Zdálo by se, že poslední nátěr fasády domu slouží především pro parádu a pro výtvarné završení architektonického záměru. Že je jen jakýmsi „make-upem" stavby. Pokud ovšem použijete nesprávný materiál, fasáda může projevit svou nelibost „alergickou" reakcí v podobě plísní a erozí.

Výběru fasádního nátěrového systému by měla předcházet důkladná rozvaha: v jakých klimatických podmínkách se nachází nemovitost, na jaký typ omítky budeme nanášet barvu, v jakém stavu je podklad, jaké jsou případné defekty (výkvěty, skvrny, průsaky, fleky, vydrolená místa apod.) a jakého estetického efektu chceme dosáhnout. A to jsou pouze základní aspekty, na které by měl majitel domu myslet.

Dotazy na téma STAVBA vám zodpovíme v PORADNĚ ZDE.

Čelem ke zdi

Vzít bychom to tentokrát měli nikoli od podlahy, nýbrž ode zdi. Pomocí testů lze zjistit stav zdiva a podle potřeby provést adekvátní ošetření: odsolení, odplísnění, nanesení biocidních nátěrů, nátěrů odstraňujících jiné staré malby, penetračních nátěrů apod.

V případě špatně ošetřeného podkladu nebo špatné aplikace systému se lze po čase dočkat i tohoto výsledku: fasády vlhké a napadené mikroorganismy.Z testů také vyplyne, jaké fyzikálně-chemické vlastnosti by měl zvolený nátěrový systém mít. Systém zahrnuje tyto části: složku, která není vidět, určenou na ošetření podkladu, dále viditelnou strukturu a vnější vrstvu nátěru. Poslední složkou jsou pak ochranné nátěry, které odpovídají zvolenému nátěru a konkrétním klimatickým (a exhalačním) podmínkám v místě, kde dům stojí.

Viditelnou část fasádního nátěru tedy musíme ošetřit z obou stran: zevnitř i zvnějšku. Neošetříme-li podklad - v tomto případě vnější obvodovou konstrukci - riskujeme, že dojde k prorůstání či postupné degradaci spodních vrstev až k té vrchní. Tento technologický nedostatek pak žádným impregnačním či zpevňovacím nátěrem nevyřešíme.

Nátěrové hmoty

Základní rozdělení fasádních barev podle pojiva
■ Akrylátové barvy lze aplikovat na jakýkoliv podklad i na staré nátěry, pokud mají dokonalou přilnavost (nedržící či sprašující nátěry nutno odstranit). Tyto barvy se pohybují ve středních hodnotách paropropustnosti. Životnost je do 15 let.
■ Silikátové barvy používáme pouze na podklady obsahující křemík - tedy na minerální omítky, případně na staré silikátové nátěry, pokud jsou schopny nést další nátěr. Tento typ barev nelze použít na podklady obsahující sádru. Má nejvyšší paropropustnost. Životnost je do 20 let.
■ Silikonové barvy můžeme nanášet na libovolný podklad i na kvalitní starý nátěr. Střední paropropustnost, vysoká vodoodpudivost a životnost 30 i více let.
(Pozn.: minerální, tj. vápenné a cementové či rozpouštědlové barvy se dnes již téměř nepoužívají a ve většině obchodů je budete jen marně hledat.)

Před volbou fasádního systému zvažte
■ technické parametry: vlastnosti podkladu, požadavky na difuzní odpor, požadavky na nasákavost vytvrzeného filmu, předpokládané klimatické podmínky při provádění nátěru
■ estetické požadavky
■ stupeň zatížení - vlastnosti vnějšího prostředí
■ minimální životnost nátěrového systému
■ možnosti případných oprav a údržby
■ pořizovací cenu nátěrového systému a náklady na údržbu (opravy, mytí apod.)

Barevné penetrace

Nejběžnější fasádní nátěry jsou akrylátové. Jak pro svou univerzálnost, tak i cenovou dostupnost (WEBER TERRANOVA).Penetrační nátěry mohou být i barevné, což je často velmi praktické. Používají se při aplikaci široké škály barevných omítek. V případě rýhovaných omítek, kde se zrna z omítkové směsi často prorýhují až na podklad, který je většinou tvořen šedým tmelem nebo jiným barevně odlišným podkladovým materiálem, je taková barevně sjednocující penetrace k nezaplacení.

Pokud je pomocí penetračního nátěru základ barevně sjednocen s finální vrstvou omítky, nehrozí také prorůstání či prosvítání fleků vzniklých úpravami podkladu - například tmelením a opravami vydrolených míst a vypadáváním větších kamínků. Při použití barevně sladěných penetračních nátěrů působí finální vrstva homogenně, a to i v místech, kde je tenká vrstva omítky či nátěru. Vezmeme-li v potaz hloubkové působení penetrace, pak jsou také mnohem méně zřetelná místa mechanického poškození povrchu: odřeniny, vrypy, odloupnutí apod.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz.

Vlastnosti fasádních systémů

Systémy jsou seřazeny v historickém sledu zleva doprava. Pro ohodnocení vlastností je použita škála od 1 do 5, kdy 1 je výborně a 5 nedostatečně.

vybrané vlastnosti základní typy fasádních nátěrových systémů
minerální
(váp., cement.)		 roztokové
(rozp.synt.) 		disperzní
(akrylátové) 		silikátové silikonové (emulzní)
nasákavost 5 2 3 4 1
paropropustnost 1 5 3 1 1
životnost 5 3 2 2 1
odolnost vůči
ÚV záření		 1 3 2 1 1
odolnost vůči agresivnímu prostředí 5 2 2 2 1
možnost aplikace
na staré nátěry		 4 4 3 2 1
přetíratelnost 2 4 3 1 1
ulpívání nečistot z ovzduší 3 3 3 2 1
aplikovatelnost
za nízkých teplot		 4 3 5 5 5
přílnavost k silikát. podkladům 2 2 2 1 1
únik těkavých organických látek 1 4 2 1 2
pořizovací cena 1 3 2 3 4

Voda a sůl

Vrchní barva omítky je jen nejviditelnějším zakončením celého fasádního systému o více vrstvách (BAUMIT).Při trvalém vzlínání spodní vody nelze zabránit škodám na fasádě. V místech, kam vystupuje vlhkost, se odlupuje omítka nebo se tvoří tzv. mapy. Je to způsobeno tím, že s vodou postupují rozpuštěné soli ze zeminy, které se při vysychání usazují v omítce i na povrchu omítky.

Dokonalé odstranění tohoto jevu umožní pouze horizontální izolace proti zemní vlhkosti. Jiné postupy, jako je třeba drenáž, vzlínání vody alespoň sníží. Volbou nátěru můžeme pouze ovlivnit rozsah škod. Při použití prodyšných nátěrů se mohou omezit na vznik skvrn na povrchu, při použití méně prodyšných nátěrů může odpadávat nejen nátěr, ale i omítka. Pokud tedy není izolace proti vlhkosti dostatečná, měli bychom použít speciální sanační omítky.

text: Stojan Černodrinski, foto: archiv firem

logo MessengerPoslat Messengerem

27.07.2015 | Stavba