Barevná fasáda připomíná kompozici slavného Mondrianova obrazu. Ukrývá ale betonovou konstrukci, která bezpečně ukotvila dům v příkrém svahu a terénu ohrožovaném vodou.
Majitelé atypické vily si původně přáli úplně malý dům v Praze. Nicméně velký a v novinách náhodou objevený pozemek poblíž chráněné krajinné oblasti měl neodolatelné kouzlo. A to i přes nevýhody – patnáctimetrové převýšení terénu, zanedbaný stav a dokonce na poměry atraktivní lokality značně vysokou cenu. Majitelce se nakonec podařilo parcelu koupit s kolegyní napůl, ale ta se časem podílu vzdala. Investorka díky svému odbornému vzdělání a profesi věděla, koho oslovit a zároveň jaké odpovídající zázemí by měl dům rodině s dvěma dětmi poskytovat.
Projekt zadala nejenom vzhledem k náročnosti terénu zkušenému architektovi, bývalému kolegovi a bohužel nedávno předčasně zesnulému Ing. arch. Jiřímu Stříteckému. Výsledkem společných konzultací je třípodlažní dům, který díky relativně úzké uliční fasádě působí subtilním dojmem. Hmota domu je totiž rozložena do příkrého, k východu orientovaného svahu. Jednou z variant fasády byl obklad mědí. Řešení se majitelce nelíbilo, působilo těžkopádně a bylo příliš nákladné. Veselé hravé barvy ji oproti tomu ihned nadchly, navíc se použitím omítaného polystyrenu snížil rozpočet.
Odolá vodě i letadlům
„Jsme jako malá jaderná elektrárna. Dům je projektovaný tak, aby odolal i pádu letadla,“ komentuje betonovou konstrukci majitelka. Protože pozemek leží u potoka, bylo nutné stavbu do budoucna pořádně a od základů dobře připravit. Náročné zemní práce a kvalitní založení domu, jehož část stojí na pilotách, patřily v rozpočtu k vyšším položkám. Do netradičně vysokého rodinného domu se vešla tři podlaží. V nejnižším technickém jsou umístěny kotelna, garáž, sklep, prádelna a šatna.
Druhé nadzemní podlaží mají k dispozici děti, ale pohodlí tu mají zajištěné také návštěvy, nechybí tu dokonce ani kulečník. V nejvyšším podlaží se místnosti a jejich funkce propojují, rodina tu relaxuje a odpočívá. Prostorný obývací pokoj je spojený s kuchyňským a jídelním koutem. Velká koupelna a ložnice sousedí se saunou a venkovním bazénem, který je možné mimo sezonu snadno zastřešit pomocí posuvné konstrukce s izolačními skly.
Pohodlí a příroda bez bariér
Vzhledem k převýšení terénu jsou jednotlivá podlaží spojena dlouhým zastřešeným schodištěm umístěným na severní fasádě domu. Členům rodiny zatím schody nečiní komunikační problémy, přesto si majitelka nechala poradit. Ve fázi výstavby domu dala nainstalovat prostorný výtah, čímž do budoucna zajistila bezbariérový přístup až do nejvyššího podlaží.
Nadhodnotou pozemku jsou okolní vzrostlé stromy v chráněné krajinné oblasti, které rámují výhledy především z obývacího pokoje a z prostoru bazénu. Majitelka doladila dům do posledního detailu a vsadila na kvalitu. Chtěla tudíž mít i pěknou zahradu, jejíž údržba by na druhou stranu nevyžadovala příliš času. Zahradní architekt Zdeněk Sendler rozumí zahradám a věnuje se i krajinářské architektuře. Pozemek pojednal jednoduše, na svah navrhl odolnou pokryvnou zeleň, snažil se o maximální a citlivé propojení zahrady s okolím.
| ! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ ! |
Útulný interiér a kolektiv autorů
„Líbí se mi střídmé minimalistické domy, ale uvnitř dávám přednost přírodním materiálům s výraznou strukturou. Mám ráda kontrast,“ přibližuje majitelka. Podle jejích slov je interiér kolektivní dílo, o němž měla představu, a k realizaci přizvala odborníky. Na podlaze a na schodišti převládá masivní olejovaný dub, krb je obložený přírodním tufem, jídelní stůl je vyrobený z přírodního travertinu.
Majitelka oslovila na doporučení grafika Aleše Najbrta architektku Báru Škorpilovou, která je autorkou větší části interiéru včetně kuchyně a nábytku na míru. Na dalším řešení se podílela rovněž architektka Dana Svobodová, která navrhla zázemí bazénu a dohlížela na detaily při zakázkové výrobě nábytku.
text: Eva Vacková, foto: Tomáš Ditrich
Technické údaje
Technické údaje a specifikace |
|
| Zastavěná plocha | 450 m2 |
| Užitná plocha | 508 m2 |
| Konstrukce | železobetonový monolitický skelet, konstrukční systém – kombinace nosných betonových stěn a sloupů, výplňové zdi z keramických pálených cihel |
| Založení stavby | k zapažení svahu byla vybudována milánská stěna, základy tvoří 24 pilot a železobetonové desky |
| Střecha | nosná železobetonová konstrukce, vrchní vrstva z kamenného kačírku doplněného expanzní zelení |
| Vytápění | 2x kotel na zemní plyn, kombinace podlahového topení a topných registrů, krbu v obývacím pokoji, v ložnici a v zázemí bazénu klimatizace |
| Výplně otvorů | okna s integrovanými hliníkovými rámy, zasklení – tónované sklo Glaverbel, dveře hliníkové s bezpečnostním sklem |
| Dodavatel | Arwen, s. r. o. |
Atypická vila v Praze
Autor: Ing. arch. Jiří Střítecký (1954–2012)
Absolvoval VUT Brno a ateliér architektury Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. V roce 1990 založil s Martinem Krupauerem vlastní architektonické studio ATELIER 8000 se sídlem v Praze a Českých Budějovicích. Věnoval se také pedagogické činnosti, spolupracoval například s Jeanem Nouvelem na projektu Zlatý Anděl Praha, v portfoliu zanechal řadu zajímavých staveb veřejné i soukromé sféry. Posledním projektem je hotel pod Kilimandžárem.
Kontakt: www.atelier8000.cz
