Samota na Vinici

1. 2. 2011

5 min. čtení

Mladé rodiny, které touží po bydlení v rodinném domě za přijatelnou cenu, často sáhnou po typovém projektu. Návštěva domu, postaveného podle individuálního projektu na okraji malého středočeského města, svědčí o tom, že úspornost, komfort a originalita se nevylučují. Chce to jen odvahu k nevšedním řešením.

Prohlížíme-li si krásné vily v encyklopediích moderní architektury, můžeme objevit jeden společný rys, který dávají architekti svým dílům do vínku: elegantní čisté tvary nejvíce vyniknou v solitérní poloze, obklopené přirozeným přírodním prostředím. Hladkému bílému kvádru dokonale „sluší“ blízká silueta vzrostlého stromu či sousedního kopce, sousedství standardní zástavby naopak celkovému dojmu zpravidla příliš neprospěje.

Z obdobné filozofie vychází i dům architekta Milana Víta, postavený na okraji menšího středočeského města, kde se údajně v dávné minulosti nacházely vinice. Dnes to naznačují již jen názvy některých ulic a dalších míst.

Vnitřní minimalismus

Pozemek leží na hranici volné krajiny a městské zástavby, v mírné terénní vlně svažující se k jihovýchodu. Jeho největším kladem je výhled na protější údolí, do romantické krajiny s jedinečným charakterem, opředené mýty z dřevních dob našich dějin. Do této scenérie architekt navrhl kompaktní hmotu kvádru s hladce omítnutou fasádou a volnou kompozicí oken. Pultová střecha s atypickým sklonem v podélném směru reaguje na reliéf terénu.

Prvotními východisky, které předurčily architekturu domu, byly účelnost a úspornost. Architekt vytvořil na minimální zastavěné ploše (78 m²) komfortní dispozici, v níž nic nepřebývá ani nechybí. Díky kompaktnímu uspořádání v ní komunikace zaujímají jen nezbytně nutnou část, schodiště vstupuje přímo do obytného prostoru a velikost všech místností je pečlivě vybalancována v optimálním poměru plochy a užitné hodnoty.

Bydlení v symbióze s přírodou

Hlavní vstup do domu je umístěn na západní straně, kromě nutného zázemí celé přízemí vyplňuje obývací pokoj spojený s kuchyní a jídelnou. Přímo z obytného prostoru vede jednoramenné schodiště do patra se třemi ložnicemi a koupelnou.

Architekt nechává přírodu vyznít jak v exteriéru, tak v interiéru a provozu stavby.Uvnitř domu převládají přírodní materiály – dřevěná okna, terasy, na podlahách přírodní linoleum, stropy z pohledového betonu a ocelové schodiště jsou z dnešního pohledu rovněž považovány za konstrukce s přírodním základem. Kromě elektřiny nejsou na pozemku žádné inženýrské sítě, pitná voda se čerpá z vlastní studny, odpadní vody likviduje domovní čistička. Vytápění domácnosti a ohřev teplé užitkové vody zajišťuje tepelné čerpadlo systém země/voda, které patří mezi nejekologičtější energetické zdroje.

text: Jitka Pálková, foto: Lubomír Fuxa

Technické údaje

Technické údaje
Zastavěná plocha	78 m²
Užitná plocha	118 m²
Konstrukce	betonové základové pasy, zdivo keramické tepelněizolační bloky Porotherm, monolitické železobetonové stropy, ocelové schodiště, plochá střecha s obrácenou skladbou (nosnou konstrukci střechy tvoří železobetonová deska betonovaná ve spádu)
Výplně otvorů	okna dřevěná s izolačními dvojskly (kombinace otevíravých a pevně zasklených ploch), vnitřní dveře hladké bezfalcové ocelové do ocelových obložkových zárubní
Vytápění	ústřední, zdroj energie tepelné čerpadlo systém země/voda (dva zemní vrty o celkové hloubce 130 m), v přízemí podlahové vytápění, v patře radiátory
Odhadovaná cena stavby	3 000 000 Kč (cca 5 300 Kč/m³ obestavěného prostoru; majitel si stavbu sám koordinoval a některé práce prováděl svépomocí)

Autor

Ing. arch. Milan Vít (1973)

Autorizovaný architekt, absolvent Fakulty architektury ČVUT Praha. V r. 2006 spolu s architekty Alešem Pappem a Magdou Pappovou založil architektonickou kancelář CUBOID ARCHITEKTI, která nabízí komplexní služby v navrhování všech typů staveb od studie až po autorský dozor při realizaci. Mezi její významné práce patří například společenská hala ČVUT na Karlově náměstí v Praze, administrativní budova Kováků v Praze 5 a Krajská knihovna v Pardubicích.