Pestré krokusy jako elixír života

Pestře zbarvené trychtýřovité květy šafránů neboli krokusů nejlépe vyniknou, pokud je vysadíte do početných skupin. Nemusí ale růst jen na záhonech či rabatech. Na skalce překvapí mezi kameny, v truhlíku či květináči na okně nebo u domovního vchodu vás budou těšit denně, nádherně vypadají v pořádné ploše v trávníku. Bez ostychu se derou zpod keřů, stromů i pat živých plotů. Pokud jste je nestihli vysadit na podzim nebo nemáte zahrádku ani terasu, můžete si koupit narychlené šafrány v květinářství a rozjasnit interiér. Všechny možnosti můžete kombinovat. Krokusy se prostě nikdy nepředávkujete…

Původem od Středozemního moře

Šafránů je známo kolem sta druhů. V přírodě rostou především kolem Středozemního moře – v Malé Asii, na Balkáně, v Itálii, Španělsku, ale také na Kavkaze a v severní Africe. Mezi šafrány existují druhy kvetoucí na jaře, které známe především z našich zahrádek, ale také druhy kvetoucí až na podzim.

 

Pokud nejste zkušenými pěstiteli, nezačínejte si s botanickými druhy, které mají menší květy a na zahradách trpí chorobami. Raději si vyberte z bohaté nabídky atraktivních kultivarů, které mají květy větší, jsou odolné vůči chorobám a ochotně kvetou. Velkokvěté krokusy jsou odvozeny od druhu Crocus vernus. Z bílých jmenujme například kultivar ‘Jeanne d´Arc’, z fialových ‘Victor Hugo’, krásně žlutý je třeba ‘Goldilocks’. Na trhu je také dost dvoubarevných žíhaných kultivarů (např. ‘Saturnus’). V zemi má šafrán cibulovitou hlízu chráněnou zpravidla síťovanými šupinami. Květy vyrůstají současně s listy nebo dříve – často vykukují z tajícího sněhu. Listy jsou úzké, čárkovité, většinou ozdobené tenkým světlým proužkem.

Více článků z rubriky ZAHRADA najdete na www.dumabyt.cz.

Šafrány jsou nenáročné rostliny milující slunce. Zato opravdu nesnášejí těžké vlhké půdy. Pokud je ještě na zahradě nemáte, můžete si právě teď vytipovat místa, kde byste se za rok jimi chtěli kochat: hlízy jarních krokusů se vysazují v říjnu, druhy kvetoucí na podzim v srpnu. Hloubka výsadby je přibližně 6–8 cm, vzdálenost jednotlivých rostlin by měla být aspoň 7 cm. Na stanovišti je můžete ponechat, protože na rozdíl od velkokvětých narcisů a tulipánů nepotřebují na léto vyjmout ze země. To se dělá jen v případě, že je chcete přesadit: koncem června je opatrně vyryjte, očistěte a na prázdniny uložte v suchu, nejlépe při teplotě do 18 ºC. Rostliny se množí převážně dceřinými hlízkami, případně ­také samovýsevem.

Pokud jste na webu již zaregistrovaní, po přihlášení se fotografie zobrazují bez vodoznaku.

Nádherně vypadá plošná výsadba krokusů v trávníku. Sázejte (na podzim) 100–150 ks/m ² . Trávník ale můžete začít sekat až v době, kdy listy zežloutnou – bývá to 6–8 týdnů po odkvětu (odhadem konec dubna). Kdybyste trávník s listy krokusů posekali dříve, rostliny by neměly čas načerpat z listů do hlízek dostatek zásobních látek – vysilovaly by se a postupně by přestaly kvést. Také rostliny v květináčích nechte po odkvětu zatáhnout. Můžete je pak přenést i do zahrady. Pozor, porosty krokusů mohou decimovat myši a hraboši!