Předchozí díl seriálu najdete zde.
Pokud se spojí tvarově a také barevně vybraná kamenná zrna nějakým vhodným pojivem, vznikne prakticky zcela nový průmyslový produkt – umělý kámen. Vzhledem si v ničem nezadá s přírodním kamenem, může však získat na kvalitě, na vzhledu i na některých dalších požadovaných vlastnostech.
Jako základní surovina se nejvíce používají úlomky a drti hornin (mramory, vápence, granit) a za pojivo slouží například pryskyřice, hydraulický cement nebo jejich směsi. V interiéru se pak lisovaný umělý kámen aplikuje ve formě pracovních desek, podlahových krytin, dlažby a obkladů a v architektonických nebo designových výrobcích.
Asi nejznámějším z umělých kamenů je Corian, který se zabydlel především v koupelnách a v kuchyních. Zhotovuje se z bauxitu a plnidla ze syntetické polymerní pryskyřice. Existuje i novější materiál Zodiaq (asi 93 % křemík a 7 % pojivo), na trhu najdete řadu dalších materiálů pod různými obchodními značkami (Technistone, HI-Macs, Corralit, Kerrock atd.).
Jejich společným jmenovatelem je vesměs vysoká odolnost proti zatížení všeho druhu, velká pevnost, homogenní struktura, dokonale hladký povrch, snadná údržba a snadné opracování. Vyrábějí se z nich pracovní desky, umyvadla, vany, dřezy, nábytek, svítidla, okenní parapety, obklady, nejrůznější doplňky, velmi pestrý zdravotnický program a bezpočet dalších věcí. S materiály z umělého kamene mohou designéři interiérů vytvářet jakékoliv prostředí, atmosféru i charakter prostoru.
Výhody keramiky
Díky digitálním technologiím dokáže kámen – jeho barevnost i strukturu – dokonale napodobit i keramika. Keramické dlažby a obklady jsou výrazně levnější, mají menší tloušťku a hmotnost, snáze se instalují a v některých případech jsou i odolnější než jejich přírodní vzory.
Imitace na střeše
Od pravé břidlice s typickým matným leskem i barevností je téměř k nerozeznání. A přitom jde o plast. Přesněji o tzv. plastovou břidlici, která kopíruje přírodní originál a dává mu do vínku spoustu užitečných vlastností navíc. Plastové šablony jsou lehké (6–7 kg/m2), velmi houževnaté, nenasákavé a mimořádně odolné. Nepodléhají erozi, jsou imunní vůči mechům a lišejníkům. V zimě nehrozí přetížení krytiny a tudíž střechy přívalem těžkého sněhu, neboť lavina se na umělohmotných šablonách neudrží a sjede dolů.
Surovinou pro výrobu břidlicových šablon (Eureko) jsou samozřejmě plasty, které však původně sloužily k prvovýrobě v automobilovém průmyslu. Nepoužívají se ale tzv. směsné suroviny z komunálního odpadu. Prvky střešní krytiny jsou černošedé barvy a dělí se podle typu napodobovaného materiálu: „BNC“ (břidlice německý čtverec) a „CPS“ (česká plastová šablona).
Další možnosti uplatnění
Umělý kámen (vyrobený z vysoce kvalitního betonu) se velmi osvědčil v interiérových a fasádních obkladových prvcích, kde se „tváří“ jako originální štípaný mramor, opuka či pískovec. Nesrovnatelně levnější obklady z umělého kamene mají v závislosti na typu tloušťku od necelých dvou do tří a půl centimetru a k výhodám patří i možnost využití na zateplené fasády bez nutnosti montáže závěsného systému.
Jak to vidí odborníci
K imitaci kamenů nás například podle architekta Ondřeje Zvolánka vede jejich dostupnost, cena a technické parametry. Napodobenina se v první řadě snaží uspokojit zrak a někdy i hmat, jenže člověk prý má pět smyslů a imitace ty ostatní většinou nepokrývají. Umělý kámen spadá do zajímavé kategorie už tím, že se nesnaží tvářit jako kámen, a proto jde o samostatný prvek, zcela nový materiál. Někteří bytoví architekti tvrdí, že záleží jen a jen na člověku, zda je ochoten přijmout tuto „klamavou informaci“ a spokojit se s vizuální náhražkou, která zdařile reprezentuje jednu z mnoha vlastností kamene, ale v jiných směrech se výrazně liší.
Text: Petr Saulich, Foto: Archiv redakce
