Obě varianty, tedy otevřený multifunkční prostor a oddělené samostatné místnosti, mají svá nesporná pro i proti. Samozřejmě záleží na momentálním stavu a vývoji rodiny a také na počtu, věku a snad i pohlaví či zdravotním stavu jejích členů. Přesto se nejspíš shodneme na tom, že v době silného individualismu a značného časového zaneprázdnění je společný obytný prostor jediným místem, kde se lze – byť někdy pouze při jídle – setkat s blízkými.
Výhody a nevýhody řešení
Bydlení v rodinném domě poskytuje vyšší uživatelský standard. Pokud jste si ovšem nepořídili čtyřpodlažní hrad s výměrou letištního terminálu, kde se s některými členy rodiny potkáte jen velmi sporadicky. Může pak být, že zavzpomínáte na domeček prarodičů, kde kuchyně se sporákem, kredencí, jídelním stolem, nezbytnou pohovkou a rozhlasem po drátě tradičně patřila k nejvyužívanějším částem obydlí. Vždyť právě zde, u rodinného stolu, ve všední den u pečlivě vydrhnuté desky (později na vikslajvantu), o svátcích na sněhobílém ubrusu, se odehrávalo vše podstatné a důležité. Včetně návštěv.
Tak či onak, rozhoduje vaše volba a také váš způsob života: kde (v čem) a jak žijete, kolik máte volného času a jak jej trávíte, zda je pro vás posezení u stolu společenskou záležitostí či místem k doplnění energie, zda vás navštěvují přátelé, příbuzní.
Ve většině případů jsou to ženy, kuchařky a hospodyně, které kategoricky odmítají trávit hodiny v izolaci nad sporákem. Na druhé straně jsou to mnohdy tytéž bytosti, jimž by ve společném prostoru vadil pohled doslova „do kuchyně“, třeba na dřez plný špinavého nádobí. Nemluvě o všudypřítomném odéru přepravovaných specialit. Ovšem chcete-li být součástí každodenního rodinného dění, pak je právě společný prostor správným řešením.
Co je a není dominantní
Někteří bytoví architekti tvrdí, že středobodem otevřeného obytného prostoru je kuchyně a jídelna, jiní naopak privilegují obytnou část a teprve někde v koutě onen „zbytek“.
Při první variantě bývá součástí kuchyně kromě klasické linky ještě tzv. ostrůvek (varný ostrůvek) odkud má dozorčí batolat optimální přímý výhled od sporáku na volnou hrací plochu (a periferně i na televizor). Jakmile však děti odrostou, dohled prakticky nepotřebují. Přesto, chcete-li mít své ratolesti pod kontrolou, jídelní stůl může ještě před servírováním posloužit jako pracovní plocha ke splnění školních povinností.
V ryze „dospělácké“ rodině, jejíž členové přicházejí domů v různou dobu a večernímu jídlu už tolik nedají, má určitě navrch naopak odpočinková část bytu s pohodlným sezením. Když je to odtud navíc jen pár kroků k lednici, domácímu baru či humidoru…
Pravidla, zásady atd.
Společenské funkci obývacího pokoje by mělo odpovídat i vybavení nábytkem. Jeho neúměrné množství a velikost (hlavně sedací soupravy) je spíše na překážku, znesnadňuje volný pohyb a k manipulaci potřebujete partu stěhováků. Nesnažte se tedy o efekt, ale o praktičnost. Vzdušnost a lehkost, stejně jako dostatek denního světla a nastavitelná úroveň umělého osvětlení, materiály, barvy a jejich kombinace – to vše působí i na psychiku.
Hodně využívaným a velmi efektním interiérovým řešením je volný průchod balkonovými dveřmi přímo na přilehlou terasu, do zahrady nebo dokonce k venkovnímu bazénu. Jídelna by ale neměla být pouze místem k „vymetení“ talířů. Kde jinde než právě tady se přece nabízí prostor ke sdělení denních zážitků, novinek i k řešení rodinných záležitostí. Máte tu jeden ke druhému v danou chvíli vzácně blízko. Jakmile se totiž – zvlášť po vydatném jídle – zaboříte do křesla nebo do sedačky a pustí se televizor nebo hudba, je po diskusi…
Funkčnost jídelny |
Abyste si při jídle vzájemně nepřekáželi, potřebuje každý stolující alespoň 60 cm širokou a 40 cm hlubokou plochu jídelního stolu. Například stůl pro čtyři osoby bude mít minimální rozměry 80 x 120 cm. Pohodlnější samozřejmě bude ke každému rozměru přidat ještě 10 cm. K šířce stolu je také nutné připočítat na každé straně prostor pro židli a její odsunutí. Tedy dalších min. 70 cm, raději 100 cm. Šířka kompletní sestavy jídelního stolu tedy činí skoro tři metry. Berte v potaz, že kruhový stůl sice může být menší než stůl obdélníkový, se židlemi ovšem zabere větší plochu. Příklad: kruhový stůl pro šest osob má průměr 120 cm a společně se židlemi vyžaduje prostor přibližně 3 × 3 m, zatímco obdélníkový jenom 1,8 × 3 m. Kulaté stoly se doporučují nejvýše pro osm osob (průměr asi 150 cm), u většího průměru už jen těžko dosáhnete do jeho středu. K dopravě jídla je vhodný servírovací stolek na kolečkách, žonglování s plnými talíři je poměrně riskantní a nehodné autora delikatesy. |
Text: Petr Saulich, Foto: Archiv redakce