Je logické, že všichni chceme ušetřit. Výsledkem ale může být stav, kdy i úspora vyjde draho. Nepromyšlená volba může mít i další nepříjemné důsledky.

Vyřešit účinné, ekonomické a ekologické vytápění v rodinném domě je vzhledem k nabízeným technologiím i možnosti kombinace různých druhů paliv a zdrojů v současnosti zdánlivě snadno zvládnutelnou problematikou. Úsporné vytápění ale nemusí automaticky znamenat to nejlevnější, stejně tak jako nejlevnější nemusí být vždy nejvýhodnějším. Kombinace zdrojů pak může znamenat další náklady do řídicí technologie a servisních nároků. Pojďme tedy poodhrnout často poněkud zjednodušené pohledy na téma úspory při vytápění, které zdůrazňují pomíjivé výhody jednotlivých druhů paliv či různých typů spotřebičů.

Je zcela legitimní, že každý své zboží chválí. Poněkud se tak obchází širší souvislosti, jakými jsou například pořizovací a instalační náklady, servisní náklady, životnost versus pořizovací a další náklady či specifické náklady bivalentních a trivalentních soustav.

Nový pohled na věc

Nezapomínejme také, že nelze hovořit o sebesofistikovanějších systémech vytápění, aniž by byl započten rozhodující faktor, a tím je tepelná ztráta domu. Dnešní velmi úsporné (NZEB) a pasivní domy staví řadu klasických zdrojů tepla do zcela nového světla, protože již není rozhodující výkon, ale především jeho modulace, flexibilita spotřebiče či systému a jejich ovladatelnost. Do jiného světla se tak posouvají i ceny a náklady na vstupy různých druhů paliv a energetických zdrojů.

S klesajícími požadavky na jejich objem u NZEBů a pasivních domů se z původně rozhodujícího faktoru přesouvají na žebříčku mezi faktory „ostatní“. Posunem, resp. snížením nároků na vytápění se procentuálně spotřeba energie přesouvá směrem k nákladům na ohřev teplé užitkové vody (TUV), které se u moderně řešených rodinných domů tak pohybují mezi 30–50 % nákladů na energie. Tento údaj vrhá zpětně světlo na výběr případného spotřebiče či systému vytápění ve smyslu jeho schopnosti podílet se i na přípravě TUV. Rozhodnout se pro levný, leč účinný způsob dosažení tepelné pohody tedy není a ani v budoucnu nebude jednoduchou volbou, kdy pojem optimální bude stále složitější definovat.

Také si přečtěte: Teplá voda – drahá, nebo levná samozřejmost?

Jeden z příkladů řešení

Při výběru systému se jako první logický krok nabízí zaměření především na možnosti dané lokalitou a technickou infrastrukturou, tedy možnostmi zdrojů energie – elektřina, plyn, dřevo, tuhá paliva.

„Ukažme si to na výběru systému do menšího domu, cca kolem 100 až 120 m2, kdy se při dnešní technologii výstavby domy velmi pečlivě tepelně izolují a jejich tepelná ztráta se pohybuje do 6 kW. Chcete-li zachovat co nejnižší investici a zároveň udržet nízké provozní náklady, lze doporučit oblíbenou variantu vytápění: kombinaci elektrokotle a systému podlahového vytápění. Tato kombinace systémů vám zajistí obě požadovaná kritéria, jak nízkou investici, tak provozní náklady,“ říká odborník na energetická řešení Miroslav Bezděk.

Elektrické podlahové vytápění je vhodné hlavně pro domy s nízkými tepelnými ztrátami. Uživatelé oceňují zejména příznivou pořizovací cenu, snadnou montáž a rychlý náběh tepla (FENIX)

Kdy 1 + 1 nemusí se rovnat 2

Často opakovanou a bezesporu nepopiratelnou pravdou je fakt, že jediná energie, za kterou nezaplatíte, je ta, kterou nevyrobíte, nespotřebujete nebo nepotřebujete.

„Pro posuzování úspor/nákladů na opatření platí, že každé následující opatření šetří již ze snížených nákladů opatření předchozího. Pro popis uvedu extrémní případ. Provedu-li 5x opatření, které sníží náklady o 20 %, není to 5 x 20 (= topím za 0), ale dostanu se zhruba na 33 % původních nákladů. To je, podle mého názoru, dobrý klíč pro posuzování a důvod toho, že téměř nikdo není schopen, nebo ochoten zrealizovat všechny možnosti,“ říká Václav Landsinger, technik společnosti BDR Thermea a dodává: „Také nás zajímají skutečné náklady, ne ty relativní, vztažené k tepelné ztrátě na m2 plochy. Například velký objekt s výbornou izolací může mít pořád větší náklady na vytápění než běžná stavba provedená ve standardu.“

Systémy řízení, investice a úspory

Základní tezí je, že snad všichni stavebníci si přejí mít co nejmenší náklady na vytápění a hledají co nejsofistikovanější modely úspor. Proto se často zajímají o kombinaci více zdrojů tepla – například tepelného čerpadla, krbu s výměníkem apod. V těchto případech se ale investice navýší v řádu desítek až stovek tisíc korun, takže i při ušetřené provozní energii je pak návratnost této investice v řádu 15 a více let. Kromě vyšší investice přináší propojení více zdrojů mnohem vyšší požadavky na správnou regulaci a celkovou funkčnost systému. Dále je systém mnohem náročnější nejen na obsluhu, ale současně i na průběžnou údržbu, což přináší další náklady spojené s provozem systému vytápění.

Při volbě optimálního topného systému je tedy nutné brát ohled na individuální vlastnosti. Optimální je ale v tomto smyslu těžké definovat. Může to znamenat rozhodnutí, že investice do technologie bude jednorázově vysoká a návratnost sice jistá, ale časově zdlouhavá – například tepelné čerpadlo země/ voda. Anebo může jít o dražší technologii zpracovávající efektivně levné palivo – například moderní kotle na kusové dřevo.

Jistě mnozí namítnou, že v pohodě stačí starší kotel na tuhá paliva a lze topit dřevem relativně „zadarmo“. Ano, otázkou je, co na to předpisy. Evropská legislativa totiž od 1. 1. 2020 povoluje uvádět na trh pouze kotle splňující přísné požadavky tzv. Směrnice o ekodesignu. To znamená, že nebude možné prodávat už ani kotle 4. a 5. nejvyšší emisní třídy – ale pouze takové, odpovídající této směrnici.

Mohlo by vás zajímat: Vyplatí se topit tuhými palivy?

Ať se stará dům o sebe

Pokročilejší zájemci nechtějí samostatné systémy, které musí ovládat každý zvlášť. Chtějí mít jedno řešení a přes to ovládat všechno. Například, když zajistí dům alarmem, mohou mít nastaveno, že se automaticky zhasnou světla, vypnou zásuvkové okruhy a sníží se teplota topení. Jak tedy může vypadat zapojení funkce inteligence do podobného schématu v praxi? Od vstupního hodnocení situace nabídne vlastní optimální řešení.

„Regulace může optimalizovat využití různých zdrojů tepla například podle účinnosti a nákladů na vytápění. Například tepelné čerpadlo bude mít při venkovní teplotě -15 °C topný faktor 2,17. Bude-li k dispozici záložní zdroj v podobě plynového kotle, vyhodnotí regulace, že náklad na vyrobenou 1 kW tepla je levnější z plynu než z tepelného čerpadla a přepne zdroj vytápění na plynový kotel,“ říká vedoucí oddělení prodeje Enbry Ivo Winkler.

Inteligentní wi-fitermostat Baxi Mago a jeho bezplatná aplikace vám umožní komunikovat s topným systémem kdekoli a kdykoli z vašeho smartphonu nebo tabletu (BAXI)

Při volbě jednotlivých systémů se ale také můžete snadno stát obětí závalu marketingových informací. „Je to velmi komplexní problematika, doporučuji konzultovat s odborníky. Snad jen pozor na to, když vám někdo dopředu nabízí úspory v řádu 20–30 % a vůbec k tomu nepotřebuje informaci o vaší nemovitosti a aktuálním systému řízení. Vždy se dobře srovnává mezi žádným a nějakým systémem řízení, jak se uvádí v propagačních materiálech, ale realita taková není,“ říká Václav Landsinger, technik společnosti BDR Thermea, a upřesňuje: „Lze realizovat velmi efektivně úspory v řádu 3–10 % s malými náklady v řádu jednotek tisíců korun a dají se proinvestovat statisíce s přínosem třeba jen 2 %“.

„Značný potenciál úspor leží v samotných tepelných soustavách. Bez ohledu na druh paliva, dochází ke kvalitativnímu vývoji konstrukcí tepelných zdrojů, otopných těles, čerpadel a prvků měření regulace, díky čemuž se zvyšuje energetická účinnost otopných soustav,“ uzavírá toto téma Ondřej Popelka, vedoucí technického oddělení Enbra.

Moderní, úsporný zdroj tepla s možností chlazení. Prostřednictvím volitelného wi-fimodulu je zařízení připraveno pro integraci do moderních systémů dálkového dohledu a řízení tzv. Internetu věcí (ENBRA)

Cesta od nejběžnějšího

Vyjděme z představy jednoho z u nás nejrozšířenějších typů spotřebičů – plynového kotle. Co je v případě plynového kotle skutečně důležité? Jak důkladně lze například provádět údržbu – čištění, a to jak na straně spalin, tak na straně vody. V této oblasti je celonerezová konstrukce nepřekonatelná. Umožňuje mechanické i chemické čištění na straně spalin a zároveň i chemické čištění na straně vody, které může být ještě efektivnější v případě plnoprůtokového výměníku, jako je tomu například v případě kotle BAXI Evolution Prime.

A úspory? Například snížení prostorové teploty a teploty ohřevu TUV. Úspory v této oblasti jsou vlastně hledáním meze diskomfortu. Využití teplotně časových programů. Větrat krátce s plně otevřenými okny apod. Podceňovat nelze ani správnou volbu dodavatele energie. Úspora může být sice maximálně v jednotkách procent, ale investicí je jen náš čas a vůle. A to může vlastně být výborným příkladem poměru úspory/náklady. Takže pozor na podvodníky s nevýhodnými smlouvami. A pro ty nejšetřivější pak platí nepřekonatelná rada, že neúčinnější izolací je ta lokální – svetr nebo deka.

Efektivita v podání tepelného čerpadla

Tepelná čerpadla jsou bezesporu nejvýraznějším trendem moderních topných systémů. Zorientovat se při porovnávání vlastností a účinnosti versus ceny je pro mnohé stále poměrně náročný úkol. Důvodem je mnoho nových pojmů a faktorů, které je potřebné zařadit do souvislostí tak, aby běžnému uživateli dávaly smysl.

Čtěte také: Uvažujete o tepelném čerpadle? Odpovědi na klíčové otázky

Co všechno od tepelného čerpadla můžete požadovat? Aby zajišťovalo nejen vysoce efektivní vytápění domácnosti a ohřev vody, ale také výkonnou klimatizaci v letních měsících. Aby mělo co nejvyšší účinnost (COP) a aby fungovalo až do –15 °C bez potřeby bivalentního zdroje elektrického ohřevu. Samozřejmostí by mělo být snadné ovládání chytrým telefonem pomocí volitelného uživatelského rozhraní.

Tepelné čerpadlo vzduch/voda pro vytápění, přípravu teplé vody a aktivní chlazení se systémem GeniaAir split s technologií rozděleného chladivového okruhu (PROTHERM)

Okna otevírat nemusíte

Jednou z cest, jak uspořit energii za vytápění, je také tzv. řízené větrání se zpětným ziskem tepla, obecně známé pod názvem rekuperace. Dobře zateplenými obvodovými konstrukcemi uniká jen velmi málo tepla. Z důvodů fyziologických potřeb obyvatel se ale musí větrat, čímž se ztrácí poměrně velké množství tepla. U současných staveb je proto značná rezerva v úsporách energie na straně větrání. Aby se tedy nepouštělo teplo „jen tak“ okny, využívají se dnes tzv. rekuperační jednotky, které jsou schopny vrátit i přes 90 % tepla z odváděného vzduchu zpět.

Odváděný znehodnocený a teplý vzduch se potkává s přiváděným čerstvým a chladným vzduchem na tepelném výměníku, kde je schopen předat většinu svého tepla zpět. Pro pohon větracích rekuperačních jednotek se používají stejnosměrné, elektronicky řízené motory, které mají velmi malou spotřebu.

„Nejlepší větrací jednotky dosahují spotřeby pouhých 0,15 až 0,2 Wh na m3 větraného vzduchu. To pro běžný rodinný dům s podlahovou plochou 160 m2 činí roční náklady 600 až 900 Kč za energii. Oproti této spotřebované energii větrací rekuperační jednotka ušetří 20x více energie,“ říká Libor Štorc z firmy ŠTORC TZB. Podíváme-li se tedy na rekuperační jednotky optikou tepelného čerpadla a budeme-li poměřovat uspořenou energii vůči energii spotřebované ventilátory, dostaneme COP faktor kolem 20. Taková tepelná čerpadla na trhu ale ještě neexistují a z tohoto srovnání lze odvodit, nakolik je provoz větrací jednotky energeticky výhodný.

Větrací jednotky Brink jsou navrhovány tak, aby za všech okolností zajistily maximální zpětný zisk tepla z odváděného vzduchu s minimální spotřebou energie a minimální hlučností (ŠTORC TZB)

Solidní výrobci a dodavatelé větracích rekuperačních jednotek jsou schopni tato data v podobě spotřeby a účinnosti doložit nezávislými certifikáty – například napříč uznávaný certifikát od Passive House Institutu.

Výrobci a dodavatelé tvrdí, že větrání pomocí rekuperačních jednotek je zdravotně zcela nezávadné. Odváděný znehodnocený vzduch je oddělený od přiváděného čerstvého vzduchu, který je navíc filtrován.

Související článek: Rekuperace vs. mikroventilace

AES 10 je akumulační energetická stanice o výkonu 10 kW s kapacitou úložiště 11,5 kWh. Jde o modulární systém, kdy kapacita této verze bude jednoduše i dodatečně rozšiřitelná až na kapacitu 22 kWh (FENIX)

Při rozhodování a výběru větracích rekuperačních jednotek jsou však na prvním místě jiné aspekty, než je jenom úspora energie. Větrací jednotka zajistí hygienickou výměnu vzduchu v domě. Odsává vlhký vzduch z koupelen, zápach z WC a odvětrává další místnosti, jako je kuchyň, prádelna apod. Čerstvý vzduch přivádí do ložnic a pokojů, kde se zdržují lidé a kde je ho nejvíce potřeba. Intenzitu větrání lze nastavit a průběžně měnit dle potřeby, například časovými programátory, nebo podle koncentrace CO2. Přiváděný čerstvý vzduch je stále filtrován.

Filtry nám jsou schopny výrazně omezit venkovní znečištění a udělat dům příjemnějším a zdravějším. V letním období vám filtry omezí i pronikání hmyzu do domu. Ocení to alergici i lidé bydlící v blízkosti zdrojů znečištění. Další nepřehlédnutelnou výhodou je i omezení venkovní hlučnosti díky zavřeným oknům. Na druhou stranu je potřeba počítat při provozu řízeného větrání s minimálním, avšak přece jen jistým „šuměním“ uvnitř ztichlého domu.

Větrací jednotky jsou jedním z mála příkladů, kdy je úspornost vytápění řešena v souladu s více aspekty komfortu bydlení. Otázka investičních nákladů a jejich návratnosti tak získává širší rámec.

Text: Stojan Černodrinski, foto: archiv firem

logo MessengerPoslat Messengerem