V křížení dvou os ve vztahu k sousedním domům stojí dřevostavba na půdorysu pravidelného lichoběžníku. „Spojení domu s kontextem místa je definováno jeho otevřením do prostoru. Jestliže kvalitní architektonický návrh něco přináší, pak jsou to dvě zásadní nehmotné věci, světlo a prostor,“ říká autor návrhu, architekt Libor Přeček.
Základní principy své práce uplatňuje architekt Přeček i v případě dvoupodlažní dřevostavby v rovinné oblasti obce na břehu Berounky.
„Pro konstrukčně velmi jednoduchý objekt je klíčové správné umístění do pozemku,“ říká o své realizaci s výhledem na vrcholky Hřebenů jihozápadně od Prahy. Při severní hranici pozemku, zády k veřejné komunikaci, stojí stavba, jež se hlavním průčelím otevírá k jihu. Fasáda je zčásti zalomená východním směrem, takže se interiér stáčí za dopoledním sluncem a co nejširším výhledem na okolní pásmo kopců.
Dva prvky – pevný i dynamický – jsou vizuálně i materiálově odlišeny: „Kompaktní část kvádru je obložena bílými cembonitovými deskami, zalomenou plochu otevřenou do zahrady pokrývá modřínový obklad. Tvar domu odůvodňuje nejen krásný panoramatický výhled, ale i snížení provozních nákladů díky přirozeným solárním ziskům jihovýchodní orientace obytné části domu,“ vysvětluje autor projektu koncept nízkoenergetického objektu.
Správná architektura umožňuje růst
Série oken v jihovýchodním pásu fasády hraje v konceptu domu velkou roli. Není samoúčelným ozvláštněním geometricky jednoduché hmoty, ale stává se jeho nedílnou součástí.
„Jdete po obvodu místnosti a skládáte výhled jako obraz výsečí od jihu k východu. Měkká struktura a difuzní světlo zástěn a okenních žaluzií proměňují scénu interiéru podle nálady, kompozice prostoru se díky nim mění. Zakřivení, přivření prostoru činí hlavní obytnou místnost kompaktnější, uplatňuje v ní proměnlivé odrazy světla,“ popisuje Libor Přeček a pragmaticky dodává: „Jedno velkoformátové okno jsem zúžil na řadu menších také z finančních důvodů. U tak malého domu se dá správným výběrem oken na této položce ušetřit až 60 % nákladů.“
Kromě dominantního obytného prostoru, kde se setkává kuchyň, jídelna a obývací pokoj s knihovnou, se v přízemí nachází koupelna s toaletou a vstupní předsíň se schodištěm do prvního patra.
„Dispozice nadzemního podlaží je navržena tak, aby ji bylo možné obývat jak v naprosto otevřené variantě loftu, tak v dispozičně rozdělené variantě, se dvěma samostatně přístupnými pokoji,“ říká architekt o druhém podlaží, kde je v současné době využívána ložnice, otevřená pracovna s koupelnou a technické zázemí. „Prostor má ve variantě s otevřenou galerií silnější výraz, ale bude fungovat, i když se směrem dolů uzavře.“
Existuje však i jiná možnost práce s původním konceptem – dům totiž může růst i nahoru. Vertikální spirála je připravena expandovat do dalšího patra, ať už formou dřevěné nástavby, nebo obytné terasy nad současnou galerií. „Každý správně nastavený koncept umožňuje určitou míru otevřenosti k dalšímu růstu,“ uzavírá Libor Přeček.
Zaujalo nás: Studie tepla a barev
Celková koncepce nízkoenergetického domu pracuje kromě přirozených přírodních zdrojů také s konstrukčními materiály a systémem vytápění. Díky výborné izolaci a nucenému větrání s rekuperací tepla je možné vnitřní prostor úspěšně temperovat pouze slabým výkonem elektrického topení v podobě mramorových sálavých panelů. Tepelné ztráty jsou tak malé, že se vzhledem k provozním nákladům dům pohybuje v pasivním standardu.
Díky rekuperaci a teplovzdušnému vytápění se dá vytopit také krbovými kamny a elektřinou ho případně dotemperovat. Jednoduchá barevnost s citem pro kontrast otvírá prostor svobodnému pohybu energií a podporuje jeho hlavní přednosti – volnost a hru světel. „Bílý vestavěný nábytek, bílé stěny a dveře, dřevěná podlaha tvoří rámec interiéru. Lidé a věci prostor zabydlí a vnášejí do něj barevnost života,“ říká architekt.
Slovo autora |
|
|
„Pokud je dobře vytvořený koncept domu, podaří se vytvořit neutrální scénu z bílého nábytku a kvalitní podlahy, pak prostor umožňuje určitou variabilitu zabydlení, aniž by utrpěl případným nevhodně zvoleným nábytkem. Jestliže je ale špatně vytvořený koncept, ani designové zařízení ho nezachrání,“ říká Libor Přeček.Text: Daniela Rígrová, Foto: Jiří Ernest
Technické údaje
Technické údaje:
Dispozice: 4 + 1
Zastavěná plocha: 74 m2
Obytná plocha: 104 m2
Konstrukce: betonové základové pasy a základová deska, montovaná dřevostavba – lehký dřevěný skelet s rámovou sloupkovou konstrukcí, strop a střechu tvoří dřevo-ocelové příhradové nosníky POSI, převýšená atika na všech stranách, odvodnění zajištěno systémem zaatikových vpustí a okapními venkovními svody svedenými pod fasádním obkladem
Osazení otvorů: dřevěná eurookna s tepelněizolačním trojsklem, vnitřní dveře dřevěné vyrobené na míru, posuvné a otevíravé
Vytápění: mramorové elektrické sálavé panely, řízené větrání s rekuperací tepla, krbová kamna
Autor:
Ing. Libor Přeček, Ph.D. (1977)
Vystudoval Fakultu stavební na ČVUT v Praze, později absolvoval doktorandské studium na Fakultě architektury tamtéž. Do roku 2006 prošel několika architektonickými ateliéry na pozici architekta a hlavního projektanta. V r. 2006 založil architektonický a projekční ateliér PLANS Architekti, s. r. o., od r. 2009 vede vlastní projekční kancelář Libor Přeček Architekti.
V rámci architektonických návrhů zohledňuje principy feng-šuej a další metody, které vedou k celkovému harmonickému návrhu stavby i interiéru, zaměřuje se především na rozvoj a propagaci vícepodlažních dřevostaveb. Od února 2015 opět působí jako pedagog na Fakultě stavební, ČVUT Praha.
Kontakt:
Libor Přeček Architekti
Střešovická 429/20, Praha 6
www.precek.eu
