Domácí open space

Hlavně už ne skladiště

Kdo kdy bydlel v bytě, natož v panelové „krabici“ minimalistických parametrů, ten určitě pamatuje slalom úzkými uličkami mezi nábytkem. Největšímu z malých pokojíků prakticky ve většině domácností vévodila obývací stěna, sahající od podlahy ke stropu a plnící funkci knihovničky, příborníku, prádelníku a galerie svatebních darů. S bídou se zde našlo místo ještě pro sedací soupravu, konferenční stolek a pár křesel.

V obývácích se přesto tu a tam přijímaly návštěvy, ale jinak se zde zcela běžně stolovalo, ba i nocovalo či dokonce marodilo, místnost sloužila jako kino, čítárna, studovna a pracovna, herna, tělocvična, dílna ručních prací, sušárna a žehlírna…, šatna i skladiště. Komu se pak poštěstilo vyměnit tenhle „standard“ za větší životní prostor, ten najednou obvykle začal řešit spoustu otázek. S vybavením, s denním a umělým osvětlením, s vytápěním, klimatizací a větráním, s rozvody a výstupy energetických a datových sítí atd. Pomoci může bytový architekt. K tomu je však vhodné přijít s nějakou představou.

Současné trendy bydlení

Úložné prostory i spousta dekorativních a zdobných prvků v obývacích pokojích jsou na ústupu. Podle odborníků totiž funkce a styl nábytku historicky reflektují aktuální potřeby dané společnosti. Zkrátka žijeme rychleji, taky máme více možností a prostředků, tudíž přestáváme (snad vyjma skutečně vzácných kusů například z dědictví) skladovat a uchovávat, tedy myslet tzv. „na potom“. Nábytek tak kromě své základní funkce slouží i jako designový doplněk, mnohdy plní i funkci symbolickou a zábavnou (viz například sedací pytle, všelijaké zavěšené „houpačky“ atd.).

Vybavení domácnosti si tedy už většinou nepořizujeme na celý život, ale častěji ho obměňujeme. Krátkodobějšímu užívání odpovídá také větší ochota lidí experimentovat. K trendům českých zákazníků patří návrat výrazných a hravých barev, zaměření na přírodu a použití netradičních materiálů, jako jsou měď, mosaz či mramor.

Přes to všechno nezapomeňte na jednu zásadní věc. Doma nejste sami, proto přemýšlejte nad tím, jak v takto uspořádaném prostoru budete žít s ostatními. Jde o věc navýsost individuální a nechat se unést pouze vzdušností místnosti opravdu nelze.

Pokud tedy uvažujete o dalším otevření interiéru a jeho proměně na fotbalové hřiště, raději vše prodiskutujte se všemi zainteresovanými a možná i s odborníkem. Uvažujte se značnou perspektivou a představte si rodinu za pět, deset či dokonce dvacet let. Než spustíte bourací kladivo a pustíte se do „zbytečné“ příčky, přemýšlejte o tom, co bude s lidmi, jimž právě tato příčka garantovala nezbytnou intimitu.

Příklad zónování prostoru 

Bytoví architekti se mohou postarat o kreativní, ale zároveň i multifunkční zařízení, navrhnout možnost maximálního využití všech dispozic domu, zvýraznit jeho kladné stránky a naopak potlačit případné interiérové nedostatky.

Hlavní obývací místnost domu může sestávat ze společenské odpočinkové zóny – obvykle dominantní plocha místnosti s prostornou sedací soupravou, domácím kinem a hi-fi soupravou, ale také s minibarem, chladničkou či chladicím boxem na víno, s otevřeným výhledem do zahradní zeleně. Může se najít místo i pro čtecí koutek s křeslem, knihovničkou a stojací lampou.

Není-li samostatná místnost, pak se zde mnohdy vejde i přiznaná pracovna, nebo naopak důmyslně skryté domácí pracoviště. Není ničím neobvyklým, tvoří-li součást obytného prostoru herna pro dospěláky s kulečníkovým stolem. Samozřejmostí bývá živá zeleň, součástí může být umělé jezírko, akvárium a existuje bezpočet dalších variant a možností. Dle místa, libosti a financí.

Základní typ představuje otevřený krb s ohništěm. Vytápění v něm je založeno na hoření dřeva plamenem v uzavřené místnosti s tím, že kouř se odvádí přímo do komína. Jako zdroj tepla dosahuje krb s otevřeným ohništěm pouze 20–50% účinnosti, proto plní spíš funkci estetickou. Pamatujte, že otevřené krby nesnášejí průvan, při větrání totiž dochází ke zpětnému tahu kouře.

Krbová vložka má lepší účinnost, výkonnější spalování, nevyžaduje uzavřenou místnost a má i čistší provoz. Existují i teplovzdušné dvouplášťové krby. Kombinací sálavého a teplovzdušného vytápění docílíte až 80% účinnosti vytápěcího systému a můžete vytopit 150–200 m2 podlahové plochy dobře izolovaného domu.

A pak jsou zde ještě krbová kamna, sloužící jako lokální vytápění místnosti. Do plamenů se také můžete dívat a zpříjemnit si tak rodinnou pohodu, aniž byste škrtli sirkou a řešili záležitosti kolem komína. Poslouží k tomu dekorativní biokrb, který lze umístit prakticky kdekoli v místnosti. Provoz je bez zápachu, dýmu i škodlivých spalin.

Text: Petr Saulich, Foto: Archiv redakce