Předchozí část seriálu najdete zde.
Každému je známo, že základem solární výroby elektřiny jsou solární panely, které vyrábějí elektrický proud. Mezi lidmi pak panuje představa, že se koupí panely, instalační firma je připevní na střechu, zapojí je a pak už se těšíte z vyrobeného vlastního proudu. Takto by to probíhat mohlo, ale nemusí, protože věc je mnohem složitější.
Pečlivě vybírat
Chleba se začíná lámat při výběru firmy, která vám fotovoltaický systém instaluje a dimenzuje. Do hry totiž může zasáhnout jeden velmi nepříjemný fenomén, který známe ze stavebnictví a dalších řemesel, a tím je nemístné kutilství. Můžete totiž natrefit na partu řemeslníků, kteří se před dvěma roky zabývali například zateplováním nebo pokládkou asfaltových šindelů a pak si řekli, že zkusí instalovat fotovoltaické panely. Výsledek práce takových „odborníků“ však bývá žalostný a zmínění „vykukové“ hřeší na to, že obor fotovoltaiky je poměrně nový a většina lidí má o něm jen mlhavé představy.
Na zapojení panelů záleží
Pro fungování fotovoltaických panelů je velmi důležité, jak a jaké panely budou mezi sebou propojeny. Panely na střeše nebo na fasádě se instalují do sériového zapojení, do tzv. stringů, a to tak, aby se v panelech zvyšovalo napětí. Každý jednotlivý panel vyrobí průměrně napětí 35 až 40 voltů a proud o velikosti zhruba 6 ampérů. Když se tyto panely zapojí za sebe do řetězu, jejich napětí se sčítá. (Napohled jsou panely na střeše umístěny vedle sebe, ale řetězové je jejich zapojení.) A na konci propojek, na plusu a mínusu, se tzv. stringovými kabely vyrobený stejnosměrný proud odvádí k dalšímu prvku fotovoltaického systému – tím je střídač.
Pečlivá sestava
Každý střídač počítá s tzv. efektivním napětím, se kterým je schopen pracovat – např. od 150 do 800 voltů, nebo od 300 V do 1 000 voltů – záleží na výrobci. Aby fotovoltaický systém co nejlépe pracoval, panely je třeba sestavit právě do takového řetězce, aby bylo dosaženo napětí (voltáže), které střídač potřebuje.
Každý panel kromě napětí vyrábí také proud, který je však v každém řetězci panelů stejný.
Ale protože řetězců máme na střeše několik, např. tři, vyrobený proud se sčítá. Díky tomu je do střídače přiváděn proud např. 18 či 20 ampérů a ve střídači se tento stejnosměrný proud mění na proud střídavý.
Každý panel je originál
Každý panel musí mít tzv. flash list, což je jeho „rodný list“. V něm je zaznamenáno (v %), jaké má konkrétní panel naměřené hodnoty výkonu oproti tomu, co deklaruje výrobce (např. + 4 %). Každý hotový panel by měl projít tzv. flash testem, kdy je na jednu sekundu vystaven působení světla a takto získaný výkon je zaznamenán do flash listu. Tyto hodnoty jsou zároveň pomocí počítače zapsány do excelové tabulky a každý instalátor fotovoltaiky tento flash list k panelu obdrží. Zde se tedy kromě výrobního čísla dozvíte, kolik elektřiny při továrním testu panel skutečně vyrobil.
U kvalitních výrobců jsou tyto hodnoty pouze plusové, tedy nad uvedenými parametry, s nimiž se panel prodává, zatímco méně seriózní výrobci dodávají i panely s tolerancí zápornou, to znamená, že panel může dosahovat menšího výkonu, než je deklarováno (například minus tři procenta). Co to znamená v praxi? Představíte-li si panel o výkonu 250 wattů, po odečtení tří procent v záporné toleranci zůstává jen 242 wattů.
A ve výsledku tak v řetězovém zapojení na střeše přesně podle pravidla, že řetěz je silný jako jeho nejslabší článek, instalace takového panelu způsobí znehodnocení celého fotovoltaického systému. Tím se však kutilští instalátoři nezabývají, a možná to ani nevědí.
Na druhé straně u osvědčených výrobců, kteří vyrábějí panely pouze v plusové toleranci, se může stát, že nezískáte jenom 250 wattů, ale např. 257 wattů, což je výrazný rozdíl.
Pozor na ochranu!
Mnoho instalátorů fotovoltaiky nepoužívá přepěťové ochrany, což je velmi důležitý prvek správně instalovaného systému. Důvodem bývá snaha ušetřit peníze, ovšem v tomto případě na velmi špatném místě. Pokud si fotovoltaiku necháte nainstalovat, investujete spoustu peněz, o které nakonec můžete přijít, protože existují přírodní vlivy, které dokážou celou vaši střešní elektrárnu spolehlivě a trvale zničit.
Tato ochrana musí být dvojí. Na jedné straně vás chrání v situaci, kdyby přišlo přepětí z distribuční sítě, což je reálný problém, který se nedá nijak jinak eliminovat.
Nebo do hromosvodu na domě souseda udeří blesk a sjede do jeho jímací soustavy. Bude-li země po dešti dostatečně promáčená, může se dostat přes jímací soustavu vašeho domu do vašeho elektrorozvodu a váš systém totálně zničit.
Na panelech se také při bouřce může indukovat statické napětí, které je třeba odvést. Jakmile by přesáhlo určitou mez, přejde po kabelech do střídače a spálí ho. Nemluvě o přímém úderu blesku, kdy je ohrožen celý systém včetně panelů, které pak nenávratně degradují.
Na přepěťové ochraně zkrátka nešetřete, jde sice o částku kolem deseti tisíc korun, ale to je vzhledem k celkové ceně systému minimální investice. Navíc je třeba vzít v potaz i pojišťovnu, která by se v případě plnění pojistné události na takto neochráněném systému mohla zdráhat vyplatit vám plné pojistné.
Třetí část seriálu najdete v této rubrice příští týden.
Text: Adam Krejčík, Foto: Archiv, Shutterstock.com
