Můj dům – expert na rodinné domy už od roku 1993. Přidejte si nás jako preferovaný zdroj v Googlu.
Pájení a letování je jedna a táž technika: kovové díly se spojují roztavenou pájkou, která taje při nižší teplotě než spojované kovy. Doma nejčastěji využijete měkké pájení cínovou pájkou (taje zhruba při 180–230 °C), které stačí na elektroniku, drobné opravy i rozvody vody. Pevné a tepelně namáhané spoje, třeba měděné trubky solárních okruhů, vyžadují tvrdé pájení stříbrnou nebo mosaznou pájkou nad 450 °C.
Pájení možná znáte pod starším slovem letování (z německého löten). Ale ať už pájíte, nebo letujete, vždy se jedná o stejnou činnost, tedy o techniku spojování kovů pomocí snadno tavitelných slitin (nejčastěji na bázi cínu). Podobně jako u svařování se jedná o starou metodu, kterou znali obyvatelé starověké Mezopotámie nebo naši keltští předkové.
Měkké a tvrdé pájení v domácí praxi
Pájení samotné se dělí na takzvané měkké a tvrdé. V domácích podmínkách asi nejvíce využijete měkké pájení. To sice nezajišťuje tak pevné spojení, ale je k pájeným materiálům šetrnější, protože probíhá za relativně nízkých teplot (hrot páječky 300 až 350 °C) a spojovacím materiálem, pájkou, jsou nejčastěji měkké slitiny na bázi cínu. U tvrdého pájení, které se používá, chceme-li dosáhnout pevnějšího a trvalejšího spojení, je pájka tvořena slitinami stříbra či mědi. Při tvrdém pájení je vzhledem k vyšším tavným teplotám tvrdé pájky (podle složení zhruba 600 až 900 °C) potřeba jistých zkušeností a je dobré si ho vyzkoušet nanečisto.
Co se v článku dozvíte:
- Čím se liší měkké a tvrdé pájení a kdy které použít.
- Jakou pájku a tavidlo zvolit a proč se dnes přechází na bezolovnaté pájky.
- Která páječka se hodí do domácí dílny: mikropáječka, transformátorová, nebo plynová.
- Jak spoj zapájet ve třech krocích a na co si dát pozor kvůli bezpečnosti.
Podstata pájení
Pájení je založeno na schopnosti některých kovových materiálů spojovat se za určitých teplot s některými slitinami. Tomuto procesu se pomáhá tavidly, například kalafunou, která snižuje povrchové napětí cínové slitiny a váže na sebe zoxidované složky. Kalafuna se používá jako tavidlo pro spojení pájky se slitinami mědi, čehož například využívají elektrotechnici. Pokud byste chtěli pájet například železné kovy, nerez nebo hliník, budete potřebovat tavidla speciální. Pochopitelně je nemusíte míchat sami, prodávají se již hotová.
Příprava spoje: Pájené předměty musejí být mechanicky očištěny (zbaveny koroze a nečistot) a odmaštěny, někdy je nutné odstranit nežádoucí oxidy z povrchu leptadlem. Je vhodné spoj před pájením mechanicky pojistit (spojované dráty spolu zkroutit, plechy na okrajích zapertlovat).
Dočtěte si tento článek jako člen klubu Můj dům
Zdarma a bez závazků.
Jste členem? Přihlaste se
tištěný časopis zdarma na 12 měsíců (při splnění podmínek)
- 3 000+článků
- 1 000+rodinných domů
- 90+epizod podcastu




Zeptat se & odpovědět