Podzimní sychravé počasí a začátek topné sezóny většinou vyvolá otázky, jak by bylo možné uspořit za teplo. U starších domů je to investice do zateplení. Ale cesta k úsporám za teplo může vést i přes správné větrání.

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Kdy je čas vyměnit okna?

Pokud okny táhne, nejdou pořádně dovřít, případně mají zkroucená křídla, je čas vyměnit je za nová. „Špaletová okna s jednoduchými skly mohou dobře sloužit, svými tepelněizolačními vlastnostmi se s moderními okny s izolačním dvojsklem nebo trojsklem nemohou vyrovnat,“ říká Ing. Jiří Korbelář z VEKRA okna. Tlak na úspory tepla v posledních letech se výrazně promítl do nabídky stavebních materiálů. Konkrétně u oken není možné srovnávat nejen půl století stará špaletová okna s moderními okny, ale velký rozdíl je například i mezi plastovými okny dvacet let starými a těmi současnými.

Podobně jako v prakticky všech technických oborech i stavební prvky prošly zejména v posledních letech výraznou proměnou. Kdo si pořídil plastová okna před čtvrt stoletím, musí počítat s tím, že za tu dobu můžeme říci „morálně zestárla“ a nemohou se vyrovnat moderním oknům. „Můžeme říci, že stále více lidí, kteří si pořídili okna v devadesátých letech, se na nás obracejí buď s požadavkem na výměnu dvojskel za trojskla, nebo rovnou investují do nových oken,“ říká Ing. Korbelář z VEKRY.

Pokud okny táhne, nejdou pořádně dovřít, případně mají zkroucená křídla, je čas vyměnit je za nová. „Špaletová okna s jednoduchými skly mohou dobře sloužit, svými tepelněizolačními vlastnostmi se s moderními okny s izolačním dvojsklem nebo trojsklem nemohou vyrovnat,“ říká Ing. Jiří Korbelář z VEKRA okna.

Jak se liší okna dříve a dnes?

Tepelněizolační vlastnosti oken jsou dány především stavební hloubkou profilového systému a typem izolačního zasklení. Dobrým příkladem jsou opět plastová okna. „Před dvaceti lety, kdy stavební hloubka plastových oken byla jen kolem 50 mm, záleželo na tom, na kolik komor je profil dělen, ale dnes, kdy jsou běžná okna se stavební hloubkou 70 mm a více, je jedno, zda je dělena na 5 či šest komor,“ vysvětluje Ing. Korbelář z VEKRY.

Tip: okna z plastu i dřeva lze koupit přímo od výrobce, podívejte se, jaká je nabídka

Podobným vývojem prošlo i izolační zasklení. V minulosti byl hermeticky uzavřený prostor mezi skleněnými tabulemi vyplněn suchým vzduchem, dnes se běžně plní argonem, který výrazně zlepšuje vlastnosti zasklení. Navíc skleněné tabule mají pokovenou vrstvu, která odráží unikající teplo zpět do interiéru.

Výměna zasklení starých oken může přinést zlepšení, ale někdy nemusí být možná. Tloušťka izolačního trojskla je totiž větší než dvojskla a do oken s malou stavební hloubkou se silnější zasklení nemusí vejít. Také hmotnost trojskla je větší než dvojskla a křídla se pod větší zátěží mohou zkroutit.

Jakou úsporu mohou přinést nová okna?

Uvést konkrétní cifry není možné, protože finální úspora závisí nejen na stavu původních oken a stavby celkově, ale také na zvyklostech a provozu domácnosti. Na okna a dveře připadá asi polovina všech ztrát tepla v domácnosti. Nová okna sníží přirozený prostup tepla ven z bytu až pětkrát. Spotřeba tepla po výměně oken může být nižší o 15 až 25 %.

Výsledná úspora záleží hodně na provozu domácnosti. Pokud jste zvyklí celý rok mít otevřenou ventilaci, nemůžete čekat, že nová okna při takovém provozu udrží v interiéru více tepla. Po výměně oken se mohou výrazně změnit poměry i prostředí v bytě a je potřeba se s touto změnou sžít. Nejde totiž jen o teplo, ale také o vlhkost. „Starými okny unikala vlhkost z bytu většinou i bez větrání, protože jimi táhlo, nová okna byt utěsní a vlhkost tak zůstává uvnitř, je potřeba odvětrat, protože jinak se mohou vyskytnout zejména na nezateplených stěnách domu plísně,“ říká Ing. Korbelář z VEKRY.

Správné větrání – cesta k úsporám

U starších domů bez rekuperace nebo řízené výměny vzduchu platí, že úsporu lze maximalizovat správným větráním. V každé místnosti je dobré nastavit optimální teplotu. Nejtepleji je například v obývacím nebo dětském pokoji. Ložnici není třeba tolik vyhřívat, ovšem na druhou stranu je třeba vědět, že dospělý člověk za noc nadýchá až litr vlhkosti. V chladné místnosti se tato vlhkost sráží na nejstudenějších plochách, tedy na oknech. Okna se rosí o to více, pokud jsou zatemněná a teplý vzduch stoupající z radiátorů nemůže volně proudit a ohřívat skleněné tabule v interiéru.

Čtěte také: jak uspořit na teple a jak chytře větrat?

Ráno po probuzení je potřeba roztemnit, pořádně vyvětrat, případně otřít orosené sklo papírovou utěrkou a tu vyhodit do uzavřeného koše, aby se vlhkost nemohla opět odpařit v interiéru. Pro obytné místnosti platí, že při teplotě kolem 21 °C by neměla relativní vlhkost překročit asi 50 %.

Větrání v zimě by mělo být krátké a intenzivní. Vzduch v místnosti se rychle vymění, vlhkost odejde ven a současně se neprochladí stěny a okolí oken. Po zavření okna a zapnutí topení se teplota rychle vrátí na požadovanou pokojovou teplotu. Zejména tam, kde je více květin, akvárium nebo zvýšená vlhkost, tedy v koupelně a v kuchyni, je třeba větrat podle potřeby častěji a používat odsavače par.

Vždy pamatujte na to, že dobře mohou těsnit jen správně seřízená okna. Pokud zjistíte, že okny táhne, neváhejte a okna seřiďte. U moderních oken s celoobvodovým kováním je to snadné a obvykle stačí jen imbusový klíč. Také nezapomeňte zkontrolovat těsnění, zda je nepoškozené a pružné, případně ho vyměňte.

Zdroj: Marketingové sdělení

logo MessengerPoslat Messengerem