Plochá, nebo šikmá? Plech, nebo taška?

Existuje řada technologií pro spolehlivé řešení ploché střechy, přesto se u nás na rodinných domech realizuje většina střech šikmých. Na toto téma střech s námi hovořil Ing. Jakub Hemza, technický expert za Alianci taškových střech.

Proč tomu podle vás tak je?

V některých lokalitách obce určují přípustný typ střechy – typicky jde o památkově chráněná území nebo chráněné krajinné oblasti, kde je kladen důraz na zachování tradičního vzhledu staveb. Tam může být sedlová nebo valbová střecha přímo vyžadována. Z pohledu praxe ale převažuje šikmá střecha u rodinných domů i z čistě technických a uživatelských důvodů.
Skládané krytiny tvoří provětrávanou konstrukci, která přirozeně odvádí vlhkost a prodlužuje životnost střešního pláště. Navíc jde o snadno opravitelné a dlouhodobě ověřené řešení, které funguje bez potřeby složitého servisu.

Jaké další benefity tedy šikmá střecha dnes nabízí?

Z architektonického hlediska šikmá střecha přirozeně zapadá do vzhledu českých obcí a krajiny. V našich podmínkách se dlouhodobě osvědčuje díky své konstrukční jednoduchosti, spolehlivosti a schopnosti přirozeně odvádět vodu. K výhodám šikmé střechy patří také vznik podkrovního prostoru, který může sloužit jako úložný nebo obytný. Provětrávaná střešní skladba pomáhá regulovat vlhkost a prodlužuje životnost celé konstrukce. Navíc dnes už jsou střešní krytiny opatřeny i speciálními povrchovými úpravami, které vyžadují jen minimální údržbu.

A jaká rizika u šikmých střech vidíte?

Při realizaci šikmé střechy je třeba věnovat velkou pozornost detailům, zejména v případě obytného podkroví. Aby nebylo nutné zasahovat do střešního pláště, nabízejí skládané krytiny širokou škálu střešních doplňků, které společně tvoří ucelený střešní systém. Z hlediska konstrukce jsou problematické přechody mezi jednotlivými vrstvami, kde může docházet ke vzniku tepelných mostů nebo ke kondenzaci vody. To platí především pro místa s přerušením tepelné izolace, například u napojení krokví, kolem vikýřů nebo střešních oken.
Všeobecným rizikem je také nedostatečně provedená izolace. Pokud není správně navržena tepelněizolační skladba a zároveň správně chráněna proti vlhkosti, může dojít ke kondenzaci uvnitř konstrukce a následně k růstu plísní nebo houbových napadení dřeva. Problémem bývá také nedostatečné větrání střešní konstrukce, zejména pokud chybí nebo je přerušena ventilační mezera pod krytinou. Ovlivňuje to schopnost odvádět vlhkost, ať už přirozenou po dešti, vlivem hnaného deště či sněhu.

Od čeho se odvíjí výběr střešní krytiny?

Sklon střechy ovlivňuje způsob odvodu vody a tím i požadavky na těsnost krytiny. Například skládané krytiny jsou určeny pro střechy se sklonem od určité minimální hodnoty, obvykle od 22°. Některé modely umožňují pokládku i při nižším sklonu, ale jen s doplňkovými hydroizolačními opatřeními. Naopak pro velmi nízké sklony nebo téměř rovné střechy se používají například asfaltové pásy, fólie nebo plechové systémy s těsnými spoji. Dalším důležitým faktorem je podnebí v dané lokalitě. V oblastech s výskytem sněhu nebo častého silného větru je potřeba volit krytinu a konstrukci střechy tak, aby bezpečně odolaly danému zatížení. Taška z betonu nebo pálené hlíny využívá svou „váhu“ a konstrukci při zatížení sněhem a sání větru. Díky své robustnosti působí jako stabilizační prvek. Lehké krytiny, jako je plech, vyžadují velmi důkladné a systémové kotvení, aby nedošlo k jejich nadzvednutí. Při silném sání větru často odlétne celá plechová střecha. U tašek může odletět jen několik kusů.
Každý typ krytiny má v tomto směru své specifické požadavky, které je potřeba při návrhu zohlednit.