Každý rok se u nás postaví několik desítek roubenek a srubů, ale roubenka, kterou vám chceme představit, se výrazně vymyká z průměru staveb tohoto typu. Historie zdařilé novostavby uprostřed vesnické památkové rezervace začíná objevem zdevastované památky, která však byla narušená natolik, že už ji nebylo možné zachránit.
Vesnice Krátká vznikla v první třetině 18. století jako obytná kolonie lesních dělníků. V neveliké obci na Horácku najdete roubené i zděné domy s hospodářským zázemím z 18. a 19. století, většinou s typickými lomenicemi do tvaru kříže s plochou valbičkou. Díky ojedinělému souboru unikátních staveb byla Krátká vyhlášena v roce 1995 vesnickou památkovou rezervací.
Historie naší roubenky začala přibližně před třemi roky, kdy pan Luděk z Brna čirou náhodou zavítal do Krátké, kde ho okouzlil sešlý roubený dům. A protože shodou okolností hledal vhodnou nemovitost pro své rodiče i pro vlastní rekreaci, památkově chráněný dům koupil. Stavení původně obývali tři bratři, staří mládenci, kteří se o dům příliš nestarali, takže po jejich smrti nebyla stavba v dobré kondici. Podrobný odborný stavebně-historický průzkum ukázal zoufalý technický stav naprosté většiny stavebních konstrukcí, takže nevyhnutelná výměna degradovaných prvků (z 90 %) byla památkáři shledána jako nenávratná ztráta autentičnosti domu. To po náročném administrativním maratonu nakonec vedlo k sejmutí památkové ochrany a na místě původní roubenky vznikla novostavba, která však musela respektovat režim památkové rezervace.
| Dotazy ohledně STAVBY domu můžete pokládat v PORADNĚ ZDE. |
Poté, co architekti Martina Sladká a Vít Sladký ze studia maviom architekti zdárně vybojovali změnu památkového statusu roubenky, mohli se pustit do práce. „Při realizaci nové roubenky jsme se snažili o maximální zachování původního hmotového a materiálového řešení, konstrukčních principů a jednotlivých prvků typických pro tento region, zároveň jsme ale nechtěli vytvořit žádný kýčovitý skanzen. Nejedná se však ani o žádný supermoderní interiér v ‚historickém obalu‘, jak se dnes někdy dělá. Spíš jsme se snažili v únosné míře respektovat tradiční skladbu původní dispozice, aniž by to jakkoliv omezovalo život dnešního člověka,“ vysvětluje jeden z tvůrců netypické novostavby architekt Vít Sladký.
| ! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ ! |
Račte vstoupit
Roubenka se nachází na mírně svažité parcele. Na vlastní roubenou a zděnou část navazuje dřevěná přístavba, která u tohoto typu staveb sloužila jako hospodářská část s chlévy, v dnešní podobě však kromě zádveří a předsíně ukrývá koupelnu, WC, technickou místnost a sklad. V hlavní obytné části je světnice – ústřední místnost domu, ložnice a pokoj. Po dřevěném schodišti se dostanete do patra, kde je herna a dvě ložnice orientované do štítů.
Vzorní řemesníci
Architekti si nemohou vynachválit přístup řemeslníků sdružených ve společnosti Roubenky Vysočina, který byl podle jejich slov naprosto výjimečný. Každý detail provedli přesně podle zadání, navíc ho inciativně obohatili o drobné zdobné detaily v duchu nejlepších tradic svého řemesla.
I problém s délkou trámů, která je limitována šesti metry, vyplývající z možností přepravy, vyřešili na místě. Tesař se tedy vypravil do lesa, vybral si vhodné stromy a podle tradice je porazil v období kolem Vánoc, kdy mají nejméně mízy, takže se pak méně kroutí a praskají.
„Byla to pro nás ohromná zkušenost a ohromná škola. Na projekt jsme se důkladně připravovali a dovedli jsme ho až do posledního detailu, včetně vybavení interiéru. Skvělý byl také přístup investora, který do nás vložil svou důvěru, a já věřím, že jsme ji nezklamali,“ zhodnotil práci na roubence architekt Vít Sladký.
text: Adam Krejčík, foto: Jiří Ernest
Technické údaje
Technické údaje
Budova je částečně roubená a částečně zděná stavba na metrové kamenné podezdívce, betonové základové desce na základových pasech. Roubené stěny jsou ze smrkových trámů o tloušťce 27 cm izolovaných ovčí vlnou, spáry budou nakonec vymazány směsí jílu a pilin. Střecha je pokryta dřevěnými ručně štípanými šindeli, pod ní se nachází dřevěné podbití a tepelná izolace z kamenné vlny. Vytápění je řešeno kachlovými kamny postavenými kamnářem z Nového Veselí, vezděnými do akumulační zdi, pro zimní temperování je v domě elektrokotel a teplovodní radiátory.
Autoři
Martina Sladká (1979)
Narozena v Novém Městě na Moravě, v letech 1997 až 2003 vystudovala Pozemní stavby a architekturu na Stavební fakultě ČVUT. V letech 2002 až 2007 působila v ateliéru Facis architekti, od roku 2011 v ateliéru maviom architekti.
Vít Sladký (1979)
Narozen v Domažlicích, v roce 2004 ukončil Pozemní stavby a architekturu na stavební fakultě ČVUT, poté architekturu a urbanismus na fakultě architektury ČVUT. V letech 2003 až 2007 působil v ateliéru Facis architekti, 2007 až 2011 v ateliéru ADR, od roku 2011 v ateliéru maviom architekti.
