Cílem je zvolit co nejúčinnější řešení, nejlépe za předpokladu minimálních nároků na provoz a údržbu zdroje a dlouhé životnosti celého systému. Pro stanovení výkonu zdroje tepla je třeba pokud možno co nejpřesnější výpočet tepelné ztráty celé budovy, ke zjištění výkonu otopných těles pak výpočet ztráty jednotlivých místností.
Rozhodnutí o způsobu vytápění dílem ovlivňuje nevyzpytatelné zvyšování cen energií, ale i dostupnost určitého druhu paliva či jiného energetického zdroje, přirozená tendence snižovat provozní náklady domu, legislativní opatření, nabídka výrobců topných zdrojů a také rostoucí ekologické myšlení a cítění veřejnosti.
Výběr vhodného paliva a zařízení k jeho spalování provází ještě jedno zásadní rozhodnutí – volba mezi lokálním vytápěním (např. kamna, krby nebo elektrické konvektory…) a centrálním vytápěním (přenos tepla mezi kotlem a radiátory se děje pomocí cirkulující topné vody, nebo nízkoteplotně podlahovým, stropním či stěnovým vytápěním – výhodné při použití kondenzačního kotle nebo kotle na dřevo s akumulační nádrží a při využití solárního systému).
V následujících týdnech si probereme systémy vytápění podle druhu paliva, představíme některá moderní zařízení a dotkneme se i velmi důležité otázky, regulace provozu. Je víc než jisté, že třeba takové uhlí nikdy nebylo ekologickým palivem. Lze jím však „krmit“ efektivní a výkonný zdroj.
Technicka prohlídka kotle |
Zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. se podstatně dotkne domácností, které používají k vytápění kotle na pevná paliva. Stanovuje pro ně přísnější emisní normy a také novou povinnost kontrol technického stavu a provozu zdroje o jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění. Doklad o provedení této „technické“, vystavený odborně způsobilou osobou, musí provozovatel předložit obecnímu úřadu, přičemž první kontrolu je nutné provést nejpozději do 31. prosince 2016. |
Text: Petr Saulich, Foto: Archiv