v materiálovém pojetí nového střešního vikýře. Celá rekonstrukce se tak nese ve znamení symbiózy nového a starého. Z hlediska času vnímají architekti ze studia AEIOU rekonstrukci jako další stavební stopu v historii domu. A tím se opět vracíme k hlavní tezi, totiž že rekonstrukce nemusí být jen uvedení do původního stavu, ale citlivá aktualizace původní kvality s výhledem do budoucna.

S respektem k minulosti

Všechny stavebně cenné prvky v domě zůstaly zachovány a byly pečlivě zrestaurovány či repasovány, ať už se jedná o původní okna a členění okenních rámů nebo teracové schodiště. Investor kladl důraz na kvalitní přírodní materiály, jako je dřevo či pálená cihla.

Text: Adam Krejčík, Foto: Jakub Holas

* * *

Prohlédněte si také:

Dům, který dýchá s lesem

House 19 pro život ve 21. století

Nová tvář funkcionalistické vily

Dřevostavba v borovém lese

Stavbadomu.net: Dvoupodlažní dům, který ctí funkcionalistickou tradici

DŮM A BYT: Dřevostavba na louce mezi třemi horami

Technické údaje

Technické údaje:

Zastavěná plocha: původní – 192 m², nová – 196 m²

Obestavěný prostor: původní 1 200 m³, nový – 1 240 m³

Užitná plocha: původní – 245 m2, nová – 256 m2

Materiál přístavby: keramické cihly Porotherm s integrovanou tepelnou izolací, obklad fasády cihelnými pásky, v interiéru páskový obklad a omítka

Hlavní dodavatel stavby: LP staving, s. r. o.,

Wienerberger cihlářský průmysl, a. s., wienerberger.cz

Dodavatel interiéru: Dřevodílo Rousínov, v. d., Proxima interiér, s. r. o.

Studio AEIOU

AEIOU je architektonické studio architektů Jana Vojtíška a Jakuba Staníka, zabývající se navrhováním rekonstrukcí a novostaveb domů pro bydlení, návrhy interiérů a dílčích objektů. Svou tvorbu charakterizují jako „setkání starého a nového, stejně tak vlastní realizace drobných objektů“. Zastávají názor, že „architektura, inženýring, interiér, objekty a urbanismus spolu úzce souvisí a navzájem se prolínají a cílem je nahlížet na jednotlivá zadání komplexně a ve všech souvislostech“.

Jan Vojtíšek (1983)

V letech 2001–2008 studoval na FA VUT Brno v ateliérech Ing. arch. Karla Doležela, prof. Ing. arch. Milana Stehlíka a prof. Ing. arch. Zdeňka Fránka. Následovalo studium na Universidade Lusíada v Lisabonu, od roku 2003 spolupracoval s architektonickými ateliéry RadaArchitekti, Ateliér Štěpán, Patricie Barbas & Diogo Lopes Architects Lisbon a Ateliér Walter. V roce 2011 založil s Jakubem Staníkem studio AEIOU, 2014 se stal členem ČKA.

Jakub Staník (1982)

Vystudoval stavební fakultu VUT Brno, od roku 2003 spolupracuje s architektonickými ateliéry Atelier A53 a Atelier Štěpán. Je spoluzakladatelem a partnerem studia AEIOU. V roce 2016 se stal členem ČKAIT.

Kontakt: www.aeiou.cz

Koupelna: Sprcha v centru dění

XXL rozlet

Walk-in model Free (Ravak) umožňuje sestavení sprchového koutu na míru, včetně výřezů, šikmin a dalších nadstandardních požadavků. Výplň z transparentního bezpečnostního skla 8 mm, cena podle provedení (www.ravak.cz)S konceptem moderní otevřené koupelny se otevřely i sprchové kouty. Zbavily se dveří, staly se volně průchozími a éterické skleněné stěny spolu s minimalistickými kovovými profily zůstaly tím jediným, čím se symbolicky oddělily od okolního prostoru. Řeč je o tzv. walk-in koutech, které bývají umístěny buď u stěny s protilehlou skleněnou zástěnou jako štítem proti neposedným kapkám, anebo v rohu, kde připomínají klasický sprchový kout bez dveří. Kromě ucelených modelů výrobci přicházejí stále častěji s modulárními řešeními, která lze individuálně přizpůsobit dispozicím dané koupelny (např. kombinace pevné zástěny s posuvnými dveřmi).

Hlavním materiá­lem, který zde hraje prim, je bezpečnostní sklo. Jeho výhodou je především odolnost vůči poškrábání, ale i snadná údržba, kterou zjednodušují povrchové úpravy Anti-Plaque či AntiCalc. Ty nedávají šanci usazování vodního kamene, zbytků mýdel nebo dalších nečistot na povrchu skla. Sklo je také výrazným stylotvorným prvkem. Ve své čiré nebo tónované podobě dokáže umocnit vzdušnost minimalistické koupelny. V extravagantnějším interiéru zapůsobí svými pískovanými či gravírovanými ornamenty. Výjimkou není ani použití zrcadlových skel, která svým odrazem znásobí prostor koupelny.

Jak létat v dešti

1. Jistý rozlet ve sprchovém koutu vám zajistí bezpečnostní sklo s tloušťkou 6–10 mm.

2. Chcete-li maximálně bezúdržbový sprchový kout, vsaďte na sklo s povrchovou úpravou Anti-Plaque či AntiCalc.

3. Všímejte si detailů konstrukce koutu. Veškeré komponenty, na nichž je sklo zavěšeno, musí být vyrobeny z kvalitních materiálů.

XXL deštníky

Ačkoli by se mohlo zdát, že trend velkoformátových sprch je otázkou posledních několika let, jeho cesta na koupelnové výsluní byla mnohem spletitější. Éru XXL sprchování odstartovala v roce 2003 značka Dornbracht, jíž se jako první podařilo zhmotnit koncept sprchy v nadměrné velikosti. Kromě vytouženého relaxačního zážitku v náruči kapek, k níž se později připojilo i blahodárné působení barevného světla (chromoterapie) a hudby, přispěla i k nabourání dosavadní představy sprchování uzavřeného mezi tři stěny sprchového koutu.

Stropní sprcha Rainshower F-Series 15“ (Grohe) se třemi proudy: Rain, Bokoma Spray, Waterfall a kombinací, rozměry 381 x 17 x 456 mm, cena 102 182 Kč (www.grohelive.cz)

Maxisprchy logicky potřebují prostor, ať už jde o nástěnné kaskády, z nichž prýští voda jako z horského vodopádu, nebo „deštníky“ zapuštěné do stropu, jejichž trysky vysílají stovky paprsků vody.

Vedle technických důvodů hraje důležitou roli samozřejmě i estetika. XXL sprchy se vyrábějí v nejrůznějších tvarech, nejčastěji v podobě kruhu, čtverce či obdélníku, ale v poslední době i ve tvaru elipsy, která kopíruje horizontální profil těla. Experimentuje se také s materiály, mezi nimiž se vedle lesklého kovu objevují i plochy ze skla, které umocňují efekt záplavy třpytivých vodních paprsků.

Rady do deště

1. Velikost hlavice vybírejte s ohledem na rozměry sprchového koutu.

2. Při nákupu baterie konzultujte výběr s odborníkem, ne každá si musí rozumět se zvolenou sprchovou hlavicí.

3. Vsaďte na termostat s vysokým průtokem vody.

4. Plánujete-li spojení hlavové sprchy s ruční sprchou či nástěnnými masážními tryskami, zjistěte si průtok vody všech vodních zdrojů, abyste podle jejich součtu správně dimenzovali odtok.

XXL prostor

Ruku v ruce s narůstáním rozměrů sprchových hlavic kráčí i stále větší obliba sprchových vaniček v nadměrných velikostech. Důvody jsou jasné: více prostoru pro pohodlnější sprchování (třeba i ve dvou!), širší možnosti pro další vybavení koutu, jako jsou sedátka, madla nebo doplňkové masážní systémy, ale i větší bezpečí při každodenní hygieně. Sprchové vaničky totiž nejen úspěšně expandují ve svých rozměrech (dosahují až 200 cm na šířku), ale zároveň také snižují svůj profil.

S minimalistickou hloubkou (i 0,5 cm) boří dosavadní bariéry sprchových koutů, aby dokonale splynuly s podlahou a vytvořily spolu s ní jednolitý, vizuálně čistý celek. S tímto cílem si výrobci pohrávají s použitými materiály a povrchovými úpravami. Léty prověřenou klasikou zůstávají vaničky ze smaltované oceli, jejichž předností je nejen extrémní odolnost, ale také snadná údržba.

Německý výrobce Bette například používá anorganický povrch BetteGlasur, na němž se bakterie a mikroorganismy nemají šanci uchytit a zbytky mýdla a nečistot se dají snadno smýt. Mezi další hojně používané materiály patří akrylát, keramika, litý mramor či kompozity. S trendem návratu k přírodě a autentickým materiálům se i na sprchových vaničkách objevují imitace kamene, betonové stěrky nebo písečných dun. 

Jak tančit v dešti

1. Maximální využití prostoru nabízejí vaničky ve tvaru čtvrtkruhu, kromě obdélníkových a čtvercových variant jsou k dispozici i atypická řešení pro sprchování v prostoru.

2. Abyste si nezkazili požitek ze sprchování úrazem, vybírejte mezi vaničkami se speciální povrchovou úpravou proti uklouznutí.

3. Argumentem pro sprchový kout s vaničkou je snadná údržba. Chcete-li si úklid ještě více usnadnit, hledejte mezi vaničkami se „samočisticím“ povrchem.

Text: Anna Martinková, Foto: Archiv firem a redakce

Roto nechalo otestovat svá střešní okna s vynikajícím výsledkem

(Komerční prezentace)

Kvalita produktů byla ohodnocena známkou 1,7, snadnost montáže známkou 1,4 a uživatelský komfort získal známku 1,5. Navíc výklopné/kyvné střešní okno Designo R8 bylo zkušebnou TÜV vyznamenáno rovněž nejlepšími známkami. Roto se tak stává vítězem ve všech kategoriích v poměru cena/výkon.

K vývoji střešního okna RotoQ přizvali naše partnery a také jsme zohlednili zvyklosti našich zákazníků. Prvotřídní kvalita, jednoduchá montáž a uživatelská přívětivost – tato kritéria jsme chtěli mít potvrzená od nezávislého poskytovatele služeb. Proto jsme dobrovolně a na vlastní popud nechali velmi pečlivě otestovat nové plastové RotoQ a další dvě srovnatelná okna konkurence ve výše daných parametrech.

Tento přístup se vyplatil. RotoQ prošlo testem TÜV s velmi dobrým hodnocením, ve dvou ze tří kategorií jsme dokonce jasně před konkurencí. Jen v kategorii „komfort pro uživatele“ dosáhl jeden ze srovnávaných produktů stejné hodnoty.

Plastové střešní okno Designo R8 prošlo testem zkušebny TÜV již v roce 2013 a nový test byl proveden za stejných podmínek jako tehdy. Designo R8 sbíralo plusové body především díky prvotřídním použitým materiálům, designu, krátké době montáže, stejně jako ergonomii nebo mycí poloze.

Souhrnnou zprávu k testu kyvného střešního okna Roto Q-4 v plastovém provedení si můžete stáhnout zde. Souhrnnou zprávu k testu výklopného/kyvného střešního okna Roto Designo R8 v plastovém provedení si můžete stáhnout zde.

Zdroj: Tisková zpráva

Jednoduše krásný rodinný dům BLUES firmy Hoffmann

Jednoduchý tvar domu v kontrastu s apsidami, arkýři, lodžiemi, balkony, římsami, složitými tvary střech v současnosti stavěných domů, které jsou po několika letech provozu domu téměř s jistotou zdrojem možných problémů a následných oprav a sanací, je balzámem pro oči. Rčení, že v jednoduchosti je krása, je v případě domu BLUES výstižné. 

(Komerční prezentace)

Na téměř čtvercovém půdorysu o rozměru 10,82 m x 9,82 m, který přivítají zejména vlastníci menších pozemků, nabízí rodinný dům Blues z nabídky firmy Hoffmann dvě nadzemní podlaží s podlahovou plochou 173 m2, a tudíž i dostatek místa ke komfortnímu bydlení pro 3 až 4člennou rodinu. Střídmý plášť domu a rovná střecha s atikou evokuje návrat k domům z období funkcionalismu, ke kterému se v současné době vrací stále více architektů.

Dům BLUES z nabídky chrudimské firmy Hoffmann byl připraven ve spolupráci s dlouholetým spolupracovníkem firmy Ing. arch. Ivanem Köhlerem se snahou vytvořit dům čistých linií, pohodlný pro bydlení a s minimálními nároky na údržbu. Vzhledem k tomu, že je dnes dostatek kvalitních izolačních i hydroizolačních materiálů pro správnou skladbu rovné střechy, dříve možný zdroj problémů se zatékáním vody, nebyl problém tento typ střechy navrhnout.

Příjemné posezení na částečně kryté terase, z boku chráněné vystupujícími stěnami a propojené s klidovou částí zahrady, je odměnou po namáhavém pracovním dni či týdnu.

Dům s obestavěným prostorem 720,72 m3 může být vytápěn klasickými způsoby (plynem, elektřinou) a stejně tak je možné v rámci přípravy projektu využít i systém tepelného čerpadla. Jako „záložní zdroj“ je součástí domu i krbová vložka, která je schopná v meziobdobí zima–jaro či podzim–zima zajistit tepelnou pohodu propojeného prostoru – obývací pokoj, jídelna, kuchyň a hala s možnými rozvody teplého vzduchu do dětských pokojů v patře, a zároveň i opticky zvyšuje komfort bydlení.

Náklady na provoz domu (vytápění) jsou nízké, vzhledem k tomu, že dům je navržen ze stavebního systému VELOX – „ztraceného bednění“ na bázi štěpkocementových desek. Zvolený tepelný odpor obvodové konstrukce byl v tomto případě dán tloušťkou 15cm izolace. Nyní je u všech typových domů firmy Hoffmann, s výjimkou domů pasivních, ve standardu polystyren ze samozhášivého, stabilizovaného šedého polystyrenu s přísadou grafitu EPS plus a s hodnotou R=5,40 m2K/W, resp. U=0,18 W/m2K.

Velkou výhodou systému VELOX je tepelná akumulace nosného betonového jádra obvodových a vnitřních nosných stěn. Tato výhoda znamená nízký účet za vytápění a velmi příjemné vnitřní klima i v parných letních dnech bez nutnosti klimatizovat = další vícenáklad za drahou elektrickou energii. Také z hlediska zvukové izolace nabízí obvodové a zvláště vnitřní nosné stěny VELOX, oddělující hlavní části domu, nadprůměrné hodnoty indexu vzduchové neprůzvučnosti.

Proč si vybrat VELOX?

V letošním roce společnost Hoffmann překročí hranici 2500 dodávek stavebního systému VELOX, rodinnými domy počínaje, bytovými komplexy konče, a potvrzuje tak svoji pozici dlouhodobě největšího dodavatele stavebního systému VELOX na trhu. Firma zajišťuje především dodávky kompletních stavebnic VELOX pro hrubé stavby a také jejich montáž, popřípadě zaučení pro montáž. Stejně tak je možné pro vás zajistit i základovou konstrukci a v případě zájmu i hrubou stavbu se střechou.

A pokud se ptáte, proč ke stavbě použít právě stavební systém VELOX ve spolupráci s firmou Hoffmann, spol. s r. o., Chrudim, zde jsou odpovědi:

1. Již 60letá tradice a prověřenost systému VELOX (výroba zahájena v Rakousku v roce 1956)

2. Vynikající tepelněizolační vlastnosti a velká schopnost tepelné akumulace díky sendvičové konstrukci obvodových stěn

3. Obrovská variabilita a stabilita systému VELOX daná stavebnicovým systémem a následnou zálivkou nosných stěn a stropů betonem

4. Komplexní řešení obvodových a vnitřních nosných stěn a stropů (u vícepodlažních domů) ze stejného materiálu

5. Příznivá cena v porovnání s nadstandardními tepelněizolačními vlastnostmi

6. Odborná a kvalitní realizace zaškolenými pracovníky firmy

7. Úspěšný katalog rodinných domů VELOX firmy Hoffmann s řadou oceněných domů

Chcete-li se o nabídce firmy Hoffmann dozvědět více, je možné si zdarma vyžádat firemní Katalog typových domů.Chcete-li se o nabídce firmy Hoffmann dozvědět více, je možné si zdarma vyžádat firemní Katalog typových domů, ve kterém najdete kompletní nabídku firmy včetně vloženého Katalogu pasivních domů s pěticí pasivních domů: SPRUCE 20 passive, LIME 20 passive, MAPLE 20 passive, MINERVA passive a PRIMA passive.

Stejně tak vám pracovníci firmy vypracují cenovou nabídku na váš vlastní projekt (i z jiných materiálů) a zajistí jeho přepracování na systém VELOX. Toto vše zdarma.

Technické údaje

Technické specifikace a další informace o domě BLUES najdete na webu společnosti HOFFMANN.

HOFFMANN, spol. s r. o., Chrudim
VELOX – stavební systém
Štěpánkova 98
537 01 Chrudim
tel./fax: 469 620 568
e-mail: velox@hoffmann.cz
www.hoffmann.cz

Kancelář Hranice:
Bělotínská 288
753 01 Hranice na Moravě
tel.: 581 561 605
tel./fax: 581 561 330
e-mail: hoffmann.hranice@velox.cz

PARTNEŘI WEBU

MUJDUM MUJDUM STAVBAWEB IMATERIALY RODINYDOM BMONE
Copyright © BUSINESS MEDIA ONE, s. r. o. 2006–2026