Principální otázkou, k jejímuž řešení se dřív či později dostane každý majitel domu, je maximální eliminace namáhání všech stavebních konstrukcí vodou z okolí v přímé i nepřímé závislosti na klimatických, geologických a mnoha dalších podmínkách. Jestliže spolehlivé fungování střechy mimo jiné podmiňuje také odvodňovací systém, pak ostatní horizontální plochy kolem objektu musí ochránit soustava drenáží.
Napršené problémy
Rovin a ploch, byť třeba relativních, najdete na domě a u něj bezpočet. Počínaje pojezdovými komunikacemi přes přístupové chodníky, dvorky, odstavné plochy před garáží, dlážděná okolí bazénů, venkovní terasy, zahradní cesty a cestičky, místa k posezení, ploché či pultové střechy garáží a samotných staveb až po venkovní terasy, částečně kryté lodžie a nezastřešené balkony.
Sumárně jde o desítky čtverečních metrů s nejrůznějšími sklony a povrchy, na něž se dere vlhkost z podloží a na které ročně spadnou stovky litrů dešťové vody a mnohde i kubíky sněhu. Vzniklé louže však musí co nejrychleji a nejlépe okamžitě zmizet, jinak by mohly napáchat spoustu škody. Funkčnost střešních plášťů i cíleně uměle vytvořených ostatních ploch podtrhují především použité materiály a nesporně i kvalita řemeslného provedení.
V daném případě nejde ani tak o estetičnost díla, jako spíš o jejich nezbytnou obranyschopnost a životnost. K nejčastějším závadám patří utržená nebo jinak mechanicky poškozená střešní krytina, narušení souvrství střešního pláště, na zemi pak praskliny, spáry, propadnutí, uvolnění a vyvrácení kamenů nebo dlaždic, vydrolení spojovací malty. O tyto viditelné problémy se postarala běžná provozní zátěž, částečně i předchozí nekvalitní provedení, příroda a její živel… voda.
Drenážní systém |
| ■ navrhuje se podle podmínek kolem stavby (případně i pod stavbou) ■ provádí se dvouetážově: horní propustná vrstva se zásypem štěrkopískem, dolní s trubkami, sloužící ke gravitačnímu odvodu povrchové vody (alternativně lze použít tzv. geodrén svisle uložený nad drenážní trubkou) ■ používají se flexibilní PE trubky o minimálním průměru 100 mm obalené filtračním materiálem a uložené co nejníže pod úrovní podlahy suterénu se sklonem alespoň 0,5 % ■ výkop alespoň 30 cm pod hydroizolační vrstvou v suterénu (počítejte i se spádem trubky) ■ ukončení drenáží v šachtě s revizní šachticí a poklopem v dostatečné vzdálenosti od základové spáry ■ zásyp říčním štěrkopískem frakce 0-50 mm, okolo trubky pak vrstva hrubozrnného písku frakce 1,2-4,0 mm v tloušťce min. 0,15 m |
Ochrana okolí domu
Zůstaňme nejprve na zemi, kde je základním předpokladem úspěchu kvalitní a důsledné odvodnění. Tedy odvedení vlhkosti z upraveného terénu v okolí domu tak, aby stavba nebyla následně namáhána vodou povrchovou i podzemní. Zemní práce spočívají ve vyspádování terénu směrem od paty objektu a odvedení povrchové vody od stavby funkčním systémem žlabů. O pár metrů výš pak v instalaci kvalitního odvodňovacího systému (žlabů a svodů) napojeného přímo na kanalizaci, na sběrnou jímku nebo vyvedeného co nejdále od domu.
Stávají asfaltové a betonové plochy je lépe nahradit a nově budované prostory jednoznačně projektovat jako plochy z vodopropustnou dlažbou z kamenů, dlažebních kostek, případně ze zámkové dlažby. Opět zde ovšem platí zmíněné zásady vyspádování a rychlého odvodu vody co nejdál od domu. Určitě pomůže i zvětšení přesahů střechy (voda nesmáčí terén těsně u domu), oddělení blízkých záhonů od svislých stavebních konstrukcí pomocí hydroizolace, zvýšení prahů před vjezdy a vstupy, sklon příjezdových komunikací a osazení liniových žlabů tak, aby bránily průniku povrchové vody do souvrství podlah, natož do zdiva.
| Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz. |
O patro, dvě výš…
Voda paradoxně dosáhne i do úrovně zvýšených teras, lodžií a balkonů. Přesněji řečeno sem spíše nateče a napadá. Balkony představují vodorovné plošné konstrukce konzolovitě vyložené z obvodového pláště (ze svislé konstrukce) domu. Bývají ze dvou nebo ze tří stran otevřené, chráněné zábradlím. Lodžie jsou rovněž vodorovné plošné konstrukce, které jsou částečně nebo zcela zapuštěné (zasunuté) do půdorysu objektu a upevněné k boční nosné stěně domu.
Ze tří stran lodžii ohraničují stěny, volnou stranu přepažuje zábradlí. Standardní balkonovou konstrukci zpravidla tvoří nosná, na horním líci vodorovná deska, tvořená čtyřmi základními vrstvami: železobetonovou konstrukcí, vyrovnávacím spádovým betonem, izolací proti vlhkosti a vlastní podlahou. Obdobným řešením je čtyřvrstvá varianta s proměnnou tloušťkou nosné desky 60-80 mm ve spádu (asi 2 %), 50 mm vrstvou podkladního betonu, hydroizolací a maltovým ložem s nalepenou keramickou dlažbou.
Existuje i bezpočet dalších variabilních řešení (třeba ocelové nosné konstrukce nebo prefabrikované, monolitické zavěšené balkony atd.), ale u všech je zapotřebí dodržet správný sklon, vodotěsnou izolaci, vyřešení kontaktu podlahy a stěny, ukončení hrany okapovou nebo soklovou tvarovkou a povrchovou úpravu speciálními nátěry nebo mrazuvzdornou, neglazovanou venkovní dlažbou s minimální nasákavostí.
| ! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ ! |
Voda na střeše…
Poněkud odvážným, architektonicky však povětšinou zajímavým řešením jsou ploché střechy. Při tomto způsobu zastřešení domu je třeba úspěšně se „popasovat“ s odvodněním a hydroizolací. V minulosti se nejvíce používaly povlakové krytiny v podobě asfaltových pásů, v nichž jako základní surovina sloužil oxidovaný, ředěný nebo modifikovaný asfalt. Kvalitativní změnu ve způsobu hydroizolace přinesly povlakové krytiny ze snadno tvarovatelných a proti UV záření i kyselým dešťům vysoce odolných (dokonce samolepicích) fólií, vyráběných z termoplastických nebo elastomerických hmot.
V nabídce výrobců dnes najdete také lité (do spádu 5 %) a stříkané hydroizolační systémy na bázi PUR (polyuretanu). Aplikace nástřiku představuje „zabití dvou much jednou ranou“, vrstva slouží jako hydroizolace a zároveň jako tepelná izolace. Podkladovou vrstvu tvoří buďto asfaltové pásy nebo dřevo, beton, oplechování neželeznými kovy. Životnost používaných hmot dosahuje ve většině případů minimálně 25 let a jednoznačnou výhodou je bezešvá (bezespárová) technologie napojení všech prostupů střešním pláštěm. Předností je i nízká hmotnost a tudíž minimální zátěž střešní konstrukce, naprostá eliminace tepelných mostů, nehořlavost, vynikající mechanické vlastnosti a přilnavost.
Záhony nad hlavou
Zvolíme-li variantu zelené střechy, musí být hydroizolace zhotovena z materiálu odolného proti prorůstání kořínků a proti případnému mechanickému poškození při práci se zeminou a rostlinami. Pokládá se na spádovou vrstvu nad nosnou konstrukcí ploché střechy, přičemž minimální spád pro odtok většího množství srážkové vody bývá zpravidla 1,5 až 2 %. Následuje ochranná vrstva ze speciální textilie, instalují se však také plastové rohože, desky nebo pásy a drenážní vrstva ze štěrku, expandované břidlice, rohoží z pěnových plastů atd. (slouží k odvedení vody ke střešním vtokům), dále filtrační vrstva, hydroakumulační vrstva a substrát.
Můj dům doporučuje |
| Podlahu balkonu a sokl u stěny je vždy třeba dokonale izolovat proti vlhkosti a vodě. Alternativou osvědčených plastových fólií je použití vodotěsné izolace pomocí tekutých chemických těsnicích systémů, kdy při aplikaci vlastně vznikne jakási homogenní vana s okraji přetaženými na svislé i šikmé plochy. Existují kupříkladu krystalizující těsnicí systémy (směsi speciálního cementu, křemičitého písku specifické zrnitosti a aktivních chemikálií), stěrkové systémy na bázi bitumenu (vytvářejí pružnou, vodotěsnou vrstvu o síle 2,5 až 8 mm – Pecimor, Combiflex), nebo na bázi směsí cementů a modifikovaných akrylátových či pryskyřičných disperzí. |
Odvodnění ploché střechy
Má-li na ploché střeše fungovat odvodňovací systém, je třeba zajistit minimálně 1,75% (1˚) spád. Jedině tak zajistíte odtok vody k dešťovým vpustím. Na ploché střeše se mohou instalovat vnější nebo vnitřní systémy odvodnění, přičemž vnější vyžaduje oboustranný nebo jednostranný spád směrem ke žlabům. Vnitřní (bodový) systém potřebuje spádování rovin směrem k nejnižšímu místu střechy, kde se umisťuje dešťová vpusť. Vpusti bývají napojeny přímo na svislou odtokovou kanalizaci vedoucí vnitřkem budovy. Vnější žlabové systémy sestávají z tvarovek žlabů, žlabových čel, kotlíků, odpadního potrubí a nejrůznějších upevňovacích i kotvicích prvků.
Žlaby bývají půlkruhového nebo čtyřhranného tvaru. Jejich průřez se dimenzuje podle odvodňované plochy střechy (na 1 m² plochy se počítá 0,8-1,0 cm² žlabu, zatímco u strmých střech s hladkou krytinou je to 10-12 mm²). Žlaby navazují na žlabové kotlíky (kónické spojovací prvky, které mají průměr spodního vyústění, tedy hrdla, shodný s průměrem odpadního potrubí). Voda tudy putuje do potrubí, přičemž spád žlabu ke kotlíku je 1 : 200 až 1 : 100 a délka žlabu od čela ke kotlíku by neměla přesahovat 15 m.
Na spodní vyústění potrubí navazuje buď systém drenáží, nebo sběrných kanálků vyplněných štěrkem. Zvláštní pozornost si zaslouží úžlabí, mezistřešní žlaby, oplechování prostupů střešních doplňků apod.
text: Petr Saulich, foto: archiv redakce a firem
Pokud byste po funkční stránce chtěli alespoň částečně simulovat skutečné fi tness centrum, potřebujete především trenažér pro vytrvalostní aktivitu (rotoped, crossový, veslařský nebo běžecký trenažér, ergometr apod.), zvyšující fyzickou zdatnost a posilující kardiovaskulární systém, a stroj nebo pomůcky pro posilování svalů (tzv. posilovací věž, posilovací lavice, činky atd.).
Kam s nimi?
Některá zařízení jsou vybavena dokonce virtuálním osobním trenérem a nabízejí množství aktivit, které byste v klasickém fi tcentru nestačili za předplacený čas obejít. V případě, že opravdu nemáte místa nazbyt, existuje široká nabídka strojů, které lze snadným pohybem složit a zasunout třeba pod postel. Další možností je vybrat si takovou aktivitu, jako je například jóga, ke které vám bude stačit obyčejná podložka a tělo přitom protáhnete a posílíte stejně dobře.
S pomocí mobilu či tabletu je možné, obrazně řečeno, skutečně vkročit daleko za vstupní práh vybraného domu. Hovoří o tom obchodní ředitel společnosti G SERVIS CZ Jiří Maňák: „Trojrozměrné obrázky a 3D prostředí našich rodinných domů patřily již ke standardu minulých vydání našich katalogů, a tak jsme se rozhodli v nabídce realistických představ posunout se zase poněkud výš prostřednictvím rozšířené reality. Termín Augmented reality a jeho zkratka AR, jsou dnes ostatně čím dál frekventovanější a faktické používání komunikací tohoto typu přináší až fantastické výsledky. Rozšířená realita totiž umožňuje zobrazování modelů projektů v mobilních zařízeních. Skutečnost snímaná kamerou je doplněna o vybraný model, který reaguje na pohyby a směry otáčení. Každý si může prohlédnout dům přesně tak, jak chce. Otočí si ho, jak potřebuje, prozkoumá pohled, který ho zajímá. Postačí si pouze ve svém Google Play nebo App Store stáhnout free aplikaci DOMY G SERVIS. Potěšující informaci mám v těchto souvislostech pro všechny „tabletáře“, jimž bude tento režim rovněž fungovat. Právě pro ně jsme připravili aplikace pro systém iOS i Android. V katalogu používané QR kódy zájemce během chvilky přesunou ze stránek fakticky prohlíženého katalogu k doplňujícím informacím na naše mobilní webové stránky. Na nich si pak lze vlastně kdekoliv snadno prohlédnout kompletní nabídku našich domů.“
A ještě další zastavení u financí: Jednou z mála skutečností, o nichž snad šlo v rámci diskuzí nad katalogy společnosti G SERVIS CZ v minulých letech polemizovat, se stával místy až příliš vlídný odhad orientační ceny zvoleného domu formou dodávky domu na klíč, či dodávky jeho hrubé stavby. Bylo možné slýchat povzdechy typu „dům je to pěkný, ale za tyhle peníze ho postavit nepůjde…“ Doba se mění, ceny určuje trh a momentálně vládnoucí fakt, že je stavěno méně domů než v minulých letech, se odráží i v podmínkách pro nové investory. Pokud si dají práci s hledáním dodavatele formou jednoduchého výběrového řízení, nepochybně svůj vysněný domov aktuálně pořídí za cenu menší, než jakou, co by orientační, uvádí jejich dodavatel projektu.
Další viditelnou změnou ve vzhledu postelí je jejich prodlužování a rozšiřování, díky čemuž jsou pohodlnější. Někdy plochu lůžka ještě zvětšuje široká pelest, která se v posledních letech stala výrazným ozdobným detailem. Je ovšem otázka, zda je tento detail praktický, a proto si vstávání z postele olemované tvrdou dřevěnou rampou raději vyzkoušejte před nákupem. Stejným způsobem prověřte lůžko na nízkých nohách – je možná efektnější, ale na vstávání méně pohodlné. U nohou postele si všimněte ještě jedné zdánlivé maličkosti, totiž zda nepřečnívají do prostoru a zda o ně nebudete zakopávat.
1. Postel má stát na chráněném místě, nikoli mezi dveřmi a oknem, ani přímo proti dveřím.
Osobitý moderní výraz dává bungalovu především plochá a částečně pultová střecha. Uvnitř překvapí prostorný obývací pokoj s centrálním krbem, který opticky odděluje jídelnu a kuchyni.
Izolační deska PIR s oboustrannou hliníkovou vrstvou a difúzní pojistnou hydroizolací pro šikmé střechy. Deklarovaný součinitel tepelné vodivosti λD=0,023 W/mK, ekvivalentní difúzní odpor (vztaženo na desku tl. 100 mm) Sd = 137 m.
Návrhu se ve studiu ujal Miroslav Křivonoska, který nabídl řešení s centrálně umístěným ostrůvkem a vysokým nábytkovým modulem se zabudovanými spotřebiči a úložnými prostory. I když byla dispozice prostoru jednoduchá, musel vyřešit zakomponování nosného sloupu u stěny do vysokých skříní. Protože majitelé vyžadovali vysokou kvalitu i u spotřebičů, doporučil jim modely značky Gaggenau a stylový stropní odsavač par Gutmann Campo, jehož odtah zajišťuje externí motor.
