Přestavba koupelny je náročná a nákladná záležitost, chyby se napravují jen těžko, proto je její pečlivé naplánování zásadní. Na prvním místě stojí samozřejmě funkčnost a správná dispozice, ale důležité jsou i barevnost a design – měly by být sladěny s celkovým stylem bytu či domu. Zejména v moderních interiérech, kde je koupelna často otevřeně propojena s ložnicí. Při výběru obkladů a sanitární techniky proto raději nepodléhejte aktuálním trendům, zvláště pokud neodpovídají celkovému ladění bytu, vyhněte se designovým trhákům a lákadlům typu „barva roku“ apod. a vsaďte spíše na nadčasovost a kvalitu. Při plánování není na škodu ctít zásadu „dvakrát měř…“.
Vposledních letech získala koupelna v hierarchii bydlení mnohem důležitější postavení. Jak vnímáte toto prostředí vy?
Koupelna už není jen užitková místnost někde na okraji bytu. Stává se stále více středem pozornosti. Trávíme v ní hodně času, relaxujeme, meditujeme, každé ráno se tu probouzíme, upravujeme se a více či méně přetváříme své já pro tento den. Je to jedinečná místnost, kde jsme sami sebou. Podle mě je to nejdůležitější místnost v bytě.
Než se někdo pustí do rekonstrukce, měl by se seznámit s nabídkou vybavení. Ta je ale dnes tak široká, že to ani není možné. Jak byste doporučil postupovat?
Určitě nejdřív hledat inspiraci v odborných časopisech a na internetu. Podívat se, co všechno je nyní možné v koupelně udělat, jaké jsou nové technologie, kam směřuje design a co praktického výrobci nabízejí. Ve chvíli, kdy mám nějakou hrubou představu, je dobré navštívit koupelnové studio a osahat si reálné výrobky ve skutečném měřítku. Doporučuji se tam také poradit s odborníky nebo se obrátit na architekta, který pomůže s případnou úpravou dispozice i s řešením, které z časopisů nevyčtete.
Na čem se podle vás dá při zařizování koupelny ušetřit a u čeho byste to nedoporučil?
Zásadní je stanovit si, jak dlouho budu koupelnu využívat. Zda jde jen o přechodné úpravy nebo o investici na mnoho let. U dlouhodobého řešení doporučuji nešetřit na předmětech, které jsou pevně zabudované. Jde především o instalace a podomítkové rozvody. Vana a sprchový kout také nejsou snadno vyměnitelné položky. Velkou investicí při zařizování koupelny jsou keramické obklady. Tady mohu uvažovat, zda je nutné obkládat například až do stropu či jen částečně nebo neobkládat vůbec a zvolit jen nátěr.
Další vybavení mohu kupovat po etapách. Nejdřív samotné umyvadlo, pak dokoupit nábytek, zrcadlo s osvětlením a jen běžnou baterii, která se dá časem vyměnit za designovou. Nemusí to být drahé výrobky, vždy bych však volil kvalitní a ověřené značky, protože oprava nebo výměna čehokoliv v koupelně je mnohem obtížnější než rozbitá židle v kuchyni.
Ve snaze získat větší prostor se někteří lidé před rekonstrukcí rozhodují, zda by neměli spojit koupelnu s toaletou. Jaký je váš názor?
Spojením se opravdu může získat komfortnější prostor. Pro někoho je toto spojení nepříjemné, jiný s tím nemá problém. Záleží také na počtu členů domácnosti a jejich režimu. Někdy už ve třech může nastat ranní „dopravní“ kolaps. Někdo rád vysedává na toaletě při sudoku nebo se vyhřívá ve vaně. Je to individuální a je potřeba myslet i pár let dopředu.
Vedle sanitární keramiky a dalšího koupelnového vybavení je třeba věnovat pozornost i výběru světel. Jaký způsob osvětlení v koupelně doporučujete?
Nemyslím, že by v koupelně mělo viset parádní designové svítidlo z posledního veletrhu. Jde tu především o světlo jako takové. Je třeba se tu orientovat a vidět na sebe při úpravě obličeje a vlasů. Osvětlení by ale mělo také dokázat vytvořit intimní atmosféru vhodnou na relaxaci. K tomu doporučuji určitě teplé bílé světlo, rozdělené alespoň do dvou zón. Nemělo by tu chybět celkové osvětlení například v podobě stropních směrovaných reflektorků a lokální kolem zrcadla. Světlo nemá oslňovat. Pro vanové labužníky bych doporučil stmívatelná světla nebo ještě světla s proměnlivou barevností propojená s relaxační hudbou.
Jak je to s barvami? Doporučujete umírněné řešení, nebo nějaké výraznější, které však může po čase omrzet?
Opět záleží na tom, na jak dlouho koupelnu budujeme, ale i na technologiích a materiálech, které chceme použít. Jsme-li mladí, chceme pravděpodobně spíše experimentovat. Pak jsou na místě kontrastní barvy i atypické kombinace povrchů. Taková realizace může proběhnout rychle a levně, takže pak není problém ji za pár měsíců obměnit. Na druhou stranu pro trvalejší rekonstrukci budu uvažovat u pevných předmětů spíš o neutrálních tónech a barevnost pak mohu dotáhnout výraznějšími koupelnovými doplňky a ručníky.
V koupelně se vedle tradičních materiálů, jako je keramika a smaltovaná ocel, začaly používat i jiné materiály, jako například umělý kámen, akrylát či různé kompozitní hmoty typu corian. V čem vidíte jejich výhody nebo nevýhody?
S umělým kamenem se dobře pracuje, chceme-li vytvořit například atypické umyvadlové desky. Dá se seříznout nebo vyfrézovat poměrně snadno a přesně na míru. V nabídce je také mnoho barevných odstínů a struktur. Velmi zajímavé jsou i sprchové vaničky. Alternativ designu koupelny je tak větší škála. Na druhou stranu kvalita a trvanlivost glazované keramiky a smaltované oceli je podle mě nepřekonatelná. Keramiku mám rád i pro její drobnou nepřesnost. Nemá povrch tak exaktní jako lité nebo frézované umělé materiály, ale je víc hravá a živá.
Nebojte se černé |
|
Text: Libuše Lhotská, Jitka Pálková, Foto: Archiv