Má-li být vana umístěna v prostoru, musí koupelna splňovat několik podmínek. Hlavním předpokladem je dostatečně velká místnost, ve které zajímavá vana vynikne a zůstane okolo ní dostatek volného místa.
V malém interiéru toto řešení postrádá smysl, protože by tu takto postavená vana byla spíš na překážku. Přesto se prodejci van s požadavkem umístění volně stojící vany do menších koupelen občas setkávají. Pokud na tom zákazníci trvají, mohou jim doporučit prostorově úspornější řešení, kdy vana přiléhá ke stěně jen kratší částí, takže je přístupná ze tří stran, ale nezabere tolik místa. Umístění vany alespoň částečně ke stěně je navíc méně náročné na instalaci přívodu vody a odpadu.
Spád a hmotnost
Ať už je vana impozantní součástí koupelny, ložnice nebo relaxačně sportovního prostoru, je třeba, aby tloušťka podlahové konstrukce umožnila instalaci vody a sifonu, jehož standardní výška je 14 cm. „V současné nabídce je i extrémně plochý osmicentimetrový sifon,“ říká Vladimír Borecký ze společnosti České vany. „U takového typu je ale třeba počítat s pomalejším odtokem a také vyšší pravděpodobností, že se snáze zanese nečistotami.“
Ve starších objektech mohou při plánované instalaci vany nastat také problémy s vedením odpadu, jehož spád se musí na každém metru snížit přibližně o 3 cm. Pokud to konstrukce podlahy neumožní, nabízí se řešení umístit vanu na podstavec. Tím ale možné překážky nekončí.
„Mnoho lidí si neuvědomí, že je může limitovat i hmotnost vany,“ upozorňuje Vladimír Borecký. „K její váze, která je například u litého mramoru až 130 kg, je totiž třeba připočítat váhu těla a vody, což je dalších 200 kg i více. S tak velkým bodovým zatížením se ale v mnoha stavbách nepočítalo, takže je nutné nechat nosnost posoudit statikem a podle stupně zamítavého hodnocení pak zvolit buď lehčí typ vany z akrylátu, nebo se s představou vany v prostoru zcela rozloučit. Tyto problémy odpadnou, plánuje-li se vana v prostoru do nově postaveného objektu, kde se s nutnými požadavky předem počítá a navíc je předem přesně určeno, kde bude vana stát.“
Jaké jsou možnosti?
Volně stojící vany jsou buď z jednoho kusu, nebo se při montáži opláští po celém obvodu panelem. Samonosné typy jsou zhotovené například z litého mramoru, oblíbeným materiálem jsou různé kompozity typu corian, z litiny, ze smaltované oceli, v nabídce jsou i luxusní modely z přírodního kamene a dřeva. Druhou možnost představují akrylátové nebo smaltované vany s opláštěním, které se při montáži napevno přivaří, takže s vanou tvoří jeden celek (například vana Freedom značky Ravak), nebo je k nim opláštění dočasně připevněné.
K umístění vany do prostoru je možné použít i obyčejnou vanu, která se standardně obezdí, nebo se použijí stavební prefabrikáty. Toto řešení vyjde v porovnání s volbou nějakého designového kusu levněji, pochopitelně ale není tak působivé.
Volně stojící vana může být vybavena baterií zabudovanou do okraje, efektní jsou podlahové baterie v moderním i retrostylu, jednoduchým vanám sluší minimalistické napouštění přepadem. K pohodlnému používání slouží různé doplňky, jako jsou odkládací stolky, věšáky nebo mobilní desky, které se pokládají na okraje vany a mohou být vybavené i praktickým držákem na knihy.
Text: Libuše Lhotská, Foto: Archiv firem a redakce
