Rodina se třemi dětmi, které už nevyhovovalo stávající bydlení v dvojdomku, se po poradě s architektem rozhodla pro originální samostatný dům, který všem poskytne dostatek prostoru. Jeho řešení mělo navíc citlivě reagovat na geometrii stávajících i nových domů v dané lokalitě.
Projekt výstavby pěti řadových domů a solitérního domu urbanisticky navazuje na okolní zástavbu, ve které se nacházejí jak řadové domy, tak dvojdomy a také solitérní domy.
„Propojovacím prvkem, jakýmsi kloubem zástavby, je tento konkrétní solitérní dům, ve kterém se odráží geometrie celého areálu i nově navržených řadových domů. Linie severní hrany přesně navazuje na areál a jeho východní hrana na nové řadové domky. Jistým limitem, který určuje řešení domů, jsou i ochranné zóny podzemních inženýrských sítí,“ upřesňuje svůj záměr architekt Jan Nedvěd.
Výhody solitérního domu
Argumentů pro solitérní dům bylo přirozeně více. Manželům se líbil navržený tvar rodinného domu, jeho dispozice i východozápadní orientace na pozemku.
Dispozičně je objekt koncipován do dvou ramen půdorysu, má dvě nadzemní podlaží s plochou střechou a není podsklepen. Majitelé ocenili také půdorys ve tvaru písmene V, kde se v jedné části nacházejí technické místnosti a v druhé převažuje v přízemí společenská část a v patře ložnice. Zajímavě řešená je i vstupní hala se šatnou, sociálním zázemím a hostinským pokojem.
Přízemí severního ramene náleží velkorysé společenské části objektu, jež představuje prostorný obývací pokoj s moderním kuchyňským koutem, komorou a jídelnou.
Po jednoramenném železobetonovém schodišti se pak můžeme vydat do druhého podlaží, kde najdeme čtyři ložnice (tři v severním rameni a jednu v jižním), čtyři šatny (každá ložnice má svoji) a dvě koupelny.
V půdorysu objektu jsou začleněny také technická místnost, prádelna a skladovací prostory pro zahradní techniku (pod schodištěm a v jižním rameni u vstupu). Výklenky domu vytvářejí na jihozápadní a severovýchodní fasádě kryté terasy.
Design jako nositel příběhu
„Hlavním principem naší práce je hledání nových řešení s důrazem na harmonické propojení detailu a celku pomocí zajímavých materiálů, někdy i světel či barev. Design a architektura jsou v našem pojetí nositelé příběhu, v němž se propojuje vize tvůrce s potřebami a touhami klientů,“ vysvětluje Jan Nedvěd.
Hlavním spojujícím architektonickým prvkem je v tomto případě důmyslný princip obkladu v kombinaci s omítkou. Převažující betonové stěrky na větším kubusu domu protínají hmotu nižšího vstupního křídla s omítkou, v přízemí pak s laminátovým obkladem a teakovým povrchem vybíhajícím na vystupující hmotu garáže.
Budova je založena na tradičních základových pasech z prostého betonu a konstrukční systém tvoří železobetonové monolitické stěny a stropy.
Kvalitní vnitřní prostředí
Zdravé vnitřní klima je stále častějším požadavkem stavebníků a dostává se dokonce do popředí před často zdůrazňované úspory energie.
V tomto domě sázejí manželé spíše na přirozené a podtlakové větrání. Zdrojem tepla je plynový závěsný kondenzační kotel, kde je voda (samostatný ohřev TUV) napojena na topný systém objektu. Potrubí je vedeno v podlaze v jednotlivých podlažích, přičemž na rozvody vybavené cirkulací TUV jsou napojena otopná tělesa. V koupelnách jsou navrženy topné žebříky.
Všechny prostory sociálního zařízení v rodinném domě, které nejsou větrány přirozeně okny, jsou větrány podtlakově, nástěnnými ventilátory. Vzduch je odsáván ventilátorky a pomocí potrubí odveden na fasádu a nad střechu objektu. Vzduch je do prostorů přiváděn z okolních místností dveřmi, které jsou pro tento účel podříznuty. Spouštění jednotlivých ventilátorů lze ovládat ručně i podle časového programu a množství CO2 pomocí čidel.
Specifickým prvkem domu je takzvaný posuvný systém velkých prosklených fasád, který zahrnuje kromě výborné tepelné izolace také nejvyšší požadavky na vodotěsnost, vzduchotěsnost a odolnost proti zatížení větrem pomocí osvědčených hliníkových profilů a oken osazených izolačními dvojskly.
V domě je možné přesně sledovat spotřebu energie, splňuje požadavky na energetickou náročnost budov a porovnávací ukazatele podle jednotné metody výpočtu energetické náročnosti budov. Dům má energetický štítek obálky budovy, který obsahuje klasifikaci prostupu tepla obálkou budovy a představuje hodnocení tepelnětechnických vlastností budovy bez ohledu na způsob vytápění.
Text: Vlastimil Růžička, Foto: Filip Šlapal
Technické údaje
Technické údaje:
Zastavěná plocha domu: 139,80 m2
Užitná plocha domu: 255,31 m2
Konstrukce: betonové základové pasy, stěnový konstrukční systém s nosnými podélnými obvodovými stěnami z nosného zdiva tl. 240 mm, kombinovaný v přízemí s vnitřními železobetonovými stěnami tl. 150 mm, stropy a překlady železobetonové, atiky železobetonové, schodiště jednoramenné přímé železobetonové. Tepelnou izolaci fasády tvoří desky z minerální vlny s kolmým vláknem pro zavěšenou provětrávanou fasádu z exteriérových laminátovaných desek.
Výplně otvorů: okna v hliníkových rámech s izolačními dvojskly, profily Reynaers CS 77 a CP 155, garážová vrata lamelová, automatická, vstupní dveře prosklené v hliníkovém rámu bezpečnostní včetně skel s fólií
Vytápění a voda: plynový závěsný kondenzační kotel o výkonu 24 kW, teplovodní podlahové topení (u oken) + radiátory (otopná tělesa umisťována u nejvíce ochlazovaných stěn, převážně pod okny), v koupelnách topné žebříky. Ohřev TUV je zajištěn v kotli samostatně a rozvody jsou vybaveny cirkulací TUV.
Větrání: přirozeně okny, podtlakově nástěnnými ventilátory (spouštění ručně), v kuchyni digestoř s odvodem vzduchu do exteriéru (na principu podtlaku)
Autor projektu:
Mgr.A. Jan Nedvěd (1973)
Vystudoval architekturu na Vysoké škole umělecko-průmyslové (ateliér prof. Martina Rajniše). Od roku 1996 začal spolupracovat s Barborou Škorpilovou, s níž v roce 1999 založil studio mimolimit. V r. 2008 se osamostatnil a založil studio Nedvěd architekti.
Kontakt:
Dušní 8/906, Praha 1, Tel.: 222 314 825, www.nedvedarchitekti.cz
