Exteriérové barvy lze rozdělit na dvě základní skupiny. Do první patří barvy speciální, určené na dřevo, kov, ale také střechy, okapy nebo betony. Kromě nich existují ještě barvy univerzální. Jak se shodují odborníci, poptávka se mezi těmito skupinami mění. Zatímco kdysi lidé brali zavděk univerzální barvou, kdy z jedné plechovky natřeli vše – od plotu přes schránku, lavičku a okapy až po radiátory či zárubně v interiéru, dnes stále více dávají přednost barvám speciálním. Natírání přeci jen nepatří k nejzábavnějším způsobům jak trávit volný čas. A u speciálních nátěrů lze předpokládat, že vydrží mnohem déle, takže nový nátěr můžete odložit klidně i o pět či deset let.
Vyrovnaná je také nabídka mezi barvami domácí a zahraniční výroby. Rozhodně neplatí, že zahraniční jsou lepší. I ty tuzemské plně odpovídají evropským kvalitativním normám. Přitom bývá jejich cena zpravidla nižší.
Myslete ekologicky, pracujte jednoduše
Podle složení se barvy dělí na dvě základní skupiny – ředitelné vodou neboli akrylátové a syntetické, které obsahují jako pojivo pryskyřici rozpuštěnou v organických rozpouštědlech. Proto se jim také říká rozpouštědlové. Zatímco na syntetické barvy stále nedají dopustit někteří profesionální malíři, většina natěračů-laiků sáhne po barvách ředitelných vodou. Dobře se s nimi pracuje, neboť rychle schnou. Navíc jsou ohleduplné k životnímu prostředí.
Nahrazení rozpouštědel vodou omezilo riziko, že se barvy při práci nebo skladování vznítí a dojde k požáru.
Používat vodou ředitelné barvy, zvlášť do exteriéru, se však někteří lidé stále bojí. Vycházejí ze zkušeností, které měli s prvními nátěry v druhé polovině 80. letech minulého století. První barvy k povrchu špatně přilnuly a časem se odlupovaly. To už je ale historie. Dnešní výrobky tohoto typu dosahují stejných vlastností jako barvy syntetické a například na dobře připraveném kovovém podkladu vydrží pět i deset let.
| Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz. |
Méně obvyklé varianty
Kromě těchto dvou velkých skupin barev existují ještě nátěry fermežové, dvousložkové, vypalovací či práškové. Ty se však dnes používají jen zcela výjimečně. A to i přesto, že se většinou mohou chlubit velmi dobrými vlastnostmi, kvalitou a životností. Práce s nimi je však velmi náročná.
Krásu dřeva je třeba chránit
Déšť, sníh, vlhkost, slunce, vítr – to jsou nejčastější faktory, které ohrožují kvalitu dřeva v exteriéru. K tomu je nutné přidat přirozenou vlastnost tohoto materiálu, který v rozdílném podnebí mění svůj objem, tedy „pracuje“. Všechny tyto vlivy zatěžují ochranný nátěr dřeva. Pokud není pravidelně obnovován, časem dřevo shnije nebo ho napadnou mikroorganismy. Chcete-li se tomu vyhnout, dodržujte několik zásad pro jeho ošetření.
Pořizujete-li si na zahradu nový nábytek, pergolu, plot a další dřevěné výrobky, jejich natření neodkládejte. Ideální je, pokud už jsou ošetřeny přímo od výrobců, kteří díky novým výrobním technologiím dokážou vpravit penetrační nátěr hluboko do struktury dřeva. Při prvních nátěrech se také doporučuje napustit dřevo prostředky proti plísni a hnilobě. Jako penetrační nátěr dobře poslouží naředěná vrchní barva. Nezapomínejte, že základová vrstva zvyšuje přilnavost, a tím i životnost vrchní barvy na podkladu. Všeobecně se doporučuje na dřevo v exteriéru nanést dvě až tři vrstvy laku.
Pokud ošetřujete starší dřevo, kde nátěr praská a loupe se, dbejte na pečlivou přípravu podkladu. Starou a nedržící vrstvu je třeba odstranit, nejlépe zbrousit. Když to neuděláte, bude se loupat dál, a to včetně nového laku.
Pamatujte, že vodorovné plochy, na kterých se drží několik měsíců sníh a kde zůstává stát voda, jsou mnohem více zatížené než svislé. Proto je natírejte obzvlášť pečlivě a raději přidejte další ochrannou vrstvu.
| Pro prohlížení fotografií bez vodoznaku je třeba se přihlásit. |
Jaké barvy a laky?
Na dřevo v exteriéru se doporučují barvy vodou ředitelné. K jejich dobrým vlastnostem si přidejte ještě pružnost, díky které se přizpůsobují pohybům dřeva a nepraskají.
Pokud máte krásné a nové dřevo, můžete použít některý z bezbarvých laků, které zdůrazňují a dávají vyniknout struktuře dřeva. Stále oblíbenější jsou v případě jeho ošetření v exteriéru lazurovací laky. Nahrazují nátěry, které kdysi obsahovaly tuky – a to jak živočišného původu, tak minerální či lněný olej, tedy fermež. I naprostým laikům je na první pohled zřejmé, že materiál ošetřený mastným přípravkem odpuzuje vodu, a proto vydrží ve venkovním prostředí mnohem déle. Také dnešní lazurovací laky jsou vodou ředitelné, což usnadňuje práci s nimi. Lze o nich říci, že nahrazují mořidla, impregnační nátěry a ještě bezbarvé laky. Jde o řídké nátěry, které výborně pronikají i do struktury dřeva. Navíc patří k těm materiálům, které zabraňují vlhkosti, aby se dostala dovnitř, ale zároveň nebrání vnitřní vlhkosti, aby se odpařovala. Můžete si je pořídit buď v bezbarvém provedení, nebo si vybrat ze zhruba deseti zabarvení.
Dřevo – to jsou také okna
Plastová okna patří v posledních letech k žádanějším než dřevěná. Přesto dřevěných oken najdete na domech stále hodně. Právě nutnost natírat je a ošetřovat bývá uváděna jako hlavní důvod, proč si je lidé přejí stále méně. Pokud ale při nákupu vyberete kvalitní eurookna a správně je osadíte, ušetříte si spoustu práce. Platí, že více namáhaná jsou okna méně zapuštěná do fasády, na něž dopadají ve větší míře dešťové a sněhové srážky. Pečlivě kontrolujte okna orientovaná na západní stranu, odkud většina srážek přichází, už od jara na ně také v odpoledních hodinách dopadají sluneční paprsky.
O tom, jak dlouho nátěr na oknech vydrží, samozřejmě rozhoduje kvalitní barva. Nikoli však pouze ona. Jak uvádějí výrobci, zhruba ze šedesáti procent se na přilnavosti a životnosti nátěru podílí důsledná příprava povrchu.
U oken nejprve zkontrolujte, zda jdou dobře otevírat a zavírat. Pokud „drhnou“, problémové místo obruste brusným papírem. Stejně tak zatmelte různé nerovnosti a přebruste plochu, aby byla dokonale rovná. Potom napusťte okna naředěnou základní nebo vrchní barvou, které nahrazují penetrační nátěr. Většinou se nanáší jedna nebo dvě vrstvy. Teprve potom přijde na řadu vrchní barva. Pokud máte okna zachovalá, můžete použít lazurovací laky, které nechají vyniknout kresbě dřeva. Máte-li stará a spravovaná okna, lze použít speciální krycí emaily. Vždy si můžete vybrat mezi lesklým a matovým provedením.
| ! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ ! |
Rezavá se venku nenosí
Ochrana proti korozi – to je hlavní důvod, proč se ošetřují kovové předměty v exteriéru. Koroze napadá nejen povrch kovů, ale může pronikat i dovnitř, až se předmět „rozpadne“.
Než půjdete vybrat vhodný nátěr, je třeba si uvědomit, jaký kov chcete natírat, kde bude umístěný, zda ho chcete pouze ochránit proti korozi nebo zda bude plnit nátěr i funkci estetickou.
Většina antikorozních barev je výrobci zkoušena na oceli. Chcete-li je použít například na pozinkované plechy, hliník, barevné kovy, metalizaci nebo jiné kovy, raději si nejprve ověřte, zda je to vůbec možné.
Ošetření kovových předmětů by se mělo skládat z vrstvy základní antikorozní a z vrchního laku. Podle požadavků na kov a prostředí, ve kterém se nachází, se doporučuje aplikovat jeden až dva základní nátěry a na ně ještě jednu až tři vrstvy vrchní barvy. Mnoho lidí většinou volí kompromis a na jednu základní vrstvu nanese dvě vrchní. I tady platí, že si lze vrchní barvy vybrat v několik odstínech a volit mezi provedením mat a lesk.
Způsob nanášení většinou záleží na přání majitele a předmětu, který ošetřuje. Například na drátěné pletivo je ideální váleček. Práce s ním je mnohem snadnější a rychlejší, než kdybyste použili štětec.
Další specifickou skupinou jsou okapy, žlaby a plechové střechy, parapety a podobně. Na ně výrobci nabízejí speciální nátěrové hmoty – základní i vrchní – určené k ošetření pozinkovaných plechů, hliníku a jeho slitin. Lze je použít i na částečně zkorodované povrchy. Ve standardních podmínkách se doporučuje nanést jednu základní vrstvu a dvě vrchní.
Také barvy na kov se prodávají v mnoha odstínech. U ploch, které jsou vystaveny přímému slunci, volte opatrně. Raději se vyhněte černým a velmi tmavým odstínům. Ty přitahují sluneční paprsky, které plochu rozpálí. Kov pak začne pracovat, což není právě žádoucí.
Slaďte se
Exteriérové barvy se prodávají v několik základních odstínech. To však nemusí omezovat vaši fantazii. Získat můžete nátěr v barvě trávy, květin či zahradního nábytku. Stačí navštívit některé z tónovacích center, kde vám buď podle vlastního vzorku, nebo barevné stupnice, která je zde k dispozici, namíchají libovolné množství různých odstínů.
Desatero pro správné natírání
1) Teplota ovzduší by neměla překročit rozmezí 15 až 25 °C.
2) Stále větší oblibu si získávají barvy ředitelné vodou oproti nátěrům syntetickým neboli rozpouštědlovým.
3) Nátěr nanášíme pouze na rovný, čistý a odmaštěný povrch.
4) Nové dřevo v exteriéru ošetřete co nejrychleji, než bude napadeno hnilobou a mikroorganismy.
5) Venkovní dřevo se doporučuje ošetřit aspoň 2 až 3 vrstvami laku.
6) Obzvlášť pečlivě natírejte vodorovné plochy, na kterých se drží voda a sníh.
7) U kovových předmětů nejprve naneste základový a potom vrchní nátěr.
8) Většina barev na kov je vyzkoušena na oceli, proto při natírání pozinkovaných plechů, hliníku a podobně si ověřte, zda je možné vámi vybraný lak použít.
9) Prodávají se také speciální barvy na okapy, plechové střechy nebo beton.
10) Záruční doba na nátěrové hmoty je dva roky. Pokud vám barva na podkladu tak dlouho nevydrží, můžete ji reklamovat. Už neplatí jako dříve, že záruka se vztahuje na dobu, po kterou je možné nátěr prodávat. Této době se nyní říká minimální doba pro zachování užitných vlastností.
text: Veronika Joudová, foto: archiv firem
