Barevné domovní fasády

Fotogalerie:

Fasáda patří k nejchoulostivějším místům domu a rozhodně nemá jen estetickou funkci. Prvořadou úlohou omítek, štuků a také povrchových nátěrů je účinná ochrana objektu.

Stavba denně čelí rozmarům počasí, musí být odolná vůči vlhku, chladu, horku, prachu a také si poradit s případnými mechanickými defekty. Teprve poté přichází na řadu i vizuální efekt. Pokud ovšem finální úprava pláště barevně koresponduje s dalšími exteriérovými prvky domu a bere v potaz bezprostřední okolí, stavení se stává nepřehlédnutelnou součástí ulice, čtvrti, obce či města.

Souznění starého s novým

Finální nátěr fasády tvoří, stejně jako naše pokožka, důležitou fyzikální a chemickou bariéru, která plní hned několik funkcí. U novostaveb je to o poznání jednodušší, tam se venkovní nátěr (probarvená omítka, štuk, fasádní barva), jeho složení a nakonec i barevný tón zpravidla aplikuje v kontextu s použitými konstrukčními a stavebními prvky a materiály. Především se zdivem, ale i se střešní krytinou, s výplní stavebních otvorů (okna, dveře, garážová vrata), s okapním systémem a dokonce s oplocením.

Poněkud složitější situace ovšem nastává při sanaci nebo rekonstrukci staršího objektu. Ačkoli platí totéž jako v případě novostavby, volbu materiálu i účinnou technologii zpracování je třeba přizpůsobit nebo dokonce podřídit struktuře, tedy snášenlivosti původního podkladu. Aplikace fasádního nátěru je totiž docela složitým chemickým procesem, v němž se dílčí komponenty spolu mohou, ale také nemusí „shodnout“.

Více článků z rubriky STAVBA najdete na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Vlastnosti venkovních nátěrů

Jde hlavně o jejich fyzikální vlastnosti, stanovené příslušnými normami. Hodnotí se zejména propustnost vodních par (u protikarbonizačních nátěrů i pro oxid uhličitý), (ne)nasákavost, kryvost, odolnost vůči UV záření a agresivním složkám ovzduší apod. Venkovní nátěry musí splňovat také žádoucí mechanické vlastnosti, tedy odolnost vůči otěru za mokra a zejména přídržnost k podkladu, kterým je obvykle beton, pálená keramika (cihla), pórobeton a dnes už mnohé další materiály. Klasická omítka se při testu nepoužívá, neboť její pevnost bývá někdy nižší než přídržnost nátěru.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Funkce barevného spektra

Fasádou (myslíme tím nejen její členění, povrchovou úpravu, ale i nezbytné barevné pojetí) je myšlena především vnější stěna stavby, v architektuře se tímto výrazem často míní zejména průčelí domu. V podstatě jde o formu vizuálního projevu, který na první pohled buďto upoutá, nebo nechá lhostejným či dokonce vzbudí pohoršení. Fasáda je tedy prvním hodnotícím kritériem, podle něhož si lidé dělají první obrázek o funkčnosti domu, o jeho hospodáři. Stejné je to s oblečením, automobilem apod.

Člověk totiž 80 až 90 % všech informací o svém okolí získává zrakem. Pro barevný vjem je důležité spektrální složení světla dopadajícího do lidského oka, které však neumí spektrum analyzovat. Je totiž citlivé jen ve třech pásmech (v červeném, zeleném a modrém) a mozek proto – zjednodušeně řečeno – pro určení barevnosti zpracovává pouze tři signály. Vědci zjistili, že pro navození vjemu téměř jakékoli barvy jednoduše stačí tuto barvu namíchat ze tří zmíněných základních barev.

OMÍTKA JAKO KŮŽE

Řada lidí si dělá starosti, zda jejich dům bude po nanesení omítky a nátěru schopen „dýchat“. Moderní omítky a nátěry si s problémem propustnosti vlhkosti umí skvěle poradit. Kromě jiného třeba díky termokeramické membráně, což jsou mikrokeramické kuličky (ThermoShield Exterieur), které se v elastickém pojivu pohybují a brání, stejně jako lidská kůže při koupání nebo sprchování, v pronikání vody do podkladu. Kromě toho se po zaschnutí barvy na povrchu stěn vytvoří ucelený fi lm – refl exní membrána, bránící úniku tepla. A konečně – výhodou je i zvýšení povrchové teploty stěn, takže nenastává (nebo se výrazně omezí) srážení vodních par na stěnách, což je hlavní příčinou vzniku plísní.

HIGH-TECH POMOCNÍCI

Optimální barvu pomůže vybrat nová kolekce 888 fasádních barev Baumit Life. K orientaci slouží i další pomůcky, Taste of Life – příruční vzorník s dvaceti vzájemně sladěnými barvami a kombinacemi odstínů na konkrétních stavbách, dále program Baumit ColorSearch – systém vyhledávání jakéhokoli odstínu barvy od jakéhokoli výrobce. Každá barevná varianta navíc nabídne také ztvárnění v různých strukturách omítky. A konečně – ideální barvu si zákazník bude moci vybrat ve formě mobilní aplikace pro chytré telefony Baumit Apps. Líbivou barvu ve svém okolí nafotíte a systém poradí s výběrem odpovídajícího produktu.

Jak se vlastně „rodí“ barvy

Aditivní (sčítací) míchání barev se týká míchání barevných světel (přesněji zdrojů světla) o třech základních barvách: červené Č, zelené Z, modré M. Smícháním Č + Z získáme žlutou, smícháním Z + M pak azurovou, výsledkem Č + M je purpurová. Ovšem žlutá, azurová a purpurová jsou „jen“ barvy doplňkové nebo sekundární. Smícháním všech tří světel o stejné intenzitě získáme bílou. Subtraktivní (odečítací) míchání se věnuje míchání barevných pigmentů (předmětů, které světlo odráží) o třech doplňkových barvách – žluté Ž, azurové A a purpurové P. V mozku pak žlutá vzniká tak, že žlutá plocha ze spektra pohlcuje modrou a k pozorovateli tedy odráží pouze červenou a zelenou. Ty se v mozku spojí a vytvoří – žlutou.

CHYTRÉ OMÍTKY A NÁTĚRY

Omítky (sádra, malta, stavební beton i některé nátěry) dovedou pohlcovat organické i anorganické vzdušné polutanty (znečišťující, odpadní látky), pokud jsou vystaveny ultrafialovému či slunečnímu záření, přičemž odbourané částice znečištění pak bez problému spláchne dešťová voda. Laboratorní testy potvrdily schopnost těchto materiálů rozkládat těkavé organické látky VOC (Volatile Organic Compounds), například benzen, ethylbenzen, toluen nebo o-xylen a oxidy dusíku (NOx). Snížení koncentrace VOC a NOx pak vede k potlačení tvorby nebezpečného přízemního ozónu. Na tomto principu fungují také fotokatalytické funkční nátěry, které vyrábí Colorlak (v prodeji je přípravek Aktivní nanostěna FN2 a Aktivní nanoštít FN1). Ve spojení s denním světlem zbavují vzduch škodlivin pomocí nanočástic, které je rozkládají na molekuly oxidu uhličitého a vodu. V exteriéru má taková omítka navíc samočisticí funkci (např. graffiti jdou lehce setřít), na zdech nerostou a nedrží se mechy ani lišejníky.

Škála fasádních nátěrů

Základní kategorie se člení podle pojiv a jejich složení. Najdete zde fasádní barvy vápenné a modifikované vápenné, nátěrové hmoty silikátové (modifikované a nemodifikované), cementové, roztokové (rozpouštědlové), emulzní, disperzní nebo silikonové. Podle složení plniv se nátěry definují jako tenkovrstvé, plnicí, natírané („streichputz“), na štukové hmoty („schlämputz“), na dekorační omítky a pružné nátěry. Před barevným oblečením nebo převlečením fasády se rozhodně poraďte s odborníky ve specializovaných prodejnách a nechte si vypracovat tzv. barevný návrh.

Nikde není psáno, že dům musí být jednobarevný. Zvolíteli si ovšem kombinace dvou a více barev, citlivě přistupujte právě k odstínu základní barvy. Rozdíl mezi odstíny by měl být patrný, ale rozhodně ne kontrastní. V běžně užívaných barevnicích se volí vždy dva nesousedící tóny jednoho odstínu (vybírejte tudíž vždy ob jeden). Na závěr ještě doporučení: zakoupenou barvu nebo probarvenou finální omítku nejprve vyzkoušejte někde v zadním traktu a na malé ploše. Ideální je dokonce nerovný a nekvalitní podklad. Pokud si s takovou plochou nátěr bez problémů poradí, pusťte se do díla nebo odstartujte dodavatelskou zakázku.

text: Petr Saulich, foto: archiv firem a redakce

Poslat Messengerem