Dům, který roste z vody

Joaquim Egidio, venkovský okres nedaleko brazilského velkoměsta Camapinas, málo zabydlená krajina, kde se střídají tropické lesy a kávové farmy, se stává oblíbenou destinací k poklidné rekreaci. Do tohoto prostředí navrhli architekti z ateliéru Otto Felix dům, který působí dojmem, že zde přirozeně vyrostl „jako z vody“ společně s okolní bujnou vegetací.

Výchozím bodem celé architektonické kompozice je pozemek s tropickou vegetací a přírodním jezírkem, malý ráj, kde se střídají světlo a stín, rostlý terén s leskem vodní hladiny. Zahrada a okolní krajina jsou podstatnou součástí architektonického návrhu, obyvatelé domu jsou s ní neustále v kontaktu a místo bazénu používají ke koupání jezírko společně s kapry a dalšími vodními živočichy.

„Snažili jsme se harmonicky skloubit moderní architekturu, současný kosmopolitní život a přírodní prvky, které se tu nacházejí. Proto jsme využili co nejjednodušší tvary, neutrální barvy a přírodní materiály, jako je kámen a dřevo. Dům tak splyne s přírodou, zachovává si jednoduchost a zároveň eleganci,“ vysvětluje architekt Otto Felix.

Vše se točí kolem jezírka

Hlavním záměrem architektů bylo přivést přírodu až do obytného prostoru, a zároveň zachovat členům rodiny potřebné soukromí. Proto je stavba rozdělena na dvě napohled zcela protikladné části, které se však ideálně doplňují. Podél ulice je umístěno protáhlé kompaktní těleso ve tvaru písmene L, s fasádou obloženou kamenem. Tento blok tvoří pevný ochranný val mezi zahradou a veřejnou komunikací. Zde se skrývá hlavní vstup, garážové stání, zázemí, je tu i malá provozní kuchyň a zákoutí určené ke sledování televize. Samostatné apartmá pro hosty a hlavní ložnice jsou separovány v zadní části pomyslného dispozičního L a podle libosti se propojují s domem nebo si žijí samostatným životem.

To hlavní se ale odehrává v zahradě. Z jádra dispozice (malé kuchyně) vybíhá směrem do zahrady prosklený, do všech stran otevřený společný obývací prostor se sezením, velkým jídelním stolem a protáhlou ostrovní kuchyní. Lehká transparentní přístavba zasahuje až nad jezírko a budí dojem, že se vznáší nad vodou. Tato část zastává roli společenského těžiště domu, podle potřeb majitelů či nálady ji lze oddělit či propojit s klidovou částí dispozice. Za tímto účelem architekti navrhli speciální skládací stěnu z dřevěných profilů.

Hlavní „highlight“ ale představují prosklené obvodové stěny – poskytují maximální výhled i prosvětlení, dají se zcela odsunout do stran a umožňují vpustit do domu čerstvý vzduch i zpěv ptáků. Dům je zcela otevřený přírodě a majitelé tu mohou doslova žít pod širým nebem.

Do podmínek tropické oblasti architekt zvolil montovanou konstrukci z lehkých ocelových rámů a sendvičových stěnových panelů vhodných pro různé povrchové úpravy – nátěr, stěrku nebo obložení. Stavba se obešla bez cihel a cementu, probíhala rychle, přesně a bez velké ekologické zátěže pozemku a okolí. „Kamenné a dřevěné obklady nejen působí útulně, ale díky své schopnosti přirozeně akumulovat a zase uvolňovat teplo a vlhkost pomáhají vytvářet příjemné klima,“ dodává architekt.

Text: Jitka Pálková, Foto: Denilson Machado – MCA estudio

Technické údaje

Technické údaje:

• Zastavěná plocha: 410 m2
• Konstrukce: betonové základové pasy a patky, nosná konstrukce z lehkých ocelových rámů a sendvičových panelů, které jsou vystěrkovány (v interiéru), obloženy kamenem, dřevem
• Výplně otvorů: vnitřní dveře dřevěné do obložkových zárubní, atypické skládací dveře z dřevěných panelů (v interiéru a jako stínicí předokenní prvky), francouzská okna a velkoformátové posuvné prosklené plochy s hliníkovými rámy a izol. dvojskly