Rodák z Mendrisia (kanton Ticino, Švýcarsko) v podhůří Alp měl štěstí, že se už během svých studií setkával s význačnými osobnostmi světové architektury. Jeho tvorbu tak od samého počátku ovlivnilo nejen samotné studium na benátské univerzitě u Carla Scarpy, ale také jeho praxe v ateliérech Le Corbusiera nebo i Louise Kahna. Hned po studiích se hodně věnoval projektům silně geometrizujících, přitom však rustikálních rodinných domů v jižním Švýcarsku, v nichž tak propojoval zdánlivě zcela nesourodé prvky.
Už tady byly jasné výchozí principy jeho architektonické tvorby, kdy se v každém svém návrhu snažil vždy nově interpretovat především vztah mezi člověkem a okolním prostředím. Už brzy nato se také záběr jeho realizací rozšířil na stavby kancelářských objektů, bankovních budov, škol i knihoven až k muzeím, galeriím nebo k jeho vskutku slavným stavbám sakrálním, z nichž ještě více než kde jinde vystupuje dokonalé propojení racionálních a iracionálních aspektů architektury.
Více článků z rubriky INTERIÉR najdete na www.modernibyt.cz. |
Magické průniky
A také – jeho mistrná práce se světlem a liniemi, v níž čisté geometrické formy, hranol nebo válec, jsou vždy pečlivě zpracovány a orientovány podle slunce. Světlo v architektuře Maria Botty pak působí až magicky. Třeba i v natolik civilním objektu, jakým je nový desetiposchoďový terasovitý horský hotel Berg-oase ve švýcarském městě Arosa, který už na první pohled upoutá nevšedním designem. Spa, situované ve výšce 1 800 metrů, totiž svými 13 metrů vysokými plachetnicemi vévodí celé lázeňské oblasti. Interiéru o celkové rozloze 5 000 metrů čtverečních, jehož střídmost tu prý nenarušují dokonce ani dekorativní květiny, pak dominují tři základní druhy ušlechtilého materiálu – přírodní kámen, sklo a kanadský javor, jejichž výběrem architekt jen podtrhl celkovou přírodní atmosféru objektu, který láká návštěvníky ze všech končin světa.
Celý článek a více fotografií najdete na www.modernibyt.cz. |
Moderně v duchu modernismu
Stejně jako Bottovy architektonické návrhy a realizace také jeho nábytkový design v sobě nese charakteristické rysy jeho tvorby, z níž vystupuje respekt k řemeslu a jistá dávka strohosti, která vyvěrá z užití jednoduchých geometrických principů. Střízlivé, čisté linie a přírodní materiály v kombinaci s lesklým kovem zvýrazňují jeho snahu navázat a svébytně rozvíjet nejlepší tradice modernismu 30. let minulého století, reprezentované nejen dílem Le Corbusiera, ale třeba i neméně slavného Miese van der Rohe, a to jak ve funkčním interiérovém designu, tak i v architektuře samotné. Jak to také sám Mario Botta tvrdí: „Každé architektonické dílo se nachází v určitém prostředí… Jako první při vytváření architektury je nutné porozumět jejímu okolí. Věřím, že nová kvalita dnešní architektury může pramenit ze symbiózy mezi umělým, tedy navrženým člověkem, a kontextem přírody, kde je prvek umístěn.“
Realizace (výběr)
1967 – rodinný dům, Stabie
1977-82 – Státní banka, Fribourg
1979-82 – knihovna kapucínského kláštera a obnova klášterního kostela v Luganu
1980-82 – Casa Rotonda (Haus Medici), Stabie, Ticino
1984-85 – obchodní dům Ransilia, Lugano
1987 – Maison du Livre, Villeurbanne
1990-94 – Museum of Modern Art, San Francisco
1993 – Galerie Watari-Um, Tokio
1995-96 – Tinguelly-Museum, Basilej
1995 – Banque Bruxelles Lambert, Ženeva
Mario Botta (narozen 1943) |
1961-64 – studia na Istituto universitario di Architettura v Benátkách 1965 – zkušenosti ve studiu Le Corbusiera v Paříži 1969 – otevření studia v Luganu 1982-87 – člen Swiss Federal Commission for the Fine Arts 1983 – čestný člen Bund Deutscher Architekten 1984 – jmenován čestným členem American Institute of Architects 1985 – obdržel Beton Architecture Prize v Curychu 1986 – získal Chicago Architecture Award 1987 – učí na Yale School of Architecture v New Havenu, významná ocenění na Mezinárodním bienále v Buenos Aires 1991 – zástupce Švýcarska v Académie d’Architecture v Paříži, nejvyšší cena od Fondazione Iside e Cesare Lavezzari Chiasso, Švýcarsko 1993 – čestný člen Accademia di Belle Arti di Brera, Milano 1996 – tvůrce a zakladatel nové akademie architektury v Ticinu, Švýcarsko |
Zajímavost
Manipulací s terénem je podle slov Maria Botty jeho nejslavnější sakrální stavba kaple Santa Maria degli Angeli na hoře Monte Tamaro ve výšce 2 000 metrů ve švýcarském kantonu Ticino (1997). Protože ji doslova položil na horský hřbet, procházka po její 150 metrů dlouhé horní části nabízí výhled do celého údolí. Vnitřní prostor kaple tvoří jedinečný kontrast mezi oválnými zdmi, na tmavo nabarvenou omítkou a jasným světlem ze stropu. Spolu s malbou italského umělce Enza Cuchiho vytváří celek, který rozhodně stojí za zhlédnutí.
zdroj: www.modernibyt.cz