Hned na úvod nás přivítali spokojeným úsměvem: „Dům má přiměřenou velikost, není ani příliš velký, ani malý, má hezký výhled, hodně slunce. Po deseti letech bydlení bychom neměnili vůbec nic.“
Manželé budovali nové bydlení pro sebe a své dva syny ve věku na prahu dospělosti. Jejich základním požadavkem bylo moderní dvougenerační bydlení – společná obývací část a ložnice pro rodiče v přízemí a nezávislý prostor pro syny v horním podlaží. Je dispozičně oddělený již v zádveří a také zvukově odizolovaný, kromě dvou pokojů se tu nachází i koupelna a kuchyň. „Toto řešení fungovalo skvěle, když jsme dům postavili, a funguje skvěle i nyní. Synové už s námi nebydlí, z jednoho pokoje nahoře je kulečníková herna a z druhého pokoj pro návštěvy. Využíváme ho hlavně, když jsou tu vnoučata.“
To první, co každého při pohledu zvenku upoutá, je atypický tvar domu, komponovaný ze 3 navzájem se pronikajících hmot. Řešení výtvarně působivé, ale nikoliv samoúčelné. Vychází z optimální orientace vůči světovým stranám. Stavebníci si přáli co nejvíce využít pasivní účinky slunečních paprsků. Proto došlo ke zkosení proskleného jižního nároží a pootočení části dispozice v diagonálním směru. Horní podlaží částečně přesahuje přes přízemí a stíní terasu u obývacího pokoje.
A jak se to povedlo?
„Atypický tvar domu naprosto splnil očekávání. Ráno sem jde příjemné sluníčko, ale odpoledne a kvečeru jsou francouzská okna i terasa již zastíněné, i v horkém létě je tu příjemně, přesně tak to máme rádi,“ pokračuje pán domu. „Naopak v zimě, když je slunce na obloze nízko, paprsky přicházejí až do obýváku a příjemně ho prohřívají.“
Teplo domova
Právě teplo, vytápění a úspory energie bývají pro stavebníky velmi důležité, takže otázku energetické úspornosti jsme nemohli vynechat. „Stavba je dostatečně tepelně izolovaná, ukázalo se, že do oken postačí izolační dvojskla. Trojskla v té době ještě nebyla na našem trhu dostupná,“ pokračuje hodnocení. „Velmi se vyplatil krb, na jaře a na podzim topíme dřevem z blízkého lesa skoro každý den. Skvělý nápad byla oboustranná vložka, dřevo skladujeme a přikládáme ze zadní strany a v obýváku zůstává čisto. Náklady na podlahové topení a ohřev teplé vody plynovým kotlem se pohybují polem 30–35 tisíc korun ročně, což na tak velkou domácnost není mnoho.“
Dalším specifickým znakem domu je kombinace různých výšek stropů ve společné obývací části. „Díky tomu působí mnohem prostornějším dojmem, než by odpovídalo skutečné podlahové ploše, je tu hodně světla a navíc máme pocit, že tu můžeme volně dýchat.“
Majitelé si rovněž chválí výběr kvalitních materiálů, především dřevěné podlahy, která už získala příjemnou patinu, a velkoformátové žulové dlažby. V kuchyni je leštěná a snadno se udržuje, na terase je broušená a lepená k podkladu. I po letech skvěle drží a zachovala si krásný vzhled.
Interiér ladili do nadčasových tlumených přírodních barev, takže je pořád moderní a útulný. „Je nám tu tak dobře, že v létě chceme být doma, užívat si zahradu a krásnou přírodu kolem a ani nemusíme odjíždět na dovolenou,“ uzavírají náš dialog. „Práce na návrhu tohoto domu mě velmi těšila a tato zpětná vazba má pro mě velkou cenu,“ říká k tomu Aleš Gadlina. „U rodinných domů se vždy snažím splnit přání klientů. Myslím, že užitná funkce tu má přednost před architekturou. Dům dobře funguje a rodina je tu spokojená proto, protože jsme návrh tvořili všichni společně. “
Text: Jitka Pálková, Foto: Jiří Vaněk a Jana Labuťová