K nejoblíbenějšímu materiálu na podlahy stále patří dřevo. Dotek a vůně přírody jsou pro mnohé nenahraditelné, zdravotní nezávadnost a ekologická hlediska jsou dalším plusem.
Dnes se nejvíce používají dvoj- a třívrstvé podlahy, složené z nášlapné vrstvy z přírodního dřeva (tl. 2,5–3,5 mm) a nosné vrstvy, nejčastěji z MDF desek nebo HDF desek. Lamely vzájemně spojované na pero a drážku či různými klik-systémy se nejčastěji pokládají jako plovoucí podlaha (případně je lze i lepit k podkladu). Díky složení z více vrstev jsou tvarově stálé, nekroutí se, nepraskají a mají dlouhou životnost. Na nosnou vrstvu se používá odpadní či recyklované dřevo, což splňuje ekologické požadavky.
Nejoblíbenější a nejpoužívanější dřevinou u nás zůstává již po desetiletí dub. Zatímco v minulosti byl v oblibě perfektní vzhled – hladký povrch, co nejrovnoměrnější struktura bez suků, prasklin, s jednolitou barevností (výrobci tuto kvalitu zpravidla nazývají třída premium), dnes naopak „letí“ nedokonalost – nerovnoměrná barevnost a kresba, kartáčovaný povrch s hrubou strukturou, suky, praskliny atd.
Také čtěte: Jakou podlahu zvolit do kuchyně?
Žádané jsou podlahy se vzhledem starých opotřebovaných prken, s odřeným nátěrem, vybělených mořskou solí nebo sluncem atd. (tzv. styl vintage). Tohoto vzhledu se dociluje různými technologiemi – ručním škrábáním povrchu, louhováním, kolem suků se povrch vyřezává do větší hloubky. lamely mají po celém obvodě seříznuté hrany (imitují masivní prkna), do dřeva se vkládají kolíky, které dříve používali tesaři a truhláři, vypalují se různé značky.
Kamenem úrazu dřevěných podlah byla vždy údržba. oblíbené olejované povrchy bylo třeba pravidelně natírat, laky zase vytvářely nepříjemné světelné odlesky. nové povrchové úpravy – tzv. ultra matné laky, spojují výhody obojího. Na dotek jsou příjemně teplé, takže vzniká dojem, že je podlaha vyrobena z neošetřeného, surového dřeva. Na povrchu se nachází silná, avšak neviditelná vrstva laku, která chrání dřevo před opotřebením a otěrem a je voděodolná, takže podlahu můžete jednoduše setřít. Mezi novinky s touto úpravou patří např. podlahy Kährs Lux a Lumen.
Voděodolný laminát |
|
Dlouhou dobu nebyly laminátové podlahy obecně doporučovány do vlhkých prostor. Riziko představovaly spáry – boční spoje lamel, kde hrozilo pronikání vody do spodní vrstvy podlahy. Německý výrobce Wineo vyvinul speciální patentovanou úpravu bočních spojů Aqua-Stop, která zajišťuje vodotěsnost. U podlah s tímto označením nic neriskujete ani v koupelně.
|
Je to dřevo a není to dřevo…
Vzhled dřeva, včetně patiny, díky moderním technologiím dokonale napodobují i jiné podlahové krytiny. Obzvláště dokonale to zvládají laminát a vinyl. Laminátové podlahy mají dekorační papírovou vrstvu zalaminovanou za vysokých teplot pomocí melaminové pryskyřice do nosné dřevovláknité desky (HDF, MDF). Dekor se realizuje speciálním tiskem s využitím organických barev a jeho nabídka je takřka neomezená.
Výrobci vyvíjejí speciální technologie pro vytvoření plastického povrchu. Například nová kolekce laminátových podlah QuickStep Signature dosahuje až 600 různých hloubek povrchu, plastická struktura zasahuje až do seříznutých hran. Některé dekory této série imitují starý oprýskaný nátěr nebo bělené dřevo. Tyto podlahy jsou od dřeva k nerozeznání, na dotek teplé, vyznačují se vysoce odolným povrchem.
Vinyl si můžete vybrat jako lepenou krytinu dodávanou v rolích, tenkovrstvé lamely lepené k podkladu (tl. 2,5–3,5 mm, měkčený vinyl), nebo jako vícevrstvé plovoucí podlahy, pokládané a spojované podobně jako laminátové desky (tvrzený vinyl). Snadno se udržují, jsou velmi odolné, vodotěsné a elastické, což tlumí hluk a také prospívá našim kloubům. I zde se používají moderní technologie k dosažení vysoce plastického a autentického vzhledu.
Od syntetických vinylů k přírodním rigidům |
|
O vývoji v oblasti vinylových podlah s námi hovořil Milan Mrkáček ze společnosti Kratochvíl Parket Profi: „Vývoj v této oblasti je velmi rychlý. Zjednodušeně řečeno, základní surovinou vinylu je ropa a podle množství přidávaných změkčovadel se dosahuje potřebné ohebnosti krytiny. Pro vinyl v rolích (označuje se jako PVC) se používá více změkčovadel, pro vinyl v dílcích (LVT) méně. Vývoj vinylů se zaměřil na dva cíle. Za prvé měl přinést vyšší tvarovou stabilitu, protože vinyl se roztahuje a smršťuje v závislosti na teplotách. Druhý cíl byl ekologický – snížit spotřebu ropy, snížit škodlivé emise a využít obnovitelné zdroje. Vznikla nová generace podlahových vinylových krytin, tzv. rigidy. Nejsou vyráběny z umělé hmoty, základní složkou jádra je buď kamenivo, nebo dřevitá moučka ze zbytkového dřeva. Jde tedy o maximálně ekologický přístup s využitím obnovitelných surovin.
Výsledkem jsou dva druhy rigidů, a to minerální SPC krytiny (Stone polymer composite) s jádrem z drceného kameniva a dřevěné WPC podlahy (Wood plastic composite) s dřevitým jádrem. K tomuto základu se přidávají polymery, které zaručují, že krytina bude ohebná. Rigidy se vyrábějí ve stejném formátu jako vinyly, ale neobsahují PVC, ftaláty ani změkčovadla. Mezi první minerální „rigidní“ podlahy u nás v loňském roce patřily krytiny SPC Arbiton. Trendem současnosti je tedy jednoznačně ekologie. Kromě rigidů vznikají i podlahy z čistě přírodních surovin, jako je německý WINEO PURLINE. Jeho základní ingredience tvoří řepkový a ricinový olej a přírodní minerály (křída). Neobsahuje chlor ani změkčovadla a řadí se mezi zdravotně zcela nezávadné podlahové krytiny bez emisí těkavých látek. Němci dokonce používají termín bio podlaha. Na konci životního cyklu ji můžete vyhodit do normálního směsného odpadu, zatímco klasický vinyl by se rozkládal stovky let.“ |
Mohlo by vás zajímat: Podlaha a dveře v interiéru: Jak je správně sladit?
