Vlastníte stodolu a nevíte, co s ní? Rozhodně ji neprodávejte, ale naopak pouvažujte o její přestavbě na trvalé bydlení, kde se po celý rok budete cítit jako na dovolené. Tak jako majitelé, kteří se rozhodli využít v konceptu nového rodinného domu i původní hospodářskou budovu. Stodoly jsou prostě v kurzu, a jak dokazuje i tento příklad, mají opravdu něco do sebe…
Pozemek v menší obci v Českém středohoří je vlastně ideální – v podstatě rovný, orientovaný v lince sever–jih, navíc v oblasti bez stavebních regulativů. Majitelé s žádostí o vytvoření návrhu nového domu oslovili architekty Pavla Grize a Patrika Zamazala z ateliéru MOLO architekti. Zadání bylo nekomplikované – navrhnout co nejmenší dům jednoduchých tvarů a propojit ho s již existující stodolou, to vše s minimálními možnými náklady. Od začátku byla ve hře dřevostavba s dřevěnou fasádou, která by dostatečně kontrastovala s původními kamennými budovami.
Slovo architekta |
| Z malého levného domku se vyklubala oblíbená destinace našich rodinných výletů. Z toho domu se nikomu nechce. Majitelé skvěle pokračují v minimalistickém zabydlování, takže hlavním motivem stále zůstává prosklený roh s výhledem do sadu. |
Jako voda a oheň
Stejně jako dva výše uvedené živly, zdánlivě nesourodé objekty – starý kamenný a nový ze dřeva – propojili autoři návrhu v jeden. Původní stodolu s tradičním venkovským obdélníkovým půdorysem a sedlovou střechou, a novostavbu – také sice v jasně dané geometrické formě, nicméně nezpochybnitelně současnou. Výsledkem propojení předností obou je komfortní rodinné sídlo, které se obytnou částí velkoryse otevírá do přilehlého ovocného sadu.
Z předchozí zástavby zůstaly na pozemku zachovány pouze stodola a malý zahradní domek, držící uliční frontu, který nyní slouží jako hostinský pokoj pro návštěvy. Stodola částečně slouží jako nevytápěný sklad a má i funkci kryté terasy, která je výchozím bodem do všech důležitých částí pozemku. Je nositelkou genia loci tohoto prostoru, propojuje se v ní atmosféra kamenného hospodářského stavení s moderní účelnou dřevostavbou. Jako by byla vzpomínkou na tradiční velké průjezdy ve stodolách, monumentální a vždy dostatečně prostorné pro povozy do vysoka naložené obilím či senem.
Kouzlo se prolíná s praktickou stránkou – krytá, do krovu otevřená terasa je přímo propojena s moderní kuchyní a zcela přirozeně je tak určena ke společnému letnímu stolování, posezení s přáteli, grilování a podobně.
Ve spojení s přírodou
Dispozice domu odpovídá potřebám rodiny a orientaci stavby na pozemku. Klidová zóna s ložnicí a dětskými pokoji je orientována do východní části, do zahrady, kde je soukromí zajištěno kamennou stěnou další stodoly v sousedství.
Hlavní obytná místnost s kuchyní a jídelnou, v níž tráví rodina společné chvíle během dne, se zcela otevírá do ovocného sadu.
Prosklený roh s jídelním stolem vytváří dojem jakéhosi krytého závětří, chránícího před nepřízní počasí, které současně skýtá v jakoukoli denní dobu neopakované scenérie z venkovního prostoru.
Zmíněné velkoformátové bezrámové prosklení rohové části společné obytné místnosti je zásadním architektonickým prvkem prostoru, který udává styl vybavení interiéru a nenásilně propojuje vnitřní prostor se zahradou. Tuto spojitost umocňuje i bezbariérový přechod podlahy v interiéru do plochy venkovní lávky. Jednoduchost a lehkost v sobě nesou i zdánlivě průmyslově strohé regály a jídelní stůl z ocelové jeklové konstrukce a stavební překližky.
Barevné ladění stavby se odvíjí od hmoty stodoly – přírodní odstíny kamene ladí s tóny smrkového a modřínového dřeva. Výrazným, a také jediným barevným akcentem je cihlově červené přírodní lino na podlaze v kuchyni a koupelnách. Podlahovina o tloušťce dva milimetry s tmelenými spárami podtrhuje čistotu a jednoduchost celku.
Autoři |
MgA. Patrik Zamazal (1973)Autorizovaný architekt. Vystudoval nábytkářství na střední uměleckoprůmyslové škole a architekturu na VŠUP v Praze, od roku 2000 se zabývá samostatnou architektonickou a projekční činností. Zaměřuje se na úspory energie ve stavebnictví, navrhování a realizaci dřevostaveb, věnuje se publikační a osvětové činnosti. V roce 2008 založil architektonickou kancelář MOLO architekti. MgA. Pavel Griz (1981)Autorizovaný architekt. Je absolventem Vysoké školy uměleckoprůmyslové, kde studoval architekturu v ateliérech architektura3 prof. ak. arch. Petra Keila a architektura2 prof. Ing. arch. Evy Jiřičné. Od roku 2006 spolupracuje v ateliéru MOLO architekti s MgA. Patrikem Zamazalem. Kontakt: MOLO architekti |
Text: Dana D. Daňková, Foto: Lukáš Žentel
Technické údaje
Technické údaje:
Užitná plocha: 112 m2
Zastavěná plocha: 135 m2
Konstrukce: základy – kruhové betonové patky s dnem základové spáry v nezámrzné hloubce 1 m pod terénem, nosné konstrukce obvodového pláště – systém two by four z dřevěných fošen 160 × 40 mm a 40 × 80 mm, tepelná izolace – měkká minerální vata vložená mezi fošnami, vnější obložení fasády – modřínové palubky o tl. 16 mm na dřevěném roštu
Vytápění: teplovzdušné s rovnotlakým větráním, systém Atrea
Dodavatel: NAGA, s.r.o., Vojtěch Vychytil, s.r.o.
