Jedním z požadavků moderního stavebnictví jsou úspory energií. V množství účinných opatření hrají důležitou roli bariéry proti úniku tepla, konkrétně zateplování obvodového pláště. Jenže právě tento krok často provází nežádoucí jev – zvýšená koncentrace vlhkosti. Řešením může být aplikace provětrávané fasády, jejímž základem je nosná konstrukce ukotvená do zdiva. Na ní se pak, po vložení izolace, připevňují fasádní desky.
Účel, skladba, výhody
Před praktickou realizací je především vhodné ujasnit si, zda provětrávaná fasáda (nebo také předvěšená provětrávaná fasáda) bude prioritně plnit funkci ochrannou, či „jen“ tepelněizolační. Oproti klasickým fasádám je mezi vnějším pláštěm (obkladem) a primární konstrukcí s tepelnou izolací vzduchová mezera. Ta umožňuje provětrávání stěny. Rozměr mezery mezi fasádními obkladovými prvky (např. cementovláknitými, cementotřískovými nebo rovnou dřevěnými, lamelami z kompozitů, šablonami z povrchově upraveného hliníku a z ocelového plechu, montážních prvků z betonu či dílčích komponentů z kamene a dalších materiálů) a nosnou stěnou se přitom může pohybovat zhruba od 8 do 30 centimetrů.
Výhodou řešení je zmíněná eliminace vlhkosti a kondenzace vodních par ve zdivu, samozřejmě tepelná izolace (v létě se díky vzduchové mezeře a proudění vzduchu fasáda naopak ochlazuje), dále vysoká protipožární odolnost a skvělá protihluková izolace. Konstrukce dovoluje tepelnou roztažnost, předností je i rychlá montáž tzv. suchou cestou. Provětrávané fasády lze umístit i na nerovné povrchy, systém působí jako ochrana proti erozním účinkům a konečně je zde i estetický vzhled fasády. Jedinou nevýhodou je jen poněkud vyšší cena.
Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz. |
Vliv na tepelnou izolaci
Celý systém funguje na principu provětrávání vzduchové mezery mezi tepelnou izolací a fasádou. Vzduch (proudící rychlostí 0,5 až 1,0 m/s) se od vnější fasády (v zimě i vlivem tepelných ztrát z interiéru) ohřívá a absorbuje nežádoucí vlhkost jak z prostředí vzduchové mezery, tak z tepelné izolace, kam vlhkost pronikla z interiéru (nejvíce v zimním období, ale děje se tak vždy, je-li teplota v exteriéru nižší než v interiéru), čímž přispívá ke zdravému vlhkostnímu režimu celé konstrukce. Rychlost proudění významně ovlivňuje sluneční záření. Měření prokázala, že se mění v závislosti na počasí, během noci pak proudění téměř ustává.
Zajímavý je vliv teplého vzduchu. V souvrství se zejména v létě mohou brzy ráno na povrchu tepelné izolace vysrážet kapky rosy, případně může dojít k zafoukání dešťové vody. Provětrávaná fasáda s tepelněizolačními deskami z minerálních nebo celulózových vláken ovšem umožňuje difuzi vodních par. Kapilární vzlínavost transportuje vlhkost ze zdiva přes tepelnou izolaci směrem k provětrávané mezeře, kde ji proudící vzduch poměrně rychle vysuší. Materiál tak opět získá plnohodnotné tepelněizolační vlastnosti. Správné provětrávání zajišťuje mezera tl. min. 30 mm po celé výšce fasády. Optimální návrh řešení vyžaduje podrobný výpočet.
NA STŘECHU I NA FASÁDU |
Střešní a fasádní panel PREFA FX.12 společnosti Prefa Aluminiumprodukte je vyroben z vysoce kvalitního hliníku tloušťky 0,7 mm. Je proto nejen velmi lehký (2,3 kg/m2, což představuje asi desetinu váhy běžné střešní krytiny), ale – vzhledem k materiálu – především nerozbitný, tvárný, mimořádně stabilní, korozivzdorný a také bezúdržbový. Nabízí se ve velikosti dlouhého (1 400 x 420 mm) a krátkého (700 x 420 mm) obdélníkového tvaru, což umožňuje skladbu na vazbu (mimo zajímavý vzhled zvyšuje pevnost krytiny). |
Možnosti vzhledu
vnějšího pláště Vnější plášť (obklad) se skládá z jednotlivých dílců, s otevřenými, částečně nebo i se zcela uzavřenými spárami, příp. s přesahem jednotlivých fasádních obkladových prvků. Plášť „nese“ spodní konstrukce, která zajišťuje přenos zatížení a fyzikálních vlivů z plochy obkladu do vnitřní vrstvy obvodové stěny (plní tedy roli nosnou, distanční a vyrovnávací, statickou). Pravděpodobně nejrozšířenějším řešením vnějšího pláště je kombinace klasické omítané fasády s dřevěnými obklady. Nejčastěji se používá povrchově upravený nebo přírodní materiál, venkovní palubky atd. Poněkud odlišně „funguje“ celý systém v montovaných sendvičových dřevostavbách, kde zpravidla tvoří součást konstrukce. Většinou jde o stavby s fošnovou, hraněnou či vazníkovou nosnou konstrukcí, vyplněnou tepelnou izolací. Samozřejmostí je vhodné odvětrání, membrány a parotěsné řešení…
Můj dům doporučuje |
Nový obkladový systém vnějších stěn Twinson O-Wall sestává z komůrkových obkladových desek. Představuje výborné alternativní řešení pro elegantní zakrytí zateplené venkovní fasády a vyznačuje se jednoduchou instalací a zlepšeným systémem uchycení desek pomocí plastových montážních klipů. Hlavní předností systému je snadná možnost kombinace se zateplovacími materiály. Tento architektonicky zajímavý prvek se hodí na venkovní stěny, ukončení štítu, ale i arkýřových a střešních oken či okapů. Twinson je vyroben ze dřeva (50 %) a PVC (50 %). Dřevo mu dalo do vínku přírodní vzhled, PVC pak trvanlivost, odolnost a minimální údržbu. Produkt má certifikát PEFC a je 100% recyklovatelný. |
Inteligentní fasády
Koncepce inteligentních fasád vychází z nejnovějších technických poznatků. Inteligentní fasády reagují dynamicky na aktuální klimatické nebo provozní podmínky. Jde především o koncept skleněných fasád, které jsou schopny regulovat propustnost slunečního záření aktuálně podle klimatických podmínek a energetických potřeb objektu (v létě eliminují průchod slunečního záření, v zimě naopak). Regulace propustnosti slunečního záření se děje buďto přímo na úrovni zasklení (např. s využitím tzv. úhlové propustnosti paprsků), jiným řešením je regulace intenzity proudění vzduchu v dutině fasády apod.
text: Petr Saulich, foto: archiv firem a redakce