Můj dům – expert na rodinné domy už od roku 1993. Přidejte si nás jako preferovaný zdroj v Googlu.
Ochrana dřeva je hodně komplexní záležitostí, a i pro kutily je proto užitečné seznámit se s hlavními zásadami v této oblasti. Nedílnou součástí ochrany dřeva je vedle různých nátěrů či nástřiků i jeho skladování. Vše začíná výběrem materiálu, respektive hotových trámů, prken apod.
V potaz je třeba brát i projekt a provedení samotné střešní konstrukce. Bude-li totiž někde střechou zatékat nebo se zde bude příliš srážet pára a zvyšovat tak vlhkost na nevětrané půdě, i sebelépe ošetřené dřevo jednou podlehne zkáze. Nechat si z těchto důvodů spadnout střechu na hlavu nikdo nechce.
Výběr dřeva
Snem každého tesaře je práce s absolutně suchým dřevem. Na ně nemají totiž chuť ani houby, ani brouci, a navíc takový materiál již téměř nepracuje (vlivem vysychání se již například nekroutí). Jenže zde je podle odborníků kámen úrazu. Naprosto suché dřevo je totiž z výrobních důvodů strašně drahé. Většina prodávaného materiálu je proto kvůli nízkým nákladům vysušena jen zhruba z 20 procent. Druhým důležitým faktorem při koupi dřeva je to, zda je zdravé, není-li napadeno dřevokazným hmyzem či houbami a plísněmi. U neopracovaného dřeva jsou vidět dírky a cestičky od larev, případně nákaza houbou. U opracovaných kusů to však vidět není, a prodejci proto opravdu nemohou stoprocentně zaručit naprosté zdraví materiálu. Ze všech výše zmíněných důvodů tedy jednoznačně vyplývá, že impregnace ochrannými látkami je naprostou nutností.
Impregnované, nebo neošetřené dřevo
Stavebníci si mohou koupit buď materiál již napuštěný ochrannými látkami, nebo nijak neošetřený. Kutil si může pořídit dřevo nechráněné, když má jednak dost času na jeho úpravu a jednak dost prostoru – na pozemku či v dílně může rozprostřít po ošetření schnoucí materiál, má zde dostatek místa pro sud nebo žlab s impregnační lázní. Samozřejmě je přitom nutné dbát bezpečnosti práce s chemikáliemi a předpisů pro ochranu životního prostředí (přípravky se nesmějí dostat do půdy a vodních toků).Je-li potřeba dřeva větší množství, čas tlačí a místa moc není, je lepší ho koupit již naimpregnované. Profesionální firmy bývají propojeny s pilami, kde se většinou provádí i impregnace.
Nicméně i v případě koupě naimpregnovaného dřeva je třeba počítat s tím, že každá látka má jen časově omezenou účinnost. Je třeba ji navíc aplikovat v místech nově vzniklých neošetřených zářezů, například čepů. Dřevo také stále vysychá – mohou na něm vzniknout třeba praskliny, jež nejsou naimpregnovány. Žádný nátěr či nástřik navíc se tedy určitě neztratí. Neošetřené dřevo v exteriéru „odejde“ maximálně do pěti let. Materiál s vhodným konstrukčním řešením a chemickou ochranou vydrží i několik desítek let.
Volba nátěrů
Na dřevěné konstrukce se v zásadě nanášejí tři druhy nátěrů:
1) impregnace proti houbám, plísním a hmyzu
2) barvy a laky kvůli estetické funkci i vytvoření kompaktního povrchu, po němž voda steče (nanášejí se na impregnaci)
3) protipožární nátěry, jež mají zpomalit zahořívání povrchu (tyto hmoty se také nanášejí na impregnaci)
„Při volbě impregnace je nutné si uvědomit, kterou dřevěnou část domu vlastně chcete ošetřit. Podle toho je pak třeba zvolit patřičný druh impregnační hmoty,“ říká Michael Musil, odborník na tuto problematiku z firmy Stavební chemie Musil. Podle ČSN 49 0600-1 jsou dřevěné konstrukce rozdělené do pěti tříd rizika ohrožení. V případě nejhorší, 5. třídy jde o trvalý styk se slanou mořskou vodou. Každá impregnační hmota by proto měla příslušet konkrétní rizikové třídě.
Zeptat se & odpovědět