Pokud chcete mít rozhled či dokonce nadhled, postavte si dům na kopci! Tak by mohla znít jedna z prvoplánových pouček některého z knižních rádců pro život. Samozřejmě je velmi málo pravděpodobné, že k moudrosti či odstupu při řešení životních situací dopomůže bydlení na nejvyšším krajinném bodu, ale prostý rozhled do kraje sám o sobě umožňuje relaxaci a uvolnění, a to se také počítá…
Majitelé domu na Vinicích takový rozhled mají. Jejich nemovitost se totiž rozkládá na nejvyšším bodě hřebenu kopce Vinice na okraji města v Pardubickém kraji. Na terasách svažitého vrchu se, jak název napovídá, v minulosti pěstovala vinná réva.
Nejkrásnější výhled
Pozemek i jeho okolí byly inspirativní nejen pro investory. Z charakteru místa vycházeli také architekti Patrik Zamazal a Tereza Kučerová z ateliéru MOLO Architekti. Podobu domu i jeho umístění na pozemku odvodili mimo jiné právě i od zmíněných teras. Převažující horizontální rozměr objektu, rozkládajícího se přes celou šířku pozemku, jakoby navazuje na terasovité uspořádání terénu.
Dům je navržen tak, aby výhledy jeho obyvatelé nemuseli vyhledávat, ale byli jimi obklopení a využívali je zdánlivě mimoděk. Panoráma okolní krajiny je možné vnímat nejen prosklenými rohovými okny. Nejkrásnější výhledy poskytuje jednoplášťová extenzivní zelená střecha, pokrytá hustým travnatým kobercem, olemovaným atikou z kamene. Zeleň částečně přechází na fasádu do vertikálního stálezeleného porostu vnějších stěn domu. Návrh vertikální fasády i zelené střechy byl inspirován povoláním klienta, který je profesionálním zahradníkem.
Střízlivost zvenku i uvnitř
Lehkost objektu, naznačená zelenou střechou a fasádou, je podpořena samotnou subtilní konstrukcí montované dřevostavby, založené na mikropilotech s provětrávanou mezerou.
Vnější tvarová střízlivost stavby se promítá i do interiéru. Vnitřní uspořádání vychází z jednoduchého konceptu hlavní obytné místnosti s kuchyní, orientované na jih s výhledem na Vysoké Mýto. Na tento prostor navazují ze severní strany dětské pokoje a společná koupelna. Chodbou, která je současně pracovnou, lze projít do ložnice s vlastní koupelnou na západní straně. U vstupu do domu je umístěna technická místnost a WC pro návštěvy.
Rekuperace pro teplo i komfort
Vytápění (a zároveň větrání) je navrženo jako teplovzdušné s rekuperací. Zdrojem energie je elektřina a vzduchotechnická nádoba v kombinaci s krbovou vložkou s integrovaným zásobníkem tepla. Teplý vzduch je rozváděn podlahovými kanálky profilu 200/50 mm, vedenými paprskovitě od technické místnosti. Cirkulační vzduch je nasáván potrubím v hlavní obytné místnosti pod stropem na stěně sousedící s technickou místností. Zkažený vzduch je odvětráván z koupelen a WC a odváděn přes rekuperační výměník ven. Čerstvý vzduch je přiváděn do domu otvorem ve fasádě.
Text: Dana D. Daňková | Foto: Sphaericus, Jaroslav Hejzlar
Technické údaje
Technické údaje:
Zastavěná plocha: 177 m2
Užitná plocha: 143,5 m2
Konstrukce: montovaná difuzně otevřená dřevostavba na mikropilotách, systém 2by4. Nosná konstrukce obv. pláště je sbíjená z dřevěných fošen s vloženou minerální vatou. Před touto nosnou konstrukcí směrem do exteriéru je další sestava s vloženou tepelnou izolací s ochranou difuzní fólií, provětrávaná fasáda zavěšená na dřevěném roštu je z neupraveného modřínu. Z interiérové strany je nosná konstrukce zavětrována OSB deskou s funkcí parozábrany, vnitřní obklad stěn je ze sádrokartonu.
Výplně otvorů: okna dřevěná s izolačními trojskly (zčásti sériová, zčásti navrhoval ateliér MOLO architekti), dveře dřevěné do obložkových zárubní, bezfalcové
Vytápění a technologie: teplovzdušné vytápění a větrání s rekuperací – systém ATREA, krb s krbovou vložkou a integrovaným výměníkem tepla (IZT nádoba pro ohřev teplé vody a vytápění), příprava na solární kolektory
Stavba je nízkoenergetická, předpokládaná roční spotřeba tepla 4746,9 kWh/rok, tepelná ztráta domu 4,7 kW, neprůvzdušnost n50: 0,33
Autoři:
MgA. Patrik Zamazal (1973)
Autorizovaný architekt ČKA. Vystudoval architekturu na VŠUP v Praze v ateliéru, absolvoval odborné stáže v zahraničí (v Helsinkách a v Utrechtu). V roce 2000 zahájil vlastní projekční činnost, v r. 2008 založil ateliér MOLO architekti. Zabývá se problematikou nízkoenergetických staveb a dřevostaveb, zúčastnil se řady odborných konferencí, workshopů a architektonických soutěží.
MgA. Tereza Kučerová (1980)
Autorizovaný architekt ČKA. Studia architektury započala na FA ČVUT, diplom získala na VŠUP v Praze v ateliéru architektura I akad. arch. Jindřicha Smetany. Absolvovala pracovní stáž v ateliéru Anja Beecken Architekten, studijní stáž na UDK Berlin v ateliéru prof. arch. Wiel Arets a v ateliéru prof. arch. Peter Bayerer. V roce 2008 začala pracovat v ateliéru MOLO architekti, kde působí dodnes. Zabývá se problematikou nízkoenergetických staveb.
Kontakt:
MOLO Architekti, s. r. o., Přístavní 1363/1, Praha 7, Moloarchitekti.cz
