Dřevem obložený koráb klouže po svahu a z bílé kajuty i proskleného podpalubí přehlíží údolí rozložené hluboko pod ním. Úzká parcela nedovolila zrealizovat touhu klientů po bungalovu, získali však výjimečné bydlení, jež splňuje všechna požadovaná kritéria.
Architekti Michal Kunc a Michal Matějíček z Ateliéru Kunc Architects jsou přesvědčeni, že navrhli dům, který na pozemek patří.
„Bungalov jsme otočili po svahu dolů a klidová část našla své místo na úrovni zelené střechy viditelné z ulice,“ říká Michal Kunc. „Dům pomalu pluje po terasách dolů v několika výškových stupních. Spodní patro je skryto pohledům z ulice i zraku sousedů. Hmota stavby je totiž vysunuta hlouběji do ostře svažité parcely, kde se otevírá nádhernému výhledu do údolí.“
Orientace na jihozápad vnáší do interiéru množství světla, jež odrazem od lesklých povrchů proniká do jeho útrob. Bílá barva korpusu podporuje zářivou intenzitu světla a vzdušnost interiéru, jehož střed tvoří zelené srdce domu – zimní zahrada.
„V letních měsících chrání přízemí před přehřátím předsunutý kapitánský můstek horního patra s ložnicí, šatnou a koupelnou. I tam je prosklená stěna odcloněna díky hlubšímu zasazení do hmoty bílého kvádru. Směrem do ulice jsou obráceny dva dětské pokoje s vlastní malou koupelnou, ze kterých lze vyběhnout přímo na zelenou plochu paluby, a děti mohou využít možnosti samostatných vchodů do svého soukromí,“ popisuje architekt.
Cesta zevnitř ven
„Vzhledem k tomu, že parcela byla velmi těžká k uchopení, soustředili jsme se především na jednoduché, vzdušné bydlení. Patří k naší filozofii utvářet domy zevnitř, z pochopení, jak lidé chtějí žít. Z toho pak vznikne samotná architektura. S vědomím, že bílé funkcionalistické vily přetrvaly věky, vznikají i naše vizuálně a funkčně poměrně jednoduché stavby bez zbytečných centimetrů a hluchých nevyužitých míst,“ říká Michal Kunc.
A tak začala pod rukama vznikat dispozice – zelené atrium s prosklenou střechou, kolem něj dvě vzájemně kolmé osy domu směřující do technického zázemí a obytné části.
Průchozí zimní zahrada tvoří střed, k němuž přiléhají další vrstvy prostoru – šatna, koupelna, hostinský pokoj, kuchyně. Živá stěna rostlin tvoří skryté jádro domu, které dýchá spolu s prostorem. Stává se vizuální součástí průchozí kuchyně, jež sama o sobě působí jako moderně pojatá kajuta.
Abstraktní objekt kuchyňské linky vložený do prostoru kopíruje svým tvarem diagonálu fasádního obložení. Prosklená stěna vyhřívaná podlahovými fancoily rozšiřuje úzký prostor za zády kuchařky a zároveň se díky ní stává z interiérového prvku součást vnějšího vzhledu objektu.
„Také obývací pokoj položený o úroveň níže pod kuchyní naplňuje náš záměr pozvat zahradu dovnitř a spojit dům s vnějším prostorem. Hranice životního prostoru neurčuje dům, ale plot, ohraničený pozemek. V létě tedy mohou majitelé rozevřít posuvné dveře a z obývacího pokoje se stane venkovní místnost propojená s dřevěnou terasou i vířivkou o několik schodů níže,“ vypráví architekt.
Od představy ke skutečnosti
Vizionářské představy architektů a designérů není vždy snadné postavit do reality. Kuchyňská ulita s vysoce lesklým povrchem, vykonzolovaným barovým pultem a pracovní deskou z korianu, oboustranný krb s praktickým úložným prostorem pro dřevo a povrchem z betonové stěrky či podlaha z litého mikroterasa hojně využívaného ve starých italských vilách – to vše ke zdárné realizaci vyžaduje mistry řemesla.
Dlouholetá spolupráce Ateliéru Kunc Architects s dodavateli však prověřila jejich schopnost zpracovat designové návrhy z dílny architektů a zrealizovat na klíč celou stavbu včetně vybavení. K oboustrannému porozumění přispívá i fakt, že zakladatel ateliéru, Michal Kunc, je mimo jiné i vyučeným truhlářem a absolventem oboru konstrukce nábytku na Vyšší uměleckoprůmyslové škole.
Cit pro detail, barvy a celek interiér-exteriér z jednoho pera vytváří komplexní prostředí, v němž se odráží charakter rodiny majitele. V tomto případě vznikla odlehčená stavba s kovovou montovanou konstrukcí na železobetonové desce, nesené železnými sloupy.
Dvojí fasáda rozčleňuje hmotu na dvě funkčně odlišné části a dává vyniknout vizuálním přednostem materiálu. Zatímco dřevěné opláštění v technologii Thermowood s neošetřeným povrchem bude zemitě stárnout, obklad z bílých desek Trespa s diagonálními spárami odkazuje na sklon pozemku a na vizionářskou nadstavbu objektu, jíž odpovídá i technologické vybavení domu.
Teplovodní podlahové vytápění s tepelným čerpadlem a rekuperací v letních horkých dnech doplňuje stropní vzduchotechnické zařízení a vytváří příjemnou komfortní atmosféru. Loď zakotvila v po všech stránkách výjimečném přístavu.
Slovo architekta |
 „Když přijdete k nám do ateliéru a zeptáte se mne, co děláme, odpovím vám velmi jednoduše: Navrhujeme interiéry, domy, kanceláře… hlavně ale navrhujeme prostor. Prostor, který má především připomínat místo, kde byste rádi trávili dobrou dovolenou. Snažíme se o maximální spojení s přírodou, hledáme nejlepší propojení domu se zahradou, stíráme hranice mezi vnějším a vnitřním. Dům, kam já rád jezdím na dovolenou, je dům s výhledem, je to dům s velkými okny a plný slunce.“ |
Text: Daniela Rígrová, Foto: Jiří Ernest
Technické údaje
Technické údaje:
Užitná plocha: 280 m2
Konstrukce: nepodsklepená stavba na želbet. základové desce, ocelové nosné sloupy, železobetonový strop s kovovou montovanou konstrukcí opláštěnou suchou cestou (kovový rošt vyplněn izolační vatou, OSB deskou a vnitřním sádrokartonem), střecha má nosný ocelový horizontální rošt, který nese tesařsky provedenou dřevěnou nástavbu; střecha je opatřena hydroizolační fólií a tepelnou izolací.
Fasáda: přízemí obloženo Thermowoodem, horní podlaží – obklad deskami Trespa
Výplně otvorů: okna a prosklené plochy s izolačními dvojskly a hliníkovými rámy, dveře atypická výroba na míru, prosklený světlík nad vnitřním zeleným atriem.
Vytápění: podlahové teplovodní vytápění v kombinaci s radiátory, pod prosklenými stěnami podlahové otopné konvektory, tepelné čerpadlo vzduch/voda, řízené větrání s rekuperací, krb v hlavní obytné místnosti, v koupelnách otopné žebříky.
Garážová vrata: posuvná do boků v provedení dřevěného obkladu v návaznosti na dřevěný obklad fasády.
Autor:
MgA. Michal Kunc, *1971
Autorizovaný architekt. Původně vyučen truhlářem, dva roky pracoval v truhlářské dílně. Vystudoval Vyšší uměleckoprůmyslovou školu (design a konstrukce nábytku, design dřevěných hraček) a Vysokou školu umělecko-průmyslovou v Praze, obor architektura. Od r. 2002 vykonává vlastní architektonickou praxi a vede vlastní studio Ateliér Kunc Architects.
Kontakt:
Ateliér Kunc Architects
Ke Stírce 35, Praha 8
www.atelierkunc.com
