Pozornost většiny stavebníků se logicky soustředí hlavně na výběr druhu krytiny. Nášlapná vrstva přece jen tvoří nepřehlédnutelnou (i nepřeslechnutelnou) součást domácího komfortu.
Převažují zde subjektivní pocity a estetické hledisko krytiny, což často naráží na technické požadavky a parametry podlahy jako konstrukčního prvku. Moderní podlahu ovšem lze zhotovit jak z masivního dřeva, tak i z jeho více či méně zdařilých imitací.
Přídomek „plovoucí“ totiž ze stavebního hlediska značí vrstvenou podlahovou konstrukci, oddělenou od nosné konstrukce stropu i od okolních konstrukcí tak, aby se zamezilo šíření hluku do místností pod podlahou a stropem. Podlaháři to pak vidí jako skupinu vrstvených tabulových (parketových) podlahovin, kladených volně bez lepení nebo spojovaných na pero a drážku s lepením ve spoji, případně na suchý zámkový spoj. Samozřejmě, že za kvalitní silné dřevo zaplatíte víc než za průmyslově vyráběné lamely s tenkou vrstvou masivu…
| Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz. |
Čím začít
Začněte doslova od podlahy, od její rovinnosti a stavu původního podkladu. Konkrétně beton (lhostejno, zda na něj budete pokládat dřevo či laminát, neboť zde odchylka nesmí překročit asi 2 až 4 mm na 2 m délky) se vyrovnává speciálními vrstvami cementových potěrů. Většinou průmyslově vyráběných suchých směsí. Je třeba striktně dodržet předepsané aplikační postupy včetně penetrace a samozřejmě i dobu zrání (asi 21 až 28 dnů). K poměrně známým výrobkům patří Ceresit, Cemix, Baumit E 300 a další.
Existují také tekuté samonivelační polymercementové stěrky (suché maltové směsi, které po rozmíchání s vodou vytvoří řídkou vyrovnávací „kaši“, vhodnou na pevné podklady v interiéru). Výhodou je rychlá aplikace, vysoká pevnost v tlaku 20 až 40 MPa, dokonalá přídržnost k podkladu a relativně rychlé vytvrzení. Existují dokonce hmoty s možností použití na dřevěný podklad (dřevotřískové, dřevoštěpové, cementovláknité, sádrovláknité a jiné desky). Alternativou cementových směsí jsou pak samonivelační sádrové potěry.
Rozdíl v pojmech |
| Podlahy se obecně dělí podle zatížení a přenosu hluku (těžké, lehké, zvukoizolační), podle požadavků na izolaci (se zvukovou či s tepelnou izolací a s hydroizolací nebo parotěsnou vrstvou), podle technologie kladení nášlapné vrstvy (volné kladení, lepení, stěrkování, lití), podle materiálu nášlapné vrstvy (dřevěné a laminátové, povlakové, textilní a dále dlažby a také stěrkové a lité podlahoviny včetně potěrů). Jedním z nejdůležitějších kritérií je zvuková izolace (vzduchová neprůzvučnost a tzv. kročejový útlum). Plovoucí podlahu tedy tvoří jakási elastická soustava (pružina, na níž „plave“ tuhá roznášecí deska s nášlapnou vrstvou). |
Orientační kalkulačka
Cena u anhydritových potěrů se řádově pohybuje od cca 85 Kč na 1 m2/10 mm tloušťky, přičemž minimální tloušťka je 40 mm. Při instalaci teplovodního podlahového topení pak přijde vrstva 35 mm nad trubku (hadici). Pro srovnání – 120 m2 povrchové úpravy může podle stavu podkladu přijít na třicet, ale i na padesát tisíc (materiál + práce + doprava, ovšem podmínky i cenová kalkulace se výrazně liší, neboť jde o smluvní ceny s uplatněním množstevních a jiných slev apod.). Za betonáž si firmy berou do vrstvy 50 mm asi 130 Kč/m2, od 50 do 150 mm 180 Kč/m2 plus je třeba připočítat materiál.
Dubové lišty
Následují izolace (rozpočet je shodný v obou případech podlahové krytiny) a teprve nyní přichází onen zásadní rozdíl v ceně obou srovnávaných výrobků. Masivní dřevo je logicky dražší, o něco dražší je i práce s tímto materiálem – tedy pokládka a povrchová úprava. Kupříkladu dub – selské prkno lze pořídit v ceně kolem 990 Kč/m2 (laminátová podlaha v rozmezí od 180 do 450 Kč/m2), přičemž za montáž plovoucím způsobem si kladečská firma může říct 200 Kč/m2 a za montáž celoplošným lepením až 340 Kč/m2. Metr dubové lišty pak přijde asi na 60 Kč, montáž stojí 10-15 Kč na bm.
| ! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ ! |
Po sečtení všech položek se snadno dobereme rozdílu v ceně obou provedení. U masivu činí dvoj-, troj- až čtyřnásobek levnější varianty. Pokud např. laminátová podlaha o rozměru 120 metrů čtverečních vyjde na cca 120 tisíc, pak dvojnásobek bude zhruba 240 tisíc atd. Mohu-li však radit, „jděte“ do dřeva. Budou po něm běhat ještě děti vašich dětí a možná i jejich děti.
text: Petr Saulich, foto: archiv
