Kolem domu stále sucho

Zdánlivě základním posláním odvodnění je eliminace případných škod. Ovšem pozor, neméně důležité je i hospodaření s dešťovou vodou a s ním související legislativní požadavky na likvidaci dešťové vody na pozemku. Na splnění této podmínky totiž závisí nejen získání stavebního povolení, ale i rozhodnutí o dodatečném povolení stavby, o změně stavby, o změně užívání stavby i kolaudační souhlas.

Možnosti řešení

Podle platné legislativy je možné s dešťovou vodou nakládat trojím (čtvero) způsobem. Pokud jsou k tomu optimální podmínky (dostatečně propustné podloží), lze ji nechat vsakovat, nebo využít retence s regulovaným odpouštěním a konečně odvádět ji do dešťové kanalizace. Poslední variantou je (po úpravě) použití „dešťovky“ v domě třeba ke splachování WC a dokonce k praní.

Problémem jsou samozřejmě zpevněné plochy, jejichž odvodnění se řeší vyspádováním směrem k bodovým vpustím nebo tzv. liniovým odvodněním, tvořeným (pod)povrchovými žlaby s ochrannou mřížkou. Dlážděné plochy se opatřují jednou nebo více žlabovými liniemi. Stanovit je třeba odolnost proti zatížení, rozměry, napojení odtoku, spád záchytné plochy a přihlíží se i k intenzitě dešťových srážek.

Liniové a bodové odvodnění 

Liniové žlaby představují sběrné zařízení, které zachytává dešťovou vodu (nebo vodu z tajícího sněhu) z dané plochy a odvádí ji například do kanalizace. Sběrné zařízení může být vedeno podél nebo napříč odvodňovaným územím.

Liniové odvodňovací systémy jsou vhodné pro instalaci pod všechny typy povrchů – keramická dlažba, živičné i betonové plochy, zámková dlažba apod. Bodové odvodnění – vpusti se umisťují hlavně na větších dlážděných plochách, ve dvorech, na garážových stáních apod. (Jejich instalace je složitější, někdy bývá obtížné efektivně vyspádovat odvodňovanou plochu do stanoveného místa.)

Odvádět, nebo vsakovat? 

Podle posledních průzkumů se v rodinné zástavbě vsakuje pouze 20 až 30 % všech srážkových vod. Převážná většina dešťové vody se totiž „sbírá“ k dalšímu využití třeba v zahradě, nebo se odvádí kanalizací pryč, což významně zasahuje do přirozeného přírodního koloběhu. Voda (stále máme na mysli i vodu z tajícího sněhu) se tak velmi rychle a nepřirozeně dostává do vodních toků a dochází i ke snížení hladiny spodní vody. Tyto negativní jevy mohou být zmírněny využíváním vsakovacích systémů. Bezesporu jde o řešení, které je návratem k přírodě.

Statistiky uvádějí, že na území naší republiky měsíčně naprší v průměru kolem 50 až 70 mm vody. Správci a provozovatelé kanalizace stále intenzivněji tlačí na majitele domů, aby tuto vodu „nějak“ zachycovali a využili na vlastních pozemcích. Toto řešení si ovšem žádá podrobný hydrogeologický průzkum a navíc se mnozí lidé bojí, že vsakovaná voda může působit na konstrukce jejich domu.

Drenážní odvodňovací žlaby

Používají se k odvodnění dlážděných ploch, ale i plochých a ozeleněných střech a venkovních teras. Kupříkladu odvodňovací systém Stora-Drain je vhodný pro instalaci do všech typů povrchů – dlažba, živičné i betonové plochy. Odvodňovací žlab může být uložen podél odvodňované plochy (na krajnici, u obrubníku) nebo vést jejím středem s oboustranným spádováním plochy směrem „doprostřed“.

K dostání jsou žlaby z kvalitního plastu nebo polymerického betonu s různými typy krycích roštů – plastové, pozinkované, litinové nebo nerezové. Jinou variantou jsou žlaby (ucelené systémy odvodnění) Mearin, vyrobené z vysokopevnostního kompozitu (sklolaminát vyztužený polyesterovou pryskyřicí) s rošty, existují varianty Glynwed, systém Faserfix z betonu armovaného skleněnými vlákny a bezpočet dalších.

Text: Petr Saulich, Foto: Archiv firem a redakce, Shutterstock.com