Práci architekta Václava Šmolíka prozrazuje na první pohled osobitý rukopis: členité geometrické kompozice, velké prosklení, odvážné konstrukce prověřující zákony statiky. To, co vypadá napohled jako estetická hra, ve skutečnosti vychází z účelného základu. Taková je i vila v západních Čechách.
Pozemek ve svahu s jižní orientací a širokoúhlým výhledem je ideálem mnoha stavebníků i architektů. Právě takový si vyhlédli manželé se dvěma dospívajícími dětmi, kteří prožili dlouhá léta v panelovém bytě.
„Na pozemek jsme vlastně čekali celý život,“ říká naše hostitelka, „jezdili jsme sem už před lety na procházky s kočárkem. Pak jsme parcelu koupili a čekali dva roky, až se území ujme některý z developerů, protože tu chyběly inženýrské sítě.“
Manželé jsou celoživotními milovníky umění a funkcionalistické architektury, jejich cesta k vytouženému bydlení ale byla poměrně dlouhá. Představovali si, že v místě jejich budoucího bydliště vznikne soubor podobný jako pražská Baba, Mekka milovníků hladkých fasád a čistých geometrických tvarů.
Oslovila je vila na antický motiv od architekta Víta Obrtela, návrh ze 30. let, který nebyl nikdy realizován. Na doporučení se obrátili na architekta Václava Šmolíka, který má k funkcionalismu blízko. Zabýval se i myšlenkou vytvořit tu celou čtvrť moderních domů a zpracoval i její návrh, avšak před několika lety ještě nebyl o tento typ domů takový zájem jako dnes, takže se tento plán nakonec nerealizoval. Během tří let také zpracoval několik návrhů vily.
„Líbily se nám dynamické průniky hmot, velké prosklené plochy a odvážná konstrukční řešení, některá na hranici možností realizace,“ pokračuje majitelka domu. „Postupně jsme dospěli k definitivní podobě třípodlažního domu s dominantním rohovým oknem.“
Tři podlaží plná komfortu
Orientace na jih byla dána orientací pozemku a výhledem na město. K základní třípodlažní hmotě ve tvaru kvádru se připojují dvě přízemní přístavby, propojené s domem – garáže na straně jedné a krytý bazén na straně druhé.
Velkému objemu opticky napomáhají prvky, které mu dodávají členitost a plasticitu: venkovní schodiště, ustupující nejvyšší podlaží s velkým přesahem střechy, a především předsazená železobetonová rámová konstrukce, která slouží jako nosný prvek jižního balkonu. Balkon spolu s rámem vybíhají z fasády daleko do prostoru a vytvářejí dojem pohybu směrem na jih.
Dispozice domu odpovídá současným požadavkům na komfortní bydlení. Hlavní vstup vede z jihu do velkorysé haly s otevřeným točitým schodištěm. Na ni navazuje domácí pracovna, fitness, přístup k bazénu a sauně, technické zázemí domu a úložné prostory.
Na rozdíl od běžných rodinných domků se stísněným zádveřím a úzkými tmavými chodbami představuje prostorný vstup s množstvím světla, obrazy a vysoce kvalitním interiérovým vybavením reprezentativní a přívětivé uvítání každého člena domácnosti i každé návštěvy.
Druhé podlaží je věnováno společnému rodinnému životu. Těžištěm velkorysého spojitého prostoru je ústřední jídelna, přesahující na výšku přes dvě patra. Jižní část podlaží tvoří zákoutí s krbem a velké sezení u rohového okna, směrem na východ je orientována kuchyně, na severní straně se nachází koupelna, WC a samostatný pokoj sloužící pro hosty.
Francouzskými okny je prostor otevřen na terasu, vybudovanou na západní straně na střeše bazénu. Z jídelny stoupá otevřené schodiště na galerii do třetího podlaží s ložnicemi, velkou koupelnou a dalším příslušenstvím.
Zaujalo nás: Rohové okno |
|
Dominantu stavby představuje velké rohové okno ve druhém podlaží na jihozápadním nároží, ještě zvýrazněné předsazenou hmotou obývacího pokoje. Jednolitá prosklená plocha bez rohového sloupku a jakéhokoliv členění poskytuje „luxus“ nerušeného výhledu na daleký a široký horizont, který si dům na tomto místě plně zaslouží. Okno je vysoké 1,70 m, tabule mají šířky 320 a 330 cm. Okno bylo osazeno do konstrukce ve formě železobetonové kostky, což umožnilo vynechání rohového sloupku. |
Nadčasové hodnoty
Interiér a exteriér domu s jednotným autorským rukopisem patřil v dobách první republiky v architektuře k „bontonu“. I naši hostitelé o tento soulad usilovali, Václav Šmolík navrhl vybavení ústřední části domu – masivní jídelní stůl a schodišťovou stěnu s integrovanými světelnými prvky. Další části vybavení interiéru navrhlo studio architekta Jiřího Zábrana.
Základní koncept celého interiéru spočívá ve střízlivém řešení, které s časem nezestárne, ale naopak získá na hodnotě. Celým domem prochází jednotná kombinace přírodních barev a materiálů – šedá, bílá, zelená – přírodní dřevo, pohledový beton, hladké omítky, sklo a leštěný kámen.
VIDEO
Další zajímavé zděné domy můžete najít také na webu Stavbadomu.net.
Text: Jitka Pálková, Foto: Jana Labuťová a Jiří Vaněk
Technické údaje
Technické údaje:
Zastavěná plocha: 330 m2
Užitná plocha: 580 m2
Konstrukce: betonové základové pasy a základová deska, zdivo Porotherm, fasáda s vnějším kontaktním zateplením, stropy, schodiště a další nosné prvky monolitické železobetonové
Výplně otvorů: okna dřevěná euro s izolačními dvojskly, otevíravá a pevně zasklená, dveře dýhované do obložkových zárubní
Vytápění: ústřední, plynový kotel, 1. a 2. podlaží podlahové vytápění, 3. podlaží – radiátory, krb s krbovou vložkou
Autor:
Akad. arch. Václav Šmolík
Autorizovaný architekt, zabývá se návrhy obytných a občanských staveb, interiérů, výtvarným uměním a designem, vede vlastní architektonický ateliér.
Kontakt:
Šmolík – architekt, s. r. o., B. Smetany 142/7, Plzeň, tel. 377 329 765, 775 027 805,
Prováděcí stavební projekt zpracovalo studio AVE, Ing. arch. Ulč
