Malý dům s promyšlenou koncepcí

Menší rodinný dům, který si nechala na Českobudějovicku postavit paní Helena, nás příjemně překvapil svou promyšlenou koncepcí.

Každý dům má svůj osobitý příběh. Poté, co děti dospěly a odešly z rodného domu, paní Helena se svým přítelem Petrem zůstali sami v ohromném dvoupodlažním domě. V této chvíli se rozhodli začít psát nový „příběh“ a pustili se do stavby nového, malého a útulného domku.

Od nápadu k projektu

Nejprve oslovili pana Ing. Vostrackého, majitele stejnojmenného ateliéru, a dali se do hledání ideální formy. Zadání znělo jasně – malý domek, který by umožňoval příjemný život i ve stáří. Po sedmi měsících byl projekt hotov a do roka byl dům postaven a zkolaudován.

Parcelu objevili díky svému známému developerovi, a přestože jsou v současné době dál od dětí a vnoučat, dům na klidném místě, blízko přírody si nemohou vynachválit. Spokojeni jsou i se „svým“ projektantem. A jak ho našli? Cestou na chatu zahlédli v jedné obci dům, který je oslovil, a zjistili si, kdo ho projektoval. Poté pana inženýra Vostrackého a jeho stejnojmenný ateliér zkontaktovali. Padli si do noty a dali mu volnou ruku ke zhotovení projektu. Celý dům je až na malé korektury jeho nápad, upravena byla pouze dispozice předsíně a přidáno okno ve druhé koupelně pro hosty.

Na projektu společně pracovali tři čtvrtě roku. „Věděli jsme, co chceme,“ popisují paní Helena se svým přítelem okolnosti vzniku projektu a následnou výstavbu striktně bezbariérového domu, který je koncipován tak, aby byl příjemný k obývání v každém věku.

Dispozice

Hlavními dveřmi vstoupíte do předsíně a navazující chodby. Z chodby se pak vchází do pokoje pro hosty, do obýváku spojeného s kuchyní a do koupelny. Přes šatnu se dostanete do ložnice a do koupelny, což je čistě osobní zóna, kterou jednoduše uzavřete dveřmi do šatny. Z hlavního obytného pokoje vede výstup na zastřešenou terasu s grilem, posezením a letní kuchyní. Majitelé do budoucna zvažují umístit na terasu vířivku. Dům je uspořádán tak, aby vše bylo snadno dostupné, ale zároveň bylo zaručeno maximální soukromí.

Úsporné teplo

O teplo se stará tepelné čerpadlo Stiebel systému voda/vzduch, instalované firmou Agro Ipnos CZ, provoz domu je maximálně úsporný. Čerpadlo pracuje až do venkovní teploty –20 °C, teprve poté se spouští elektrický ohřev. Měsíční provoz (vytápění, ohřev vody a ostatní elektrospotřebiče a osvětlení) vyjde cca na 1 500 Kč. Dům je postaven jako energeticky pasivní a je zateplen foukanou izolací. Protože nemá rekuperaci, je veden jako nízkoenergetický. Svou funkci dobře plní i přesah střechy, který v létě izoluje interiér od slunečních paprsků. Díky tomu není třeba pouštět klimatizaci, přestože klimatizační funkci má i tepelné čerpadlo.

Exteriér a zahrada

Zahradu navrhoval na základě představy paní Heleny a jejího přítele zahradní architekt, později ji ještě doplnili o osvětlení v osázené části. Původně uvažovali o zahradním jezírku, ale realizační firma jí to rozmluvila, protože by museli rozkopat celou, již hotovou zahradu.

Dům působí velmi příjemně a útulně, což v kombinaci s přírodou na dosah zaručuje skvělé bydlení. Paní Helena a její přítel se často kochají okolními vzrostlými stromy a pozorováním srnek pohybujících se nedaleko u domu. Závěrem mi nezbývá než potvrdit slova paní Heleny a pana Petra, že tento dům se opravdu vydařil.

Slovo architekta Ing. Josefa Vistrackého

„Dům pro paní Helenu a jejího přítele vznikl spontánně a domnívám se, že se vymyká tomu, co se u nás staví. Je malý, ale všechno je na něm funkční a promyšlené. Moc mě ten dům baví. Například to, že z obýváku a kuchyně máte jen dva kroky na terasu s letní kuchyňkou, nebo sklad, který v rámci kompozice domu všechno kryje před pohledy zvenčí a zároveň slouží ke vstupu a vjezdu. Architektura jižní fasády je navržená tak, aby vytvářela atrium, zároveň dům díky tomu vypadá větší. Takže sklad a přístřešek tvoří dominantní jižní fasádu, jakási „záda“, která chrání soukromí obyvatel domu.

Šlo mi o smysluplné proporce a mým záměrem bylo vytvořit podvědomě organický útvar v zahradě. Používám tvary a úhly, které spontánně vznikají v přírodě. Rozhodně nikoho nechci obtěžovat pravoúhlými kompozicemi a kvádry. Doma by se měl člověk cítit přirozeně a dobře a my mu dáváme prostor se stabilním mikroklimatem a stabilními povrchy, které člověku vyhovují, kterých se může dotknout. Snažím se nepoužívat žádné umělé materiály, často volím dřevo v přírodní podobě nebo masiv s dýhou. Vybavení domu by mělo být jednoduché a nekomplikované, opět pro dobrý pocit obyvatel.“

Text: Adam krejčík, Foto: Jiří Hurt