Souhra kontrastů

Usazená v přívětivém náručí beskydských hor následuje moderní vila svou siluetou jeden z vrcholů v pozadí. Profil čela domu je sice geometricky členěný, přesto kopíruje vzdálený oblouk. Po svém reaguje na plynulý tvar kopce, který mu kryje záda. Přírodní útvar se zde setkává s architektonickou abstrakcí a v živém dialogu tvoří dokonalé partnerství.

Architekt Martin Náhlovský z ateliéru Master Design upřesňuje autorský záměr: „Stavba tak činí vlastním, geometricky přísným slovníkem, založeným na principu horizontálních linií různých výškových úrovní.“

V typicky horské řídce roztroušené zástavbě se na rozlehlém rovinatém pozemku zrodila pohledná stavba. Ač moderních tvarů, přesto působí v podhůří Beskyd zcela přirozeně. Klasická prosklená příměstská vila s bílou linkou září na pozadí lesa, který vroubí pozemek ze severu. K němu směřují technické a úložné prostory, zatímco většina obytných místností se obrací na jih.

Frank Lloyd Wright v beskydských sukních

Harmonická vizuální podoba stavby skrývá organicky členěný interiér, jehož funkce se propisují do vnější skladby objektu. „Objemový výstup je značně podřízen internímu programu domu a dílčím požadavkům na orientace. Horizontální členění fasád abstrahuje beskydské pohoří do podoby pravoúhlých linií – nebýt toho, byla by vážně ohrožena tepelná pohoda uvnitř jednotlivých místností,“ říká architekt o provázanosti výsledného vzhledu a jeho funkčnosti.

Organické členění v návaznosti na užitnou funkci jednotlivých segmentů stavby jde však v dnešním slovníku ještě dál: „Dům zamezuje nežádoucímu rozpínání monofunkčních komunikačních ploch, např. garáž pro dva osobní automobily je umocněna úložnými prostory a zastupuje ony případy, které se v soudobé výstavbě vyskytují čím dál častěji. Stejně tak jako praktické naplnění optimální ergonomie.“

Ze tmy do světla

Samotný vstup do objektu představuje pronikání do přísně střeženého soukromého prostoru, který se uvnitř následně otevírá světu a světlu. Hluboké zádveří evokuje paralelu s tunelem vedoucím přímo k srdci domu, odkud lze pokračovat do tří různých směrů – prostorné garáže, hojně využívané pracovny a velkorysého obytného prostoru propojeného s pracovnou hygienickým zázemím se saunou, koupelnou a toaletou.

„Objekt je členěn do dvou podlaží, přičemž základní zónování odpovídá obvyklému standardu: přízemí – společenská část, patro – klidová část. Ústřední roli přebírá dle očekávání obývací pokoj s kuchyní a stolováním, který je vyprofilován na ploše šedesáti metrů čtverečních,“ popisuje dispoziční řešení architekt. Před návštěvníkem se po tmavém vstupním zádveří rázem otevře okázale vzdušný prostor podpořený rohovým prosklením v jídelním segmentu. Náhlému masivnímu otevření obytné zóny nahrává velký pozemek, který poskytuje soukromí už tím, že příjezdová cesta je daleko a je odcloněna zelení.

„Právě v hlavní obytné místnosti nalezneme vše, co je tolik specifické pro soudobý společenský interiér – patřičnou metráž, maximální prosklení, krbové těleso, vizuálně obnažené schodišťové rameno a lehce zastrčený kuchyňský sektor s ostrůvkem. V patře přebírá obdobnou úlohu rodičovská ložnice, která má k dispozici vlastní šatnové zázemí a taktéž soukromou střešní terásku nad níže položenou společenskou zónou.“

Schodiště mluví za majitele

Kolem vertikální spojnice obou podlaží je soustředěno vše důležité. Od velkorysých prostor obývacího pokoje ji odděluje skleněná tabule procházející celou výškou přízemí; v patře je zakončená hliníkovou lištou a tvoří zábradlí galerie. Nosnou centrální stěnu, na níž je rameno s dubovými stupni upevněno, ozvláštňuje šedá stěrka, kterou ve světlejších odstínech nalezneme také v koupelnách. Prostor schodiště nejvíce vypráví o zálibách investora – cestách do exotických krajin spojených s rybařením – a povyšuje se tak na zeď záznamů rodinných aktivit.

Harmonie protikladů

Stejně jako exteriér spojuje čistou bílou a šedou s hřejivým tónem kamenných obkladů, interiér hravě kombinuje teplé a studené odstíny různých druhů dřeva, kouřové i přírodní podlahy, tmavé dveře se světlými parapety či nábytkem. Střídání barev, hra hmot a proluk, uzavřenosti a otevřenosti – veškeré protiklady beskydské stavby zasazené do údolí ze všech stran lemovaného horami jsou nedílnou součástí harmonického celku.

Text: Daniela Rígrová | Foto: Michal Janáč

Technické údaje

Technické údaje:

• Dispozice: 5 + kk
• Zastavěná plocha: 176 m2
• Užitná plocha: 251 m2
• Konstrukce: obvodový plášť sestává ze zdicího systému z vápenopískových bloků KM Beta; stropy tvořeny ocelovými nosníky s nadbetonávkou, plochá střecha pokrytá fólií
• Fasáda: klasická bílá omítka v kombinaci s kamenným obkladem
• Výplně otvorů: okenní výplně a vstupní dveře z hliníkových profilů s izolačním trojsklem; vnitřní dveře dřevěné dýhované
• Podlahy: dubová třívrstvá podlaha v ložnicích; velkoformátová keramická dlažba v koupelnách, obývacím pokoji a zátěžových prostorech
• Vytápění: tepelné čerpadlo voda/vzduch, podlahové teplovodní vytápění