Blog

Izolační trojskla představují zásadní prvek moderních energeticky efektivních novostaveb a jsou rovněž ideální volbou pro rekonstrukci domů či bytů. Výrazně přispívají k úspoře energie a zlepšují tepelný komfort. U klasických rodinných domů tvoří okna asi 15–20 % plochy celkové obálky domu, u moderněji pojatých staveb může být toto číslo i vyšší. A když se podíváme na poměr samotných rámů vůči velikosti izolačních skel, sklo zaujímá 80 % celého okna, a proto nesmíme podceňovat správný výběr izolačního skla u výrobce oken.

Možnosti moderních trojskel
Možnosti současných moderních izolačních skel jsou nejlépe patrné v porovnání s dvojsklem se součinitelem prostupu tepla zasklení Ug =1,6 W/m2K – to bylo běžné zasklení kolem roku 2000. Dnes běžné zasklení trojsklem IZOS TRIPLE dosahuje hodnoty Ug 0,6 W/m2K. Při venkovní teplotě −7,5 °C dosáhne rozdíl teploty povrchu vnitřního skla více než 3 °C. Každý 1 °C přitom představuje rozdíl v nákladech na vytápění mezi 7 až 8 %, takže v případě těchto dvou výrobků se bavíme o rozdílu v nákladech na vytápění až 25 %. Sklo IZOS ENERGY+ se součinitelem prostupu tepla Ug = 0,5 W/m2K a solárním faktorem 62 % pak vylepšuje tuto hodnotu o dalších cca 10 % a umožňuje využití solárních zisků v zimním období.

Řešení přehřívání interiéru v letních měsících zase ukazuje porovnání zasklení IZOS ENERGY+ a IZOS SHADOW. Pokud majitel domu nechce nebo nemůže řešit stínění pomocí předokenních žaluzií, může zvolit sklo IZOS SHADOW se schopností odrazivosti slunečních paprsků a se solárním faktorem sníženým na hodnotu 36 %. Při venkovní teplotě blížící se 40 °C je teplota na povrchu vnitřního zasklení 20,5 °C, tedy o více než 1 °C méně než u produktu IZOS ENERGY+. S tím jde ruku v ruce klesající potřeba energie na chlazení interiéru.

Nejdůležitější parametry

Tři klíčové parametry určují výkonnost trojskla v oblasti osvětlení, tepelněizolačních schopností a vzniku solárních zisků:

1. Světelná prostupnost (LT) – udává procentuální množství viditelného světla, které prochází
z venkovního prostředí do interiéru. Vyšší hodnota LT znamená více přirozeného světla v místnosti.

2. Součinitel prostupu tepla (Ug) – udává, kolik energie sklo propouští z interiéru ven. Nižší hodnota Ug znamená lepší izolační schopnosti skla.

3. Solární faktor (SF) – udává množství tepla ze slunečního záření, které proniká do interiéru. Vyšší hodnota SF znamená, že interiér se více prohřívá.

Co zvyšuje kvalitu izolačních skel, a přitom to zákazník neuvidí?
Kvalitu, lepší montáž skel do oken a zejména pak omezení případných poškození skel v již instalovaných oknech zvyšují opracované – tzv. sámované – hrany. Jedná se o jejich strojové přebroušení vyrovnávající nerovnosti vzniklé při řezání skel. Sklo je sámováním zbaveno mikrotrhlin a izolační sklo je tak odolnější vůči změnám teplot, snižuje riziko praskání vlivem termálního šoku.

Nabídka pro komplexní řešení
Společnost HELUZ IZOS nabízí komplexní řešení pro stavbu či rekonstrukci, která výrazně snižují spotřebu energie. Na výběr jsou tři typy izolačních trojskel, přizpůsobené různým potřebám: IZOS TRIPLE je ideální volbou pro menší zasklené plochy. Na velké prosklené plochy, které nelze stínit pomocí vnější stínicí techniky, doporučujeme IZOS SHADOW. Pro moderní energeticky úsporné domy se stínicí technikou je ideální IZOS ENEGRY+, který maximalizuje využití sluneční energie během zimního období.

Více informací o izolačních trojsklech IZOS získáte zde: www.izos.cz

3D video pro online zde: www.youtube.com

 

Ještě než přistoupím ke komentáři k jednotlivým prohlášením, musím říci, že kolegů statiků v mém okolí se dotklo, že jejich jménem dává někdo prohlášení doplněné řadou polopravd (slušně řečeno), se kterými oni nesouhlasí. Tím spíš, že ač články obsahují tvrzení, že cihly lze použít tak leda na rodinné domky, doprovodná fotografie použitá v těchto článcích je bytový dům z keramického zdiva. I to dokresluje hodnověrnost článků.

Ze všech článků vyznívá nostalgie „jistoty“ dříve používaných materiálů – klasické malty doplněné „pořádnou cihlou“ a ne tou dutinovou a vše posouzené podle již neplatné ČSN 73 1101 Navrhování zděných konstrukcí. Zde však narážíme na první rozpor, totiž dutinové cihly se vyrábějí již „od nepaměti“ – připomenu např. hojně používané CD-TÝN apod. Ty a jiné lze lehce dohledat kromě jiného i v obecně známé a hojně používané publikaci Milana Rochly Stavební tabulky, vydané v roce 1980. Takže to asi taková novinka není. A nutno i podotknout, že pokrok se někdy těžce zastaví. Např. i přes odpor a obavy ze záření dnes prakticky všichni používají mobilní telefon – lépe řečeno, mladé generace si již nedokážou ani představit svou existenci bez něho. Zato já, již skoro v důchodovém věku, si to představit dokážu. Ale to je právě ten vývoj, pokrok. A je viditelný v naprosté většině lidských činností. Musím se s tím smířit a zahodit milé vzpomínky na minulost a zaměřit se na současnost a tím i na budoucnost.

Co se týče spojovacích materiálů (malt). Kdysi jsem pracoval jako statik pro rekonstrukce památek. Doporučuji autorům článků navštívit nějaký starší objekt ve vlhkém prostředí (sklepy) vyzděný na vápennou maltu. Pravděpodobně se bude při doteku chovat jako jemný písek. Garantuji jim, že moderní spojovací materiály (malta pro tenkovrstvé zdění a zdicí pěna) do tohoto stadia nedospějí. A s prohlášením, že „montážní pěna opravdu není všelék“ – zcela souhlasím, a to tím spíš, že většinou se montážní pěna používá např. na utěsnění oken, a nikoliv na zdění. Asi byla myšlena zdicí pěna – ale o ní také nikdo netvrdí, že je to všelék, je to prostě jen další možnost zjednodušení a zrychlení realizace staveb.

Pokud se objeví něco nového, je většinou nutné na to zareagovat. Proto byla vypracována pro celou Evropu platná norma Eurokód 6: Navrhování zděných konstrukcí. A platná norma je hlavní pracovní nástroj statika. A v ní lze najít i odpovědi na některé otázky v článcích. Například modul pružnosti ve smyku je v této normě definován – EC6 3.7.3: Modul pružnosti ve smyku G lze uvažovat jako 40 % modulu pružnosti E. Pro statika pracujícího podle platné normy je to samozřejmě dostatečná informace.

Dle autorů článků by měl výrobce udat požadované hodnoty maximální deformace stropu, základů apod. pod cihelnými konstrukcemi. Proč výrobce? Požadované údaje jsou opět definovány, tentokrát v EC2: 7.4.1 Obecné předpoklady: (5) Průhyby, které mohou poškodit přilehlé části konstrukcí, mají být omezeny. Obvykle vyhovující hodnota průhybu po zabudování prvku od kvazi stálé kombinace zatížení je 1/500 rozpětí. V závislosti na citlivosti na porušení přilehlých částí lze uvažovat i jiná omezení. To samé pak najdeme i v ČSN EN 15037-1 E.4.2.2 Omezení průhybu – pro zděné příčky a/nebo křehké podlahové krytiny: L/500. Tak. A já jako statik víc nepotřebuji. A pro informaci – já jako statik dimenzuji překlady nad prosklenými výplněmi na základě mých zkušeností na 1/1500 rozpětí. A to je ta věta z normy „lze uvažovat i jiná omezení“.
 

Další tvrzení odvolávající se na jednání zástupců výrobců a vedení ČKAIT: „Omezená využitelnost nových multifunkčních zdicích systémů pro všechny zděné nosné konstrukce je tedy zřejmá. Užití je vhodné například u jednoduchých budov, zejména rodinných domů a obdobných nesložitých anebo drobných staveb. V tomto směru zavládl mezi zúčastněnými konsensus.“ Věřte mi, pokud k nějakému takovému konsensu došlo, tak po odchodu zástupců výrobců, bez jejich přítomnosti.

Abych se vyhnul dlouhým citacím a skrytým otázkám, velmi požadovaná informace byl „vzoreček“ na posouzení soklového zdiva. Mohu říct s klidným svědomím, že takový vzorec neexistuje. Pokud ho někdo objeví, bude opravdu slavný. A nevzpomínám si, že by takový vztah byl pro „klasické“ zdivo definován v již neplatné ČSN 73 1101. Používalo se nepsané pravidlo 1/6 tloušťky horní cihly. Ale to je pravidlo opravdu velmi staré a je možné, že bylo původně myšleno pro zeslabování zdiva směrem nahoru – tj. směrem dolů se zvětšovalo zatížení a tím i po patrech tloušťka zdiva. Takže – vlastně se nic nemění, akorát teď se o tom víc mluví a je snaha vše dostat do počítače.

Dále cituji: „Nejasná definice umístění okenních a jiných otvorů s návazností na jejich oslabení zděného systému.“ Vůbec nerozumím tomuto komentáři. Přece každý statik musí ve svém výpočtu zohlednit jakékoliv otvory a prostupy konstrukcí, neboť ji oslabují. To ale platí pro jakýkoliv materiál (beton, ocel, dřevo apod.) a nelze se tvářit, že se to týká jen cihel. K tomu musí statik provést posouzení každé specifické konstrukce bez ohledu na to, z čeho je. Musím říct, že při čtení těchto úvah mě napadaly myšlenky o značné tendenčnosti článků. Osobně bych se rád sešel na debatě s autory těchto článků v doprovodu statiků, kteří cihelné domy v současnosti opravdu navrhují.

Nebudu zde probírat postupně všechna tvrzení, to by bylo na tak dlouhý článek, že by se sem možná ani nevešel. A co tedy říct na závěr? Výrobci ve svých podkladech uvádějí všechny hodnoty potřebné pro posouzení budov podle znění platných norem. Pro určení těchto hodnot byly provedeny u nás stovky zkoušek v akreditovaných laboratořích, po celé Evropě tisíce. I na základě těchto zkoušek byla vypracována norma EC6. Všechny tyto zdicí materiály se používají již desítky let minimálně po celé Evropě, byly realizovány stovky tisíc rodinných domků a stovky bytových domů. A není mi známa jediná statická porucha způsobená z důvodu použití nových, dle autorů článků nebezpečných materiálů. A věřte mi, pokud by k tomu došlo, tak jako statik společnosti Wienerberger bych se to od kolegů ze zahraničí, tj. prakticky z celé Evropy, obratem dozvěděl (to by byl „rachot“). Podle mého názoru, bezpečnosti staveb by především přispělo omezení šílenství zateplit všechno všude bez ohledu na stabilitu konstrukce. A pokud by se v tom ČKAIT nějak angažoval, určitě by velmi zjednodušil práci nám všem statikům.

 

Ing. Ivo Petrášek,
autorizovaný inženýr pro pozemní stavby, statiku a dynamiku staveb

 

Když jsem žádost poprvé přečetl, vykouzlila mi na tváři úsměv. Je to vlastně žádost mimořádně mazaná. Jsem největší stavitel rodinných domů v České republice, Slovensku a  Polsku. Pochopitelně tak mám o  svém oboru obrovské množství interních informací. Mám tedy nejen ty informace veřejné a  světlu nabízené, ale také ty, co se schovávají  ve stínu. Vím, kdo má  našlápnuto, a také kdo se jen tváří jako „happy“, byť mu bankrot sahá na kliku. Vím, kdo krizemi posledních let proklouzl hladce, a kdo naopak vydává dluhopisy, které nikdy nevrátí. Dnes vám tedy ukážu, co mnozí podceňují a  kde se skrývá velké množství cenných informací. Ukážu vám, jak číst ve výkazech firem, co z nich pochopit a co očekávat.

Výkazy řeknou mnohé
Jeden pohled do účetní závěrky vám o společnosti řekne více než krásný dopis ředitele tištěný na křídový papír. Zvláště když za mnoho ředitelů jejich dopisy píší reklamní agentury, či dnes už dokonce umělá inteligence :-).

Já své dopisy ředitele píšu sám. Za každým svým slovem si stojím. Přesto vím, že čísla v  účetní závěrce mluví jasnou řečí a  ta nikdo „neokecá“. V České republice i na Slovensku mají společnosti zákonem uloženou povinnost ukládat své účetní závěrky do obchodního rejstříku. Ten najdete na  www. justice.cz. Otevírá se vám tak skvělá možnost hlubokého vhledu do fungování společnosti, kterou prověřujete. Zvláště když si dáte tu práci a  poskládáte si obraz několik let zpět, dostane se vám hodnotného obrazu. Ten, koho hledáte, je stavitel, který bude mít dlouhodobě kladné výsledky hospodaření. Stavitel, který pracuje s  vlastním kapitálem, případně má rozumný poměr vlastních a  cizích zdrojů. Hledáte stavitele, kterého prověřil čas, a  má tedy historii alespoň sedm let. Ideálně pak stavitele s obratem větším než tři sta milionů korun ročně. Může se stát, že v rejstříku zjistíte různé věci. Podívejme se tedy, jak různé situace číst:

Nejsou zveřejněny žádné údaje
Může se stát, že v obchodním rejstříku žádné výkazy nenajdete. I samotná neexistence povinných dokladů je velmi silná informace. Možná ta nejpodstatnější. Každá v  ČR a  na Slovensku působící společnost má totiž ze zákona povinnost doklady ke zveřejnění odesílat. Přesto tuto povinnost mnohé společnosti neplní. Mají k  tomu svůj důvod, ale o  tom později. Pokud váš budoucí stavitel neplní zákonem stanovenou povinnost, pak to hodně napovídá o  tom, jak bude později respektovat normy, jiné zákony, smlouvy či třeba jen ústně uzavřené dohody s vámi. V našem chování se v podstatě opakují stále podobné vzorce. Paradigmata. Pokud tedy někdo nedodržuje zákon a své obchodní výsledky nezveřejňuje, pak rychle odvraťte svůj zrak někam jinam. A  věřte, že jste si právě ušetřili hodně starostí.
Mou prvou radou tedy je: nevěřte tomu, kdo nedodržuje zákon. Pokud nejsou zákon a sankce dostatečným důvodem k poctivosti, pak dané slovo jím nebude zcela jistě.

Špatné hospodářské výsledky – ztráta
Nikdy se nespokojte jen s jedním výkazem za jeden rok. Vždy se podívejte na delší časovou linku a výsledky sečtěte za více let. Pokud za poslední čtyři roky sečtete ve výsledku ztrátu, pak vězte, že vaše peníze mizí v temném lese, kde se snadno ztratí. Stavitelství je obor s velkou setrvačností. Průšvihy tedy nevedou hned k rychlým koncům. Naopak mnozí stavitelé ve špatných číslech dokážou vytloukat klín klínem po celou řadu let. Přisednout s takovým stavitelem na spolujízdu v  podobě stavby vlastního domu je pak z několika důvodů nebezpečné.

Předně se vaše dnes zaplacená záloha stává sponzorem minulých průšvihů. A pro dokončení vašeho domu bude stavitel potřebovat vybrat zálohy zase někde jinde. Toto kolování záloh klientů  je mimořádně častý a  extrémně nebezpečný problém. Odhaduji navíc, že až 70 % společností prvou zálohou od nového klienta platí dluhy u  klientů předchozích. To pak vytváří extrémně rizikové prostředí. Zda váš stavitel patří do této rizikové skupiny, poznáte právě v jeho účetních výkazech. Zdravý stavitel musí generovat zdravý zisk. Pokud tedy ve výkazech vidíte ztráty, pak rychle víte, kam přicházíte.

Dejte pozor na pohled jen přes jeden poslední výkaz. Znám v oboru společnosti, které tři roky vytvářejí obrovskou ztrátu ve stovkách milionů, a pak jednou za čas vykážou i zisk. To obvykle v době, kdy potřebují prodat na trhu své dluhopisy nebo si půjčit v  bance další úvěr. Jeden malý zisk po letech velkých ztrát ale nic nemění na skutečnosti, že vaše peníze přešly do temného lesa.

Dlouhodobě špatné hospodaření pak vede také k problémům na straně kvality. Stavitelé, kterým bankrot dýchá na záda, mají mnohem častěji sklony šetřit na technologických postupech a materiálech. A stavitel se špatnými hospodářskými výsledky má pochopitelně také špatnou platební kázeň ke svým dodavatelům. Špatná platební kázeň pak vede k selekci kvality dodavatelů. Ti dobří totiž odcházejí tam, kde se platí včas. Zůstávají ti horší, kteří na trhu hledají uplatnění špatně.
Mou druhou radou tedy je: nebuďte sponzorem minulých problémů. Pokud nechcete přijít o  peníze a  pokud chcete dobrý dům, pak se nutně vyhněte stavitelům, kteří nemají dobré hospodářské výsledky. vyhněte se temnému lesu.

Výkaz výsledků hospodaření zcela chybí
Předchozí dva příklady pak propojím do jednoho. To, že někdo nedodrží zákon a své výsledky nezveřejní, má obvykle velmi jasný důvod. Výkazy jsou tak otřesné, že jejich zveřejnění je ještě horší než je nezveřejnit a zaplatit značnou pokutu. Proto někteří ve snaze nalákat příští klienty smažou minulé dluhy, své výkazy zatajují a nezveřejňují.

Krátká historie
Výkazy jste v  rejstříku našli, ale jen za rok či dva? To jste pak možná narazili na pokračování  temného lesa. Někdo stavěl, dovedl svou společnost k  bankrotu, připravil své minulé klienty o peníze a dnes, s novou značkou, hledá nové klienty.

Přirozeně krátkou historii má ale samozřejmě i  ten, kdo v  oboru naprosto poctivě začíná. Mám velké sympatie k novým lidem, kteří do oboru přicházejí. Mám také obecně sklon věřit jejich budoucímu úspěchu. Zároveň ale vím, že stavitelství je velmi náročný obor. Vytvořit úspěšnou společnost trvá deset a více let. Jen samotný poctivý záměr k  úspěchu nestačí. A  mnoho společností začínajících s poctivou myšlenkou bohužel nepřežije ani pátý rok své existence. Z podstaty tedy vím, že mladá společnost má svou zkušenost a historii budovat jako subdodavatel velké společnosti, nikoliv riskovat peníze koncového zákazníka. Čili vaše peníze.
Moje  třetí  ada tedy zní: jako hlavního partnera pro stavbu svého domu si vyberte společnost s  dobrou historií delší než sedm let.

Pozor na příliš vysoké cizí zdroje
Složitější a stále velmi zajímavý pohled vám přinese podíl vlastního kapitálu společnosti oproti cizím zdrojům. Je děsivým trendem posledních let, že mnozí stavitelé své předchozí špatné výsledky „přelepí“ půjčováním peněz, velmi často pak formou dluhopisů. Dluhopisy dají společnosti možnost na několik let vypadat dobře, ve skutečnosti však díru pod společností dramaticky zvětšují. Jednou totiž přijde den zúčtování, tedy den, kdy bude nutné dluhopisy zaplatit. A to bude moment, kdy o peníze přijde mnoho držitelů dluhopisů i zákazníci ve firmách se zaplacenými zálohami. Je-li pro vás téma dluhopisů stavebních firem zajímavé, doporučuji podcast ‚Šťastný dům‘ a speciálně díl ‚Čeká developerské dluhopisy vlna krachů?‘
Pokud váš stavitel využívá dluhopisové financování, pak vězte, že pro banky je příliš rizikovým partnerem. Sáhl pro drahé a rizikové financování, když to jeho situace zjevně vyžadovala. Takový stavitel pro vás není bezpečný.
Moje čtvrtá rada tedy je: vyhněte se společnostem s příliš vysokými cizími zdroji. Jsou obvykle časovanou bombou. nebudete chtít být v epicentru, až k výbuchu dojde.

Kolování dluhopisů
Když jdete do banky pro úvěr, banka důkladně prověřuje, zda jste schopný peníze vrátit. Mnoho podnikatelů ve stavebnictví (i jinde) ale není schopno projít schválením u banky, objevili proto možnost prodat dluhopisy. Tedy půjčit si mnohem dražší peníze, avšak vyhnout se procesu přísného schvalování. Prodej dluhopisů není nijak regulován, jde jen o to, najít dostatečně důvěřivé lidi, kteří uvěří. V oboru se pak opakuje princip kolování dluhopisů. Firma vydá například emisi dluhopisů za dvě stě milionů splatnou za tři roky. Za prodej dluhopisů zaplatí prodejcům vysokou provizi 15 %. Těm, kdo dluhopisy koupili, dá vysoký úrok, a tak za tři roky z půjčených tří set milionů vrací čtyři sta. To ale většina těchto společností nevydělá. Vydají tedy za tři roky druhou emisi dluhopisů, kterou zaplatí tu prvou. Druhá emise je třeba za miliardu. A protože už jde vše hůře, tak se zvýší provize prodejcům, a to úroky těm, kteří to risknou a dluhopis si půjčí. Toto kolování dluhopisů vede na konci neodvratně ke krachu a neschopnosti dluhy zaplatit. Dluhopisové peníze v těchto společnostech fungují jako pervitin pro těžce drogově závislého. Přinesou chvilkovou úlevu a později ještě větší závislost a kolaps. Na konci o peníze přijdou držitelé dluhopisů, ale také zákazníci firem, kteří mají objednané domy či očekávají plnění záručních a pozáručních závazků.

Pozor na nepřehledné množství vedlejších společností
Chcete se podívat na výsledky prověřované společnosti a  místo jasné struktury najdete mnoho dalších podspolečností? Místo jedné výsledovky byste jich pak museli nastudovat dvacet, či dokonce čtyřicet? Prokousat se tak širokou strukturou je obtížné, až skoro nemožné. A o to přesně šlo.
Česká republika je legislativně náročná země. Vést v naší zemi společnost a dodržet všechny povinnosti a  závazky je náročné a  nákladné. Proto si dobře rozmyslíte, zda chcete tyto náklady navíc absolvovat. Přesto někteří podnikatelé ve stavebnictví vytvářejí vedle své hlavní společnosti ještě desítky dalších podřazených; většinou jim jde o jednoduchý trik uvést trh svou nepřehledností v omyl. Na výsledovce mateřské společnosti udržují hezké líbivé výsledky. Na vedlejších společnostech pak „rozpustí“ velké ztráty, případně zmiňované velké cizí zdroje. Konsolidovanou uzávěrku, která by vše napříč společnostmi sečetla, pak raději neukážou. Vlastně nejde o nic jiného než chytřejší řešení prvého problému, kdy výkazy zcela chybí. Velké množství firem ve skupině má za cíl učinit celý obraz značně nepřehledným. Je to kouřová clona, celkem drahá a  organizačně náročná. Pokud někomu stojí za to, vytvářet takto náročné konstrukce, aby zakryl skutečný stav, pak věřte, že zakrývaný obraz nebude ani trochu hezký.
Moje pátá  rada  tedy zní: vybírejte stavitele, který bude transparentní. Kdo hraje fér, hraje fér vždy. Kdo hledá kličky, kličkuje většinou.

Velký obrat, větší ochrana
U  posledních odstavců trochu váhám. Chci vám napsat, že větší obrat dává firmě větší ochranu ve zlých časech. Zároveň mám v oboru mnoho přátel, kteří mají malé firmy s malým obratem a  do své práce dávají celé své  velké srdce. A nechci k nim být nespravedlivý. Věřím tomu, že po třech příšerných letech (covid, inflace, válka) se pomalu dostáváme do období klidu a stability. V období klidu se situace pro malé i velké firmy srovná. V  období klidu nebude důležité, jak velký má firma obrat, ale jaké charaktery lidí jednotlivé firmy vedou.
Možná tento můj text budete číst někdy za pár let. Možná v  době, kdy na obzoru bude další velká bouřka. Pro těžké časy pak platí, že lépe odolávají ti s velkým obratem. Velký obrat dává výhody při jednání s  výrobci materiálů a  přednost při dodávkách stavebnin. Otevře v bankách možnosti, které jsou malým bohužel zavřené.
Hranice ročního obratu, který už společnost chrání, je cca tři sta milionů korun ročně. Od této sumy lze stavitele považovat za podstatného a svou velikostí částečně chráněného. Rada šestá a dnes poslední tedy je: V těžkých časech věřte těžkým vahám.

 

TEXT : David Mencl, ředitel Ekonomických staveb

Málo prostoru a nedostatek soukromí v paneláku kompenzovaly víkendy na zahradě starého rodinného domu, který manželům Miškaninovým a jejich dětem sloužil jako chalupa. Každý, kdo měl někdy starý dům, ví, kolik je okolo něho práce, a že to člověka může po nějakém čase spíše otrávit. „Namísto nekonečných oprav naší chalupy, která se nám rozpadá, jsme se rozhodli pro nový dům, kam se natrvalo přestěhujeme,“ říká pan Peter. Nový, dostatečně prostorný a pohodlný dům se zahradou a garáží si nechali manželé Miškaninovi postavit od stavební společnosti na klíč. „V  této uspěchané době byla pro nás stavba na klíč jediná možnost. oba pracujeme na směny, proto by to pro nás bylo velmi složité,“ vysvětluje pan Peter. Proto se rozhodli raději požádat o pomoc odborníky v oboru namísto stavby svépomocí. „Od začátku jsme věděli, že chceme zděný dům. Ideálně nízkoenergetický. A v katalogu společnosti Ekonomické stavby jsme našli typ domu, který by přesně odpovídal našim představám,“ dodává.

Rodina Miškaninova využila na stavbu domu část svých úspor a zbývající část dofinancovali hypotečním úvěrem

Kromě vhodné volby typu domu bývá pro mnoho rodin, které o stavbě domu uvažují, důležité financování stavby. Rodina Miškaninova využila na stavbu domu část svých úspor a zbývající část dofinancovali hypotečním úvěrem. Finančních programů, které Ekonomické stavby v rámci svých nadstavbových služeb nabízejí, tak nevyužili. „Ekonomické stavby nabídly podmínky, které nám vyhovovaly. Typový projekt nám k tomu v průběhu stavby upravily podle našich přestav. Bylo to velmi příjemné, mít jistotu, že cena rozpočtu je pevná a neměnná,“ doplnila pana Petera jeho manželka.

Ve společném obývacím pokoji se dnes celá rodina může sejít, aniž se tlačí v malé místnosti jako v panelovém bytě

Nový dům už stojí a spokojená rodina si ho nemůže vynachválit. Nejoblíbenější částí nového domu se hned stala terasa, kde se celá rodina může setkat, aniž se tlačí společně v malé místnosti jako v panelovém bytě. Terasu a zahradu si užívá také jejich kočička. „Stavbu na klíč bych doporučil bez váhání, obzvlášť po svých osobních zkušenostech s nekonečným trápením na úřadech při opravách starého domu. Ekonomické stavby za nás vyřídily vše, včetně stavebního povolení. My jsme s tím měli předtím jen špatné zkušenosti, takto jsme to alespoň měli bez starostí,“ doplnil pan Peter.

Ze sedací soupravy si mohou manželé užívat krásný výhled do zahrady. Samozřejmostí je i přímý výstup francouzským oknem

 

www.ekonomicke-stavby.cz

Pórobetonové příčkovky Ytong

Příčkovky Ytong Klasik najdete v nabídce všech hobbymarketů a stavebnin a na výběr máte šířky od 75 do 250 mm. Stavební firmy i domácí mistři je mají rádi pro jejich přesnost, nízkou hmotnost, snadné řezání a další úpravy jako je například tvorba drážek či nanášení omítek, uživatelé bytů a domů ocení užitné vlastnosti pórobetonového zdiva, které pozitivně ovlivňuje vnitřní klima v interiéru. Práce s nimi je opravdu snadná, navíc je k nim možné najít řadu  praktických rad, návodů a stavebních postupů.

Výhodou příčkovek Ytong je i systémová skladba, takže přímo k nim najdete v prodejnách i vhodné malty a omítky Ytong. Ty byly laboratorně vyvinuty tak, aby po jejich aplikaci celé dílo dlouhodobě fungovalo v plné kvalitě a plné spokojenosti stavebníka. Mezi důležité stavební materiály patří při stavbě příček tenkovrstvá zdící malta Ytong, která je pro zdění s příčkovkami Ytong jasnou volbou. Práce s ní je jednoduchá, přesto se občas vyskytnou chyby, které negativně ovlivňují výsledek práce.

Nejčastější chybou při jejím nanášení je tloušťka vrstvy malty, která by měla být maximálně 3 mm, tedy opravdu tenká vrstva. Pokud nepoužijete systémovou maltu Ytong a nedodržíte doporučené tloušťky nanášení, mohou se vám ložné a styčné spáry překreslit do omítky jako vlásečnicové trhliny. Neméně důležitý je směr nanášení malty, kde vždy maltu nanášejte potřebným hřebenem ve směru zdiva, nikdy ne kolmo na zdivo.

Častou chybou při stavbě příček je nedodržení dilatace příčky od stropu a od bočních stěn

Důležité je nelepit příčkovky přímo na stěnu nebo strop. Mezi nimi a příčkou by měla být po obvodu dilatační spára s šířkou nejméně 10 mm, ideální 15 mm. Po vyzdění se pak do takto vzniklé mezery vloží proužek minerální vlny nebo ji můžete vyplnit nízkoexpanzní PUR pěnou. Důležité je také správné kotvení příčkovky do nosných stěn a do stropu. K tomu jsou určeny nerezové příčkové spojky, kterými se kotví každá druhá řada (pokud statik neurčí jinak).Pamatujte také na správné převazování příčkovek. První řadu příčkovek pokládejte do zakládací malty s dilatační mezerou mezi příčkou obvodovou stěnou zhruba 15 mm od nosné konstrukce.

Kde a jak příčky Ytong použít?

Příčkovky šířky 75 mm můžete (nejlépe po statickém posouzení) použít na příčky malých rozměrů (WC, koupelna), které nejsou zatíženy vodorovnými silami a oslabeny instalačními drážkami.Příčkovky šíře 100 mm a více se používají na nenosné vnitřní stěny, dělící příčky, obezdívky, přizdívky a jiné interiérové ​​prvky. Pokud kladete důraz na akustiku, volte příčkovky Ytong větších šířek. Příčkovky Ytong Klasik o šířce 150, 200 a 250 mm plní požadavky současné akustické normy a výsledné parametry akustického útlumu ještě navýšíte pomocí speciální akustické omítky Ytong.

Důležité je i správné nářadí

Při práci s příčkovkami Ytong nepotřebujete žádné zvláštní materiály nebo vychytávky, základ je mít vodováhu a gumovou hůlku, kterými hlídáte a udržujete rovinnost každé řady příčkovek. Užitečným pomocníkem je i zednická lžíce Ytong vhodné šířky, kterou se nanáší na příčkovky zdící malta.