Vzhůru po bezpečném schodišti

Fotogalerie:

Vystoupat do patra znamená zdolat nemálo výškových stupňů. Aby cesta vzhůru byla pohodlná a bez obav, je nezbytné dodržet určité ergonomické a bezpečnostní zásady.

Umístění

Schodiště je vertikální komunikační cesta propojující dvě patra. Aby v dispozici domu či mezonetového bytu vše fungovalo ke spokojenosti celé rodiny, je jeho správné umístění a dimenzování nezbytné. Hlavní schodiště se volí tak, aby cesty byly co nejpřímější a co nejkratší. Schody do sklepa či málo frekventovaného podkroví je naopak záhodno decentně skrýt. Na schodišti by nemělo chybět denní světlo, ale není potřeba slunce. Orientace na sever nebo přisvětlení světlíkem uprostřed dispozice je výhodné, nezabírá osluněné strany, kam je potřeba umístit obytné místnosti.

Tvar a velikost

Dimenze a tvar schodiště vychází ze zásad ergonomie, zásad bezpečnosti a samozřejmě z architektonického řešení domu. Minimální světlá šířka schodišťového ramene (od zábradlí k zábradlí) činí v rodinném domě 90 cm. Pohodlná chůze závisí na úhlu stoupání, na poměru mezi výškou (v) a šířkou (š) stupně. Výška stupně se pohybuje v rozmezí 14–18 cm, optimální poměry uvádí vzorec 2v + š = 63 cm. Po schodišti s nízkými stupni se bude stoupat pohodlněji, ale vyžaduje větší šířku stupňů – tedy bude delší a zabere více místa. Z bezpečnostních důvodů norma povoluje maximálně 16 stupňů v jednom rameni, při větším počtu je nutné vložit mezipodestu.

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Volba materiálu

Záleží na konstrukčním řešení a na možné výši investice. Nejlevnější variantu představují schodišťové stupně uložené na vyzděnou stěnu nebo samonosné prefabrikované betonové dílce či monolitická železobetonová schodiště. Tato řešení jsou masivnější a uplatní se více v komunikační hale. Schodiště dominující obytnému prostoru by měla být vzdušnější. K nejdražším variantám (v řádu několika set tisíc korun) patří nerez ocel a sklo – tyto konstrukce nabízejí příležitost subtilním tvarům. Elegantně a lehce působí také lomenice ze silnostěnného ocelového plechu či industriální kreace. Ekonomickou alternativou jsou jednoduchá schodiště ze dřeva.

Bezpečné zábradlí

– výplň by měla být plná nebo se svislými tyčovými prvky

– mezery v zábradlí nesmí přesahovat šířku 12 cm

– mezera u podlahy je max. 10 cm

– výška zábradlí 90 cm, na galerii s hloubkou prostoru nad 3 m je to 100 cm

– pravidla pro zábradlí určuje vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu

Ergonomická kritéria

– maximální sklon schodiště 45°
– výška schodu mezi 14 a 18 cm
– délka schodu mezi 26 a 30 cm
– průchozí šířka alespoň 90 cm

Zábradlí

Konstrukce se třemi stupni je považována za schodiště a podle normy musí být osazena zábradlím příslušné výšky a dalších parametrů. I když hlavním posláním je bezpečnost, estetické působení zábradlí v interiéru je nezanedbatelné. Zídka s požadovanou výškou 90 cm elegantně zvýrazní obloukový či lomený tvar schodiště, v moderních interiérech ale působí příliš hmotně. V současnosti převládá spíš opačný trend. Řešením je konstrukce – dřevěná či ocelová ze subtilních sloupků, tenkých madel a subtilních horizontálních či vertikálních profilů. Hodí se jak k masivnímu betonovému, tak vzdušnému dřevěnému či ocelovému schodišti.

text: Helena Marková, foto: archiv

Poslat Messengerem