Blog

Sofistikovaná střešní skladba Bramac COOL celkem zahrnuje tři prvky: střešní tašky nové generace vyrobené technologií STAR, reflexní fólii a nadkrokevní tepelnou izolaci BramacTherm.

Střešní tašky s hvězdnou technologií
U betonových tašek STAR je oproti klasickým taškám aplikována vrstva vysoce probarveného mikrobetonu (i přes celou plochu předního řezu tašky), která zaplní všechny nerovnosti a vytvoří dokonale hladký povrch. To zvyšuje ochrannou schopnost a odolnost krytiny a zajišťuje dlouhodobou stabilitu její původní barevnosti. Modely tašek s technologií STAR mají navíc do povrchu integrované speciální pigmenty, schopné odrazit třikrát více infračerveného záření než běžné střešní krytiny a snížit teplotu na spodní straně tašek až o deset stupňů. Přímo pod střešní krytinou je ve skladbě Bramac COOL umístěna vysoce reflexní fólie, která funguje jako další odrazivý štít vůči působení slunečních paprsků.

Bez nežádoucích tepelných mostů
Třetí vrstvu střešní skladby Bramac COOL tvoří nadkrokevní izolace BramacTherm, která v chladném období brání únikům tepla směrem z interiéru. Jde o tuhé desky z PIR pěny, jež i v malých tloušťkách mají vynikající tepelněizolační schopnosti. Pokládka celoplošně shora na střešní krokve zabrání vzniku tepelných mostů. Nadkrokevní systém zateplení zároveň zvětšuje prostory pod střechou a umožňuje využít zajímavého estetického efektu v podobě přiznaných dřevěných krokví v interiéru podkroví.

www.bramac.cz
www.bmigroup.com/cz

Střešní přístřešek je možné využít nejen pro parkování, ale také jako úložný prostor. Na trhu existuje velký výběr hotových dřevěných nebo hliníkových konstrukcí, jejichž montáž je snadná. „Materiál je vhodné přizpůsobit stylu domu. Je potřeba si uvědomit, že dřevo bude vyžadovat pravidelnou údržbu v porovnání s hliníkovou konstrukcí, ta je levnější a jednodušší, dřevo ale působí přirozeněji,“ upozorňuje Richard Klička, odborník na stavby z projektových marketů Hornbach. Stavba nevyžaduje rozsáhlý zásah do okolí domu a je vhodným řešením i do menší zahrady.

Výběr místa

Před montáží přístřešku je důležité vybrat správné umístění s dostatkem prostoru. Podstatnou otázkou je, pro kolik vozidel se bude budovat. „Standardní délka přístřešku pro jedno auto je 5 metrů, šířka 3 metry a výška 2,8 metrů. Vždy je dobré myslet na rezervu, která by měla být přibližně 1 metr délky a šířky. Pod přístřeškem tak budete moct uskladnit i kolo, sekačku a jiné nářadí,“ radí odborník z Hornbachu a dodává: „Příjezdová cesta by měla být snadno přístupná, dostatek prostoru oceníte především při parkování nebo couvání.“

Důležité je také nezapomenout na ohlášení stavby a získání stavebního povolení. V případě rozsáhlejších staveb nad 25 metrů čtverečních musí být tato povinnost splněna. Zpravidla platí, že povolení na přístřešek se získá jednodušeji než například pro výstavbu garáže.

Příprava pro stavbu

Přístřešek pro auto může být montovaný z předem připravené konstrukce nebo postaven podle individuálně vytvořeného plánu. Ideální je, pokud potřebný materiál a prvky konstrukce budou připravené do požadovaných rozměrů už při samotné koupi. V opačném případě je nutné všechny části před zkracováním a řezáním několikrát přeměřit. Při samotné stavbě je důležité řídit se podle plánu nebo návodu a půdorys přesně vyměřit.

Důležitý je základ, který musí odolat vlivu času i povětrnostním podmínkám. „Základní desku musí tvořit pevná, vodorovná plocha, nejlépe betonová deska nebo zámková dlažba. Pokud nechcete provádět uvedené nebo podobné stavební úpravy, které jsou pracné a spojené s nevratnou změnou části pozemku, doporučuji výstavbu přístřešku na zemních vrutech s připevněným samonosným roštem,“ vysvětluje Richard Klička.

Jak postavit přístřešek pro auto?

V prvním kroku se vykopou jámy pro čtyři základové patky, které by měly sahat do nezamrzající hloubky, tedy minimálně do hloubky 60 cm. Tím se zabezpečí stabilita stavby i v zimních měsících. Na dno se nasype menší vrstva štěrku, zalije se betonem, do kterého se umístí ocelové kotvící prvky a na ně se nasunou nosné sloupy. Podstatné je věnovat velkou pozornost rozmístění kotev a jejich zafixování. Beton je potřeba nechat 4-5 dní schnout, až následně lze pokračovat ve stavbě.

Ze dvou sloupů, dvou vzpěr a jedné vaznice – vodorovný trám – se připraví přední a zadní trám. Vaznice se připevní na horní část sloupu, důležité je používat vodováhu a mezi těmito prvky hlídat 90° úhel. Mezi připevněnou vaznici a sloup se vloží vzpěra a každé spojení se zajistí vždy minimálně na dvou místech z obou stran. Před samotnou montáží trámů se do sloupů vyvrtají otvory na kotvící prvky. Zadní sloupy by měly být minimálně o 10 cm níž než přední, aby se zachoval dostatečný spád přístřešku.

Trámy se postaví na kotvící prvky v patkách a přišroubují se. Na vztyčenou konstrukci se umístí okrajové krokve, které spojí přední trám se zadním. Mezi takto nasazené okrajové krokve a sloupy se vloží vzpěry a opět se připevní na dvou místech z každé strany. Pokud vzpěry přesně zapadly, zůstává jen zkontrolovat, zda jsou vaznice doopravdy vodorovné. V případě, že není zjištěna žádná odchylka, mohou se na vaznice připevnit ostatní krokve. Důležité je dodržovat mezi nimi stejnou vzdálenost. Připravenou konstrukci můžete pokrýt polykarbonátovými deskami.

Více informací najdete na: www.hornbach.cz

Na možnosti využití moderního zasklení u historických budov jsme se zeptali Ing. Martina Najmana, projektového a produktového manažera společnosti HELUZ IZOS.

Bavíme-li se o budovách stáří přibližně 40 až 100 let, jaká okna se v takových objektech vyskytují?
Obvykle byla používána dřevěná zdvojená okna, ve starších budovách pak takzvaná okna špaletová.

Jaké izolační vlastnosti tato okna měla?
Pokud se budeme bavit o tepelněizolačních vlastnostech, můžeme je jen odhadovat. Špaletová okna stará dejme tomu sto let mohla mít součinitel prostupu tepla celého okna Uw přibližně 2,5–4,0 W/m2K. I tato velmi vysoká hodnota se navíc v čase zhoršovala tím, že profily oken byly napadené plísněmi či houbami, docházelo k prověšování pantů, ztenčování rámu… Ale na druhou stranu musím konstatovat, že naši předci byli velmi moudří. Používali přírodní materiál – dřevo – a jednoduché tabule skel bez jakýchkoliv pokovení. Jen geometrií tak dosáhli úžasných tepelněizolačních vlastností, a dokonce i velmi dobré akustické izolace.

Čím to bylo dáno?
Především tím, že první a druhé okenice byly od sebe vzdáleny minimálně 20 až 40 cm v závislosti na šířce nosného zdiva a mezera fungovala jako izolant.

Je možné taková okna používat i dnes?
Ano, možné to je, respektive v případě rekonstrukce historických budov je to dokonce nutné. Buď se mohou stará špaletová okna kompletně repasovat, nebo lze využít zcela nová, u kterých je ve vnější okenici standardní izolační dvojsklo, případně trojsklo a ve vnitřní jednoduché 4mm sklo nebo izolační dvojsklo. 

Jaký to má vliv na zmíněný součinitel prostupu tepla?
Součinitel prostupu tepla rapidně klesne na hodnotu Uw cca 0,90–0,60 W/m2K.

Mluvil jste o zdvojených oknech, ta se používala především v panelových domech. Jak je to s jejich životností?
Tato okna se v podstatě nerekonstruovala, ale byla nahrazena plastovými okny, a to zejména od roku 1993 do 2010. Jenže tato plastová okna jsou již dnes na hranici životnosti a začínají se přesklívat za výkonná plastová okna s izolačními trojskly, jako jsou IZOS ENERGY+. 

Hovořil jste o velmi dobré akustické izolaci špaletových oken. Mohu se zeptat, jakých hodnot akustické izolace dosahují?
To je velmi zajímavá otázka. Samozřejmě záleží na samotných izolačních sklech, která jsou nově použita, na jejich tloušťkách, případné na faktu, zda je využito vrstvených skel. V základním provedení kombinace izolačního dvojskla, tedy našeho výrobku IZOS DOUBLE 4-16-4, a vnitřního jednoduchého skla 4 mm může být hodnota Rw = 38–40 dB a při použití výkonných akustických skel a větší mezery mezi okenicemi se může pohybovat hodnota Rw i nad 50 dB.

Jaké výrobky může společnosti HELUZ IZOS nabídnout pro zákazníka, který potřebuje zachovat původní vzhled oken, ale zároveň žádá moderní technologii izolačních skel?
Snaha výrobců takových oken je zasklívat skly s co možná nejnižší hmotností, aby zůstal zachován původní subtilní vzhled rámů, ale také zdobení nebo napodobeniny původních pantů. To vše limituje nabídku, nicméně vývoj v této oblasti je velký, takže mnoho našich zákazníků, výrobců oken, nabízí i trojskla ve vnějších okenicích. Proto můžeme nabídnout kompletní škálu našich izolačních skel, jako je izolační dvojsklo IZOS DOUBLE s Ug = 1,1 W/m2K, izolační trojsklo IZOS TRIPLE s Ug = 0,6 W/m2K až 0,5 W/m2K nebo izolační trojsklo IZOS SHADOW s Ug = 0,5 W/m2K – jen pro představu, podobné protisluneční pokovení bylo použito při rekonstrukci Národního muzea v Praze, kde byl zadán požadavek na zmírnění přehřívání a zabránění škodlivého UV záření pro exponáty. Samozřejmě lze použít také superizolační trojsklo IZOS ENERGY+ s hodnotou Ug = 0,5 W/m2K, které zajišťuje maximální světelný prostup a tepelné zisky v topné sezóně.

Dále nabízíme možnost bezpečnostních vrstvených skel či akustických vrstvených skel v kombinaci z výše uvedenými výrobky a dbáme samozřejmě na celkovou estetiku zasklení. Nejen pro památkově chráněné objekty jsme například schopni dodat i různé barvy distančních rámečků.

Zdroj: www.izos.cz

Moderní nízkopodlažní dřevostavbu s plochou střechou si mladá rodina nechala zrealizovat na klíč přesně podle svých představ. Rodinný dům s dispozicí 4 + kk s terasou, bazénem a garáží pro dvě auta je zařízen v moderním čistém, ale přesto útulném stylu.

Hlavní částí domu je krásně prosvětlený obývací pokoj spojený s kuchyní a jídelnou, který disponuje přímým vstupem do zahrady. Dále je součástí domu oddělená část pro rodiče, tzv. rodičovský blok s ložnicí, šatnou a koupelnou. Nechybějí zde jeden již zařízený dětský pokoj a pokoj pro hosty, u něhož se v budoucnu počítá s přebudováním na druhý dětský pokoj.

Tento nízkoenergetický dům je vybaven tepelným čerpadlem vzduch/voda, podlahovým vytápěním a rekuperací.

Zdroj: www.lucern.cz

Kalová čerpadla se liší od běžných ponorných čerpadel tím, že jsou schopna vyčerpat i kapaliny s vyšší hustotou a obsahem kalů. To jsou pevné, vláknité nebo abrazivní nečistoty a příměsi včetně písku, jílu či bahna. Kalové čerpadlo se vám bude rovněž hodit i v jiných situacích – například k odčerpání zaplaveného sklepa nebo dešťové vody s napadaným listím. „To, jakou vodu čerpáte, je vůbec nejdůležitější informace pro správnou volbu kalového čerpadla,“ prozrazuje Martin Křapa, obchodní ředitel společnosti Pumpa, která se na prodej čerpadel a jejich servis zaměřuje více než 30 let.

Mezi nejčastější typy „kalovek“ patří:

• Drenážní čerpadla jsou určena pro čerpání tzv. světlé odpadní vody, jako je voda dešťová, říční voda nebo odpadní voda bez vláknitých nečistot a abraziv typu písku nebo kamení. Typickým použitím je odvodňování sklepů či čerpání z řeky, potoka, čerpání dešťové vody nebo drenáže. Používají se výhradně právě pro málo znečištěnou vodu a nejsou určena pro čerpání splašků. Konstrukčně je pro tato čerpadla typické, že sací strana je vybavena mřížkou, která propustí jen tak velké nečistoty, které čerpadlem projdou zároveň s čerpanou kapalinou. „Příkladem spolehlivého drenážního čerpadla je PUMPA blue line PSPH, jež se hodí na zavlažování i odčerpání vody ze sklepů, bazénů či jezírek,“ říká Křapa. Speciální kategorií drenážních čerpadel jsou čerpadla určená pro vodu s abrazivy, jež najdou uplatnění hlavně v průmyslu a stavebnictví.
• Čerpadla na fekálie se používají pro čerpání splašků a fekálií. Nejčastěji se používají čerpadla litinová a nerezová s uzpůsobenou konstrukcí. V mnohých případech je nutné použít čerpadlo s řezacím zařízením, které hrubé nečistoty nejdříve rozdrtí a následně vyčerpá. Tato čerpadla ale nejsou vhodná pro čerpání vody s obsahem písku, kamení nebo jílu.
• Čerpadla do septiku jsou logickou volbou domácností, které nejsou napojeny přímo na kanalizaci. Používají se tedy do septiku, žumpy či jímky na splašky. Vybavená plovákovým spínačem se mohou automaticky zapínat a vypínat podle hladiny v septiku. Až na výjimky může být čerpadlo trvale v septiku ponořeno. „Spolehlivým čerpadlem do septiku je například nerezové Leo LKS. Je ideální do retenčních nádrží a poradí si i s nečistotami do průměru 3,5 centimetru,“ doporučuje Křapa.
• Přečerpávací zařízení se používají k přečerpání odpadu z níže položených míst do septiku nebo kanalizace. Slouží k odvodu vody u toalet, sprch, bidetů a umyvadel a jsou vhodná pro čerpání odpadních vod z míst, jako jsou např. suterénní byty, kde odpadní voda nemůže být vedena přímo do kanalizace gravitačně.

Toaleta pod úrovní kanalizace? Žádný problém!

Čerpadla pro tlakovou kanalizaci se používají tam, kde je nutné překonat výškové rozdíly a nelze vybudovat běžnou gravitační kanalizaci. Jsou ideální do nižších jímek a jedná se konkrétně o tlaková kalová čerpadla s odpovídající dopravní výškou. Tato čerpadla se osazují do tzv. čerpacích jímek, což jsou plně vybavené malé čerpací stanice pro odpadní vody. Jímka je ideálním řešením především pro rekreační objekty, jakými jsou chaty a chalupy. Můžete je využít i v trvale obývaných objektech v případě problému s připojením k místní kanalizaci nebo získáním povolení.

„Příkladem výkonné čerpací jímky je PUMPA black line Box 1VE Morava Classic, která je vybavena vřetenovým nerezovým čerpadlem, jež je řízeno ovládací automatikou. Čerpadlo je rovněž vybaveno řezákem a celá sestava je určena pro napojení do sítě tlakové kanalizace,“ říká Martin Křapa a doplňuje:  „Relativně nově se také zavedl prodej s GSM modulem, který vám klíčové informace o provozu čerpadla zobrazí přímo v telefonu a případně je také odešle do našeho servisu. Dokáže vás tak upozornit na možný problém a rovnou vyvolat jeho řešení se servisem.“

Klíčové parametry pro výběr

Pokud jste zvolili čerpadlo podle vody, kterou budete čerpat, je zde několik parametrů, jimž musíte věnovat pozornost. Jak název napovídá, ponorné kalové čerpadlo je určeno pro ponoření do čerpané kapaliny, a to až na její dno bez možného poškození. Důležitým parametrem je tedy maximální hloubka ponoru, která určuje hloubku, ve které je čerpadlo ještě schopné bez obtíží pracovat.

Musíte také zvolit průtok čerpadla, tedy kolik dokáže čerpadlo přečerpat kapaliny za daný časový úsek. Nejčastěji se setkáte s m³/hod., případně l/min. Výrobci uvádějí maximální průtok, tedy hodnotu, které lze dosáhnout při nulovém výtlaku. „V běžném provozu bude díky výtlaku a tlakovým ztrátám průtok čerpadla nižší. Platí čím vyšší výtlak, tím nižší průtok a naopak,“ říká Martin Křapa.

Stanovte také potřebný výtlak. Tedy z jaké hloubky a vzdálenosti budete vodu čerpat a jaká je délka přívodního potrubí. Tento parametr u čerpadla představuje dopravní výška neboli výtlak. Sečtěte všechny výšky od zdroje vody k výtoku a přičtěte ztrátu 1 m výškově za každých 10 m délky potrubí.

Dalším údajem, který vás u čerpadla musí zajímat, je průchodnost. Ta udává v milimetrech maximální průměr hrubých částic, které se mohou ve vodě vyskytovat. Jedná se o nečistoty jako bahno, písek, kal, kamínky, které je čerpadlo ještě schopné odčerpat. Některá čerpadla jsou vybavena řezacím zařízením, které nejprve hrubé nečistoty rozdrtí a potom vyčerpá.

Mějte na zřeteli i výkon a příkon čerpadla. Určitě vás bude zajímat spotřeba energie pro vámi zvolené čerpadlo.
Podle místa a způsobu instalace čerpadla zvolte, zda potřebujete čerpadlo s jednofázovým nebo třífázovým napětím.

Myslete na příslušenství

Důležitým vybavením čerpadla je systém automatického vypínání, který zamezí možnosti chodu nasucho. Nejčastěji to bývá plovákový spínač, ale čerpadla se dodávají i bez něj. Ověřte si také, zda nepotřebujete pořídit další potřebné příslušenství – nejčastěji výtlačnou hadici nebo potrubí, instalační materiál pro připojení hadice k čerpadlu, připojovací armatury, podstavec pro usazení čerpadla, spouštěcí lano nebo ochranu proti chodu nasucho.

„Pokud si výběrem nejste jisti, lze využít online formuláře na webech specializovaných firem. Náš poptávkový formulář vás navede ohledně parametrů, bez kterých čerpadlo není možné vybrat, a na jejichž základě vám navrhneme optimální řešení,“ uzavírá Křapa.