Dřevo je určitě tím nejpřirozenějším materiálem pro výrobu podlah a i po staletích zůstává stále tím nejzajímavějším.

Už předkové našich předků kladli na podlahy svých příbytků dřevo: ať už to byly nahrubo opracované fošny či jemné, do vzorců sestavované parkety, všechny dřevěné podlahy měly a mají řadu výhod. Kromě pěkného vzhledu stojí za zmínku jejich tepelněizolační vlastnosti, díky nimž jsou příjemné i pro bosé nohy. Tím ale výčet jejich předností nekončí. Životnost dřevěných podlah sahá k třiceti a více rokům. Podlahy jsou antistatické a antialergické, mohou proto být bez problému použity v ložnicích i dětských pokojích.

Všechno není jenom „nej“

Jak už to bývá u všech přírodních materiálů, kromě výrazných kladů mají i své nevýhody. U dřevěných krytin je to především vyšší náchylnost na nadměrnou vlhkost a na kolísání teploty v místnosti. Časté jsou případy, kdy dochází například ke „vzdouvání“ parketových vlysů vyrobených z nedostatečně vysušeného dřeva nebo položených na nedostatečně vyschlou a odizolovanou betonovou podlahu.

V zimních měsících zase mívají tendenci se sesychat. Další, spíše technickou záležitostí je nevhodnost pokládky masivních dřevěných podlah na podlahové vytápění. Jako nevýhoda se často také uvádí barevná nestálost – například parkety mohou pocházet z různých kmenů odlišných svým stářím či původem. Tento aspekt ale nemusí být nedostatkem v očích každého. Podíváme-li se totiž na barevnou nestálost z jiného úhlu pohledu, můžeme v ní vidět spíše výhodu v podobě originality – každá z lamel je svým způsobem jedinečná, nejen svým odstínem, ale rovněž rozvrstvením suků a letokruhů, což je na dřevu krásné.

Postrach zvaný leštěnka

Největší obavy při pořizování dřevěné podlahy jsou spojovány s jejím čištěním a údržbou. Časy, kdy majitelé museli lézt po kolenou a podlahu voskovat a drátkovat kartáčem, jsou již za námi. Kromě zametání a vysávání se dřevěné podlahy mohou bez problému vytírat vlhkým hadrem či mopem, základem je však jejich důkladné vyždímání.

Do vody můžete přidat saponáty speciálně určené pro krytiny ze dřeva. Dřevěnou podlahu, stejně tak jako i mnohé další, je nutné chránit před mechanickým poškozením. Proto je dobré nohy nábytku podlepit měkkým materiálem, například filcem či speciálními lepicími polštářky, které jsou dnes běžně dostupné.

Jaký vybrat povrch

Lakované krytiny jsou obecně lépe chráněné než krytiny olejované. Lak na podlaze vytváří ochrannou vrstvu chránící proti oděru a bezesporu působí také esteticky. Takto povrchově ošetřené podlahy je nutné po čase kompletně zbrousit a znovu nalakovat. Místní opravy, například po mechanickém poškození, jsou v podstatě nemožné, přinejmenším bez vlivu na výsledný vzhled. Podlahy ošetřené přírodním olejem si zase plně zachovávají svůj přírodní ráz. I to je jeden z důvodů, proč olejované krytiny získávají na oblibě.

Jejich výhodou je také možnost lokální opravy krytiny při poškození tak, že rozdíl mezi nově ošetřenou částí a zbytkem původní krytiny v podstatě není k rozeznání. Určitou nevýhodou olejovaných podlah je nutnost pravidelného ošetřování olejem. V méně zatěžovaných prostorách je to přibližně jednou za dva roky, v prostorách s vysokou frekvencí pak jednou za rok. Útěchou nám budiž to, že údržba olejem je snadná. Výrobci prodávají speciální sety, díky kterým lze ošetření olejem zvládnout i vlastními silami.

Více vrstev více vydrží

Vůči všem výše popisovaným vlivům jsou odolnější vícevrstvé podlahy. Ve srovnání s masivními dřevěnými podlahami jsou stabilnější, jsou odolné proti prohýbání, vyboulení i praskání. Strukturu vícevrstvých krytin tvoří dvě nebo tři dřevěné vrstvy sklížené proti sobě křížem. U třívrstvých krytin bývá na spodní části podlahy dřevěná dýha, středovou část tvoří výztuž z masivu – borovice/smrk – záleží na výrobci, a vrchní nášlapnou vrstvu pak tvoří jedna z ušlechtilých dřevin. Z hlediska designu či estetiky je na vícevrstvé podlaze nejdůležitější právě dřevina, která tvoří nášlapnou vrstvu.

Můžeme vybírat z dřevin světlých, tmavých, měkkých, tvrdých, domácích či exotických. Záleží na tom, do jakého interiéru a k jakým účelům má podlaha sloužit. Mezi hlavní výhody vícevrstvých podlah bezesporu patří jejich snadná pokládka bez lepení či šroubování, protože většina z nich je už vybavena zámkovým mechanickým spojem. Při poškození krytiny je tak možné jednoduše vyjmout a vyměnit pouze poničenou lamelu. Díky své konstrukci jsou vícevrstvé krytiny, pokud splňují základní rozměrové a technické požadavky, vhodné i pro pokládku na podlahové vytápění.

text: Stojan Černodrinski, foto: archiv firem

Poslat Messengerem

13.03.2014 | Interiér