Obvodové stěny představují největší plochu domu a tvoří – společně se střechou – hlavní hráz nepřízni počasí. Musí být schopny udržet vnitřní teplo a také odfiltrovat venkovní hluk. K tomu všemu jim napomáhá izolace.

Primárně slouží tepelná izolace samozřejmě k tomu, aby dům neměl tak velké tepelné ztráty, neméně důležitá je však i ochrana před nadměrnými tepelnými zisky a také zajištění akustické pohody. Je z čeho vybírat, jenže volba izolačních materiálů výhradně podle jejich původu nebo očekávaných parametrů je v daném případě pouze jednou stranou mince. Tou druhou, možná ještě podstatnější, je kvalitní (v souladu s normami a předpisy) a hlavně konstrukčně správné provedení praktických izolačních prací. Existují v podstatě dvě základní varianty zateplení: zevnitř a zvenčí.

Mezi košilí a kabátem

Záměrně teď přeskočíme poměrně obsáhlou kapitolu kontaktního zateplování a budeme se věnovat izolačním materiálům, používaným právě v provětrávaných (setkáte se i s termínem odvětraných) fasádních konstrukcích, které mohou zcela radikálně změnit vzhled i vlastnosti zateplovaného domu. Tajenku celkové ochrany objektu totiž řeší právě obvodová konstrukce budovy, tvořená více plášti vzájemně od sebe oddělenými zpravidla větranou vzduchovou mezerou.

Horní plášť (onen pomyslný kabát) z lamel nebo fasádních panelů a desek tvoří ochrannou slupku proti atmosférickým srážkám a nárazovému větru. Pod ním se nachází (pomyslná) košile obvodového zdiva či jiného konstrukčního řešení. A tak jak si v chladném počasí na košili, tedy pod kabát, zcela spontánně obléknete svetr, případně do kabátu připnete zimní vložku, tak je nutné tepelně izolovat i domovní fasádu. Nejčastěji se tak děje pomocí komponentů z přírodních surovin a materiálů (minerální vlna, konopí, ovčí rouno, celulóza…).

Existuje spousta výrobců, produkujících kompletní fasádní systémy včetně zateplení (např. Dombau, DeKoHe, GTrade, Cembrit atd.). Vsadit lze konkrétně třeba na izolaci Paroc ve formátovaných fasádních deskách, které se vkládají mezi nosné konstrukční (kovové nebo dřevěné) prvky roštů pro obklady fasády suchým způsobem. Odvětrání vlhkosti musí být vždy umožněno ventilační mezerou pod finálním obkladem. Neprohloupíte ani sázkou na produkty Rockwool (Airrock LD, ND a jiné), ale jsou i další možnosti (viz rámeček Kromě jiného…).

Alternativy bezkontaktního zateplení

Stavebníci se často ptají, zda existují i jiné možnosti než „jen“ minerální vata či pěnový polystyren. Pravda, zmíněné izolace z homogenního materiálu představují tuzemský fenomén, ale i u nás už se objevují další, účinnější alternativy. K těm nejzajímavějším patří například voštinové panely (zdroje uvádí průměrnou hodnotu U menší než 0,1 W/m2K, což je srovnatelné se zhruba 40cm vrstvou polystyrenu). Vzduch v malých dutinách voštinového panelu (v řezu připomíná obalový karton nebo vlnitou lepenku) prakticky nemůže proudit, a tudíž odvádět teplo směrem ven. Pokud jde o tepelné vyzařování (dlouhovlnné infračervené záření), ven se dostanou jen ty paprsky, které vychází v ose dutiny, mezi voštinami. Vlastní materiál voštin (většinou papír, ale i plast) je rovněž málo tepelně vodivý.

V kombinaci se skleněnými obklady v plášti budovy toto řešení funguje spolehlivě a efektivně. Praktické užití v tuzemském stavebnictví však přece jen má jeden háček. Zatím totiž neexistuje žádný tuzemský výrobce, a tak by se musely izolační komponenty dovážet. Což by samozřejmě celou záležitost prodražilo…

text: Petr Saulich, foto: archiv firem a redakce

Poslat Messengerem

30.07.2014 | Stavba