Blog

Dobrý výsledek se nedá očekávat v případě kombinací materiálů od různých výrobců, které nakoupíte výhodně v různých akcích. Lepení obkladů a dlažeb je totiž doménou „systémových řešení“, která zaručují, že materiály od jednoho výrobce spolu dobře kooperují. Uspořená koruna se vám tak může několikrát prodražit i přes to, že jste práci zadali odborné firmě.

celý text

Podklad a nasákavost

Podle čeho se tedy řídit při výběru materiálu?

Prvním krokem je určení druhu podkladu. Hodnotí se dvě kritéria, která rozhodnou o dalším postupu: jeho stabilita a nasákavost.

Ke stabilním podkladům, označovaným také jako stálé, patří například betony, potěry a mazaniny, pórobetonové tvárnice, omítky apod. Tyto podklady nekladou žádné vysoké nároky na výběr materiálů. U nich si vystačíme se základními lepicími maltami. Naopak tzv. kritické pod­klady, k nimž patří montované příčky, sádrokarton, dřevotříska, podlahy s podlahovým vytápěním, staré obklady a dlažby, balkony apod., kladou zvýšené nároky na lepicí malty. V takovém případě používáme tzv. flexibilní materiály.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Základní penetrační nátěry

Druhým kritériem je nasákavost podkladů. K nasákavým patří například betony, omítky, pórobeton, sádrokarton apod. Zde potřebujeme základní penetrační nátěry, které mají za úkol snížit nasákavost podkladu a zvýšit přídržnost pro další použité materiály.

Podklady nenasákavé, jako např. staré dlažby, dřevovláknité desky a OSB desky, umakart apod., vyžadují aplikaci základních nátěrů, které zvyšují přídržnost. Jejich použití je doporučováno hlavně z toho důvodu, že sjednocují vlastnosti jednotlivých podkladů. To je velmi důležité pro nanášení dalších materiálů, zejména vyrovnávacích hmot a stěrek.

Podklad vždy vyrovnat

Ne vždy se dá okamžitě přistoupit k lepení obkladů a dlažeb. V některých případech je nutné předem napenetrovaný podklad vyrovnat. K tomuto účelu slouží samonivelační a vyrovnávací hmoty, které jsou dnes nepostradatelnou součástí procesu sanace podkladů před položením podlahové krytiny, tedy i dlažby. Samonivelační stěrky se uplatní zejména při metodě tenkovrstvého lepení, kdy nerovnosti podkladu není možné vyrovnat tenkou vrstvou lepidla.

Jejich použití je přitom z hlediska úspory času i pracnosti mnohem pohodlnější. Ani samonivelační hmota se ovšem nerozlije sama, materiálu je třeba pomoci zubovou stěrkou a provzdušňovacím válečkem.

Oproti minulosti nám současné vyrovnávací materiály přinášejí dvě základní výhody. První je rychlost schnutí a druhou brzká možnost kla­dení další krytiny. Právě rychlost schnutí je jedním z kritérií, která svědčí o kvalitě samonivelačních a vyrovnávacích hmot. Pro srovnání, na cementový potěr se smí vstoupit až po cca 24 hodinách a doba zrání, která umožňuje pokládku další vrstvy, je 28 dní. U samonivelačních a vyrovnávacích hmot jsou uvedené hodnoty uváděny v řádu hodin. Pochůznost již po cca 3 hodinách a možnost kladení krytin podle tloušťky vrstvy po cca 24 až 72 hodinách.

Kolik to bude stát? (pouze materiál bez práce a dlaždiček)

Penetrace: cca 15 Kč/m2 záleží na nasákavosti podkladu a počtu nátěrů Vyrovnání: 30-60 Kč/m2 při vrstvě 1 mm závisí na druhu a kvalitě použité hmoty. Náklady je nutno vynásobit požadovanou tloušťkou vrstvy Hydroizolace: 150-250 Kč/m2 ceny izolačních pásů se pohybují v rozmezí 50-100 Kč/bm Lepení: 20-30 Kč/m2 základní malta, 40-80 Kč/m2 flexibilní lepicí malta, při průměrné spotřebě 3 kg závisí na druhu a rozměru obkladů a dlažeb. Na trhu existují  i speciální disperzní a epoxidová lepidla Spárování: 10-40 Kč/m2 při průměrné spotřebě 0,5 kg závisí na barvě spárovací hmoty, velikosti spár, rozměru obkladů a dlažeb Celkem cca 230-440 Kč/m2

Důležitá hydroizolace

Pokládáte-li obklady a dlažbu ve vlhkém prostředí, je naprostou samozřejmostí vytvoření hydroizolační vrstvy proti průniku vody. Dříve používané lepenky byly nahrazeny moderními hydroizolačními hmotami, což je podstatně jednodušší a rychlejší varianta. Těsnicí hmoty se označují jako „alternativní izolace“ a nanášejí se na podklad většinou ve dvou vrstvách. Jejich tloušťka bývá maximálně 1 mm a po zaschnutí v řádu hodin je možno přímo na ně lepit obklady a dlažby.

Pozor na dilatační spáry a rohy sprchového koutu, které bývají nestabilní – jejich dokonalou nepropustnost zajistíte vložením izolačního pásu mezi obě vrstvy uvedených izolačních stěrek. Stejným způsobem se řeší i dilatační spáry v ploše. Izolační pásy jsou většinou o šířce cca 12,5 cm a uprostřed bývají opatřeny vrstvou kaučuku, aby snesly vysokou zátěž.

Lepení

Na připravený a odizolovaný podklad lze již přímo lepit obklad nebo dlažbu. Důležitým kritériem při výběru lepidel a lepicích malt je nasákavost obkladů a dlažeb. Zjednodušeně se dá uvést, že obkladové materiály s nasákavostí více než 3 % (tzv. obkládačky) mohou být lepeny základními lepicími maltami, materiály s nasákavostí méně než 3 % (glazované ob­kladové prvky nebo slinuté dlaždice) vyžadují spe­ciální nebo flexibilní lepicí malty. V obou případech platí, že lepicí maltu nebo lepidlo volíme v závislosti na podkladu (viz výše).

Impregnace, která omlazuje

Na izolaci proti vodě je samozřejmě lepší pamatovat ještě před položením obkladů či dlažby. I na hotové dlažbě však lze dodatečně provést izolaci, a to např. transparentní impregnací Ceresit CT 10. Tento přípravek stačí štětcem nanést na plochu (může to být jakýkoli materiál, porézní i neporézní) a po pětiminutovém působení otřít vlhkým hadrem. Na obkladech se vytvoří průhledná, ale nepropustná vrstva, která je již pod dvou hodinách odolná vůči dešti nebo vyteklé pračce. Izolace proti průsaku vody však není jedinou výhodou: nepropustný film zabraňuje usazování nečistot ve spárách či v porézní dlažbě, chrání ji proti plísním a v neposlední řadě starou dlažbu oživí, neboť jí dodá zvláštní lesk. Na stěnách nátěr vydrží osm až deset let, na zemi se opotřebuje častou chůzí zhruba po třech až čtyřech letech. Pak stačí dlažbu jen znovu natřít. Impregnace jednoho metru čtverečního vás přitom bude stát jen okolo třiceti korun.

Spárování

Na řadu přichází spárování, pro které platí, že spáry je třeba očistit od zbytků lepidel. Spárovat lze ve chvíli, kdy je materiál, kterým byl obklad nebo dlažba lepen, dostatečně vyschlý a vytvrzený. Doba schnutí bývá uvedena u lepidel a lepicích malt jako možnost spárování. Spárovací hmoty se většinou rozdělují na standardní a flexibilní podobně jako u lepicích malt.

text: Jiří Pavlíček, foto: archiv firem

Portfolio výrobků se rozrostlo také o finální povrchovou úpravu fasád s mozaikovou střednězrnnou omítkovinou pod označením MO2.

celý text

Tato dekorativní tenkovrstvá mozaiková omítka vyniká barevnou stálostí a je vysoce odolná vůči otěru, působení povětrnostních vlivů i vlhkosti.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Pro tvorbu dekorativních ploch

To ji předurčuje pro aplikaci na exponovaná místa fasád, jako jsou sokly, suterénní stěny, atiky aj. Lze ji ovšem využít i pro tvorbu dekorativních ploch v interiéru.

Dodává se v šestnácti různých barevných variantách. Vznik různých plísní, mechů, řas a dalších nežádoucích mikroorganismů na povrchu stěn omezuje obsah fungicidních složek.

text: www.mujdum.cz, HET, foto: archiv firem

Pálená střešní krytina se v našich stavebních luzích a hájích používá ve formě tašek, a to již pěkných pár staletí. Svým charakterem se řadí mezi skládanou střešní krytinu a podle velikosti tašek pak hovoříme o maloformátových nebo velkoformátových střešních taškách.

celý text

Rozdíly na povrchu

Typická červená barva keramických (pálených) střešních tašek vzniká výpalem minerálních látek obsažených v použité zemině. Tomuto typu tašky bez povrchové úpravy se říká režná.

Povrchovými úpravami (engobováním či glazováním) vznikají tašky hladší a lesklejší než je základní režná, navíc v celé barevné škále. V obou případech se na již vypálenou tašku nanáší tenký povlak z keramické směsi (vodou rozplavené jíly obarvené přírodními oxidy železa) a takto upravený výrobek se znovu ekologicky vypaluje v pecích roztápěných zemním plynem.

Jako engoby se označují barevné povrchové úpravy matných až pololesklých pálených tašek.

Mercedes mezi taškami

Výroba glazovaných tašek probíhá stejně jako v případě engoby, ale rozplavené jíly obsahují vyšší podíl sklovitých příměsí a tašky díky tomu získávají vysoký lesk a tím i nižší pórovitost. Glazura nejenže výrobek zušlechťuje na nejvyšší možnou míru, navíc ho zpevňuje a chrání.

Výběr dodavatele

Střešní krytina není nijak levnou záležitostí, proto je důležité velmi pečlivě vybírat kvalitního dodavatele, který za své výrobky ručí dostatečně dlouho. Záruka by se měla vztahovat jak na materiál samotný, tak na funkčnost celého střešního systému. Zvláště při posuzování nabídek různých výrobců by nebylo moudré  tento faktor podceňovat. Několik ušetřených tisícikorun za „levnou“ krytinu se může brzo vymstít ve formě častých oprav.

Životnost tašek

Běžná životnost pálených tašek se pohybuje v rozmezí od 80 do 100 let. Z našich zkušeností ovšem vyplývá, že v některých případech může být životnost i podstatně vyšší.

Ochranná vrstva

Hlavním úkolem každé střechy je chránit stavbu před nepříznivým počasím, především před proniknutím vody v podobě deště a sněhu. Pro tento úkol patří pálená střešní krytina mezi nejvhodnější materiály. Nejdůležitějším ochranným a hydroizolačním prvkem šikmých střech byla po staletí samotná pálená střešní krytina, skládaná na šikmé střeše s překryvem.

Dešťová voda po taškách stéká rychle a snadno. Aby však mohly pálené tašky izolovat proti vodě dokonale, musí mít střecha sklon nejméně 22 stupňů. Pokud tento sklon nelze z různých důvodů dodržet, má-li střecha komplikovaný tvar, chcete-li využívat podkroví k bydlení nebo stojí-li stavba v oblasti s častými a prudkými dešti, použijte navíc další hydroizolační vrstvu.

Nejčastěji se používá hydroizolační fólie, která se u dvouplášťových střech umisťuje přímo na tepelnou izolaci, u tříplášťových střech s provětráním pod provětrávací mezeru. Tato fólie se připevňuje hydroizolační páskou k nosným latím střechy, na okrajích střechy pak k okapovým plechům.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Nedostatečné překrytí tašek

Pálená střešní krytina patří mezi nejlepší izolační materiály. Mohou se však vyskytnout chyby, které jí brání plnit její účel. Mezi tyto chyby patří například špatný rozestup střešních latí, na které se tašky upevňují (podle sklonu střechy – 325 mm u sklonu do 30 stupňů, 340 mm u střech s větším sklonem) nebo nedostatečné překrytí tašek (80 mm při sklonu nad 30 stupňů, 95 mm u menšího sklonu).

Aby do domu nezatékalo

Alfou a omegou je dobrá projektová příprava a správně provedená montáž. Zatékání často způsobí i drobnost – nesprávné ukončení izolační fólie bez okapového plechu, tašky poškozené, nenavazující nebo přesahující do okapového žlabu. Pokud o takové závadě víte, usilujte o co nejrychlejší nápravu – čím déle bude střechou zatékat, tím více se poškodí celá její konstrukce.

text: Adam Krejčík, foto: archiv firem a autor