Stavební příručka definuje komín jako svislou konstrukci s průduchem a sopouchy, které slouží k napojení spotřebičů ke komínu. Část od sopouchu po ústí komína je určena pro odvod spalin, část pod sopouchem je určena k jímání kondenzátů a nečistot.
Podle uspořádání dělíme komíny na průběžné, podlažní a komíny se společným sběračem. Průběžný komín je ten, jehož průduchy začínají v nejnižším podlaží a sopouchy jsou zaústěny v jednotlivých patrech. Když průduch začíná v příslušném podlaží, jde o komín podlažní. Kombinací těchto dvou variant vzniká komín se společným sběračem, kde na průběžný komín jsou napojeny jednotlivé komíny podlažní.
Komíny se také dělí podle typu spalin od používaného paliva, tedy na komíny na tuhá paliva, kapalná a plynná. Existují i systémy univerzální, vhodné takřka pro všechna paliva.
Důležité pojmy |
| ■ Komínový plášť – musí být nehořlavý a odolný vůči účinkům spalin. Průřez průduchu je nejlépe kruhový (u obdélníkového může být poměr stran maximálně 1:1,5), přičemž velikost průduchu závisí na typu spotřebiče a na jejich počtu (tuto hodnotu stanoví odborník výpočtem). |
| ■ Komínové sopouchy – slouží k napojení spotřebičů ke komínu a měly by být co nejkratší. V závislosti na jejich délce se zvyšuje i jejich sklon (délka 250 mm – lze vodorovně, do 500 mm – stoupavý sklon nejméně 1:10, od vzdálenosti 500 mm – sklon se zvyšuje). Minimální vzdálenost dvou sopouchů při napojování více spotřebičů do komínového tělesa je 300 mm. Není povoleno používat do jednoho komínového průduchu spotřebiče na různá paliva. |
| ■ Vybírací otvory slouží k vybírání sazí, popílku nebo kondenzátu. Měly by být umístěné na přístupném místě minimálně 300 mm nad nehořlavou podlahou. Velikost otvoru je min. 120 x 250 mm, otvor musí být opatřen dvojitými nehořlavými, plechovými či cementovými dvířky. Dvířka jsou označena podle druhu paliva připojených spotřebičů. |
| ■ Vymetací otvor se navrhuje v případech, kdy není možné čistit průduchy ze střechy. Je umístěn většinou na půdě. Výška komínu nad vymetacím otvorem nesmí přesáhnout 6 m. Nejmenší velikost otvoru je 120 x 250 mm, 800-1 200 mm nad nehořlavou podlahou. |
| ■ Minimální výška nad šikmou střechou je 650 mm (do vzdálenosti 2 m komínu od hřebene střechy). Když je komín od hřebene dál než 2 m, pak se jeho výška nad hřebenem měří od větrného úhlu (10°). U plochých střech je minimální výška komínu 1,5 m nad atikou. Dřevěné prvky – při kotvení do stěny s komínovým průduchem musí být vzdáleny minimálně 300 mm od průduchu, pro dveřní dřevěnou zárubeň platí rovněž vzdálenost 300 mm. Dřevěný prvek musí být vzdálen alespoň 50 mm od líce komínového tělesa. |
Stavební hlediska
Komínové těleso může být vestavěné do zdi, což bývá případ zděných cihelných komínů, přistavěné či samostatně stojící. Z hlediska použité stavební technologie se pak komíny dělí na zděné z cihel (nejčastější u starších domů), monolitické (velká průmyslová komínová tělesa) a komíny sestavené ze stavebnicového systému (dnes nejpoužívanější technologie v moderních domech).
Komín jako stavebnice
Nejpoužívanějším systémem výstavby komínového tělesa v dnešní době jsou stavebnicové komínové průduchy, a to pro svoji jednoduchost, šikovné řešení detailů a variabilitu. Kompletní systém se skládá z vnitřní šamotové vložky, tepelněizolační rohože a komínové tvárnice.
Systém se zdí na betonový základ, osadí se revizní tvarovka pro výběr kondenzátu. Pro napojení spotřebiče je určena tvarovka se sopouchem. Při prostupu stropní konstrukcí se nechává mezera, která se vyplní nehořlavou minerální rohoží. Komínovou hlavu, tj. část vystupující nad střešní rovinu, je nutné obezdít a opláštit. Část neopláštěného komínového tělesa (na půdě) je nutné opatřit nehořlavou izolací. Systémy jsou dodávány s různými průměry průduchu, jako dvojprůduchové nebo v kombinaci s větrací šachtou.
Nerezové komíny
Vícevrstvé samostatné komíny sestávají z nerezové vložky, minerální rohože a pláště z leštěného nerezového plechu, přírodního hliníku nebo z barevného hliníku. Takové komíny se používají buď v interiérech nebo jako venkovní (kotvené do fasády, kde jsou významným architektonickým prvkem). Komín vedený vně pláště domu je výhodný z hlediska rychlé a snadné realizace, navíc neubírá prostor v interiéru. Je to vhodné řešení pro domy, které byly postaveny bez komínů.
| Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz. |
Komín z obezděných tvarovek
Keramické či nerezové tvarovky se postupně skládají, poté se zaizolují minerální rohoží a obezdí plnými cihlami. Největší předností keramických komínů jsou vlastnosti šamotové vložky, která je požárně odolná a plynotěsná a navíc má tak hladký povrch, že téměř zamezuje ulpívání sazí. Tvarovky nabízí řešení všech detailů – vybíracího otvoru, sopouchu, uhýbání komínů, vyústění nad střechu.
Nosným prvkem keramických komínů jsou jednoprůduchové a dvouprůduchové tvárnice z lehčeného betonu. Existují i tvárnice s větracími šachtami. Sortiment vyráběných průřezů je od malých (pro rodinné domky a chaty) až po velké (pro průmyslové objekty).
text: Adam Krejčík, foto: Adam Krejčík, archiv firem
