Dřevostavby v soudobém i nadčasovém architektonickém pojetí, zvlášť jsou-li vybaveny moderními provozními technologiemi, poskytují srovnatelný uživatelský komfort a servis bydlení jako domy zděné. Ačkoli se dnes převážná část nabízených dřevostaveb rodí na automatizovaných linkách, kladné vlastnosti domy dostávají do vínku hlavně díky přirozeným vlastnostem přírodního materiálu a také řemeslnému fortelu.
V současnosti se prakticky používají tři konstrukční systémy. První skupinu tvoří domy rámových konstrukcí či skeletové (z fošen a hranolů) montované přímo na stavbě, dále jsou to stavby montované z panelů a dílců vyrobených v továrně a do třetí skupiny se řadí masivní dřevostavby (sruby a roubenky). Vzhledem k některým specifickým vlastnostem dřeva vznikly zcela nové formy konstrukčních prvků. Začalo se používat lamelové dřevo, lepené a vrstvené dřevo a velkoformátové deskové komponenty na bázi dřevní hmoty.
Starší a mladší doba hrázděná |
Původní hrázděné konstrukce staveb se obdobně jako jiné rámové konstrukce vyznačovaly (vyznačují) důkladnějším provedením, spočívajícím hlavně v náročném opracování dřevěných trámů včetně tesařských spojů. Charakteristická je kombinace nosných dřevěných trámů a zdiva, které tvoří výplň, ztužuje stavbu a tepelně ji izoluje. Podobu hrázdění výrazně ovlivňovalo i regionální řešení, což se projevovalo v architektonickém výrazu (rozdíl mezi slovanských a germánským etnikem). „Mladší dobu hrázděnou“ charakterizují menší dřevěné profily, odlišné materiálové provedení výplní atd. |
Dřevěné skeletové stavby
Systém se vyvinul z hrázděných konstrukcí a dělí se na dvě podskupiny – lehké dřevěné skelety a těžké dřevěné skelety. První z nich (TBF – two by four) je odvozen od nejrozšířenějšího fošnového profilu 2“ × 4“, tedy asi 50 × 100 mm. Stavba se rodí jako stavebnice přímo na stavbě. Vytvoří se základní kostra domu se ztužením z deskových prvků, spolupodílejících se na statice budovy.
Moderní dřevostavby využívají i profily jiného rozměru než 2“ × 4“, vše směřuje k tomu, aby četnost konstrukčních prvků byla co nejmenší. Montáž je o něco delší než u panelových dřevostaveb, na druhé straně skýtá prostor pro seberealizaci menších regionálních firem, pro různá atypická řešení či detaily vyžadující ruční práci. Výhodou je, že dispoziční i jiné dílčí změny lze pružně řešit přímo na stavbě.
Skeletová konstrukce umožňuje projektovat stavby s otevřeným volným prostorem bez nosných sloupků a příček, vytvářet velkorozměrové prosklené plochy v obvodovém plášti a také používat konstrukční prvky předsazené před obvodový plášť či obvodový plášť zcela nezávislý na vlastní konstrukci (stěny tak nic nenesou a zastávají pouze výplňovou funkci).
Výhody skeletové stavby |
|
Rámové konstrukce
Dřevěná kostra je zhotovena z přesně opracovaných komponentů z borovicového, modřínového nebo dubového dřeva. Sloupy (stojky) zpravidla čtvercového průřezu se do prahu a vaznic čepují v předepsané osové vzdálenosti (od 900 do 2 000 mm, přičemž osy se určují s ohledem na ostění stavebních otvorů), plní hlavně statickou funkci ve vertikálním směru, celek ztužují šikmé vzpěry. Stěny se oplášťují deskami na bázi dřeva a dutiny se vyplní tepelnou izolací. Nosné konstrukce jsou stále aktuální pro svoji jednoduchost.
Text: Petr Saulich, Foto: Archiv firem a redakce