Dřevostavba, ale s jakou fasádou?

21. 10. 2016

5 min. čtení

Dřevo na fasádě: funkční prvek, nebo estetická záležitost?

Největší výhodou dřevěných fasád je, že v létě ochlazují dům a v zimě dům zase izolují. Dřevo je propustný materiál, takže stavbu neuzavírá jako neprodyšné typy omítek. Dřevem obložená provětrávaná fasáda má odlišné vlastnosti od častěji používaných kontaktních zateplovacích systémů. Rozdílné stavebně-fyzikální parametry tak mohou přinést i vyšší kvalitu vnitřního prostředí, delší životnost obvodové stěny a mnoho dalších výhod, podmínkou je správně navržená skladba a správné provedení obvodového pláště.

Přínosem dřevěných provětrávaných fasád je zejména vyšší odolnost proti vlhkosti v konstrukcích – vlhkost se ze stěn snadno a trvale odpařuje. Celá skladba tedy může být difuzně propustná. V případě mimořádného provlhnutí konstrukce (přívalový déšť, havárie vnitřní instalace, zaplavení budovy atd.) může skrze vysoce difuzně propustnou skladbu voda snadno pomalu vysychat.

U rozebíratelných fasád lze vyjmout i nejvíce provlhlý izolant a nahradit ho suchým, nebo ponechat po určitý čas stěnu zcela otevřenou a tím vysychání výrazně urychlit. Dřevostavba s provětrávanou fasádou tak může být paradoxně vhodnější do záplavových území než zděný dům z nasákavých cihel s neprodyšným zateplovacím systémem.

Další výhodou je vyšší tepelná stabilita stěny. Vzduch je dobrý tepelný izolant a jeho cirkulace v provětrávané dutině v létě zabraňuje přehřívání interiéru stavby. Podobný princip se uplatňuje i u provětrávaných střešních konstrukcí – tady o přínosu řešení už nikdo nepochybuje, ale ve stěnách není tento efekt ještě plně vnímán.

V neposlední řadě jsou dřevěné obklady používány všude tam, kde hrozí mechanické poškození zateplovací vrstvy stěny (u vstupů, pobytových ploch, krytých teras atp.). Navíc zde lze využít i příjemné působení přírodního teplého materiálu. Je určitě pohodlnější opírat se při sezení o dřevěné palubky než o hrubý povrch kontaktního zateplovacího systému.

Nevýhody

Pracnost a údržba. Problematika povrchových úprav dřeva v exteriéru je velmi rozsáhlá. Správně provedená, vhodnými prvky přikotvená neošetřená fasáda může vydržet desítky let prakticky bez údržby, ale barevně se mění. Stovky let staré domy s dřevěnými fasádami jsou důkazem trvanlivosti a krásy přírodního dřeva. Oproti tomu nátěr dřeva vám poskytne pocit, že jste moderními prostředky odvrátili jeho přirozené stárnutí a fotochemické změny. Nátěry však musíte pravidelně obnovovat, což bývá pracné i nákladné.

Omítka sluší i dřevostavbě a rozšiřuje možnosti

Dřevostavby lze samozřejmě obkládat i jinými materiály na jiné bázi – vláknocementovými nebo cementopískovými deskami osazenými také jako provětrávané fasády. Ostatně na fasádu dřevostavby lze lepit i kamenný obklad, ale to je spíše okrajové řešení.

Někteří výrobci nabízejí fasády opatřené zateplovacím systémem s povrchem z tenkovrstvých omítek. Toto řešení vychází většinou z technologie sendvičových panelů. Jsou výrobci, kteří dokážou dle požadavků stavebníka fasádní panel potáhnout nejenom příslušnou prodyšnou omítkou, ale připravit i barevné řešení. Panely se pak smontují přímo na připravené základové desce a dům je hotový. Bez dodatečných nátěrů, oprav a „výtvarničení“. V tomto smyslu jde nejenom o estetickou variantu, ale i o technologické řešení, které stavbu zrychluje a zlevňuje.

Dalším předpokladem pro volbu omítkové varianty mohou být osobní úvahy typu „když je něčeho moc…“ nebo otázka okolí. Jde o to, zda se dřevostavba s přiznanými prvky hodí do okolního koloritu či je nutné respektovat charakter sousední zástavby. U omítnuté dřevostavby pak „z ulice“ nerozpoznáte, zda jde o dům zděný či nikoli. Váš rodinný dům si ale parametry dřevostavby uchová.

Velkou výhodou pak je, že v barevnosti a povrchové úpravě (struktuře omítky, štucích atd.) můžete jít s charakterem doby. Omítka si na rozdíl od dřevěného obkladu uchová stejný vzhled i bez náročné údržby.