UNO je dům, nad kterým někdo přemýšlel

„Původně to měla být chalupa,“ říká stále jakoby nevěřícně pan Miroslav. „Jenže od té doby, co dům stojí, spali jsme v našem původním bytě všehovšudy desetkrát. A to byl skoro nový. Letos se tam nastěhoval synovec, tak alespoň poslouží jemu.“

(Připraveno ve spolupráci se společností CANABA)

Podařená realizace kompaktního domu Canaba Uno stojí těsně nad hranicí Prokopského údolí. Pár desítek minut od centra Prahy, ale zároveň v klidné moderní vilové čtvrti ničím nepřipomínající blízkost metropole. Jak vás napadlo stavět právě zde?

Pozemek, tehdy ještě pole, jsem tu kupoval v devadesátých letech a vlastně ani nepřemýšlel, že bych tu jednou mohl stavět. Když jsme se o pár let později přestěhovali do nedaleké novostavby, napadlo mě, že by tu mohl vyrůst příjemný víkendový domek. Z bytu bychom to sem neměli daleko, charakterem ta část připomíná vesnici a výhled do Prokopského údolí také není k zahození. Manželka souhlasila, tak bylo rozhodnuto.

Vzniknout tedy měla chalupa. Ale dnes sedíme v příjemné vilce. Také náhoda?

Řekl bych spíš racionální úvaha. Celý život jsem pracoval jako projektant. Sice se specializací na vodní stavby, ale od nich to k realizaci domu není až tak daleko. Když jsem přemýšlel, jak chalupu postavit, měl jsem tři požadavky. Prvním byla rychlost.

Stavět jsem začal těsně před důchodem a rozhodně jsem neměl v plánu strávit tři roky kontrolou zedníků, pracovních postupů a dohadováním se o termínech a výši faktur. S tím souvisel i výběr stavební firmy. Díval jsem se na reference, zkušenosti a záruky. To, že někdo během pěti let postavil čtyři domy, ještě neznamená, že jde o zavedenou firmu, co zdárně dokončí i můj projekt. A v neposlední řadě jsem chtěl, aby dům něco vydržel: stavět dřevostavbu, se kterou budou mít děti a vnuci akorát starosti, to mně nedávalo smysl.

Stavět rychle, kvalitně, se zavedenou společností, něco jiného než dřevostavbu. Takový nápad jste asi neměl sám. Jaké jsou možnosti?

Záleží to určitě na preferencích. Mně při srovnání všech v Česku dostupných technologií vyšla nejlépe klasická cihlová stavba nebo masivní konstrukce. A protože jsem chtěl mít hotovo rychle, přiklonil jsem se k montované stavbě. Dnes je kombinace betonu a cihel nejpoužívanější technologií výstavby. Rozdíl mezi tím, když stavíte na místě, nebo dům objednáte a smontujete, je právě v rychlosti a pak také v lepší kontrole kvality. Po zkušenostech bych rozhodně stavěl podruhé stejně.

Stále jsme se ale nedostali k tomu, jak se z chalupy stal rodinný dům.

Stavět jsme začali někdy na začátku jara a v létě měli hotovo. Okolo domu bylo ještě potřeba dodělat zahradu, plot a pár drobností, takže jsme léto strávili tady. A když jsme se po prázdninách měli přesunout zpět do bytu, nenašli jsme jediný důvod, proč se tam vracet. Všechno fungovalo perfektně, náklady na provoz byly oproti bytu nižší a i velikost nám pro dva přišla akorát. V patře má dokonce každý ze synů svůj pokoj. Oběma je sice dost přes třicet, mají rodiny, ale znáte to: co byste neudělali, aby se bráchové nehádali.

Když jste dům stavěl původně jen na víkendy a dnes tu bydlíte celoročně, není problémem dispozice? Neprojektoval byste ho jinak?

A víte, že ne? Canaba nabízí u všech svých domů vzorové, řekněme doporučené projekty, které si sice můžete upravit, ale ty nabízené jsou do detailu promyšlené a odzkoušené. Tuším, že jsou dokonce jediní v Čechách, kde si většinu jejich staveb můžete dojít prohlédnout a sami se přesvědčit, jak vám vyhovují. Nebylo moc věcí, které jsem potřeboval měnit. Vše dávalo smysl. Oproti vzorovému projektu jsme jen zvětšovali balkon, stavěli malý sklep pod obývacím pokojem a místo skříně pod schody máme komoru. Ale to jsou detaily.

Vlastně, když nad tím tak přemýšlím, do budoucna mám ještě jeden nápad na vylepšení. Vzhledem k orientaci pozemku a vnitřnímu uspořádání se přímo nabízí rozšíření kuchyně a obývacího pokoje o další dvě místnosti sem na západ. V suterénu by přibylo skoro padesát metrů podlahové plochy a první patro by dostalo velkou terasu. Realizaci už ale asi nechám na dětech. Nám Uno stačí tak, jak je.

Text: Petr Doležal, Foto: Vít Malý