Přestože v branži zvané design bývá poměrně těžké prosadit se, Jan Čtvrtník sklízí jeden úspěch za druhým. Jeho portfolio je skutečně úctyhodné – od lisu na citrony a gumových háčků přes prsteny, vázy až po sedací nábytek. Tentokát jsme se zaměřili na digestoře.

Vývojové črty digestoře Switch pro AeG.Jan Čtvrtník žije v Itálii, pracuje pro společnost Electrolux, ale věnuje se i české designové scéně. Jeho záběr je skutečně úctyhodný. „Hodně cestuji a trávím dlouhé hodiny na letištích a nádražích. Míst k sezení je tady žalostně málo, a tak velmi často vestoje přemýšlím, jak vytvořit elegantní a jednoduché lavice, které by zdobily prostor a zároveň sloužily svému účelu,“ vysvětluje na úvod našeho rozhovoru a představuje část svého bohatého portfolia: proslulou kolekci s názvem Ai.ro, navrženou jako modulární sestavu dvou základních prvků spojených speciálním můstkem do sedací plochy různé výšky, určenou právě pro velké haly a čekárny. Čtverce a obdélníky se spojují do různých kompozic, jednotlivé typy lze volně kombinovat do rozmanitých sestav. To vše v mnoha barevných variantách s jednoduchou plochou podnoží na trubce. Na svých cestách Jan Čtrvrtník přemýšlí také o tom, jak ztvárnit nejrůznější digestoře pro moderní energeticky úsporné kuchyně – hlavní téma tohoto rozhovoru.

Jaké jsou současné trendy v oblasti digestoří?

AEG digestoře navržené ve spolupráci s Ondřejem Václavíkem.Design digestoří následuje estetické trendy ostatních produktů, samozřejmě s přihlédnutím ke specifickým technologickým omezením. Do výroby digestoří vstupují nově energetické štítky, které ovlivní vývoj digestoří směrem k úspornějším či efektivnějším systémům. Začnou se více používat úsporné bezkartáčkové motory v kombinaci s vysoce účinnými baffle filtry. Označení energetických štítků bude ale značně problematické, protože existují digestoře, které dokážou energii i ušetřit.

Spolu s Ondřejem Václavíkem jsem navrhl digestoř, která v sobě kombinuje odvod par z domu s recyklací vzduchu. Uživatel si může zvolit pomocí elektronického systému, zda vytáhne páry vně domu spolu s teplem, nebo teplo ušetří a pročistí vzduch filtry a vrátí ho zpět do místnosti. V zimních měsících tak digestoř dokáže ušetřit energii za otop oproti klasickému odtahovému systému.

Kde můžeme tyto digestoře vidět a jaký bude podle vás další vývoj v oblasti energetických štítků a digestoří?

Digestoře byly představeny ve variantě AEG na veletrhu IFA v Berlíně již v září 2013. Letos na italském veletrhu Eurocucina bude dána do prodeje estetická varianta pro značku Electrolux. Myslím, že výrobci jsou velmi chytří ve svých marketingových strategiích, a tak najdou cestu, jak co nejlépe prezentovat výhody daného výrobku s energetickými štítky nebo i bez nich.

Na co je tedy třeba hlavně myslet při tvorbě designu digestoří?

AEG digestoře navržené ve spolupráci s Ondřejem Václavíkem.Pro digestoře AEG je vše podřízené funkci. Snažím se najít krásu v úsporném tvarování, v příjemné proporci a s minimálním nárokem na zdobnost. Snažím se odstranit vše, co není nutné pro funkci digestoře. Jsou ale parametry, které jsou dány aerodynamikou, rychlostí proudění vzduchu, retencí mastnoty, hlukem, vibracemi, závěsným systémem (atd.), což nejde obejít. To musí být striktně zachováno. Jde také o základní šířky větrných tunelů, o poměry otvorů vůči filtrační ploše, šířky perimetrálních kanálů, ale i o materiály, ze kterých může být digestoř vyrobena.

Jak jste přistupoval konkrétně vy k tomuto zadání?

V případě Switch digestoře jsme hledali nevšední tvar pro klasickou T digestoř. Museli jsme vycházet z pravoúhlého tvarosloví AEG a zároveň udělat digestoř jinak. Myslím, že se nám povedlo najít nevšední tvar tím, že jsme do horizontálního bloku vetkli komín. Ten je většinou pozapomenutým, a přitom nesmírně důležitým elementem celé digestoře. Umístili jsme na něj ovládání a zvětšenou skleněnou plochou se nám podařilo vyjádřit, že v komíně je něco navíc, než bývá u klasické digestoře.

Důležitý je také soulad s interiérovým designem. Jak se postupuje u digestoří?

Digestoře jsou v tomto ohledu vlastně poměrně jednoduché. Buď je zcela začleníte do nábytku, že nejsou ani vidět, nebo jim necháte „brandovou“ tvář, to znamená, že přesně kopírují prvky ostatních spotřebičů, anebo je děláte jako solitéry, které z digestoře udělají určitý akcent dané kuchyně. Ani v jednom případě vlastně na estetiku kuchyňského nábytku příliš nenavazují. Navazují na ni svými rozměry a kvalitou materiálu, esteticky jsou spíše v souladu s ostatními spotřebiči, nebo naopak jsou ve výrazném kontrastu a jsou objektem, který přitáhne vaše oko jako první.

Více článků z rubriky KUCHYNĚ na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Kuchyně se postupně stávají pevnou součástí obývacích pokojů. Jak se to odráží v jejich designu?

AEG digestoře navržené ve spolupráci s Ondřejem Václavíkem.Stávají se součástí pokojů, ale stále jsou nějak vizuálně odděleny buď jídelním stolem, nebo ostrovem. Myslím, že hlavně kuchyně s pracovní deskou obchozí ze všech stran je jakýmsi velkým retro trendem. Pochopitelně se tomu přizpůsobují i digestoře, a to především tím, že nepřiléhají ke zdi, ale visí ze stropu. Pro designéra to znamená zohlednit pohledy ze všech stran, i zadní strana se stává důležitá a je třeba ukázat značku i zezadu. Islanové digestoře se většinou věší výše, aby neubíraly vizuální kontakt z kuchyně s lidmi v obýváku.

Co byste poradil uživatelům – jaká jsou podle vás hlavní kritéria výběru?

Poradil bych, aby pozorovali sami sebe – co a jak dělají, jak moc doma vaří. Podle toho nechť potom volí parametry digestoří. Je zbytečné kupovat digestoř s funkcemi navíc, které jsou pro spotřebitele úplně zbytečné, protože je téměř nevyužijí. Dobré je připlatit si za lepší filtry, které prodlouží život a zvýší užitnou hodnotu digestoře. Velkou výhodou, pokud vaříte pro společnost nebo ve společnosti lidí, je nízká hlučnost.

A jaká je podle vás budoucnost kuchyní a digestoří?

Jsme na prahu internetového spojení věcí, což je poměrně nový trend v oblasti kontroly a komunikace předmětů běžného využití mezi sebou nebo s člověkem, a to zejména prostřednictvím technologií bezdrátového přenosu dat a internetu. Máme už systémy, které umožňují propojení, a zbývá jen vytvořit dostatek „periferií“. Účelem nebo spíše vizí je vzájemná komunikace jednotlivých zařízení pro vytváření synergického efektu – hodnoty pro zvýšení kvality života.

Vertikální sandwich je AEG nástěnná digestoř s recirkulačním módem.Přirozeně se ale bude všechno otáčet kolem extrémně konzervativního zákazníka. Vše bude děláno tak, aby mu to dovolilo vařit „jako od babičky“ s perfektním a stálým výsledkem s menšími nároky na čas a s potřebou zkoušet a ladit proces do finálního a jediného správného výsledku.

A zvítězí-li molekulární strava?

Dalo by se skoro říci, že molekulární stravu budeme jíst, jen pokud se něco pokazí – například budeme mít málo přírodních zdrojů a budeme muset stravu vyrábět průmyslově. Jinak si nedovedu představit, že by se člověk dobrovolně vzdal požitku z chutě a vůně pokrmů, se kterými vyrůstal a které do značné míry formují kulturu každé společnosti. Radost z přípravy jídla a zvyky se stolováním jsou zase osou každé rodiny, a tak si myslím, že molekulární strava může být zajímavý doplněk stravy, může být nutností na meziplanetárních misích, ale asi nebude standardem pro kvalitní život.

text: Vlastimil Růžička, foto: archiv

logo MessengerPoslat Messengerem